Novoplatonismus NOVOPLATONISMUS - učení o stupňovitosti jsoucna (3. st. n. l.) •v tomto období se filozofie stává teologií • •Novoplatonismus usiluje o to, aby se stal alternativou ke křesťanství • •důraz na prožívání a emoce (odklon od rozumu) • •Novoplatonismus má mystický charakter • •ztotožňování duchovního s dobrým a tělesného se zlým • • • • Plotínos •jeho filozofie založena na duchovní bázi • •jeho spisy - Ennenady (devítky) - 6 dílů po 9 částech • •nový pojem Jedno (Hen) = všeobjímající bytí – spojení nejvyšších idejí (pravda, krása, dobro) • •Jedno (Hen) – je základem světa • • • • Stupňovité uspořádání bytí • •1) Jedno •2) Duch •3) Duše světa •4) Individuální duše •5) Hmota • •člověk cítí touhu po návratu do nejvyšší sféry bytí (Jedno) • •řešení = cesta kontemplace – několik stupňů poznání • • 1. Očištění se od smyslovosti • 2. Osvícení, v němž se duše povznese nad vše hmotné • 3. Extáze, která vede k nazření podstaty (hen) Estetika - koncepce krásy • •Ukazatelem krásy není harmonická vyváženost • •Krása spočívá ve vnitřní duchovní kráse předmětu • •Pouze duše dokáže rozeznat krásu Umění •Umělecké dílo je odrazem ducha • •Umělec vkládá do materiálu ideu, která pochází z vyšší sféry bytí • •Umění stojí mezi fyzickým světem a duchovní sférou • •Nejdůležitější a nejvlastnější úlohou umění je vytváření krásy Vliv Plotínova myšlení na estetiku umění ve středověku •Vypracoval podrobný soubor pravidel pro malířství • •Malířství se musí vyhýbat zobrazování toho, co je důsledkem nedokonalosti našeho zraku • •Zobrazování věcí ve stejné rovině, rovnoměrné osvětlení, ideální forma a barva objektu, pohled zblízka… • •Malířství musí ukazovat jen zářivý povrch věcí Synagoga Dura-Európos – (3. stol. n. l.) – nástěnné malby Hlavní znaky tohoto typu malířství •Postava separována od svého okolí • •Eliminace hloubky obrazu • •Tělesa ztrácí svou hmotnost • •Zobrazení duchovního světa • •Reálné formy nahrazeny schématy Byzantské umění (6. st. n. l.) -San Vitale v Ravenně Středověká estetika Jacques Le Goff – Středověký člověk a jeho vnímání světa • •středověký člověk obklopen propracovaným ideologickým a kulturním systémem • •pro středověkého člověka je viditelný svět jenom stopou po světě neviditelném • •středověký člověk žije v „lese symbolů“ – symbolické myšlení Středověký bestiář - příklad symbolického myšlení Středověká estetika – 2 základní období 1. 1.Patristika (1. st. n. l. – 8. st. n. l) – doba církevních otců, např. Aurelius Augustinus (sv. Augustin) 2. 2.Scholastika – období vrcholného středověku, předchází mu prescholastika – 9 .st., raná scholastika 11.-12. Stol., vrcholná scholastika – 13.st. pozdní scholastika – do konce 15. st. Patristika - Aurelius Augustinus (354 až 430 n. l.) •Napravený hříšník – své životní zkušenosti shrnul ve svém díle Vyznání • •Uvažuje o umění z různých úhlů: • •a) nahlížení na umění z mravního hlediska • •b) sémiotické úvahy o umění – umění jako znak • •c) úvahy o vztahu uměleckého díla k pravdivosti Sémiotické úvahy •spis O pořádku • •člověk primárně nereaguje na věci, ale na znaky (na pojmenování věcí) • •Úvaha O tanci - tanec má dvě složky – tělesnou a znakovou • •Znakovost uměleckého díla nás přibližuje duchovní sféře Vztah uměleckého díla k pravdivosti •Předkládá různé druhy iluzí, které nalezneme v umění • •malované obrazy, obrazy v zrcadle a smyslové klamy • •esenciální rys umění - schopnost uměleckých děl tíhnout k tomu, být něčím, čím ve skutečnosti být nemohou • •Neoddělitelnou součástí umění je klam, iluze Pseudo-Dionýsos Aeropagita 500 n. l. •Úvahy o kráse inspirované Platonem • •existuje Prakrása, která je nejvyšším dobrem – zdroj veškeré krásy • •Vše, co vidíme na zemi je odleskem božské krásy • •Krása musí být cílem našeho bytí – spějeme k bohu • •Znehodnocení smyslové krásy, upřednostňování neviditelné absolutní krásy pocházející ze světa idejí, krása ztrácí svůj estetický smysl • • • • • • Scholastika •scholastika chápána jako specifický způsob myšlení, metodologie • •tato metodologie vychází z úvah o logice a dialektice • • scholastika upřednostňuje dialog, základem sylogismus (2 teze, z nichž se vyvodí závěr) • •upřednostňování deduktivního principu • •Scholastika vychází z axiomů (nezpochybnitelných pravd) • •Smyslové poznání klamné x teoretické myšlení přináší pravdu • • • • • Spor o univerzálie •Základní otázka: Existuje univerzálie samostatně, nebo jen v naší mysli? • •Dvě základní stanoviska: nominalismus a realismus • •realisté – obecné ideje, pojmy existují reálně • •nominalisté – reálně existují pouze jednotlivé věci TOMÁŠ AKVINSKÝ 1225 - 1274 •Ústřední téma jeho díla – spojení víry a rozumu • •zaměřen na rozvíjení racionální větve scholastiky – považuje Boha za nejvyšší rozum • •dokázání církevních dogmat za pomoci rozumu • •Poznání světa tvoří základní předpoklad k poznání boha Pět důkazů boží existence: • •1) veškerý pohyb vyžaduje zdroj pohybu •2) každý účinek má příčinu •3) věci mohou a nemusí být •4) ve všech věcech existuje stupeň méně a více •5) cílené uspořádání světa • Krása • •1) harmonie = proporcis •2) jednota = integritas •3) světlo = claritas • •„Krása je to, co spatřeno se líbí”. – návrat ke smyslovému pojetí krásy • Spor o podobizny – obrazoborectví a ikonoklasmus •Základem debata o tom, jakou jakou úlohu mají hrát výtvarná díla v křesťanské církvi při šíření a upevňování křesťanského náboženství • •Mělo by být uctívání obrazů zakázáno jako modlářství? • •Vyvrcholení debat:koncil v roce 787 v Nikaj: „Přiznat obrazům vroucí a uctivý obdiv, nikoli však skutečné uctívání, jež podle naší víry patří pouze boží bytosti.“ V rámci těchto úvah nalezneme zajímavé postřehy o umění •Theodulf z Orleánu • •„Je bláznivé nejen obrazy uctívat, nýbrž je i ničit. Jsou to svébytné výtvory člověka, a proto nemohou mít žádnou mystickou funkci.“ • •poukazuje na úskalí při interpretaci obrazu, který není pojmenován františkán Bonaventura •Dobře provedený obraz zobrazuje i to, co běžně považujeme za ošklivé jako krásné •Např. zobrazení ďábla • • Konec sporu o podobizny • •Tomáš Akvinský a Řehoř Veliký: „Obrazy je třeba v církvi zachovat, protože slouží negramotným.“