Úvod do studia literatury a literární vědy Část: versologie (studijní materiál) Podzim 2019, PdF MU Hlásková instrumentace •Výstavba literárního díla: důraz kladen na: • •Význam slov a vět •Znění slov a vět •znění jednotlivých hlásek nebo slabik •celková melodie (intonace) věty • •Využití zvukových hlásek = hlásková instrumentace •Instrumentace /z hudby/ = způsob uspořádání zvukové složky textu Prostředky hláskové instrumentace •Eufonie = libozvuk • –Ach v zemi krásnou, zemi milovanou, –v kolébku svou i hrob svůj, matku svou, –v vlasť jedinou i v dědictví mi danou, –v šírou tu zemi, zemi jedinou, –v matku svou, v matku svou, krev syna teče po ní. •Opakem je kakofonie = nelibozvuk •/zde ř + souhláskové skupiny/ • –V ztrhaný mrtvý strážce zrak –i v pootevřené huby –přeskřípené svítí zuby. •Onomatopoie (zvukomalba) • –Řetězů řinčí hřmot –Žbluňkla žába do žabince až to žuchlo – –DALŠÍ: –Opakování skupin hlásek –Aliterace (a slunce jasná světů jiných) Ukázka z Máje •Opakování hlásek • •… tichými slovy šepce praví, •„tam při jezeru vížka ční •nad stromů noc; jen bílý stín •hlubkoť stopen v jezera klín; •však hlouběji ještě u vodu vryt •je z mala okénka lampy svit; •tam Vilém myšlenkou se baví, •že příští den jej žití zbaví. Verš •Základní rytmická jednotka, je oddělen od ostatních rytmickými jednotkami přesnými hranicemi. • •Ale vzpurný Halfar učí, •Jak mu kázal zákon boží. •(Bezruč) Poloverš •Verš s větším počtem slov se dělí na menší metrické jednotky, tzv. veršová kóla. •Jsou-li ve verši dvě kóla, označujeme je jako poloverše. • •Obláček bílý do výše stoupal •(Křička) Verš a řádek Enjambement (přesah) •Situace, kdy konec věty nepřipadá na konec verše, se nazývá PŘESAHEM (Enjambement) • • Na bílé zdě stříbrnou zář • rozlila bledá lůny tvář Rytmus •Podstatou poezie je rytmus •Rytmus = pravidelné opakování stejných/podobných jednotek. • •Organizace přízvučných a nepřízvučných slabik = sylabotónický systém (19. století u nás); jde o organizaci slabik i přízvuku. • •Organizace dlouhých a krátkých slabik = časoměrný systém (řecká a latinská poezie, 20. léta 19. století) Versifikační systémy Typy prozodických systémů • •Řečtina, latina (měří se slabiky dlouhé, krátké) = prozodie časoměrná • •Čeština (přízvučné a nepřízvučné slabiky) = prozodie přízvučná/sylabotónický, tónický Časoměrný verš •Vzniká střídáním dlouhých a krátkých slabik. • •Dlouhé slabiky (-) : • 1. přirozeně dlouhé (slabika s dlouhou samohláskou nebo dvojhláskou; má, ví, kou • 2. pozičně dlouhé: obsahuje krátkou samohlásku, evetn. slabikotvornou souhlásku l, r (vlk, krk), po níž následují dvě a více souhlásek (i přes hranici slova). • •Krátké slabiky (označ. U) /jádro tvořeno krátkou samohláskou nebo slabikotvornou souhláskou, po níž následuje jen jedna souhláska/. • •Pokud následovaly dvě souhlásky (jedna z nich l, r, ř, m, n) = obojetná slabika • • Příklady: Sylabotónický verš – –U studánky stojí děvče, –mladé jako strůmek mladý, –bledé jako rubáš z kmentu. –A na nebi bílý měsíc, –kolem něho vodní kolo, –jak by ze studánky hleděl. – –/Neruda, U studánky/ – –Osmislabičný verš; ozn. slabiky = přízvučné; liché pozice (to je jim vlastní) = pravidelnost stálého počtu slabik a rozmístěného přízvuku = sylabotónický verš. systém – Přízvučnost •Přízvuk v češtině VŽDY NA PRVNÍ SLABICE SLOVA • •Víceslabičná slova = přízvuk na první slabice •Jednoslabičná slova: • - plnovýznamová přízvuk mají (dům, stůl, mdlý aj.) • - neplnovýznamová přízvuk nemají (a, se, mi aj.); jednoslabičné předložky „přetahují“ přízvuk z následujícího slova. • Příklady: přízvučnost •tábor, kovárna, míhá, stodola, koloběžka = první slabika • •na táboře, na kole, před oknem = přízvuk na předložce; slabičná předložka; přízvuk na předložce • •v domě = předložka v neslabičná; přízvuk na vdo • •Chlapec a dívka stojí na ulici, přinesli mi dort. Sylabický verš •Základní jednotka: slabika •Pravidelný počet slabik; přízvučné/nepřízvučné slabiky či krátké/dlouhé slabiky nejsou organizovány. •Užití: do konce 18. století. • •Po určitém počtu slabik následuje mezislovní předěl /diareze/ •Např. osmislabičný verš, desetislabičný verš atd. • •Klauzule = koncový úsek verše = bývá vyznačena syntaktickým předělem, organizací přízvučných/nepřízvučných slabik nebo rýmem. Stopa •Základní jednotka časoměrného verše. •Stopa = skupina nejméně dvou slabik, pravidelně se opakující. • •trochej - U •jamb U - •daktyl - UU •spondej - - Stopa a slovo •Stopa = může být slovo, část slova, více slov •Jestliže se konec slova KRYJE S KONCEM STOPY = DIAREZE. • •Jestliže se konec slova NEKRYJE S KONCEM STOPY, jde o CÉZURU. • •V sylabotónickém systému se obvykle nerozlišuje mezi cézurou a diarezí; jednotně se užívá pojem CÉZURA •/cézura po šesté slabice v alexandrinu/. •Sylabický verš se na stopy nečlení. • •Sylabotónický verš. systém: stejné členění jako u časomíry; ale jen s tím rozdílem, že určujeme přízvučnost / nepřízvučnost slabik (čtyřstopý jamb, pětistopý trochej atd./ • •= odlišnost počtu přízvuků; není to tak pravidelné; např. ve čtyřstopém sylabotónickém verši nemusejí být čtyři stopy a čtyři přízvuky = • • • • Metrika •Způsob uspořádání verše i jeho částí. •Pravidla (soustava pravidel) tohoto uspořádání (vnitřní měřítko). •= závislost na vlastnostech každého jazyka, tradici národa. Sylabotónický verš •Vhodnější je verš rozčlenit na pozice: •Jedna pozice = jedna slabika •Lze rozlišit: slabé /U/ a silné pozice /-/ • •Ukázka METRA /abstraktní schéma, tj. norma, osnova/ v sylabotónických verších. •Rytmus = konkrétní realizace tohoto schématu • Typy sylabotónického verše •Šestistopý sylabotónický trochej –U – U – U – U – U – /U/ • •Čtyřstopý sylabotónický jamb • U – U – U – U – /U/ • •Třístopý sylabotónický daktyl •– UU – UU – //U/ U/ • •Poslední pozice vyznačeno /U/ - neovlivní, kolik má verš stop. O tom, kolik má verš stop ROZHOUJÍ SILNÉ POZICE. Další typy •Trochej, jamb = dvoudobá metra (dvouslabičné stopy) •Daktyl, daktyl s předrážkou (předrážka = první slabika verše) = třídobá metra; jejich stopy jsou tříslabičné. •Smíšená metra = logaedická metra • •Třístopý sylabotónický daktyl s předrážkou (p) • Již ku zemi sežloutlé listí to • p – U U – U U – U U • • Bozi všecko vidí, bozi všecko slyší – příjemno je ležet v lese na Zátiší... Není kolem lidí, zvířat kolem není – děkuji náhodě za to nadělení: pod hlavou hrst trávy, nad hlavou kus nebe, […] Josef Lukavský, Vše plyne… in: Pánové a dámy… (1913) Kantor! Stařík obličeje zlostné malé želvy, v límci, jenž ho svírá, škrtí, jako úpis nečistému, mstí se v chrámě na nevinných Josef Kainar Jaroslav Vrchlický, Cestou, in: Úhor, Nová lyrika (1904−1906), (1906) Melounů, slunečnic směs, celičké kaskády chmele, na pravo bukový les, ostružin bludiště ztmělé. Melounů, slunečnic směs, –U studánky stojí děvče, –mladé jako strůmek mladý, –bledé jako rubáš z kmentu, –a na nebi bílý měsíc, –kolem něho vodní kolo, –jak by ze studánky hleděl. • •J. Neruda: U studánky –U studánky stojí děvče, –mladé jako strůmek mladý, –bledé jako rubáš z kmentu. –A na nebi bílý měsíc, –kolem něho vodní kolo, –jak by ze studánky hleděl. – –/Neruda, U studánky/ – –Osmislabičný verš; ozn. slabiky = přízvučné; liché pozice (to je jim vlastní) = pravidelnost stálého počtu slabik a rozmísněteného přízvuku = sylabotónický verš. systém • –Sen milý pokojně lítá, –a v lesích zpěvák milostný –s přírodou celou spočívá: –tehdy já se marně trápím –bloudě v háji až do rána. – –I. V. Šimko: Noční bdění Výstavba verše: jaké pravidlo převažuje? •Jaký boj? Jaké hnutí? •Mně vstupují na slyšení? •Mám–li snad zahynouti? •Čiji mdlé přirození. •Což to? Věc velmi rychlá, •aneb jest-li ňáké zdání, •rostou mně jakás křídla, •strojí se všecko k litání. • •F. Bridel: Co Bůh? Člověk? Jamb – Zde v noční klín –ba lůny zář, na hvězdný kmit –se vloudí – – tam – jen pustý stín, –tam žádný – žádný – žádný svit – –(K. H. Mácha) Incipit •Počátek verše •Zvláštnost češtiny vs. incipit jambického verše •Stopa: U – • žádné české slovo nemůže mít jambickou stopu •Přesto je jamb velmi rozšířený /zvl. od 2. pol. 19. stol./ • Jambický incipit •?? Vytvořit jamb: na počátku bude jednoslabičné slovo, které bude přízvučné, nebo nepřízvučné; •Popisuje výlučně rytmickou rovinu verše • •Nepřízvučný jambický incipit: –a slunce jasná světů jiných –U –/ U –Na první pozici je jednoslabičné slovo – – – • • • Příklad: třístopý časoměrný jamb –Tma jest a hrozno vůkol, – U – / U – / U – / U – –Vidět není sledů; –U – / U – / U – – –Která asi stezička – U – / U – / U – / U – –Vede k milence mé? –U – / U – / U – – – –/Trnka, Noc/ –Kromě toho se ale často také využívali trojslabičné incipity: –Večerní máj byl – byl lásky čas – –pod černým mračnem přelétá –U – U – U – UU • • •Přízvučný jambický incipit: • Jevil se krásný jelen, boží tvor • Klauzule • •Konec verše •Končí-li verš silnou pozici = mužská klauzule •Končí-li verš slabou pozicí = ženská klauzule •/jde o silnou a slabou pozici, nikoli o přízvučnou či nepřízvučnou slabiku/ •O typu klauzule se rozhoduje na rovině metra, nikoli na rovině rytmu. • • • Příklady klauzulí •Mužská klauzule s přízvučnou slabikou na poslední silné pozici (čtyřstopý sylabotónický trochej) • mrtvá hvězda, siný svit • – U – U – U – • Ženská klauzule • čtyřstopý sylabotónický trochej • • Klesla hvězda s nebes výše, • – U – U – U – U • •Ženská klauzule v daktylu (pětistopý sylabotónický daktyl) • Potopa horoucí záhubou hrozí i světu • – U U – UU – U U – U U – U Dodatek •Akatalektická klauzule = úplná klauzule • •V daktylu (třístopý sylabotónický daktyl) • –Slavozpěv radostný zpívejte – – U U – U U – U U • Metrum vs. rytmus •Úplná realizace metrické normy není samozřejmá • –1. Duch šlechetný předrahé po vlasti, –2. buď kde buď s touhou zápasí; –3. žádná rozkoš a vnada cizinská –4. svatý plápol tento neshasí; –5. byť osud mu všecku bláhu přál, –6. k heslu jeho každý volně stál, –7. tajná moc ho přece tam pudí, –8. rozmilý kde národ jeho dlí. – –/F. L. Čelakovský, Touha po vlast/ DRUHY VERŠE •HEXAMETR •Klasický verš řecké a římské poezie •Eposy •= časoměrný nerýmovaný šestistopý daktyl • •Metrické schéma: • – UU / – UU / – UU / – UU / – UU / – – •Všechny daktylské stopy, kromě páté, mohla být nahrazeny spondeji •Závazně ale 5. je daktyl; 6. spondej = tvoří tzv. herojskou klauzuli. • • • • • Příklad: časoměrný hexametr Příklad: sylabotónický hexametr •SYLABOTÓNIKA •Vznikl jako nápodoba časoměrného •U nás „vznešený“ verš • • •Zlaté poklady tvé kde jsou a stříbrné skrejše, • – U – UU – U – U – U U – U • •kteréž veškeren svět tvým vítězným odváděl sborům ? • – U – U U – U – U U – U U – U • •/M. Z. Polák: Benátky/ • PENTAMETR •Pětistopý verš •jiné členění verše; jde o šestistopý daktyl • •Grafické znázornění: • – UU / – UU / – / – UU / – UU / – • •Samostatně se prakticky neužíval; spojoval se s hexametrem, se kterým tvořil tzv. •ELEGICKÉ DISTICHON /ELEGICKÉ DVOJVERŠÍ/ ALEXANDRIN •Klasický verš francouzské literatury •Fr. Dvanácti – až třináctislabičný verš s cézurou po 6 slabice (původně tedy sylabický verš) • •Z toho se vyvinul šestistopý jamb s cézurou po třetí stopě •Dělení: 6+6; 6+7 • Příklad sylabotónického alexandrinu •Exkluzivní verš, slavnostní •Oblíb. v symbolismu, dekadenci. • •O. Březina: Moje matka • • Prach ostrý chudoby ji v tváři krás šlehal • a řezal do očí a v slzách zánět hasil • • • • BLANKVERS •Klasický verš anglické literatury (epika, drama) •Nerýmovaný verš (blanc = bílý = nerýmovaný) •Pětistopý jambický verš (deseti nebo jedenáctislabičný) • –Český sylabotónický blankvers – –J. Zeyer: Pohádka o Karlu Velikém –Noc každou totiž, v sen když upadal, –se Gabriel mu zjevil archanděl VOLNÝ VERŠ •Nemusí se řídit metrickou normou, úplně ji může popírat •Poukazy k metrickému verši jsou založeny na stylizaci rytmického slovníku (rytmická intence textu) •Rytmická stylizace volného verše byla nejsilnější v jeho počátečních fázích (často šlo např. o trojslabičné celky – tzn. daktylská tendence). • •Volný verš bývá nerýmovaný a nestrofický (není rozdělen do strof) • Rým •Zvuková shoda na konci verše (event. půlverše) •Rým koncový, rým vnitřní • •Sudoslabičné slovní celky = ženský rým • •Bbloudila blanktytnými pásky, •Lanoucí tam co slzy lásky. • •Lichoslabičné slovní celky = mužský rým. •Já hanebně jsem odpraven, •A ona – jak v můj první den • Rýmová schémata •Rým sdružený /aabb/ • •Rým střídavý /abab/ • •Rým obkročný /abba/ • •Rým přerývaný (-a –a) nebo (a-a-) • •Rým rirádový (aaaa) ZDROJE •R. Ibrahim, P. Plecháč, J. Říha: Úvod do teorie verše, Praha: Akropolis 2013 •J. Hrabák: Úvod do teorie verše, Praha: Státní pedagogické nakladatelství 1986 [6. vyd.; 1. vyd. = 1956] •J. Brukner, J. Filip: Poetický slovník, Praha: Mladá fronta 1997 [uprav. vyd.; 1. vyd. = 1968] •M. L. Gasparov: Nástin dějin evropského verše, Praha: 2012 • •http://versologie.cz/v2/tool_cvicebnice/ •