Etika ve zdravotnictví III. Mravní předporozumění •mravní hodnocení •svědomí •dobrovolnost •odpovědnost •sociální zřetel •vlastní mravní hodnota člověka • Mravní hodnocení •svému vlastnímu jednání a jednání druhých lidí připisujeme mravní hodnotu •jednání lidí hodnotíme, schvalujeme nebo odsuzujeme Svědomí •všeobecné poznání dobra a zla •vlastní hodnocení mravního jednání •svědomí neurčuje, co by měl dělat ten druhý •schopnost posuzovat své vlastní jednání a poznávat co je dobré a správné Dobrovolnost •jednající je pánem svého rozhodování •základem rozvažování je svobodný člověk • Odpovědnost •povinnost člověka přičítat si a nést následky svých činů Sociální zřetel •aby se lidé se uznávali jako lidské bytosti a aby každý bral v úvahu, že i ostatní mají své potřeby a zájmy •křesťanství : „Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.” Vlastní mravní hodnota člověka •vědomí vlastní hodnoty a sebeúcty na jedné straně a na druhé straně hodnota druhé osoby a respekt k ní v očích druhých lidí Svědomí •dává člověku schopnost morálně hodnotit své jednání •to, co člověk koná „s vědomím“ Svědomí z pohledu dějin filozofie •Sokrates - daimonion - vnitřní hlas, který člověka vede •Aristoteles - teoretický a praktický rozum, praktický rozum je rozum, který se pohybuje v prostoru otázky: „Co mám konat?“ V etické souvislosti nazýváme tento rozum svědomím. •Tomáš Akvinský rozlišuje svědomí conscientia a synderesis. Synderesis - svědomí, pokud poznává nejobecnější zásady správného jednání, conscientia - aplikace mravních zásad na konkrétní případ •Immanuel Kant Immanuel Kant a svědomí •„ Každý člověk má svědomí, shledává, že je pozorován nějakým vnitřním soudem, jenž mu hrozí a vnuká mu úctu. Tato moc, jež v něm bdí nad zákonem, není něco, co si sám člověk podle libosti dává, ale je takřka vtělena v jeho bytost. Může je sice rozkošemi nebo rozptýlením ohlušit nebo uspat, ale nikoliv se mu vyhnout, časem zas přijde k sobě, procitne a tu uslyší ten strašný hlas.“ •Z knihy „Nauka o ctnostech“ Svědomí obecně •provedeme-li něco nedobrého, můžeme mít špatné svědomí •ani svědomí nemusí být neomylné, i pod jeho vlivem můžeme druhým lidem ublížit •člověk změní své názory a své dřívější přesvědčení považuje za omyl •tzv. ohlušení svědomí - pokud nám svědomí říká, že nemáme nějaký čin udělat a my ho opakovaně děláme, svědomí se po čase může přestat ozývat • Čtyři komponenty svědomí •poznání původu a význam norem •hodnoticí moment •emocionální komponenta •snaha o nápravu Poznání původu a význam norem •pokud člověk nezná jednotlivé společenské normy, svědomí se neozve •norma v rozporu s většinovou společností Hodnotící moment •schopnost posuzovat vlastní činy a záměry •schopnost ubránit se nesprávným formám jednání •u určitých psychiatrických poruch může člověk ztratit schopnost posuzovat vážnost vlastních činů Emocionální komponenta •vědomí povinnosti, lítosti, pokání •obsahem emocionální složky svědomí je obvykle strach, bázeň, pocit viny a studu Snaha o nápravu •pro zdravotníky je svědomí důležitý ukazatel •dobře vyvinuté a zdravé svědomí je známkou jejich profesionality •zdravé svědomí jako výzva k pozornosti, aby si dokázal uvědomit, jaké má jeho jednání celkové aspekty (souvislosti) a zda je v tomto kontextu v souladu s jeho svědomím, jinými slovy, je-li mravné Historický vývoj etických principů •Hippokratova přísaha •křesťanství •judaismus Judaismus •židovská lékařská etika – kořeny v tradici židovského Zákona, jehož mluvčími jsou rabíni •mnozí lékaři nejprve rabíni •lékařská etika - zasazena do mravního zákona, přesahujícího lékařský kontext •srozumitelná všem •v lékařství se vyskytne závažnější etický problém – řešení ponecháno člověku vzdělanému v zákoně Judaistická lékařská etika •vychází z Tóry (pět knih Mojžíšových) a Talmudu (souhrn základních kodexů, týkající se chování a jednání židovských věřících). •První židovská lékařská přísaha je přísaha lékaře Asapha (3. - 7. století n.l.) •Obsahuje tyto zásady: ü nebudete zabíjet ü nepodáte ženě lektvar s cílem vyvolat potrat ü nebudete toužit po krásné ženě ü nebudete odhalovat tajemství, která vám nejsou svěřena ü nebudete brát úplatky ü nezatvrdíte svá srdce vůči chudým a potřebným ü nebudete nazývat dobro zlem a zlo dobrem ü nepůjdete cestou čarodějů Modlitba Maimonidova •v etické literatuře velmi často citována •přeložena z Hebrejského rukopisu 12. století Židovská etika •jasně formulované etické principy: •1. posvátnost a důstojnost lidského života, neboť člověk je stvořen k Božímu obrazu •2. povinnost pečovat o zdraví •3. nekompromisní odpor k pověrám a iracionálním způsobům léčení •4. rigidní kodex hygienických pravidel a dietetických opatření •5. kodex sexuální morálky Křesťanská etika •hlavní principy lékařské a zdravotnické etiky vycházející z křesťanství, zejména katolictví: 1.princip správcovství 2.princip posvátnosti a nedotknutelnosti lidského života 3.princip totality a integrity 4.problematika sexuality a rozmnožování 5.princip dvojího efektu 6.princip svobody a odpovědnosti 7.princip společenství a vzájemné pomoci Princip správcovství •lidský život pochází od Boha a člověk je pouze •jeho správcem a nikoliv jeho vlastníkem •povinnost se o zdraví starat a kultivovat je Princip posvátnosti a nedotknutelnosti lidského života •člověk sám nemá právo rozhodovat o svém životě •bez výhrad odsuzuje potrat,euthanasii •diskuse připouštěna pouze u prodlužování života pomocí techniky Princip totality a integrity •terapeutický princip •pravidla, jakým způsobem je možné zasahovat do života, např. v případě chirurgických zákroků •části těla existují vždy pro dobro celku a mohou být odejmuty jen tehdy, když nemocný orgán ohrožuje celé tělo •problém - transplantace orgánů od živých dárců •darování orgánů – po splnění určitých podmínek (informovaný souhlas dárce, ocenění rizika a oběti darujícího, pokud je motivováno láskou k bližnímu a snahou pomoci) Problematika sexuality a rozmnožování •dogmatická definice:lidská sexualita musí splňovat dva hlavní účely - plození a výchovu dětí a láskyplné spojení v rámci manželského svazku •současnost – uvolňování v oblasti antikoncepce či homosexuality Princip dvojího efektu •velmi často citován při řešení etických dilemat dnešních dnů •v určitých případech mohou z dvojího jednání vzejít dva efekty – pozitivní a negativní (léčení může mít negativní účinky) Podmínky principu dvojího efektu •hlavní činnost je sama o sobě dobrá •přímým záměrem jednajícího je efekt dobrý, přičemž špatný efekt není podporován, ať již jako prostředek nebo jako cíl •dobrý efekt není docílen prostřednictvím špatného, který z akce vyplývá jako sekundární, nebo nanejvýše jako paralelní k efektu dobrému •pozitivní efekt převažuje nad efektem negativním, nebo je alespoň stejný •aktivita, která má i negativní efekty, nemůže být v dané situaci nahrazena jinou, bez těchto efektů Princip svobody a odpovědnosti •být svoboden neznamená možnost uskutečňovat svobodnu vůli ve všem •zvažování svých vlastních skutků nejen ve vztahu k sobě, ale i k jiným lidem •absolutní svoboda může vést k násilí a ke konfliktům •každý projev svobody je správný jen tehdy, je-li •založen na myšlence odpovědnosti Princip společenství a vzájemné pomoci •k dosažení společného dobra, života a zdraví společnosti lze dojít jedině skrze dobro individuální •každému kdo pomoc a podporu potřebuje, je třeba vyjít vstříc •povinnost vzájemně se respektovat a uznávat důstojnost jiného člověka Křesťanská lékařská etika •protiváhou morálnímu relativismu současného světa •uvedené principy se týkají nejen lékařství, ale i zdravotní péče, tedy celého zdravotnictví a jsou aktuální také v dnešní době