KOMUNIKACE, VNÍMÁNÍ, VĚNOVÁNÍ POZORNOSTI JAKO ZÁKLAD ÚSPĚŠNÉ INTERAKCE Lucie Grůzová KOMUNIKACE JAKO ÚČINNÝ NÁSTROJ Každý člověk se těší z kontaktu s druhým. Pro každé dítě je navázání a udržení vztahu jednou ze základních potřeb. Vztah s dospělým je pro dítě zásadní vývojovou potřebou. Skrze dospělou osobu se dítě učí rozumět světu kolem sebe i sobě. Učí se cenit si druhých i sebe sama. Dítě potřebuje dobrý kontakt s rodiči, učiteli…, aby se mohlo dobře a harmonicky rozvíjet. Komunikace učitele můžeme chápat jako účinný nástroj, který umožňuje efektivně pracovat s dětmi, vést je ke zvědavosti, k poznání, k sociálním vztahům, k respektu k daným pravidlům, k podpoře jejich motivace se učit… REFLEKTOVÁNÍ VLASTNÍ KOMUNIKACE Zažili jste situaci, kdy jste nevěděli? Jak navázat s určitým dítětem kontakt a jak jej udržet Jak navázat a udržet kontakt s celou skupinou Jak udržet pozornost dítěte i celé skupiny Jak jednotlivému dítěti pomoci efektivně se zapojovat do skupiny Jak zasáhnout, pokud se některé dítě chová nevhodně Jak aktivně zapojovat více dětí do skupiny KOMUNIKACE V PEDAGOGICKÉ PRAXI Zabýváme se jí málo – je to přece přirozené! Lze se naučit komunikaci? „učení se“ komunikací lze trénovat praxí a důslednou zpětnou vazbou a sebereflexí Výuková situace jako příležitost k reflexi KVALITA PEDAGOGICKÉHO VZTAHU Cvičení: Co do vztahu s daným dítětem přináším? Dokážu být tomuto dítěti oporou? Jaká je moje role ve vztahu k dětem a ke skupině? Co se mi v komunikaci daří a co naopak mohu zlepšovat? Jak pečuji o dlouhodobý vztah s dětmi? Jaký vztah navazuji s dospělými, kolegy, rodiči dětí? Jsem ve vztazích spíše pasivní nebo aktivní? KVALITA VZTAHU Jako pedagogové bychom si dobrý vztah s dítětem měli zasloužit. (pracovat na něm) VNÍMÁNÍ Vnímání je chápáno jako proces přijímání neboli odrážení reality prostřednictvím smyslových orgánů (vše co vidíme, slyšíme, cítíme …) Velkou roli hrají momentální emoce, vyladění, dosavadní zkušenosti, pozornost, zájmy, i postoje, hodnoty, očekávání apod. Teprve na základě tohoto zpracování, přemýšlíme a volíme naše chování Myslíme si, že vnímáme objektivně? Čím více jsme schopni uvědomit si své základní mapy a míru svého ovlivnění předchozími zkušenostmi, tím větší míru odpovědnosti přebíráme za vlastní reakce a chování. INTERAKČNÍ VÝMĚNA vzorec interakční výměny.jpg ANO A NE SÉRIE iniciativy.jpg TYPOLOGIE REAGOVÁNÍ NA NEGATIVNÍ CHOVÁNÍ DÍTĚTE typologie reakcí.jpg ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ KAMENY KOMUNIKACE stavební kameny.jpg UČITEL A ŽÁK https://www.youtube.com/watch?v=DDGIRhPNjwU DOPORUČENÁ LITERATURA: ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7066-534-3 ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463- X KOPŘIVA, P. a kol. Respektovat a být respektován. Kroměříž : Spirála, 2008. ISBN 978-80-9040-30-0-0 KOŤÁTKOVÁ, S. Humanisticky orientovaná proměna učitelky. In Retrospektiva a perspektiva předškolního vzdělávání a příprava předškolních pedagogů. Praha: APV, 2002. KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha : Portál, 1996. MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Sociální a pedagogická komunikace ve škole. Brno : Masarykova Univerzita, 2007. ISBN 80-042-1854-7 SVOBODOVÁ, E. Prosociální činnosti v předškolním vzdělávání. Praha : Raabe, 2007. ISBN 978-80-86307-39-8 VAŠUTOVÁ, J. Kvalifikační předpoklady pro nové role učitelů. In WALTEROVÁ, E. (Ed.) Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Praha : PedF UK, 2001. ISBN 80-7290-059-5 DĚKUJI ZA POZORNOST. Tím, že se budeme soustředit na naše vlastní naslouchání a dívání se, můžeme začít vidět a slyšet věci, které jsme předtím běžně nezaznamenali. Dítě se učí poznávat a rozumět světu i samo sobě přes naše odpovědi, které by měly být vyladěné na jeho momentální stav pozornosti nebo celkový stav bytí.