1 Pozorování jako výzkumná metoda pedagogických věd Kateřina Vlčková, Ph.D. PdF MU 2 Metoda pozorování • sledování činností lidí • záznam (registrace, popis) této činnosti • analýza činnosti • vyhodnocení • přináší velký počet kvantitativních údajů, nestavíme na dojmech, jak co je, ale máme přesné údaje • výstupy mívají hodně deskriptivní (popisný) charakter 3 Strukturované pozorování • v kvantitativním přístupu – od začátku přesně vím, CO budu pozorovat a JAK • strukturování, rozčleňování reality na předem stanovené kategorie • pozorovací arch (př. mapa třídy) připraven před začátkem výzkumu, zaznamenává pozorování 4 Mapa třídy • schéma rozmístění žáků ve třídě • někdy se zakresluje i nábytek • do mapy se zaznamenává frekvence – frekvence komunikace učitel – žák/ci • při každém vstupu žáka do komunikace se udělá čárka na jeho lavici • určí se tím zóna dominantní aktivity učitele – zóna vyrušování žáky – pohyb učitele a/nebo žáků během vyučování po třídě • přehled drah – lze určit hlavní dráhy a evaluovat efektivní pohyb po třídě koberec 5 Arch na záznam činnosti učitele a žáka • základem je seznam činností • zaznamenává se výskyt činnosti čárkou učební činnosti žáka frekvence vyjmenovávání a popis„faktů“ ////// vyjmenovávání a popis procesůa způsobů činnosti /// třídění // srovnávání, rozlišování / zjišťování vztahů mezi „fakty“ (vliv, způsob, příčina) dotazování, ověřování // analýzaa syntéza ///// 6 Pozorovací systémy • komplexní nástroje pro pozorování • pro strukturované pozorování vytvořeny tisíce pozorovacích systémů – mnoho z nich je modifikací některého ze základních pozorovacích systémů (př. Flandersův a Bellackův). • obsahují podrobný popis pozorovaných kategorií jevu, způsob jejich identifikace, záznamu a vyhodnocování • nejvýhodnější použití u činností, které probíhají v dobře kontrolovaném prostoru a které jsou určitým způsobem organizovány • dobře se pozorují činnosti v učebně, když jsou řízeny učitelem a probíhají sekvenčně (po sobě) • špatně se strukturovaně pozoruje volná hra dětí 7 Pozorované kategorie • jevy stejných vlastností, které pozorovatel identifikuje při pozorování • př. kategorie „učitel chválí“ • patří do ní všechny jevy, které mají vlastnost pochvaly učitelem; • „žák odpovídá“ 8 dělení kategorií v pedagogice – kategorie kognitivního charakteru • učitel vysvětluje učivo, • učitel klade otázky na poznatky – kategorie afektivního charakteru • postoje, zájmy, pocity, • př. učitel chválí žáka – psychomotorického charakteru • učitel stojí u tabule, • žák pracuje se zařízením 9 dle obtížnosti určování kategorií – kategorie s nízkým stupněm vyvozování • odhalují se snáze • př. žák nahlas čte • obvykle vyšší reliabilita než u kategorií s vys. st. vyvozování, ale výsledky jsou často triviální – kategorie s vysokým stupněm vyvozování • vyžadují odhad, hlubší rozbor souvislostí • př. dítě dává pozor • kladou vyšší nároky na zácvik pozorovatelů • musí být dosaženo požadované míry shody mezi pozorovateli (tzv. interrater reliability) • nižší míra reliability tohoto pozorování X zajímavější výsledky 10 Druhy pozorování 11 Průběh pozorování přímé pozorování • pozorovatel sleduje průběh činnosti osobně • pozorovatel musí být umístěn tak, aby rušil pozorované co nejméně – v učebně nejlépe za žáky vzadu v rohu – z rohu jde lépe tváře • zaznamenává do archu nebo přímo do počítačového programu – na konci pozorování program údaje uspořádá a zařadí je do tabulek a grafů nepřímé pozorování • ze záznamu • videozáznamy se pořizují většinou učitele i žáků (třídy) zároveň • viz Janík, Miková – Videostudie jak metoda výzkumu v pedagogice (2006) 12 Zaznamenávání pozorovaných jevů Záznam Trvání jevů Výskytu jevů Intervalové kódování Přirozené kódování 13 Zaznamenávání trvání kategorií • měří se délka činností se stopkami • př. měření délky otázek, odpovědí, celkový čas věnovaný otázkám, odpovědím • př. měření délky různých aktivit v hodině, časové snímky dne ředitelů, zástupců, inspektorů • pozorování zaznamenávající délku kategorií nejsou u nás moc častá 14 Zaznamenávání výskytu kategorií • kódování = dělání čárky ke kategorii, že se vyskytla nebo zapsání čísla jevu, když se vyskytl • dva základní způsoby kódování (intervalové, přirozené) – pozorovací systém volí obvykle jedno z nich 15 intervalové kódování • je určen časový interval, obvykle 3 sekundy – (nebo i 5, 10, 15 sekund), delší intervaly se málo používají • při každé třetí sekundě zápis kódu kategorie, která se právě vyskytuje • zvolený interval ovlivňuje hustotu záznamu – 3 sekundy/záznam = za 45 min/900 záznamů => podrobný záznam, hodina je dobře popsaná – 15 sek/záznam = 180 kódů – to už je výrazně méně • záznam co 3 sekundy je náročný – => zaznamenává se někdy jen část výuky – např. činnosti během prvních a posledních 5 minut a činnosti uprostřed 16 přirozené kódování • kódování podle přirozeně se vyskytujících kategorií • záznam na začátku každé pozorované kategorie – (př. kódujeme učitele – když žák domluví, uděláme čárku k učiteli, že poskytuje zpětnou vazbu) 17 Vyhodnocování výskytu kategorií a) Frekvence • zjišťuje se frekvence (četnost) každé kategorie za zkoumanou pozorovanou jednotku (např. za vyučovací hodinu) • kategorie lze i slučovat • zjišťují se vztahy mezi frekvencemi, lze vypočítávat indexy (poměry) – např. poměr mezi souhrnnou frekvencí všech kategorií a frekvencí každé kategorie nebo skupiny kategorií 18 Vyhodnocování výskytu kategorií b) sekvenční vyhodnocování • sleduje se která kategorie následuje za kterou • zjišťuje se typické nebo nejčastěji zastoupené frekvence 19 Ukázka komunikační struktury hodin kód grafický zápis výskyt (suma) výskyt (%) pořadí výskytu 1 UŽ 322 9,86 3 2 UŽŽ 972 29,78 2 3 UŽ 1371 42,01 1 4 UŽŽ 115 3,52 6 5 ŽU 160 4,90 4 6 ŽŽ U 62 1,60 7 7 ŽU 129 3,95 5 8 ŽŽU 34 1,04 9 9 ŽŽ 53 1,62 8 10 ŽŽŽ 7 0,21 12 11 ŽŽ 2 0,06 14 12 ŽŽŽ - - - 13 ŽŽ Ž 17 0,52 10 14 ŽŽŽ - - - 15 ŽŽ ŽŽ 1 0,03 15 16 ŽŽŽŽ - - - 17 UP Ž 13 0,39 11 18 XU 5 0,15 13 U ... učitel Ž ... žák ŽŽ ... žáci X ... jiná osoba UP ... učební pomůcka ... směr toku informace 20 Flandersův pozorovací systém – interakční analýza procesu (IPA) • používá se na vyhodnocování komunikace ve třídě • jeho předností je jednoduchost – obsahuje jen 10 kategorií • lze ho používat u frontální výuky, nehodí se pro jiné formy • záznam kategorií se provádí s časovou frekvencí např. 3 sekundy • činnosti žáků jsou v tomto relativně starém systému málo strukturované, nezískáme tedy strukturovanější pohled na činnosti žáka 21 Flandersův pozorovací systém - pozorované kategorie řeč pozorované kategorie učitel 1. akceptuje žákovy city 2. chválí a povzbuzuje 3. akceptuje žákovy myšlenky nebo jerozvíjí 4. klade otázky 5. vysvětluje 6. dává pokyny 7. kritizuje; prosazuje vlastní autoritu žák 8. odpovídá 9. hovoří spontánně šumy 10. ticho, pauzy, zmatek, nesrozumitelná komunikace 22 Flandersův systém – záznam kategorií Záznamovýarch:kódpozorovanékategorie X pozorovací sekvence(časvsekundách 3 6 9 12 15 18 21 24 27 30 33 36 39 42 45 48 51 54 57 60 suma 1 2 3 4 5 6 / 7 / 8 9 10 / výskyt kategorií (1 až 10) v časových sekvencích nejčastěji po 3 sekundách se zaznamená čárkou do záznamového archu záznam provádí dva pozorovatelé (jeden hlásí čas, pokud je časová jednotka velká) 23 Flandersův pozorovací systém - Analýza • jaké je pořadí výskytu jednotlivých kategorií? • jaká je proporce učitelovy řeči? (součet 1 až 7 dělený součtem 1 až 9) • jaká je proporce řeči žáka (součet 8 až 9 dělený součtem 1 až 7) • jaká je proporce přímého působení učitele vzhledem k nepřímému? (součet frekvencí 1 až 4 dělený součtem 5 až 7) • aj. 24 Zácvik pozorovatele • je třeba se zacvičit v používání pozorovacího systému, získat dovednost přesně identifikovat jednotlivé pozorované kategorie – Nácvik z audio, videonahrávky nebo z přímého pozorování • spolupracují 2 – 3 pozorovatelé – jeden zkušený a začínající, cílem je, aby se shodovali – sporná místa se prodiskutují – cca. 6-10 hodin nácviku u Flandersova systému X jsou i náročnější systémy (40 a více hodin zácviku) • shoda pozorovatelů se sleduje přes procento shodně kódovaných kódů – doporučená shoda je min. 80%, korelační koeficient min. 0,90 (0,80) – není vhodné srovnávat začínající pozorovatele 25 Porovnání kódování pozorovatelů (zácvik) Porovnání kódování pozorovatelů (zácvik) číslo jevu zkušený pozorovatel suma výskytu jevu začínající pozorovatel – suma výskytu jevu 1 10 10 2 6 4 3 8 8 4 6 2 5 8 8 atd. atd. atd. 26 Reliabilita kategoriálních pozorovacích systémů • zjišťuje se dvěma způsoby: – 1/ shoda mezi dobře zacvičenými zkušenými pozorovateli – 2/ výpočet vnitřní konzistence pozorovacího systému • vztah mezi jednotlivými pozorovanými kategoriemi • zajímá nás, jak se kategorie chovají vůči sobě • vypočítává se koeficient alfa (nutno mít alespoň 15 vyuč. hodin) 27 Záznam pozorování • dění ve třídě aj. je velmi rychlé obvykle – klade vysoké nároky na pozorovatele – vyhotovuje se audio nebo videonahrávka – nahrávka se lépe kóduje • komunikaci na nahrávce přepíšeme – vznikne protokol • existují pravidla pro transkripci a její standardizaci • existují také softwary, ve kterých lze s transkripty efektivně pracovat 28 Chyby pozorovatelů, efekty • vliv pozorovatele na pozorované – reakce na jeho přítomnost atd. • předsudky a zkušenosti pozorovatele • kontaminace pozorování předchozími vědomostmi pozorovatele • chyby posuzování: – chyba centrální tendence – tendence posuzovat většinu individuí na střed posuzovací škály – haló efekt – tendence posuzovat dle prvního dojmu – chyba z mírnosti – tendence hodnotit vysoko, nediferencovat 29 Chyby pozorovatelů, efekty • pozorovatelovo opomenutí – nezaregistruje výskyt kategorie • (vlastní předsudky, simultánní výskyt, rychlý výskyt, nepravidelný výskyt, pozorovateli se nepodařilo ho zachytit) • pozorovatelův směr – po zácviku je třeba okamžitě realizovat pozorování, jinak si pozorovatel postupně předefinovává kategorie, zapomíná na dohodnuté • ztrácení reliability – je třeba stále kontrolovat sběr dat, aby probíhal dle dohodnutých postupů, – inak data sesbíraná později budou méně reliabilní něž starší data 30 Pozorování v kvalitativním výzkumu • má jiný postup, účel, východiska, jiný postup při analýze dat, jiný začátek • Není strukturované, nepoužívá záznamové archy a pozorovací systémy jako kvantitativní výzkum • Často tzv. participační pozorování (zúčastněné) Otevřené kódování v Atlas.ti 31 Otevřené kódování v Atlas.ti 32 33 Zdroje, literatura • sestaveno dle Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6 • Gall, M. D.; Borg, W. R.; Gall, J. P. Educational Research. Longman, 1996. • Kreslené obrázky převzaty z BENESCH, H. Encyklopedický atlas psychologie. Praha : Lidové noviny, 2001, s. 54. (z materiálů T. Janíka) • JANÍK, T. Sbírka studijních materiálů k předmětu „Základy pedagogické metodologie“, s. 8-10, 11, 12-14, 17, 33-34, 43-45. In Virtuální studovna Katedry sociální pedagogiky PdF MU. Brno: Masarykova univerzita, 2003, [online] Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wsocedu/virtual/pdf/TJ_studijni_mat.pdf