22.11.2018
1
Kognitivní vývoj,
vývoj morálního usuzování
PedF MU, JS 2018
Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.
Kognitivní vývoj
 = vývoj poznávacích schopností; Důležité otázky: jak vývoj
probíhá, jaké jsou jeho zdroje, co jej podporuje, co je kdy
přiměřené
 Zahrnuje vývoj jednotlivých subsystémů, ale i změny, které
probíhají jako globální změna stylu či vývojové fáze
 Příklad: přechod mezi předškolním a školním věkem předpokládá
i vývojovou změnu z „předoperačního stadia“ do „stadia
konkrétních operací“ (Piaget)
 Teorie se věnují i mechanismům a principům kognitivního
vývoje
 Příklad: „zóna proximálního vývoje“ a otázka přiměřenosti
stimulace (Vygotskij)
 Teorie sociálního učení a popis učení nápodobou či identifikací
apod. jako specifická varianta učení (Bandura)
22.11.2018
2
Různé pohledy na kognitivní vývoj
 Od dětství k dospělosti nedochází k hlubokým, zásadním
změnám ve způsobu myšlení,
 vše je otázkou učení založeného na informacích a jejich asociacích
změny jsou v podstatě záležitostí kvantity a komplexnosti asociací
- behaviorismus, převládající laická pojetí?)
 Lidé se rodí se značnými intelektovými schopnostmi,
 vývojové úkoly souvisejí s tím, že je třeba se vypořádat s kulturními
artefakty pronikajícími do prostředí člověka (L. S. Vygotskij)
 Rozvoj poznání je rozvojem struktur a ty jsou u dětí a
dospělých kvalitativně odlišné.
 Člověk si teprve osvojuje repertoár intelektuálních mechanismů,
které mu umožní vyrovnat se se světem – uspořádat myšlenky a
zkušenosti, moci předvídat; pokud existuje racionální poznávání, je
alespoň zčásti racionální i jeho vývoj (genetická epistemologie
J.Piageta)
Sociokulturní teorie: Lev Semjonovič Vygotskij
(1896 –1934) Vývoj neprobíhá ve vzduchoprázdnu,
ale v kultuře:
 dětské objevy, vyšší mentální funkce jsou
internalizací vztahů s okolím, sociální
interakce se „zkušenějšími“
 Zóna nejbližšího (proximálního)
vývoje:
 vzdálenost mezi aktuální úrovní výkonu a
potenciální vývojovou úrovní může být
snáze překonána ve spolupráci s učitelem
či jiným dospělým nebo i vyspělejším
dítětem.
 částečně rozvinutá oblast; latentní možnost,
která se projeví pod vlivem dospělejších
 vývoj probíhá „intenzivněji“ v
kontextu sociálního chování;
 záleží ale na přiměřenosti stimulace („trefit
se“ do zóny proximálního vývoje)
22.11.2018
3
Sociálně-kognitivní teorie učení: Albert Bandura
 pozorování a imitace
(nápodoba) chování druhých lidí
(význam modelů chování)
 Vývoj jako „reciproční
determinismus“
 interakce dítěte a soc. prostředí;
imitace, identifikace
 Vztah nápodoby a posilování
naučených spojení
 Pojem self-efficacy („osobní
zdatnost, účinnost“) –
předškolní, školní věk…
 (srov. Erikson); „opačný“ koncept:
naučená bezmocnost
„Genetická epistemologie“: Jean Piaget (1896 – 1980)
 švýcarský biolog a
psycholog
 vycházel z pozorování
vlastních dětí (měl 3)
 strukturalistický přístup
ke kognitivnímu vývoji
 kognitivní schémata
 proces diferenciace
probíhá cestou
asimilace (použití
vytvořeného schématu
na nový objekt) a
akomodace
22.11.2018
4
Proces ekvilibrace
Asimilace,akomodace
a vývoj kognitivních schémat
22.11.2018
5
Jean Piaget (1896 – 1980)
22.11.2018
6
Kognitivní vývoj – stádia
 období senzomotorické inteligence (do 2 let)
 velká role vrozených dispozic, vše probíhá „tady a teď“, vytváří se
pojetí trvalosti objektu; „kruhový vývoj“
 předoperační období (2 – 7 let)
 předpojmové a symbolické myšlení (2 – 4
roky):egocentrismus, animismus, dosud ne kategorie, logika,
hierarchie, také neschopnost správně posoudit fyzikální vlastnosti
věcí (stálost objemu apod.)
 názorné a intuitivní myšlení (4 – 7 let): intuitivní souvislosti –
role bezprostředního vnímání, fantazie, naivních představ,
schopnost vnímat v daném okamžiku pouze jeden aspekt
problému
následují:
 období konkrétních operací (7 – 12 let): vzniká logické myšlení,
schopnost grupovat operace – pojmout více aspektů problému,
schopnost třídění, řazení, hierarchizace
 období formálních operací (rozvoj od 12 let):abstraktní myšlení,
dedukce, abstrakce
22.11.2018
7
22.11.2018
8
Stabilita (permanence) objektu
Egocentrismus (vs. teorie mysli)
https://www.youtube.com/watch?v=OinqFgsIbh0
22.11.2018
9
Princip zachování množství
Princip zachování objemu
https://www.youtube.
com/watch?v=gnA
rvcWaH6I
22.11.2018
10
Balanční úkol
Piaget: vývoj morálního usuzování
 Předoperační období:
 1. stádium: počátky pojetí pravidel, patrných v rámci symbolické
hry, kdy každé dítě má sklon dodržovat vlastní pravidla, která
odpovídají především jeho přáním, neslouží kolektivním účelům
(spolupráce, soutěžení)
 2. stádium: (poč. kolem 5. roku) – smysl pro povinnost dodržovat
pravidla (neměnná, daná autoritou, povahy „fyzikálního zákona“);
činy se neposuzují podle motivů, ale podle následků
 Období konkrétních operací:
 3. stádium: sociální konvence, pravidla jsou záležitost společné
dohody a mohou se měnit, pokud účastníci souhlasí, při
hodnocení činů jsou důležité i úmysly
 Období formálních operací:
 4. stádium: dospívající vytvářejí pravidla tak, aby byli schopni
vypořádat se se situací, se kterou se ještě nesetkali
22.11.2018
11
Rozšíření koncepce morálního vývoje:
Lawrence Kohlberg (1927 – 1971)
 Vycházel z Piagetova pojetí
 Vycházel z pozorování dětí a
dospívajících a z rozhovorů
 Identifikoval šest stádií
morálního vývoje, sdružených
do tří úrovní
 Svou koncepci ověřoval
empiricky – pomocí
hypotetických dilemat
 Podobně jako Piaget dokládal,
že dítě je činitelem vlastního
morálního vývoje – morálku
nemá „osvojenou“ na základě
výchovy a vlivu rodičů, ale
prochází zákonitým vývojem
 (0 – předmorální stádium: rozlišování libého /zábavné,
napínavé, dobré/ a nelibého /co působí bolest, strach…/, není
představa pravidel, autority, povinností…)
 úroveň I – předkonvenční morálka: hedonistické následky,
fyzická moc
 1. orientace na poslušnost, vyhnutí se trestu
 2. orientace na odměnu – přizpůsobuji se, abych získal odměnu,
aby se mi vrátilo, co jsem poskytl
 úroveň II – konvenční morálka (nejen „konformní“)
 3. orientace na to,být „hodným dítětem“, vyhnout se nesouhlasu
 4. orientace na autoritu, právo a řád (dodržování zákonů,
pravidel, povinností – vyhýbání se pocitům viny za nedodržování)
 úroveň III – postkonvenční morálka (autonomní, orientovaná
na principy nezávislé na autoritě)
 5. orientace na společenskou smlouvu – principy obecně
uznávané jako důležité pro všeobecný prospěch
 6. orientace na (samostatně zvolené) univerzální etické principy
– spravedlnost, důstojnost, rovnost…
22.11.2018
12
Následovníci, kritika
 Z feministických pozic Carol Gilliganová – ženy
kladou větší důraz na potřeby ostatních,
společenskou souhru v tomto smyslu, než na
abstraktní principy
 cílem morálního vývoje není pouze rozvinutí etiky
spravedlnosti, nýbrž také etiky účasti (care)
 Kohlberg s Piagetem předpokládali úzkou vazbu
mezi kognitivním a morálním vývojem, patrně však
podcenili schopnost dětí morálně usuzovat
 Dennis Krebs: morální usuzování v reálném životě
je jiné než při řešení „testovacích“ dilemat
„Heinzovo dilema“
 V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním
druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by
mohl ženu zachránit. Šlo o určitou formu rádia, kterou jeden
lékárník v tomtéž městě právě před nedávnem objevil. Výroba
byla velmi drahá, avšak lékárník požadoval desetkrát víc, než
kolik jej stála výroba. Za rádium zaplatil 200 dolarů a za malou
dózu s lékem požadovat 2000. Heinz, manžel nemocné ženy,
vyhledal všechny své známé, aby si půjči peníze a usiloval i o
podporu úřadů. Shromáždil však jen 1000 dolarů, tedy polovinu
požadované ceny. Vyprávěl lékárníkovi, že jeho žena umírá a
prosil jej, aby mu lék prodal levněji, nebo ho nechal zaplatit
později. Lékárník však řekl: „Ne, já jsem ten lék objevil a chci na
něm vydělat nějaké peníze.“ Heinz tím vyčerpal všechny legální
možnosti; je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny
vloupat a lék pro svou ženu ukrást.
22.11.2018
13
…řešení
 1. stádium (poslušnost): Heinz neměl ukrást lék, protože následkem
toho by byl uvězněn
2. stádium (osobní zájem): Heinz měl ukrást lék, protože pak by byl
mnohem šťastnější, kdyby zachránil svou ženu, i kdyby byl odsouzen
do vězení
3. stádium (hodné dítě): Heinz měl ukrást lék, protože to jeho žena
očekávala.
4. stádium (zákon): Heinz neměl ukrást lék, protože zákon zakazuje
krást
5. stádium (společenská smlouva, lidská práva): Heinz měl ukrást lék,
protože každý má právo na život, bez ohledu na zákon. Nebo: Heinz
neměl ukrást lék, protože vědec má právo na kompenzaci za své úsilí.
6. stádium (univerzální etika, individuální svědomí): Heinz měl ukrást
lék, protože zachránit lidský život je základnější hodnota než právo jiné
osoby na majetek. Nebo: Heinz neměl ukrást lék, protože tak porušil
zlaté pravidlo cti a respektu.