Praktické cvičení č. 3 Tkáně lidského těla Tkáň •Soubor morfologicky shodných buněk se stejnou nebo velmi podobnou funkcí. •Vyvíjejí se v průběhu embryonálního vývoje procesem HISTOGENEZE. •Dělení: • Tkáň epitelová • Tkáň pojivová • Tkáň svalová • Tkáň nervová Podle prostorového uspořádání Podle počtu vrstev Podle tvaru buněk Výskyt Obr. Plochý jednovrstevný dlaždicový vystýlá vnitřní povrchy cév a dutiny břišní krychlový základ stavby štítné žlázy pokrývá oční čočku válcový výstelka střeva víceřadý válcový výstelka dýchacích cest mnohovrstevný dlaždicový – zrohovatělý nezrohovatělý pokožka výstelka trávící trubice (od rtů až po žaludek vícevrstevný cylindrický močová trubice přechodný vnitřní povrch močového měchýře Trámčitý vícevrstevný prostorové řady - trámce endokrinní žlázy - adenohypofýzya kůry nadledvin, Langerhansovy ostrůvky slinivky a jater Retikulární vícevrstevný buňky s výběžky základ stavby brzlíku •EPITELOVÁ TKÁŇ •SVALOVÁ TKÁŇ Typ svalové tkáně Základní stavební jednotka Výskyt Inervace Obr. Hladká jednojaderné buňky protáhlého vřetenovitého tvaru základ cévní stěn a stěn dutých orgánů řízena vegetativním nervovým systémem – neovladatelná vůlí Příčně pruhovaná kosterní mnohojaderná svalová vlákna (až několik cm), střídání světlých a tmavých úseků myofibril – příčné pruhování. kosterní svalstvo řízena mozkomíšními nervy pod kontrolou mozkové kůry – ovladatelná vůlí Příčně pruhovaná srdeční jednotlivé buňky s příčným pruhováním a centrálně uloženými jádry, buňky těsně u sebe – rychlé šíření vzruchů mezi nimi srdce řízena vlastní automacií – převodní systém srdeční, vegetativním nervovým systémem, humorálně, neovladatelná vůlí •NERVOVÁ TKÁŇ •je schopna vytvářet a vést vzruchy, •Dělení: • Centrální nervový systém (mozek a mícha) • Periferní nervový systém (periferní nervy) •neuron – nervová buňka: morfologická a funkční část nervové tkáně, •synapse – místo napojení dvou nervových buněk, •neuroglie – podpůrné buňky zajišťující výživu nervových buněk, tvoří obaly nervových vláken, u některých schopnost fagocytózy – pohlcování odumřelých buněk, •vedení vzruchu: po nervových drahách elektricky, na synapsích chemicky – pomocí mediátoru. Stavba nervové buňky - neuronu a.Dendrity – krátké výběžky, vedou většinou vzruchy do těla buňky – dostředivě (aferentně), b.Neurit (axon) – jeden dlouhý výběžek, vede vzruch odstředivě (eferentně) od těla neuronu k jinému neuronu nebo výkonnému orgánu (svalu), c.Myelinova pochva - obaluje neurit, je důležitá při vedení vzruchu a chrání neurit před okolními vlivy, d.Ranvierův zářez e.Konečná větvení neuritu f.Jádro g. Typ pojiva Buňky Druh Výskyt Vazivo fibrocyty buňky pigmentové tukové retikulární mesenchymové zárodečná tkáň rosolovité pupečník kolagenní – řídké (vmezeřené) kolagenní – tuhé vyplňuje prostory mezi jednotlivými orgány vazy a šlachy elastické vazy na páteří - pohyblivost retikulární tvoří základ mízních uzlin, sleziny a kostní dřeně tukové podkožní tuk, ochrana některých orgánů (ledviny, oko) Chrupavka (cartilago, chondros) chondrocyty parenchymová jen v embryonálním vývoji, z ní ostatní druhy chrupavek hyalinní kloubní povrchy kostí elastická ušní boltec, hrtanová příklopka vazivová meziobratlové ploténky, menisky, povrch kyčelního kloubu Kost osteocyty kost fibrilární kostní výběžky a drsnatiny kost lamelární lamely kolem přívodné a odvodné cévy – Haversovy lamely ploché destičky na povrchu kosti – plášťové lamely •POJIVOVÁ TKÁŇ Vazivo, chrupavka, kost •Retikulární vazivo •Hyalinní chrupavka •Kost fibrilární •Kost lamelární •SVALOVÁ TKÁŇ Typ svalové tkáně Základní stavební jednotka Výskyt Inervace Obr. Hladká jednojaderné buňky protáhlého vřetenovitého tvaru základ cévní stěn a stěn dutých orgánů řízena vegetativním nervovým systémem – neovladatelná vůlí Příčně pruhovaná kosterní mnohojaderná svalová vlákna (až několik cm), střídání světlých a tmavých úseků myofibril – příčné pruhování. kosterní svalstvo řízena mozkomíšními nervy pod kontrolou mozkové kůry – ovladatelná vůlí Příčně pruhovaná srdeční jednotlivé buňky s příčným pruhováním a centrálně uloženými jádry, buňky těsně u sebe – rychlé šíření vzruchů mezi nimi srdce řízena vlastní automacií – převodní systém srdeční, vegetativním nervovým systémem, humorálně, neovladatelná vůlí •NERVOVÁ TKÁŇ •je schopna vytvářet a vést vzruchy, •Dělení: • Centrální nervový systém (mozek a mícha) • Periferní nervový systém (periferní nervy) •neuron – nervová buňka: morfologická a funkční část nervové tkáně, •synapse – místo napojení dvou nervových buněk, •neuroglie – podpůrné buňky zajišťující výživu nervových buněk, tvoří obaly nervových vláken, u některých schopnost fagocytózy – pohlcování odumřelých buněk, •vedení vzruchu: po nervových drahách elektricky, na synapsích chemicky – pomocí mediátoru. Stavba nervové buňky - neuronu a.Dendrity – krátké výběžky, vedou většinou vzruchy do těla buňky – dostředivě (aferentně), b.Neurit (axon) – jeden dlouhý výběžek, vede vzruch odstředivě (eferentně) od těla neuronu k jinému neuronu nebo výkonnému orgánu (svalu), c.Myelinova pochva - obaluje neurit, je důležitá při vedení vzruchu a chrání neurit před okolními vlivy, d.Ranvierův zářez e.Konečná větvení neuritu f.Jádro g. C:\Documents and Settings\prochazkova\Dokumenty\Moje naskenované obrázky\2011-10 (X)\scan0004.jpg C:\Documents and Settings\prochazkova\Dokumenty\Moje naskenované obrázky\2011-10 (X)\scan0005.jpg C:\Documents and Settings\prochazkova\Dokumenty\Moje naskenované obrázky\2011-10 (X)\scan0006.jpg C:\Documents and Settings\prochazkova\Dokumenty\Moje naskenované obrázky\2011-10 (X)\scan0007.jpg Příklady jednotlivých tkání •Plochý epitel – vnitřní povrh aorty a dutiny břišní, •Kubický epitel – základ stavby štítné žlázy, •Válcový řasinkový epitel – výstelka střeva, •Kolagenní vazivo – Achillova šlacha, •Elastické vazivo – některé vazy na páteři, •Hyalinní chrupavka – povrch ramenního kloubu, •Elastická chrupavka – podklad ušního boltce, •Laminární kost – kompaktní část kosti stehenní, •Hladká svalovina – žaludek, stěna plicního kmene, •Příčně pruhovaná svalovina kosterní – deltový sval, čtyřhlavý sval stehenní •Příčně pruhovaná svalovina srdeční – srdce • • •DRUH EPITELU •VÝSKYT •jednovrstevný dlaždicový epitel •plicní sklípky, pohrudnice – pobřišnice, endotel •jednovrstevný kubický epitel •žlázové vývody •jednovrstevný cylindrický epitel, vpravo s řasinkami •bez řasinek – žlučník, intestinální trakt; s řasinkami – malé průdušky •s řasinkami – sliznice nosu, hrtanu, průdušnice, velkých průdušek •močový měchýř, močovod, ledvinová pánvička •žlázy (vzácně) •dutina ústní, jícen, hlasové vazy, pochva a děložní branka •zevní kůže •vícevrstevný cylindrický epitel, vpravo s řasinkami • •přechodný epitel •vícevrstevný cylindrický epitel •vícevrstevný nerohovatějící dlaždicový epitel •vícevrstevný rohovatějící dlaždicový epitel Hojení zlomeniny kostí •Bezprostředně po zlomenině dochází k unikání krve a jejímu srážení, •v okolí zlomeniny se hromadí bílé krvinky, aby odstranily drobné úlomky a poškozené buňky kosti, •v průběhu několika dalších dnů buňky fibroblasty vytváří v místě zlomeniny novou vláknitou tkáň, •po 1 – 2 týdnech se buňky osteoblasty pomnoží a vytváří novou kostní tkáň, která je zprvu houbovitá a zaplňuje celou mezeru a vzniká tak svalek – kalus. •po 2 – 3 měsících se přes místo fraktury opět propojí krevní cévy a houbovitá kostní tkáň se přemění v hutnou kost. Složení kostí •Anorganické látky (2/3): • Uhličitan vápenatý, fosforečnan vápenatý, sodíkové a hořčíkové ionty,… •Organické látky (1/3): – Ossein Demineralizovaná kost (kost bez minerálních látek)