Předmět: Kartografie pro geografy Přednášející: Ing. Václav Šafář,Ph.D. Sylabus přednášky 6 – 29.11.2018 Hodnocení kartografických děl, příklady a důvody hodnocení, postup hodnocení kartografických děl, záznam výsledků hodnocení Sylabus slouží jako přehled pojmů zmiňovaných v přednášce. Sylabus je nezbytné doplnit informacemi z přednášky a studiem předepsaných částí povinné literatury Literatura pro zimní semestr akademického roku 2018/2019 z předmětu: Kartografie pro Geografy: Povinná literatura: SVATOŇOVÁ, Hana a Lubomír LAUERMANN. Základy matematické kartografie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 66 s. ISBN 978-80-210-7942-7. LAUERMANN, Lubomír, Hana SVATOŇOVÁ. Tematická kartografie: znakové systémy, metody zobrazování a hodnotová měřítka. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 66 s. ISBN 978-80-210-7941-0 VEVERKA, Bohuslav. Topografická a tematická kartografie 10. 2. vyd. Praha: ČVUT, 2004. 220 s. ISBN 80-01-02381-8 HUML, Milan; BUCHAR, Petr; MIKŠOVSKÝ, Miroslav; VEVERKA, Bohuslav. Mapování a kartografie. Praha:, ČVUT, 2003. 211s. ISBN: 80-01-02383-1 VOŽENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. Tematické mapy. 2. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2001. 187 s. ISBN: 80-244-0270-X. Povinná literatura dostupná v digitální formě: ČÁSTKOVÁ, J.: Multimediální materiály pro výuku kartografie. Katedra geomatiky, Západočeská univerzita v Plzni, 2009 http://kartografie.webzdarma.cz/index.html KAPLAN V.; KONEČNÝ M., KEPRTOVÁ K. et al. Kartografie a geoinformatika - multimediální učebnice. GÚ PřF MU Brno 2005. http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/ DRÁPELA M. et al. Dějiny kartografie - multimediální učebnice. Geografický ústav PřF MU Brno. 2005. http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/ Doporučená literatura: KAŇOK, Jaromír. Tematická kartografie. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999. 318 s. ISBN: 80-70-42781-7 ČAPEK, Richard, MIKŠOVSKÝ, Miroslav, MUCHA, Ludvík. Geografická kartografie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. 1992. 372 str. NOVÁK, Václav a Zdeněk MURDYCH. Kartografie a topografie. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 318 s. : i. Hodnocení kartografických děl · Při hodnocení kartografických děl je nutné věnovat se zjištění vlastností, kvality a vhodnosti mapového díla, které bylo tvořeno pro daný konkrétní účel a pro danou konkrétní skupinu uživatelů · Způsob hodnocení kartografického produktu musí reflektovat požadavky cílové skupiny uživatelů kartografického díla. Hodnocení musí být provedeno komplexně a musí jasně vyjádřit používáním vlastních odborných termínu kartografie, zda produkt vyhovuje nebo nevyhovuje zadaným požadavkům. · Způsob a cíle hodnocení se mezi odbornou a neodbornou kartografickou veřejností velmi často liší. Co se neodborníkům zdá postačují a mnohdy neobvyklé je pro veřejnost odbornou nebezpečným precedentem a možným neplněním základních konvencí. Příklady a důvody hodnocení · Prvním hodnocením kartografického produktu je hodnocení podkladů a datových vstupů které byly podkladem pro tvorbu mapy a to jak map odvozených, tak map tematických · Druhým důvodem hodnocení je stanovit a zhodnotit přesnost obsahu mapy z pohledu geometrického, použitého kartografického zobrazení, jeho vhodnosti, podrobnosti · Třetím důvodem hodnocení je, aby jsme se při další produkci vyvarovali chyb které vznikly v produkci hodnocené. Postup hodnocení kartografických děl · Mentální postup hodnocení mapy ve stupních znalost, porozumění obsahu, aplikace, analýzy a syntézy poznání obsahu mapy · Hodnocení musí být provedeno v obsahu třech základních stránek mapové tvorby - stránka odborného obsah mapy, technické kartografické interpretace obsahu mapy a hodnocení estetické kompozice mapy. · V přípravě na hodnocení mapy je nutné stanovit hierarchii ukazatelů kvality hodnocené mapy. Priority hodnocení mohou být u různých produktů různé - hierarchii hodnocení je nutné definovat vůči konkrétnímu mapovému dílu. Hodnocení nelze provádět šablonovitě. · Osnova hodnocení mapy sestává z obecných údajů hodnocené mapy, hodnocení kompozice mapy, matematických prvků, úplnost a náplň mapového obsahu, obsahová správnost a aktuálnost obsahu mapy, čitelnost mapy, věrnost znázornění reality a geometrické přesnost, kvalita technického provedení kartografické interpretace, estetická a vědecká hodnota mapy. · Hodnocení obecných údajů musí obsahovat název mapy, téma mapy, měřítko, formát, vydavatelský formát, vydavatele, autora, místo vydání, série vydání, cena pokud je relevantní, distributor mapy · U hodnocení kompozice mapy je potřebné se věnovat sestavení mapy, grafickému provedení mapy, umístění základních a nadstavbových kompozičních prvků mapy · U hodnocení matematických prvků mapy se zabýváme hodnocením konstrukčních základů mapy, měřítka, volby kartografického zobrazení, zkreslení souřadnicové sítě a systém kladu mapových listů · Úplnost a náplň obsahu mapy je hodnocena především v objemu udávaných informací a jejich struktuře, posuzuje se zastoupení a četnost prvků mapového obsahu, hodnotíme použité vyjadřovací prostředky, správnost použitých stupnic, vhodnost klasifikací do skupin a kategorií, hodnotí se úplnost legendy uvedené na mapě nebo mapovém klíči · Obsahová správnost a aktuálnost je hodnocena ve srovnání s jinými kartografickými díly, leteckými snímky, družicovými daty, ale i nekartografickými zdroji jako jsou přímá pozorování v terénu mapovaných jevů, statistické údaje. Hodnotí se postupy kartografické generalizace a tematickému hodnocení účelu a obsahu se obvykle přibírá odborník na tematickou oblast. · Hodnocení čitelnosti mapy je závislé na hodnocení symboliky jednotlivých prvků mapy (barva, tvar znaku, rozměr znaku, vazba na ostatní znaky, umístění a čitelnost popisu, hierarchie strukturovanost a dominantnost nejdůležitějších prvků mapy · Věrnost znázornění reality a geometrické přesnost je prakticky hodnocením kartografické generalizace, obvykle se provede interpretace dostatečného množství bodů v hodnocené mapě a identických bodů v mapě významně většího měřítka, nebo přímým měřením těchto bodů geodetickými metodami a jejich transformací do společné souřadnicové soustavy a jejich vzájemným porovnáním a určením středních polohových odchylek. V procesu tohoto hodnocení je potřeba vyloučit všechny systematické složky a vlivy jakými jsou srážka papíru, chyby kartografické kresby a meze možného reprodukčního a kartoreprodukčního zpracování. · Kvalita technického provedení kartografické interpretace posuzuje technické provedení jednotlivých vyjadřovacích prostředků a to jak jednotlivě, tak ve společném znakovém klíči. V tomto bodě je hodnocena vzájemná rozlišitelnost mapových znaků, jejich názornost, vazby mezi jednotlivými znaky, celkové barevné řešení, kvalita polygrafického zpracování, vhodnost použitého papíru nebo potiskovaného materiálu · Estetika mapy je poměrně subjektivní hodnocení mapy a celý pojem se obtížně definuje, mapy současnosti již nejsou uměleckými díly, jako byly mapy historické a je kladen důraz na technickou stránku a kvalitu produkce mapy. Estetiku mapy ovlivňuje především kompozice mapy, použití nadstavbových mapových prvků, kvalita provedení popisu a barevný soulad všech mapových prvků. · Vědecká hodnota mapy je hodnocení, které musí vyjádřit míru souladu obsahu mapy se stavem vědeckého poznání. Záznam výsledků hodnocení kartografických děl · Výsledky hodnocení je nutné přehledně uspořádat · K hodnocení výsledků je vhodné připojit i schéma kompozice mapy a ukázku jejího obsahu zpravidla z místa, kde je kresba v mapě nejsložitější.