EPISTEMOLOGIE Epistemologie uNauka, zabývající se: uprocesem poznání ujeho mechanismy uvztahem poznání a skutečnosti uJak děti myslí. uJak děti poznávají svět. uJak se děti učí. u u Jean Piaget u uZabýval se genetickou epistemologií, tedy problematikou, jak se vyvíjí vztah mezi poznávajícím jedincem a objektem poznávání v různých věkových obdobích člověka, jak vzniká a proměňuje se poznávání světa u jedince. uSnažil se popsat změny k nimž dochází během ontogeneze. Pokusil se proto ve vývoji jedince odlišit specifická stádia poznávací činnosti. V rámci každého stádia se pak pokusil popsat specifické struktury myšlení jedince. uSnažil se prozkoumat, jak se během vývoje jedince tyto struktury myšlení mění, transformují. Zjistil, že jedna konkrétní úroveň poznání je výsledkem předchozího vývoje; vzniká reorganizací a transformací úrovně předchozí. uPoznání tedy pro Piageta není vrozenou záležitostí; znalosti jedinec vytváří svými akcemi, svým jednáním. u Stádia kognitivního vývoje jedince podle Piageta usenzomotorické stadium (narození – 2 roky) uDůležitými procesy jsou: motorická aktivita, vnímání a experimentování. upředoperační stadium (2-7 let) uDůležitými procesy jsou: řeč, tvoření představ a jednodušší myšlení. ustadium konkrétních operací (7- 12 let) uDůležitými procesy jsou: logické myšlení a operování s abstraktními pojmy. ustadium formálních operací (12 let a výše) uDůležitými procesy jsou: abstraktní, formálně logické operace. u 1. Dítě odlišuje sebe od objektů, rozeznává sebe jako aktivního činitele a začíná jednat záměrně. Dosahuje vědomí stálosti objektu (objekty existují i když nejsou přítomné). Trvá přibližně od 2 do 7 let věku dítěte Dítě se učí užívat jazyka, (otázky „proč“). Myšlení dítěte je egocentrické, vidí vše jen ze svého hlediska, nedokáže se na problém podívat z pozice druhého člověka. Dokáže třídit objekty, ale převážně podle jedné charakteristiky. Dítě ještě nechápe určitá pravidla činností, určité operace. Chápe sice některé vztahy a problémy, ale řeší je v přílišné závislosti na tom, co právě vnímá. Trvá přibližně od 7 do 12 let věku dítěte Dítě je schopno pochopit identitu. Chápe stálost počtu objektů (6 let), stálost hmotnosti objektů (9 let). Dokáže třídit objekty podle několika charakteristik. Experimentuje s objekty, ale nesystematicky Dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech Trvá přibližně od (12 let a výše) Dítě už se nemusí opírat o smyslovou skutečnost, je schopno usuzovat "jestliže, pak". Dokáže myslet logicky o abstraktních pojmech a systematicky testuje hypotézy; zabývá se abstrakcí, budoucnostní, ideologickými problémy Při experimentování systematicky obměňuje proměnné, hledá pravidla. Dokáže se vyrovnávat se situacemi s nimiž se dosud nesetkalo. Operace se spojují ve složitější struktury a dítě s nimi dokáže pracovat oběma směry (přímo i vratně). uDuševní vývoj se jeví jako sled popsaných stadií. uNové stadium nenahrazuje předchozí, ale je jejím kvalitativním prodloužením. uPořadí sledu stadií je stálé, i když průměrný věk, který stadia charakterizuje se může individuálně měnit. Jak děti poznávají svět u uZásadní vliv na vývoj poznávání u dětí mají: uEndogenní vlivy (vnitřní) - individuální psychické a biologické charakteristiky či dispozice každého dítěte. uExogenní vlivy (vnější) – aspekty sociální, ekonomické, kulturní, etnické, náboženské aj.. u Dítě poznává svět již od prvních okamžiků, co je na světě. individuální dispozice dítěte (kognitivní předpoklady, zkušenosti, znalosti …) prostředí, ve kterém dítě žije, jeho výchova a různé výchovné strategie, které rodiče nebo pedagog využívá Představy dítěte o pojmech, věcech a jevech uPrekoncepty (dětské představy) - podle Pupaly (2001, s. 212) „dětské prekoncepce představují úhel pohledu dětí na svět, přes který tento svět “čtou” a vysvětlují si jej pro sebe.“ u uNaivní teorie dítěte – složitější konstrukty, kterými si děti vysvětlují skutečnosti. Odpovědi na otázky: proč, jak, co, s jakým výsledkem, k čemu to slouží aj.) u uMiskoncepty – chybná pojetí představ. Prekoncept - osobní názor, subjektivní koncepce či teorie opírající se o intuici, individuální zkušenost a zhusta i o sugesce, často se značně liší od skutečně odborného či vědeckého poznatku, předsudek Např. Prší, když jsou mraky příliš těžké, Mraky předpovídají déšť. Jak ovlivňuje myšlení, poznávání a učení mateřská škola uS čím dítě přichází unení čistý a nepopsaný list papíru, který učitelé popíší správným a objektivní pohledem na svět. udo školky vstupuje již s představami o světě, jeho fungování a jeho postavení v něm. ustávající představy a zkušenosti jsou konfrontovány s novými situacemi a informacemi – konstruují nové. Úkol uJakým způsobem byste zjišťovali prekoncepty dítěte? u uZkuste si ve dvojici zjistit prekoncepty kolegyně na téma „domov“. u u • Vhodné přístupy podporující rozvoj myšlení, poznávání a učení v mateřské škole uV předškolní věku se dítě učí v širším slova smyslu – tzn., že přirozenými cestami sbírá a zpracovává zkušenosti ze všech oblastí života. Zkušenosti získává tak, že něco dělá a to něco, co dělá, prožívá. Nikdy později již dítě nebude s takovou intenzitou, fantazií a efektivitou pracovat samo na sobě. uKonstruktivismus uNa učení nahlíží jako na aktivní, záměrný a sociální proces utváření významu z podaných informací a navozených zkušeností = konstruktivistický přístup – jeho podstatným znakem je práce s prekoncepty. uKlíčová snaha teorie konstruktivismu je překonat transmisivní vyučování (předávání hotových poznatků, opak konstruktivního vyučování) a vyzdvihnout proces konstruování poznatků učícím se subjektem. Fáze konstruktivistické výuky: ukonstrukce naivních prekonceptů – utváří se od dětství, postupně když se dítě seznamuje se světem. Postupně si tvoří vlastní obraz světa - naivní prekoncept, ten pak porovnává s novými poznatky uověření použitelnosti naivních prekonceptů – v konkrétní situaci si vyzkouší, jestli jeho naivní prekoncept platí nebo ne upotvrzení nebo rekonstrukce prekonceptů – pokud při ověřování prekonceptu zjistí, že tento neplatí a dokáže skutečnost přijmout, dochází k rekonstrukci prekonceptu uPředkládané informace a zkušenosti jsou dětmi vstřebávány rozdílně podle charakteristiky jejich poznávacích procesů a zároveň jsou ovlivněny jejich názory, očekáváním nebo emocemi, které vychází z předchozích zkušeností. Fáze konstruktivistické výuky: ukonstrukce naivních prekonceptů – utváří se od dětství, postupně když se dítě seznamuje se světem. Postupně si tvoří vlastní obraz světa - naivní prekoncept, ten pak porovnává s novými poznatky uověření použitelnosti naivních prekonceptů – v konkrétní situaci si vyzkouší, jestli jeho naivní prekoncept platí nebo ne upotvrzení nebo rekonstrukce prekonceptů – pokud při ověřování prekonceptu zjistí, že tento neplatí a dokáže skutečnost přijmout, dochází k rekonstrukci prekonceptu uPředkládané informace a zkušenosti jsou dětmi vstřebávány rozdílně podle charakteristiky jejich poznávacích procesů a zároveň jsou ovlivněny jejich názory, očekáváním nebo emocemi, které vychází z předchozích zkušeností. Principy konstruktivistického přístupu: urespektování přirozených procesů poznávání a učení ubudovat učení na vnitřním zájmu dítěte (vnitřní motivace) uaktivizace dětí (čím méně učitel dělá, tím víc se děti naučí) u uÚKOL: uNajděte tyto požadavky v RVP PV Literatura uHOLT, J. Jak se děti učí. Praha: Agentura STROM, 1995. uHAVLÍNOVÁ, M., & VENCÁLKOVÁ, E. (eds.). (2008). Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. 3. vyd. Praha: Portál. uKOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála 1993. uKOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA,B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. uPIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha: SPN, 1970. uPIAGET, J. INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: SPN, 1970. u