|
Může jím být událost v minulosti dítěte, se kterou se nedokázalo vyrovnat nebo naopak dlouhodobější situace, ve které se stále nachází.
-
Vážná nehoda, neštěstí (Děti reagují různě, některé jsou odolnější, jiné zranitelnější. Pokud bylo svědkem násilí, pravděpodobně se mu budou vzpomínky na tuto událost vracet. Začne se bát tmy, bude mít noční můry, začne být podrážděné a úzkostné. Ve škole bude mít problémy se soustředěním. Reakce dítěte na stresovou událost může přetrvávat i několik let a může ho po psychické stránce velmi oslabit.)
-
Nemoc (Pokud bylo dítě v útlém věku vážně nemocné nebo leželo delší dobu v nemocnici, můžou se u něj vyvinout poruchy emocí a chování. Ovlivnit dítě mohou i dlouhodobé nemoci sourozence nebo jiného blízkého člověka).
-
Rozvod (Může se zdát, že velmi malé dítě nechápe, co se děje, ale přejímá emoce svých rodičů a prožívá s nimi tuto tísnivou situaci. Starší děti mohou rodiče napodobovat a začnou se chovat nepřátelsky a agresivně. Často se stane, že dítě už nějakou dobu má problémy, např. způsobené dlouhotrvajícími neshodami mezi rodiči. Takže pro dítě může být lepší žít s jedním spokojenějším rodičem než se dvě neustále se hádajícími.)
-
Úmrtí blízké osoby (Vyrovnat se se smrtí rodiče však může znamenat velký problém. Dítě bývá neúměrně sklíčené, nedá se utěšit, později se pocit ztráty mění na zoufalství, dítě je plné smutku a apatie, vypadá prázdně a netečně. Jeho chování se změní až ve chvíli, kdy pochopí, že rodič se už nevrátí.)
-
Rodinné prostředí (např. špatné soužití rodičů může u dítěte ovlivnit pocit bezpečí; nízké postavení rodiny v jejím nejbližším okolí může negativně ovlivnit i vztah dítěte k vrstevníkům - odmítají ho, posmívají se mu; v početné rodině se možná dítěti nedostává tolik pozornosti a lásky atd.)
-
Citové týrání
-
Tělesné nebo sexuální zneužívání
-
Šikana
-
Domácí násilí
-
Výchovné styly
-
Potíže ve škole
-
Sourozenci |
