13.11.2018 Petr Vybíral ÒCílem tématu je pochopení hlavních pojmů z oblasti výpočetní techniky a základní znalost různých částí počítače, a to na obecné úrovni. Absolvent by měl být schopen: ÒPochopit, co je technické počítačové vybavení (hardware) a vědět, co může ovlivnit výkon počítače. Znát běžná periferní zařízení. ÒPochopit, co je programové vybavení (software) a uvést příklady běžných aplikačních programů a operačních systémů. ÒPochopit, k čemu slouží počítačové sítě a jak pracují. Znát různé způsoby připojení k internetu. Ò Ò ÒZákladní pojmy a principy činnosti PC ÒRozumět pojmu hardware - technické počítačové vybavení. ÒPochopit, co je osobní počítač. ÒRozlišovat podle typického použití mezi stolním počítačem, notebookem a počítačem s dotykovou obrazovkou (tablet). ÒRozpoznat běžná přenosná digitální zařízení jako je mobilní telefon, smartphone, multimediální přehrávač a znát jejich hlavní znaky. ÒZnát hlavní části počítače jako je procesor (CPU), různé druhy paměti, pevný disk, běžná vstupní a výstupní zařízení. ÒPoznat běžné vstupní/výstupní porty jako je USB nebo síťové rozhraní. ÒOperační systémy (OS) ÒPochopit, co je operační systém a znát názvy některých běžných operačních systémů. ÒVědět něco o používání některých aplikačních programů jako jsou textové editory, tabulkové procesory, databázové programy, prezentační programy, programy pro práci s elektronickou poštou, internetové prohlížeče, grafické editory pro zpracování fotografií a počítačové hry. ÒRozumět pojmu software - programové vybavení. ÒRozlišit mezi systémovým a aplikačním programovým vybavením. ÒZnát některé dostupné možnosti pro usnadnění přístupu jako jsou aplikace pro rozpoznání hlasu, pro čtení obrazovky, obrazovková lupa a klávesnice na obrazovce. ÒUkončit běh aplikací, které neodpovídají (nereagují). ÒZjistit základní systémové informace o počítači jako je název, případně verze operačního systému a velikost operační paměti. ÒZměnit konfiguraci pracovní plochy, například datum a čas, hlasitost zvuku a nastavení pracovní plochy. Instalovat a odinstalovat aplikační programy. ÒPoužít klávesu "Print Screen" pro zachycení (vytvoření) snímku obrazovky. Ò ÒPočítačové sítě ÒRozumět pojmům Local Area Network - lokální síť (LAN), ÒWireless Local Area Network - lokální bezdrátová síť (WLAN), ÒWide Area Network - rozsáhlá síť (WAN). ÒPochopit, co je internet a znát některé z jeho hlavních využití. ÒRozumět základním pojmům download - stahování a upload - nahrávání z nebo do počítačové sítě. ÒPochopit, co znamená přenosová rychlost. ÒVědět, v jakých jednotkách je měřena: binární kilobity za sekundu (kb/s), binární megabity za sekundu. ÒZnát různé typy služeb pro připojení k internetu, například mobilní a vysokorychlostní připojení. ÒZnát některé z charakteristických vlastností vysokorychlostních připojení jako je stálost připojení, paušální poplatky, vysoká rychlost. Ò ÒPochopit, jak OS organizuje disky, složky a soubory ve stromové (hierarchické) struktuře. ÒZnát zařízení používaná operačním systémem pro ukládání souborů a složek jako jsou pevné disky, síťové disky, USB flash disky, CD a DVD vypalovačky. ÒVědět v jakých jednotkách je měřena velikost souborů a složek. ÒVědět, proč se mají data pravidelně zálohovat na výměnná paměťová média a archivovat na jiném místě, než kde se nachází počítač. ÒPochopit výhody datové úschovny (webdisk) jako je pohodlný přístup a možnost sdílení souborů. Otevřít okno a zobrazit název složky, velikost složky a umístění na disku. ÒVytvářet složky a podsložky. ÒRozpoznat běžné typy souborů jako jsou textové dokumenty, tabulky, databázové soubory, prezentace, soubory typu "pdf", obrázky, zvukové nahrávky a videoklipy, komprimované archivy. ÒSpustit textový editor, zapsat text do dokumentu, pojmenovat dokument (soubor) a uložit jej na konkrétní místo na disku. ÒPřejmenovávat soubory a složky. Kopírovat soubory a složky mezi dvěma složkami a mezi dvěma disky. ÒPochopit, co znamená komprese (komprimace) souborů. ÒExtrahovat komprimované soubory na konkrétní místo na disku. Ò ÒCílem tohoto balíku je prokázat schopnost používat aplikaci pro zpracování textu pro každodenní korespondenci a tvorbu dokumentů. Absolvent tohoto tématu by měl být schopen: ÒPracovat s textovými dokumenty a ukládat je v souborech různého typu ÒVyužívat vestavěných možností textového editoru pro zlepšení efektivity práce, například programovou nápovědu. ÒVytvářet a upravovat textové dokumenty malého rozsahu a být připraven je sdílet a poskytovat. ÒPro zlepšení vzhledu dokumentů používat různé formátování a znát související užitečné návyky. ÒVkládat tabulky, obrázky a kreslené objekty do dokumentů. ÒPřipravit dokumenty pro hromadnou korespondenci ÒPřizpůsobit nastavení stránky dokumentu a před závěrečným tiskem dokumentů prověřit správnost pravopisu. Ò ÒSpustit a ukončit aplikaci textového editoru, otevřít a zavřít dokumenty. ÒVytvořit nový textový dokument založený na výchozí šabloně a dalších běžných šablonách, například typu fax, dopis a zpráva. ÒUložit dokument na konkrétní místo na disku, případně uložit textový dokument pod jiným názvem. ÒUložit dokument v souboru jiného typu, například jako je textový soubor, v souboru typu "rtf" nebo jako šablonu. ÒUložit dokument ve starší verzi souboru a v souboru jiného textového editoru. ÒPřepínat mezi dvěma otevřenými dokumenty. ÒZobrazit a skrýt vestavěné panely nástrojů. ÒObnovit a minimalizovat lištu panelu nástrojů (pás karet, ...). ÒPřepínat mezi dvěma zobrazeními stránky (rozložení stránky...). ÒZadávat text do textového dokumentu. ÒVkládat do textového dokumentu symboly nebo speciální znaky jako je copyright, registered, trade mark. ÒVybírat znak, slovo, řádek, větu, odstavec a celý text dokumentu. ÒPoužívat nástroj pro hledání určitých slov a textových frází textovém dokumentu. ÒKopírovat a přesouvat text uvnitř textového dokumentu a mezi dvěma otevřenými textovými dokumenty. ÒPoužívat příkazy Zpět a Znovu. Ò Ò ÒZměnit velikost písma a vzhled (typ) písma. ÒPoužívat formátování textu: tučné, kurzíva, podtržení. ÒPoužívat formátování textu: dolní index, horní index. ÒPoužívat různé barvy textu. ÒMěnit velká a malá písmena. ÒVytvářet a spojovat odstavce. ÒVkládat a odstraňovat odrážky do/z jednoduchého seznamu a číslovat položky jednoduchého seznamu. ÒPřepínat mezi různými předdefinovanými styly odrážek a formáty číslování jednoduchého seznamu. ÒPoužívat nástroj pro kopírování formátu. ÒVytvářet tabulky připravené pro vkládání dat. ÒVkládat a upravovat data v tabulce. ÒVybírat řádky, sloupce, buňky a celé tabulky. ÒVkládat a odstraňovat řádky a sloupce v tabulce. ÒUpravovat šířku sloupců a výšku řádků v tabulce. ÒUpravovat styl ohraničení buněk tabulky, šířku a barvu čáry. ÒVkládat objekty (obrázky, kliparty, symboly, grafy, kreslené objekty) na konkrétní místa v dokumentu. ÒVybírat objekty. ÒKopírovat a přesouvat objekty uvnitř dokumentu a mezi dvěma otevřenými dokumenty. ÒMěnit velikost objektů a odstraňovat objekty. ÒZměnit orientaci dokumentu: na výšku, na šířku. ÒZměnit formát papíru. ÒVkládat pole do záhlaví a zápatí, jako je datum, číslo stránky a název souboru. ÒZobrazit náhled dokumentu před tiskem. ÒOtevřít a připravit základní dokument pro hromadnou korespondenci. ÒVybrat seznam adres nebo jiný zdroj dat pro použití v hlavním dokumentu hromadné korespondence. ÒVkládat slučovací pole do dokumentu pro hromadnou korespondenci (dopisy, adresní štítky). ÒSloučit seznam adres s dopisem nebo adresními štítky do jednoho nového souboru nebo tiskového výstupu. ÒCílem tohoto balíku je pochopit podstatu tabulek a prokázat schopnost používat efektivně tabulkový procesor. Absolvent tohoto balíku by měl být schopen: ÒPracovat s tabulkami a ukládat je v souborech různých typů. ÒVyužívat vestavěných možností tabulkového procesoru pro zlepšení efektivity práce, například programovou nápovědu. ÒZadávat data do buněk a používat užitečné návyky pro vytváření tabulek. Vybírat, řadit a kopírovat, přesouvat a mazat data. ÒUpravovat řádky a sloupce v tabulce. Kopírovat, přesouvat, odstraňovat a vhodně přejmenovávat listy s tabulkami. ÒVytvářet matematické a logické vzorce využívající standardní funkce tabulkového procesoru. Používat užitečné návyky pro vytváření vzorců a rozpoznávat chyby ve vzorcích. ÒFormátovat čísla a textový obsah tabulek. ÒVybírat, vytvářet a formátovat grafy pro přehlednější zobrazení informací. Ò ÒSpustit a ukončit aplikaci tabulkového procesoru. ÒOtevřít a uzavřít tabulky. ÒVytvořit novou tabulku založenou na výchozí šabloně. ÒUložit tabulku na konkrétní místo na disku a uložit tabulku pod jiným názvem na konkrétní místo na disku. ÒUložit tabulku v souboru jiného typu, jako je šablona a textový soubor. ÒUložit tabulku ve starší verzi souboru a v souboru jiného tabulkového procesoru. ÒPřepínat mezi dvěma otevřenými tabulkami. ÒNastavit základní možnosti a předvolby tabulkového procesoru jako je jméno autora tabulky a výchozí složka pro otevírání a ukládání tabulek. ÒPoužívat dostupné funkce programové nápovědy. ÒPoužívat různá měřítka zobrazení tabulky. ÒZobrazit a skrýt vestavěné panely nástrojů. Obnovit a minimalizovat lištu panelu nástrojů (pás karet, ...). ÒPochopit, že buňka tabulky by měla obsahovat pouze jeden druh dat (například jméno v jedné buňce, příjmení ve vedlejší buňce). ÒZnát užitečné návyky pro vytváření tabulek, například vyvarovat se prázdných řádků a sloupců v těle tabulky nebo vkládání prázdného řádku před řádek se součtem a ukládání dat mimo tabulku. ÒZadávat do buněk čísla, datum a text. ÒVybrat buňku, oblast sousedících buněk, oblast nesousedících buněk a celý list tabulky. ÒUpravovat obsah buněk. ÒPoužívat příkazy Zpět a Znovu. ÒPoužívat vyhledávací nástroje pro hledání určitého obsahu v tabulce. ÒPoužívat vyhledávací nástroje pro hledání a nahrazení určitého obsahu v tabulce. ÒŘadit oblast buněk podle jednoho kriteria vzestupně nebo sestupně v abecedním pořadí, vzestupně nebo sestupně v číselném pořadí. ÒKopírovat obsah buňky a obsah oblasti buněk uvnitř listu s tabulkou, kopírovat obsah buněk mezi dvěma listy a mezi dvěma otevřenými soubory s tabulkami. ÒPoužívat nástroj pro automatické vyplňování a kopírování dat, používat úchyt buněk pro kopírování a vkládání řad čísel nebo dat. ÒPřesouvat obsah buňky a obsah oblasti buněk uvnitř listu s tabulkou, přesouvat obsah buněk mezi dvěma listy a mezi dvěma otevřenými soubory s tabulkami. ÒMazat obsah buněk. ÒVybrat řádek, oblast sousedících řádků a oblast nesousedících řádků. ÒVybrat sloupec, oblast sousedících sloupců a oblast nesousedících sloupců. ÒVložit a odstranit řádky a sloupce. ÒNastavit šířku sloupců a výšku řádků na konkrétní hodnotu, přizpůsobit šířku sloupců a výšku řádků šířce, resp. výšce obsahu. ÒUkotvit a/nebo uvolnit řádky a sloupce (příčky). ÒPřepínat mezi dvěma listy tabulky. ÒVložit nový list tabulky a odstranit list tabulky. ÒZnát užitečné návyky pro pojmenování listů tabulek, například používání smysluplných názvů namísto výchozích názvů. ÒKopírovat, přesouvat a přejmenovávat listy tabulky. ÒZnát užitečné návyky pro vytváření vzorců, například vytvářet odkazy na buňky s číselnými hodnotami namísto zadávání čísel do vzorců. ÒVytvářet vzorce s odkazy na buňky a se základními aritmetickými operacemi (sčítání, odečítání, násobení, dělení). ÒRozpoznat a pochopit standardní chybová hlášení související s použitím vzorců jako je #NÁZEV, #REF!, #DIV/0!. ÒRozumět relativním a absolutním odkazům ve vzorcích a používat je. ÒPoužívat funkce jako je SUMA, PRŮMĚR, MIN, MAX, POČET, POČET2, ZAOKROUHLIT. ÒPoužívat logickou funkci KDYŽ (pro vracení dvou určitých hodnot) s porovnávacími operátory: =, <, >. ÒFormátovat buňky tak, aby se zobrazila čísla na určitý počet desetinných míst a tak, aby se zobrazila čísla s oddělovačem řádů nebo bez něj. ÒFormátovat buňky tak, aby zobrazovaly datum různým stylem a aby zobrazovaly čísla se symbolem měny. ÒFormátovat buňky tak, aby zobrazovaly čísla jako procenta. ÒMěnit vzhled obsahu buněk, například velikost písma a druhy (typy) písem. ÒPoužívat formátování obsahu buněk: tučný, kurzíva, podtržení, dvojité podtržení. ÒPoužívat různé barvy pro obsah a pozadí buněk. ÒKopírovat formát buňky nebo oblasti buněk do jiné buňky nebo oblasti buněk. ÒZalomit textový obsah buňky uvnitř buňky nebo oblasti buněk. ÒZarovnat obsah buňky vodorovně a svisle. ÒNastavit orientaci textového obsahu buňky. ÒSloučit buňky a zarovnat textový obsah sloučených buněk na střed. ÒPoužívat různá ohraničení buňky nebo oblasti buněk, například styl a barvu čáry. ÒVytvářet různé typy grafů na základě dat, například sloupcový graf, pruhový graf, spojnicový graf a výsečový graf. ÒVybírat graf. ÒMěnit typ grafu. ÒPřesouvat, měnit velikost grafu a odstranit graf. ÒZadávat, mazat a upravovat název grafu. ÒPřidat popisky dat do grafu jako jsou hodnoty/čísla a procenta. ÒMěnit barvu pozadí grafu a legendy. ÒMěnit barvy sloupců, pruhů, čar a výsečí grafů. ÒMěnit velikost písma a barvu názvu grafu, názvů os a legendy. Òhttps://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=jYudDXBGjPA Òhttps://youtu.be/DCohsM9Fk2o?list=PLHboMthwcZOteZ8hAwllDeA9-jz3TdkXb Òhttps://youtu.be/eMOjZWo4Z3M?list=PLHboMthwcZOteZ8hAwllDeA9-jz3TdkXb Òhttps://youtu.be/iXHdi54VLgc Òhttps://youtu.be/NWAqzIJgEBM Òhttps://youtu.be/03uW0fWYeR4 Òhttps://youtu.be/jZHPx1ycQxw Òhttps://youtu.be/m6pJOU96p8k Òhttps://youtu.be/ixkpzDBETU4 ÒCílem tohoto balíku témat je prokázat schopnost používat aplikaci pro prezentace. Absolvent tohoto balíku témat by měl být schopen: ÒPracovat s prezentacemi a ukládat je v souborových formátech různého typu. ÒPochopit odlišná zobrazení prezentace, volit různá rozvržení snímků a jejich vzhled. ÒVkládat, upravovat a formátovat text v prezentacích, znát užitečné návyky pro pojmenovávání snímků. ÒVybírat, vytvářet a formátovat grafy pro přehlednější zobrazení informací. ÒVkládat a upravovat obrázky, kliparty, symboly a kreslené objekty. ÒV prezentacích používat animace a přechodové efekty a ověřovat správnost obsahu prezentace před závěrečným tiskem nebo vlastní prezentací. Ò ÒSpustit a ukončit aplikaci pro prezentaci. ÒOtevírat a zavírat prezentace. ÒVytvořit novou prezentaci založenou na výchozí šabloně. ÒUložit prezentaci na konkrétní místo na disku. ÒUložit prezentaci pod jiným názvem. ÒUložit prezentaci v souboru jiného typu, například ve formátu typu "rtf", jako šablonu, samospustitelnou prezentaci a v obrázkovém formátu. ÒUložit prezentaci ve starší verzi souboru. ÒPřepínat mezi dvěma otevřenými prezentacemi. ÒNastavit uživatelské předvolby programu pro prezentace jako je jméno autora prezentace a výchozí složku pro otevírání a ukládání prezentací. ÒPoužívat různá měřítka zobrazení prezentace. ÒZobrazit a skrýt vestavěné panely nástrojů. ÒObnovit a minimalizovat lištu panelu nástrojů (pás karet, ...). ÒPochopit použití různých zobrazení prezentace jako je normální zobrazení,zobrazení řazení snímků, zobrazení s předlohou a předvádění prezentace. ÒZnát užitečné návyky při pojmenovávání snímků, například používat různé názvy snímků z důvodů vzájemného odlišení při zobrazení s osovou a při pohybu mezi snímky v osnově. ÒPřepínat mezi dvěma zobrazeními prezentace jako je normální zobrazení, zobrazení řazení snímků a předvádění prezentace. ÒVybírat různé předdefinované předlohy snímků pro vytváření nových snímků. Používat dostupné šablony (motivy) pro přípravu prezentace. ÒMěnit barvu pozadí snímku nebo snímků a barvu pozadí celé prezentace. Měnit rozložení snímků jako je nadpis, nadpis a graf, nadpis a tabulka, nadpis a text, případně nadpis a obsah následovaný výběrem obsahu. ÒKopírovat, přesouvat snímky uvnitř prezentace a mezi dvěma otevřenými prezentacemi. ÒOdstraňovat snímek nebo snímky. ÒZnát užitečné návyky pro vytváření obsahu snímku, například používání krátkých a stručných výrazů, odrážek v textu a číslovaných seznamů. ÒZadávat text do objektu rezervovaného pro text v normálním zobrazení a v zobrazení s osnovou. ÒUpravovat texty v prezentaci. Upravovat a přesouvat text uvnitř prezentace. ÒMazat text. ÒPoužívat příkazy Zpět a Znovu. ÒZměnit formátování textu, například velikosti písma a vzhledy (typy) písma. ÒPoužívat formátování textu: tučné, kurzíva, podtržení a stínování. ÒPoužívat různé barvy textu. ÒMěnit velká a malá písmena. ÒZarovnat text vlevo, vpravo, na střed a do bloku. ÒOdsazovat text s odrážkami, odstranit odsazení textu s odrážkami. ÒNastavovat mezery před a odstavcem (seznamy s odrážkami a číslovanými seznamy). ÒPřepínat mezi dvěma různými styly odrážek textu a styly číslování v seznamech. ÒVkládat a upravovat text do tabulky. ÒVybírat řádky, sloupce a celou tabulku. ÒVkládat a odstraňovat řádky a sloupce. ÒUpravovat šířku sloupců a výšku řádků. ÒVkládat data s využitím předdefinovaných typů grafů v prezentaci jako jsou sloupcové, pruhové, spojnicové a výsečové grafy. ÒVybírat graf. ÒMěnit typ grafu. ÒZadávat, mazat a upravovat název grafu. ÒPřidat popisky dat do grafu jako jsou hodnoty/čísla a procenta. ÒMěnit barvu pozadí grafu. ÒMěnit barvy sloupců, pruhů, čar a výsečí grafů. ÒVkládat grafické objekty (obrázky, kliparty, symboly, kreslené objekty) do snímku. ÒVybírat grafické objekty. ÒKopírovat a přesouvat grafické objekty a grafy uvnitř prezentace a mezi dvěma otevřenými prezentacemi. ÒMěnit velikost a odstraňovat grafické objekty a grafy v prezentaci. ÒOtáčet a překlápět grafické objekty. ÒZarovnávat grafické objekty ve vztahu ke snímku: doleva, na střed, doprava, nahoru a dolů. ÒVkládat do snímku různé typy kreslených objektů jako jsou čáry, šipky, plné šipky, obdélníky, čtverce, elipsy, kruhy a textová pole. ÒZadávat text do textového pole, do plné šipky, obdélníku, čtverce, elipsy a do kruhu. ÒMěnit barvu výplně, barvu čáry, šířku a styl čáry kresleného objektu. ÒMěnit počáteční a koncový typ šipky. Přidat stín ke kreslenému objektu. ÒSeskupit kreslené objekty a oddělit skupinu kreslených objektů na snímku. ÒPřenést kreslený objekt o jednu úroveň blíže, jednu úroveň dále, do popředí a do pozadí. Òhttps://youtu.be/j4EAnBDsGjA Òhttps://youtu.be/6AQTxtpFnbM Òhttps://youtu.be/mzNFDvjjy0k Òhttps://youtu.be/TiHVU1aOtCM ÒPokud chci, aby mi video fungovalo i po přenesení na jiný počítač, např. ve škole, budu postupovat takto: 1) Vytvořím si složku. Do této složky si zkopíruju video, které budu chtít použít v mé prezentaci. 2) Ve stejné složce vytvořím PowerPointovou prezentaci, kterou budu chtít vypracovávat. 3) V momentě, kdy na požadovaný slide (snímek) budu chtít umístit video, vložím jej právě z této složky. 4) Po dokončení prezentace celou tuto složku, obsahující jak video tak prezentaci, uložím na USB disk (či jiné přenosné zařízení, které budu mít sebou ve škole). Chybný postup by vypadal následovně: Pracuji na prezentaci, kterou si průběžně ukládám na plochu (disk C:\). Do prezentace si chci vložit video, které mám umístěné například v dokumentech na disku D:\. Video tedy vložím a vidím, že skutečně funguje. Nyní, když mám prezentaci hotovou, uložím si ji na USB disk. Toto je zlomový okamžik. Prezentaci, kterou jsme si uložili na USB disk má v sobě adresu k videu, které je na disku disku D:\, ale ve škole třeba takový žádný disk není. Proto PowerPoint neví, kde se vaše video nachází (u vás doma). Òúprava zvuku v Audacity (freewaerový zvukový editor a rekordér) Ò ÒAbsolvent tohoto balíku témat by měl být schopen: ÒUložit do počítače video sdílené na internetu ÒVideo konvertovat (převést) na jiné video formáty (např. na formát wmv, který je vhodný pro vložení do prezentace PowerPoint) ÒPorozumět úpravě videa v programu Microsoft Windows Live Movie Maker ÒVložit vysvětlující popisky a titulky do videa staženého z video serveru ÒPrakticky si vyzkoušet kompletní tvorbu filmu, včetně exportu do různých formátů a kvalit ÒStáhnout hudbu z internetu ÒVložit efekty, sestříhat zvukovou stopu, nahrát vlastní zvukový záznam Ò ÒFree program, který umí stahovat videa z různých serverů, jako je YouTube, MySpace, Google a mnoho dalších serverů. Program je také vybaven schopností pracovat snad se všemi běžně používanými formáty, jak videa, tak zvuku (MPG,AVI,MP4,3GP,3G2,WMV,PSP,MOV,FLV atd.) ÒNás budou zajímat hlavně stahování videa. Stahování je snadné: Òpo spuštění aTube Catcheru se automaticky zobrazí stránka pro stahování ÒZkopírujte ze serveru YouTube URL adresu videa (adresní řádek v prohlížeči nahoře, po té co vyhledáte video), které chcete stáhnout a klikněte v programu aTube Catcher na tlačítko Vložit . ÒV dalším řádku vyberte, kam chcete výsledný soubor uložit, kliknutím na tlačítko Procházet. ÒPak v následujícím řádku vyberte jaký formát chcete získat (MPG,AVI,MP4,3GP,3G2,WMV,PSP,MOV,FLV atd.). ÒPak už stačí kliknout pouze na tlačítko Stáhnout a soubor se stáhne na určené místo v počítači. ÒPo stažení program nabídne prohlédnutí výsledku stahování - hodí se podívat, jak stahování dopadlo, jestli je soubor v pořádku. Ò Výsledek obrázku pro atube catcher náhled Výsledek obrázku pro atube catcher náhled ÒNyní se podíváme na práci s Windows Live Movie Makerem. Budeme si všímat především těchto činností: vložení titulků, vložení hudebního doprovodu, vložení obrázků a stříhání videa. Všechny tyto procesy jsou na daném videu dobře vidět. ÒDoporučuji vyzkoušet doma (případně ve škole) stylem pokus-omyl a osvojit si tak schopnosti, které nám Win Live Movie Maker nabízí. Výsledek obrázku pro windows live movie maker Òhttps://youtu.be/od0Pkg4WR_E Òhttps://youtu.be/c75jsXmxEYc Òhttps://www.youtube.com/watch?v=IBmfnm1iTg8 ÒBezpečnost při využívání informačních a komunikačních technologií - vyžaduje, aby uchazeč Òporozuměl základním principům bezpečného využívání informačních a komunikačních technologií v každodenním životě, Òuměl používat odpovídající techniky a aplikace pro zajištění bezpečného připojení k počítačové síti, spolehlivě a bezpečně používat Internet a odpovídajícím způsobem spravovat data, Òbude dobře připraven na bezpečnou práci s informačními a komunikačními technologiemi, Òbude schopen spolehlivě dodržovat bezpečnostní pravidla a rozpoznat běžné bezpečnostní problémy, které se mohou při využívání těchto technologií vyskytnout. ÒAbsolvent tohoto celku by měl být schopen: ÒPochopit základní pojmy týkající se důležitosti zabezpečení informací a dat, fyzické bezpečnosti, ochrany osobních údajů a krádeží identity. ÒZabezpečit počítač, datová média nebo počítačovou sít před účinky škodlivých programů a před neoprávněným přístupem. ÒZnát druhy počítačových sítí, druhy připojení k těmto sítím a základní problematiku sítí, zejména firewallů. ÒBezpečně se pohybovat a komunikovat na síti Internet. ÒChápat bezpečnostní rizika týkající se zejména komunikace prostřednictvím elektronické pošty a komunikace na síti v reálném čase. ÒSprávně a bezpečně zálohovat data, obnovovat data ze zálohy, bezpečně odstraňovat data a mazat datová média. Ò ÒBezpečnost počítače, operačního systému, dat i uživatelů je v současné době často diskutovaným tématem. Při provozu počítače je nutné zajistit bezpečnost před virovými útoky i dalšími druhy nežádoucího software. Konfigurovat počítač tak, aby byl před útoky chráněn. ÒPočítačovou bezpečnost můžeme rozdělit do základních dvou typů hrozeb: ÒBezpečnost fyzickou – zabezpečení proti odcizení, poškození, zničení technického vybavení počítačových systémů (úmyslné i neúmyslné). ÒBezpečnost dat a informací – odcizení, poškození, pozměnění, smazání dat či informací. Může být prováděno útočníkem přímo nebo nepřímo škodlivým programovým kódem. Ò ÒV odborné terminologii je počítačový virus však jedním z mnoha typů škodlivého či nežádoucího software. Obecnějším termínem je malware. Termín malware pochází ze složeniny slov malicious software, tedy jakýsi „zlomyslný“, „zákeřný“ software. Spadají pod něj tedy nejenom počítačové viry, ale například spyware, adware, a další níže popsané druhy. Ò ÒSoubory či programy jsou poškozeny nebo nepracují správně ÒV některých složkách se objevují nové soubory ÒNa obrazovce vyskakují různá varovná hlášení či chybové zprávy ÒNázev disku byl změněn ÒSoubory či programy se ztrácí ÒDochází k problémům s pamětí počítače, především často narážíte na její nedostatek ÒNáhlé zpomalení práce počítače ÒNeočekávané rozsvěcování kontrolek diskových mechanik ÒVizuální a akustické signály ÒZpomalení internetového připojení vlivem nežádoucí komunikace ÒČerv (worm) žádné soubory nenapadá. Při šíření sám sebe odešle prostřednictvím počítačové sítě. Parazituje v jednom exempláři na hostitelském počítači, přičemž používá jeho komunikační propojení s dalšími počítači pro svoje šíření. Klasický červ se tedy nepřipojuje k žádnému hostitelskému souboru, ani se na lokálním disku nešíří. ÒTrojský kůň (trojan) je program, který navenek navozuje dojem užitečnosti (např. přehrává hudbu, zobrazuje předpověď počasí), ale přitom v pozadí dělá ještě i něco nežádoucího - maže soubory, šifruje data, skrytou komunikací přes Internet narušuje soukromí uživatele počítače - zaznamenává hesla, která vkládáme do různých formulářů, pozoruje, jaké stránky na Internetu otvíráme, apod. Trojský kůň je buď naprogramovaný jako původní aplikace, nebo je vytvořený z už existujícího programu jeho spojením se škodlivým kódem, který se vykonává před samotným programem. Od počítačového viru nebo červa se trojský kůň odlišuje tím, že se dál nereprodukuje. ÒSpyware shromažďuje nejrůznější informace a odesílá je bez vědomí uživatele počítače někomu jinému. Nezáleží na tom, jaké informace sbírá (seznam zadávaných hesel, seznam skladeb přehrávaných na počítači …). Může být využit k získání informací pro reklamní účely nebo cílené získání hesel i záznamů o kompletní činnosti na počítači ve formě různých keylogů, apod. ÒAdware je program, který během své běžné činnosti zobrazuje obtěžující reklamu (běžné reklamní proužky - bannery – známe i z internetových stránek) nebo vyskakující reklamní okna. Ò ÒSpam je nevyžádaným a nežádoucím mailem. Většina spamů jsou reklamní nabídky a další obtěžující zprávy, mohou však obsahovat i škodlivé odkazy či přílohy. Šíření spamu zatěžuje počítačovou síť i poštovní servery a klienty. ÒHoax jsou e-mailové, webové a jiné zprávy obsahující falešné informace. Mohou obsahovat upozornění na nebezpečí nakažení se nějakým novým virem případně jinou na pohled důležitou (zajímavou, užitečnou) zprávu, kterou uživatelé vlastnoručně rozšiřují dále mezi svými kontakty a způsobují tak lavinovité šíření zprávy po síti. Následkem je zbytečné dezinformování masy lidí a zahlcování sítě. V návaznosti na zprávu může být cílem reakce uživatele – například stažení si „antiviru“ do PC a tím ruční infiltrování počítače škodlivým kódem. ÒPhishing, v češtině obecně známý také jako "rhybaření" (slovní hříčka), znamená pokus o podvodné vylákání citlivých informací za účelem jejich zneužití. Princip phishingu je jednoduchý - útočník kontaktuje oběť a snaží se z ní vytáhnout citlivá data. Většinou se tak děje pomocí emailů nebo podvržených www stránek. Jsou známy pokusy o vylákání hesel, osobních údajů a dalších informací. Ò Ò ÒAntivirový systém (program) je základním programovým vybavením pro obranu před virovým nebezpečím. Měl by být instalovaný na každém počítači, nejlépe ihned po instalaci systému. Vyhledává a kontroluje data na základě virové databáze. Na trhu existuje celá řada antivirových systémů (mnohé pro nekomerční využití i zdarma). Mezi nejznámější patří například AVAST, AVG, ESET NOD32, AVP, Norton Antivirus, a další. ÒFirewall je druhým základním programem pro ochranu počítače. V dnešní době bývá softwarový firewall součástí OS MS Windows nebo je možné instalovat firewall jiného výrobce podobně jako antivirový systém. Firewall je program, který oddělí váš PC (nebo vnitřní síť) od vnějšího internetového prostředí. V počítačových sítích bývá navíc firewall implementován v síťovém hardware (proxy serveru, routeru, apod.). Ò Ò ÒPovolení automatických aktualizací všech aplikací ÒVyužívání specializovaného software pro kontrolu využívání aktuálních verzi programů ÒPoužívání nejnovějších verzí prohlížečů ÒPoužívání specializovaných služeb (i online) kombinující kontrolu více antiviry ÒVyužívání heuristických a behaviorálních analýz ÒUčení a nastavení anti-spam filtrů ÒNeklikat na neznámé odkazy v mailu, pozorně zadávat adresy webů, využívat antiphising ÒZabezpečit vlastní web ÒSprávná volba hesel ÒOnline skenování prohlížeče Ò ÒK těmto bodům můžeme dodat další: ÒPravidelně provádějte zálohy ÒVyužívejte Firewallu ÒTajná data šifrujte ÒKomunikujte obezřetně s neznámými osobami na internetu ÒBezpečně nakládejte s hesly Ò ÒSamotný vznik internetu je datován do období studené války. Konkrétně v roce 1969 proběhla první komunikace. Nejprve se jednalo o síť budovanou za účelem komunikace armádních počítačů s cílem decentralizovat způsob komunikace (arpanet). V současnosti nejvyužívanější služba www přišla až později v roce 1989 ÒNa internetu vznikalo a vzniká celá řada nových služeb, které jsou využívány po celém světě. Nejznámější si shrňme: Òwww (world wide web) – využívající protokolu http (https) a systému klient-server pro zobrazení primárně hypertextových dokumentů, obrázku a nabízející celou řadu pokročilých služeb v dnešní době až po online aplikace běžící ve webovém prohlížeči. Mezi nejznámější prohlížeče patří Internet Explorer, Mozilla Firefox, Opera a Google Chrome. ÒE-mail (elektronická pošta) – slouží k posílání textových zpráv mezi uživateli sítě. Pro její využívání je nutné mít registrovanou emailovou adresu ve tvaru uživatel@server.doména. Využívat email můžeme dvěma způsoby. První je přes webové rozhraní poskytovatele, druhý je využitím poštovního klienta. Neznámější poštovní klienti jsou např. MS Outlook, Outlook Express, Mozilla Thunderbird, a další. Ò ÒIM (Instant messaging) na rozdíl od emailu poskytuje možnost přímé online komunikace mezi dvěma nebo více uživateli posíláním textových zpráv. Navíc některé IM služby umožňují i předávání souboru nebo hlasovou a video komunikaci. Nejznámější služby jsou např. ICQ, Jabber, AIM, Windows Live Messanger a další. Můžeme sem ale zařadit i například Skype primárně určený pro VoIP. ÒVoIP (voice over IP protocol) umožňuje přenos hlasu, tedy telefonování přes internet, asi nejznámější v této oblasti je Skype, umožňující navíc i přenos video obrazu komunikujícího či pořádání konferenčních hovorů. ÒFTP (file transfer protocol) – základní protokol pro přenos souborů mezi počítači. Je nezabezpečený (existují zabezpečené varianty přes ssh). Pro přenos souborů se však na internetu využívá běžně i protokol http nebo novější služby typu peer-to-peer jako jsou torrenty. ÒSociální sítě se stávají novým komunikačním kanálem. Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdružují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době prožívají sociální sítě rychlý rozvoj. O popularitě sociálních sítí svědčí i fakt, že se do nich připojuje stále více uživatelů. Účel sociálních sítí se různí, některé slouží ke sdílení informací a k zábavě, jiné pomáhají hledat práci, případně sdružují etnika nebo umělce. Neznámější sítě jsou například Facebook, Google+, Lide.cz, MySpace, Twitter, a jiné. Kontakty v těchto sítích ale přináší i určitá bezpečnostní rizika. ÒZadáním či odhadem adresy – pokud známe přesnou webovou adresu stránky, kde se informace nachází je její zadání nejjednodušší cestou. Možný je i její odhad na základě logiky a zkušeností. V názvu bude většinou figurovat název instituce, kterou hledáme apod. (např. www.hrad.cz) ÒVyhledáváním v katalogu – mnohé weby (např. seznam.cz) nabízí katalog uspořádaných odkazů, ve kterém se můžeme „proklikat“ až k cíli. Toto vyhledávání bylo využíváno dříve, když nebyly propracované techniky fulltextového vyhledávání. Dále je možné vyhledávat ve specializovaných katalozích (např. článků, zboží u firmy, apod.) ÒFull-textové vyhledávání – nejčastější způsob rychlého vyhledání relevantní informace je pomocí vyhledávací služby s podporou full-textového vyhledávání. Tyto služby (např. google.com) fungují na principu indexace obsahu webu a vyhledávání v něm. Výsledky vyhledávání jsou řazeny podle využitých klíčových slov, podle relevance jejich výskytu apod.