Etika ve zdravotnictví Historie etiky Etika •je součástí filozofie •Aristotelés - první psané spisy o etice •Sókratés - vznik etiky jako filozofické disciplíny • Morálka primitivních národů •dodržování formálních zvyků •zahrnovala učení o tabu •nedotknutelné předměty •nedotknutelné témata •lidé ctili posvátné •respektovali nedovolené •lidé žili podle osvědčených a všeobecně známých pravidel Období řecké filozofie •všeobecně známé preferované vlastnosti •společenská atmosféra •mravní vlastnosti -zdvořilost, takt, úcta, vděčnost, milosrdenství,soucit •odsuzované vlastnosti - přetvářka, zapírání, pomluvy, podvody a pochlebování Řečtí myslitelé •Démokritos z Abdér na Chalkidice (460 – 370 před. n. l.) •Sókratés (469 – 399 př. n. l.) •Platón (427 – 347 př. n. l.) •Aristotelés (384 – 322 př. n. l.) Principy platné dodnes •„Konat dobro a vyhýbat se zlu.“ • „Jednej tak, aby se účel tvého jednání mohl stát obecným zákonem.“ • „…aby člověk byl člověkem a nečinil jiným to, co sám nechce, aby činili jemu…“ •„Člověk jedná mravně proto, ne že mu to někdo přikazuje, ale z úcty před sebou samým.“ • Středověk •dvě základní názorové koncepce - filosofická a křesťanskou. •vzájemně se ovlivňovaly •Udržovala se tradice řecké filosofie: •stoicismu •platonismu •aristotelismu Středověká filosofie •dělíme na velká období : •patristika •scholastika • Patristika •učení církevních otců •církevní dogmata •navazovala zejména na Platóna a stoiky •největším představitelem byl svatý Augustin (354-430) Scholastika •navazovala na učení Aristotela •předním reprezentantem byl sv. Tomáš Akvinský (1225-1274) • Křesťanská morálka •ars vivendi - jak žít •ars moriendi - jak zemřít • •Následuje rozvoj křesťanské etiky Moderní filozofie •Thomas Morus (1478-1535) • Jan Ámos Komenský (1592 – 1670) •David Hume (1711-1776) •Adam Smith (1723-1790) •William James (1842-1910) •Immanuel Kant (1724-1804) Immanuel Kant •pokusil se vybudovat racionální etický systém, předpoklad lidské svobody a rovnosti •morálka heteronomní - předepsaná zvenčí někým jiným •morálka autonomní - svobodný subjekt si dává sám •obecný rozumový princip (maxima),který je zároveň „nutným postulátem praktického rozumu“ • Kategorický imperativ •Jednej tak, jako by se maxima tvého jednání měla na základě tvé vůle stát obecným přírodním zákonem.“ •Z toho pak odvodí i druhou formulaci kategorického imperativu: •„Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek.“ Immanuel Kant •Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Etika jako vědní disciplína •20. století - etika jako svébytná filozofická disciplína. •na UK - etika samostatnou vědní disciplínou v roce 1952 •lékařská etika - samostatným lékařským oborem v roce 1991 Základní etické teorie ve vztahu ke zdravotnictví •deontologie •utilitarismus •hédonismus •etika ctností Deontologie •z řeckého slova deon – povinnost, ve filozofii učení o povinnostech v obecné rovině •povinností člověka je respektovat platné normy a to za každých okolností Utilitarismus •prospěšnost (utilitarismus), a to v mravním kontextu •cílem mravního chování a jednání je podle tohoto pojetí největší užitek (štěstí, blaho), co největšího počtu lidí •kombinaci čtyř principů: principu následků, užitečnosti, hédonismu a sociálního principu Čtyři principy utilitarismu •principu následků - čin samotný není ani dobrý ani špatný, to co je důležité, jsou následky tohoto činu •princip užitečnosti - prospěšnost a to v co největší možné míře •princip hédonismu - hledání co největšího dobra – blaha •sociální princip – zaměřuje se na to, aby co největší štěstí bylo zajištěno co největšímu počtu lidí Etika ctností •se nezabývá souborem pravidel správného chování, ale daleko více ji zajímá charakter jednajícího • „Moudrý člověk nemůže činit zlá rozhodnutí“. •mezi lékařské stavovské ctnosti patří: trpělivost, obětavost, vlídnost, sociální cítění, nezištnost, velkorysost, taktnost, ohleduplnost, diskrétnost, poctivost, spolehlivost Etický relativismus •nic není dobré, ani špatné bez posouzení dané kultury a sociálního kontextu •morálka je otázkou osobní volby člověka Nihilismus •neexistuje morálka ani morální pravdy, ani dobro ani zlo •věci se dějí bez morálního znaménka