Mgr. Kalusová Andrea

Pedagogická diagnostika

Pedagogická diagnostika
●

"Speciálně pedagogická disciplína, která se zabývá objektivním zjišťováním, posuzováním a hodnocením vnějších a vnizřních podmínek i průběhu a výsledků výchovně vzdělávacího procesu. Na základě těchto zjištění jsou pak vyslovovány prognostické úvahy a navrhována pedagogická opatření."
(Chráska, 1988)

●

●

●

Hlavními úkoly PD

●

Rozpoznání určitého stavu Stanovení jeho příčin Navržení dalších opatření (prognóza)

●

●

●

Historie
●

J. A. Komenský – nehovořilo se sice o pedagogické diagnostice, ale o prověřování, zjišťování a hodnocení žáka Informatorium školy mateřské – zabývá se vhodností nástupu dítěte do školy J. J. Rousseau, J.J. Pestalozzi – názory o rozdílnosti povah a nadání 19. století - O. Chlup, V. Příhoda - položil základy kvantitativním metod hodnocení 60. léta – rozvoj školského systému, v Bratislavě založen specializovaný podnik s celostátní působností Psychodiagnostické a didaktické testy

●

●

●

●

Historie
●

70. léta - rozvíjí se speciálně pedagogická diagnostika, řada autorů se zabývá hodnocením výsledků žáka a příčinami neprospěchu (Cipro, Váňa) 80. léta - Chráska, Hrabal, Mojžíšek (PPP) rozvíjí se výchovné poradenství Hrabal – v jeho pojetí je pedagogicko-psychologická diagnostika rozšířena o diagnostiku třídy jako sociální skupiny 90. léta – Gavora, Zelinková, Pokorná, Spilková je zdůrazňována diagnostická kompetence jako jeden z prostředků zkvalitnění práce se žákem

●

●

●

●

Jan Amos Komenský
Velká didaktika, Kapitola XII. Školy mohou být přetvořeny k lepšímu
●

Na prvním místě jsou bystří, chtivý a povolní, nadevšechny vůbec nejschopnější ke studiu..... Jiní zase jsou vtipní a učenliví, avšak váhaví, ale přece poslušní... Za třetí jsou vtipní a učenlivý, avšak váhaví, ale přece neposlušní... Za čtvrté jsou povolní a zároveň i chtivý učení, avšak zdlouhaví a těžkopádní... Za páté, někteří jsou tupí, a ještě k tomu vlažní a liknaví... Na posledním místě jsou tupí a zároveň povahy pokroucené a vzpurné, z těch obyčejně nebývá nic...

●

●

●

●

●

Předmět PD

●

Osobnost žáka (školní zdatnost, vlastnosti, chování) Skupina žáků, třída (sociální vztahy, struktura, dynamika) Pedagogické působení školy Pedagogická činnost učitele Vliv výchovných činitelů mimo školu (rodina, kamarádi..) Každá oblast PD má své dílčí okruhy (nadaní, výchovné a vzdělávací problém...)

●

●

●

●

●

●

Diagnostikování
●

Pedagogické diagnostikování: diagnostická činnost ve výchovně vzdělávacích situacích (ve škole, výchově doma, výchovných zařízeních..). Začíná záměrem něco diagnostikovat u žáka a končí vyslovením diagnostického nálezu. Zaměřuje se na poznání celé osobnosti dítěte ve všech oblastech, které ovlivňují kvalitu jeho života. Vychází z toho, co v životě dítěte předcházelo (anamnéza), jak je na tom nyní (diagnóza) a jaká je jeho perspektivita (prognóza).

●

●

Etapy diagnostického postupu
●

Vymezení, upřesnění, formulace diagnostikovaného cíle a předmětu (učitel si klade otázku, co bude sledovat) Sbírání a získávání diagnostických údajů pomocí zvolených metod (rozhovor, dotazník, test...) Zpracování diagnostických dat, tj. třídění, analýza Interpretace údajů a jejich hodnocení (jasné, přesné, srozumitelné – např. známka, písemné sdělení) Diagnostický závěr a návrhy pedagogických opatření
(Spáčilová, 2003)

●

●

●

●
●

●

●

Pojmy

Pedagogická diagnostika věda x Diagnostikování činnost, proces

Učitel jako diagnostik
●

Diagnostické kompetence učitele – dobrá orientace v diagnostických metodách Pozná schopnosti a individuální potřeby žáka Umí získat podklady pro formativní a sumativní hodnocení Spoluvytváří klima vzájemného respektu a spolupráce Umožňuje žákům dosáhnout osobního maxima Vědomě zvyšuje efektivitu výchovně vzdělávacího procesu Dokáže individualizovat a diferencovat proces výchovy a vzdělávání

●

●

●

●

●

●

Nároky a požadavky na diagnostickou činnost učitele
Poznávání žáka musí být dlouhodobé (tráví se svými žáky většinu času, má dostatek podnětů) Spolupracuje s ostatními posuzovateli (rodiče, spolužáci, kolegové) Respektuje etiologické hledisko (hledá příčinu) Hledisko individuálního přístupu (značné rozdíly mezi jedinci) Diagnostikování dítěte je obtížnější (vyvíjí se, dospívá)

●

●

●

●

●

●

Sumativní versus formativní diagnostika
●

Sumativní diagnostika: cílem je na základě testování přidělit známku, diplom, atestaci. Zachycuje konečné výsledky učení. (naučil se slovíčka, umí vyvodit závěry, obhájil...) Formativní diagnostika: cílem je získat takové údaje, které mohou efektivně nasměrovat další učení. Je realizována v průběhu učení, slouží k podpoře. (Neví, jak postupovat při písemném sčítání. Nemá osvojena pravidla pro ...) "Když chutná polévku kuchař, jde o formativní hodnocení. Naproti tomu, když ji chutná host, je to sumativní hodnocení."
Wolters Kluwer, 2012

●

●

●

●

●

Typologie pedagogické diagnostiky
●

Diagnostika neformální – mikrodiagnostika - průběžné diagnostikování: vědomostí, dovedností, názory, představy, postoje, přesvědčení, disciplína, psychomotorické dovednosti, postavení žáka v kolektivu Diagnostika formální: jasně ohraničená diagnostická situace v určitých etapách vyučování. Existuje o ní zápis, záznam, používá specifické metody (test, písemná práce). Formativní diagnostikování: pomáhá učitelovi při formování žáka. Slouží mu jako zpětná vazba o jeho práci. Na jeho základě dělá učitel opatření. Sumativní diagnostikování: cílem je zjistit dosaženou úroveň žáka za určité období (zpravidla na konci určité etapy vyučování). Sumarizuje informace o žákovi. Formálně se

●

●

●

Typologie pedagogické diagnostiky
●

Normativní – výsledek jedince je srovnáván s výsledky reprezentativního vzorku populace ve stejné zkoušce. Srovnání mezi vrstevníky. (posuzování možností studia, k přechodu na náročnější typ školy…) Kriteriální – jde o srovnání s vnějšími měřítky, s objektivně vymezenými úkoly. (zvládá psaní i,y…) Individualizovaná – srovnávání dítěte pouze ve vztahu k sobě samému, bez porovnávání s vrstevníky. Sleduje se dosažená úroveň za určitý časový úsek. Diferenciální – slouží k rozlišení obtíží, které mohou mít stejné projevy, ale různé příčiny. (např. nekázeň a zvýšená pohybová aktivita dítěte)

●

●

●

Chyby při diagnostikování
●

Neúplnost informací Nekonrétní závěry Pouhý výčet symptomů, opomíjíme příčiny a opatření Urychlené závěry a předsudky Nemáme stanovena kritéria hodnocení Chyby v posuzování

●

●

●

●

●

Mgr. Kalusová Andrea

Děkuji za pozornost
kalusova13@seznam.cz