SVALOVÁ soustava (myologia) Kosterní svalstvo – dobře vyvinuté, rychlý a složitý pohyb. Příčně pruhované, klidový tonus. Homoiotermové – zdroj tepelné energie. Útrobní svalstvo (srdce, stěny orgánů) - svaly hladké, sval srdeční. Podle původu: svaly somatické (příčně pruhované) svaly viscerální – z mezenchymu při trávicí trubici (svalovina trávicí a dýchací trubice, cév) Somatická svalovina kosterní kožní (plný vývoj pouze u suchozemských) hlava ocas ← příčně pruh. svaly branchiální (pohyb žaber) příčně pruh. sval srdeční hladké svaly útrobní → kosterní somatická svalovina (z myotomů) Vývojové změny: kosterní svaly somatické a branchiální Svaly hlavy, trupu a končetin Kosterní somatické svaly Primitivní – metamerní uspořádání po obou stranách (myomery s vazivovými myosepty od paryb – vazivová přepážka – septum horizontale → epaxonická hřbetní a hypaxonická břišní svalovina ) u ryb navíc podélný boční sval ?Somatický původ – svaly oční koule, elektrické orgány Svaly branchiální Na žaberních obloucích, inervace branchiálními hlavovými nervy Důležitost svalstva čelistního oblouku → čelistní (žvýkací) svalstvo Svalstvo jazylkového oblouku → mimické svaly, sociální život savců SVALOVÁ soustava (myologia) Kosterní svalstvo – dobře vyvinuté, rychlý a složitý pohyb. Příčně pruhované, klidový tonus. Homoiotermové – zdroj tepelné energie. Útrobní svalstvo (srdce, stěny orgánů) – svaly hladké, sval srdeční. Podle původu: svaly somatické (příčně pruhované) svaly viscerální – z mezenchymu při trávicí trubici (hladká svalovina trávicí a dýchací trubice, cév) svalov Somatická svalovina kosterní hlava ocas ← příčně pruh. svaly branchiální (pohyb žaber) příčně pruh. sval srdeční hladké svaly útrobní → kosterní somatická svalovina (z myotomů) Vývojové změny: kosterní svaly somatické a branchiální → svaly hlavy, trupu a končetin Kosterní somatické svaly Primitivní – metamerní uspořádání po obou stranách (myomery s vazivovými myosepty – V, myomery ryb W) od paryb – vazivová přepážka (septum horizontale) → epaxonická hřbetní a hypaxonická břišní svalovina ), u ryb k tomu podélný boční sval ?Somatický původ - svaly oční koule, elektrické orgány svalov ryb svalov ryb svalov kopin kožní (plný vývoj pouze u suchozemských) – z dermatomu (mezoderm integumentu) → drobné svaly (jako napřimovače peří, chlupů) Svaly branchiální Na žaberních obloucích, inervace branchiálními hlavovými nervy (5., 7., 9., 10. a 11.) Důležitost svalstva čelistního oblouku → čelistní (žvýkací) svalstvo jak vodních, tak i suchozemských (zůstává i po zániku žaber). Nesouhlasné teorie vývoje mimických svalů: Svalovina spirakula → podkožní svalovina krku (primárně: svlékání pokožky, sekundárně: platysma savců → mimické svaly, sociální život savců Svalstvo jazylkového oblouku → mimické svaly, sociální život savců NERVOVÁ SOUSTAVA centrální (mozek, mícha) periferní (nervy) Mozek (embryonálně 2 váčky) prosencephalon telencephalon (koncový mozek) čichové laloky, pallium (paleo-, archi-, neo-), cortex, gyrifikace, striatum (paleo-, archi-,neo-), corpus calosum diencephalon (mezimozek) sítnice (zrakový nerv), parietální (oko) a pineální (šišinka) orgán, hypotalamus rhombencephalon mesencephalon (střední mozek) strop (corpora bigemina-quadrigemina), tegmentum metencephalon (cerebellum – mozeček) myelencephalon (medula oblongata – prodloužená mícha) Mícha – 2 kořeny míšních nervů (!mihule nespoj.) Ad b) – mozkové (hlavové) nervy (12 párů) spinální nervy vegetativní (útrobní) nervy Hlavové nervy 1. čichový 2. zrakový 3. okohybný 4. kladkový 5. trojklanný 6. odtažný 7. lícní 8. rovnovážně-sluchový 9. jazykohltanový 10. bloudivý 11. přídatný 12. podjazykový Členění: n. smyslové (1, 2, 8) – hlavový původ n. branchiální (5, 7, 9, 10, 11) n. oční koule (3, 4, 6) míšní původ (12) Vegetativní nervová soustava (antagonisté) Sympatikus – stimuluje somatickou a tlumí vegetativní činnost, ústředí v hrudní a bederní míše, ganglia u páteře Parasympaticus – ústředí v jádrech 2., 7., 9. a 10. hlavov. nervů a křížové míše výv míchy a moz míšní segment míšní segment NERVOVÁ soustava - centrální (mozek, mícha) - periferní (nervy) - útrobní (vegetativní) nervy Mícha – spinální nervy 2 kořeny míšních nervů (!mihule nespojeny!) Dorzální kořeny se spinálními ganglii. Další dělení na 3 větve (ventrální – vegetativní uzlina). výv míchy a moz výv míchy a moz výv míchy a moz Mozek (embryonálně 2 váčky v kraniální části nervové trubice) výv mozku schem výv mozku schem Mozek (embryonálně 2 váčky v kraniální části nervové trubice) prosencephalon telencephalon (koncový mozek) čichové laloky, pallium (paleo-, archi-, neo-), cortex, gyrifikace, striatum (p.,a.,n.), corpus calosum diencephalon (mezimozek) sítnice (zrakový nerv), parietální (oko) a pineální (šišinka) orgán, hypotalamus s hypofýzou) rhombencephalon mesencephalon (střední mozek) strop tectum, (dvojhrbolí-čtverohrbolí), tegmentum metencephalon (cerebellum – mozeček) myelencephalon (medula oblongata – prodloužená mícha) výv míchy a moz výv míchy a moz Funkce podle jednotlivých částí mozku Prodloužená mícha (myelencephalon, medulla oblongata) – nejstarší struktura mozku, šedá hmota (těla neuronů) ve sloupcích (jako mícha), reflexní centrum (vegetativní funkce), sídlo branchiálních nervů, rovnovážné a sluchové centrum Mozeček (cerebellum) – nadřazená centra pro rovnováhu a pohyb Most (pons) – mladá struktura, spojuje plášť telencephalonu s cerebellum Střední mozek (mesencephalon) – patra šedé hmoty. Strop (tectum) – 2 výrazné polokoule (corpora bigemina = lobi optici) se zrakovým centrem, dále integrace podnětů z čichového mozku, postranní čáry. U nižších obratlovců – nejdůležitější integrační centrum. Savci – místo toho čtverohrbolí (corpora quadrigemina), zadní pár – novotvar. Menší význam, přesun nadřazených center do koncového mozku, zůstává sídlo reflexního zrakového (přední pár hrbolků) a sluchového (zadní pár) přepojovacího centra. Tegmentum mesencephali – okrsky šedé hmoty jsou geneticky i funkčně součástí šedé hmoty prodloužení míchy (tegmentum myelencephali). Mezimozek (diencephalon) – význam ve vývoji od plazů k savcům, nejdůležitější přepojovací centrum dostředivých i odstředivých drah mezi koncovým mozkem a nižšími patry. Embryonální vychlípenina – sítnice, zrakový nerv. Dorzální vychlípenina – parietální a pineální orgán (mihule – nepárová oka). Pineální orgán – šišinka, parietální orgán jako oko u haterie, některých ještěrů, jinak zaniká. Bazální část mezimozku – hypotalamus (hypothalamus) s humorální činností, jinak vegetativní centrum spánku, termoregulace, hospodaření s vodou, biologických oscilací i zimního spánku. Stopkatě přisedá podvěsek mozkový (hypophysis cerebri) s neurohypophysis. Koncový mozek (telencephalon) – v průběhu fylogeneze prodělal největší změny. Funkci čichového mozku u kruhoústých a paryb – hladké polokoule (hemispheria cerebri) s rostrálními čichovými laloky (bulbi olfactorii). Čich – fylogeneticky nejpůvodnější smysl. Od obojživelníků – kumulace nadřazených center – narůstání hmoty obou hemisfér (telencephalizace), seskupování těl neuronů do pláště (pallium), dál diferenciace na palaeopallium (ventrolaterálně) a archipallium (dorzomediálně od mozkových komor). Od plazů mezi nimi neopallium, mohutní u savců (zatlačuje paleopallium na bazální a archipallium na mediální stranu hemisfér). vývoj hemisfér vývoj hemisfér Koordinace nervové činnosti v neopaliu, u živorodých savců mezihemisférový spoj – kalózní těleso (corpus calosum). Těla neuronů v paliu – do povrchových vrstev – kůra (cortex). Jednoduchá stavba paleo- a archicortexu = hippocampus, neocortex – šest vrstev těl neuronů. Stěhování nejvyšších nadřazených center mozku – primáti – VNČ: narůstání hmoty neokortexu (neokortikalizace) – kriterium evoluční vyspělosti (3 vrcholy: sloni, delfíni, člověk). Tloušťka kortexu je stálá: 1 – 10 mm → možné rozrůstání – rozrýhování (gyrifikace). Ryby, obojživelníci – jednotné bazální ganglium – žíhané těleso (corpus striatum). Následné rozrůstání neopalia lokalizuje bazální ganglia dovnitř hemisfér. konc mozek Plazi – svazky bílé hmoty je rozštěpí na archistriatum (lateroventrální), paleostriatum (medioventrální) a neostriatum (dorzální). U ptáků dominuje žíhané těleso, palium tvoří malé úseky na povrchu. Savci – malé žíhané těleso s komunikační funkcí. U ryb nacházíme tzv. everzní mozek, kde bazální ganglia a palium tvoří jednotnou morfologickou strukturu, která vytlačuje mozkovou komoru na povrch, krytou pouze epiteliální ploténkou. NS moz kort,stri NS moz kort,stri Mozkové (hlavové) nervy (10, 12 párů) 1. čichový 2. zrakový 3. okohybný 4. kladkový 5. trojklanný 6. odtažný 7. lícní 8. rovnovážně-sluchový 9. jazykohltanový 10. bloudivý 11. přídatný 12. podjazykový Členění: n. smyslové (1, 2, 8) - hlavový původ n. branchiální (5, 7, 9, 10, 11) n. oční koule (3, 4, 6) míšní původ (12) Vegetativní nervová soustava (antagonisté) Sympatikus – stimuluje somatickou činnost, tlumí vegetativní činnost, ústředí v hrudní a bederní míše, ganglia u páteře Parasympaticus – opak: podporuje metabolismus, tlumí celkovou aktivitu, ústředí v jádrech 2., 7., 9. a 10. hlavových nervů a křížové míše (u amniot)