Skloňovaní latinských substantiv (přednáška č. 3) - jsou rozdělena do pěti deklinací = skloňovacích typů - o zařazení do příslušné deklinace rozhoduje koncovka genitivu singuláru, která je: · u 1. deklinace -ae · u 2. deklinace -ī · u 3. deklinace -is · u 4. deklinace -ūs · u 5. deklinace -eī nebo –ēī - skloňování probíhá tak, že se ke kmenu substantiva připojí pádové koncovky - kmen substantiva se nejsnadněji získá, jestliže se od tvaru genitivu singuláru oddělí pádová koncovka - genitiv singuláru musí být proto vždy ve slovníku uveden o někdy je označen jen koncovkou (dominus, ī) o jindy, dochází-li k hláskovým změnám nebo jestliže tvar genitivu je širší než tvar nominativu, uvedené zakončení ve slovníku je delší než koncovka (magister,magistrī; leō, leōnis) o v krajních případech, zvláště u 3. deklinace, je tvar uveden celý - za genitivem se pak zkratkou uvádí rod substantiva (dominus,(domin)ī, m.) Latinské pády - latina má šest pádů = vyjma 6. pádu odpovídají českým - ptáme se na ně týmiž pádovými otázkami - latinský šestý pád = český sedmý pád o ptáme se na něj proto pádovými otázkami kým, čím. Český šestý pád je POUZE PŘEDLOŽKOVÝ - do latiny se překládá podle vazby latinských předložek Př.: v lese / in silva, u stromu / apud arborem,o mužích / de viris Vzory skloňování substantivv rámci jednotlivých deklinací - lze rozdělit na společné vzory pro skloňování feminin a maskulin / na vzory pro skloňování neuter Skloňování si lze značně ulehčit uvědoměním si těchto pravidel o shodě koncovek pádů: * Pro feminina a maskulina platí * vokativ je stejný jako nominativ, jedinou výjimkou jsou substantiva 2. deklinace zakončená v nominativu singuláru na -us (vzor servus). Pro neutra platí * nominativ, akuzativ a vokativ jsou vždy stejné. Pro všechna substantiva platí * dativ a ablativ jsou v plurálu vždy stejné. POZNÁMKA: podle vzorů 1. a 2. deklinace substantiv se skloňují také adjektiva 1. a 2. deklinace (femina pulchra / krásná žena, exemplum bonum / dobrý příklad …) Vzory pro skloňování substantiv Pády 1. deklinace 2. deklinace 3. deklinace 4. deklinace 5. deklinace femina -ae, f. servus -ī, m. puer puerī, m. verbum -ī, n. mīles -itis, m. carmen -minis, n. ūsus -ūs, m. cornū -ūs, n. rēs reī, f. Singulár nominativ femin-a serv-us puer verb-um mīles carmen ūs-us corn-ū r-ēs genitiv femin-ae serv-ī puer-ī verb-ī mīlit-is carmin-is ūs-ūs corn-ūs r-eī dativ femin-ae serv-ō puer-ō verb-ō mīlit-ī carmin-ī ūs-uī corn-ū r-eī akuzativ femin-am serv-um puer-um verb-um mīlit-em carmen ūs-um corn-ū r-em vokativ femin-a serv-e puer verb-um mīles carmen ūs-us corn-ū r-ēs ablativ femin-ā serv-ō puer-ō verb-ō mīlit-e carmin-e ūs-ū corn-ū r-ē Plurál nominativ femin-ae serv-ī puer-ī verb-a mīlit-ēs carmin-a ūs-ūs corn-ua r-ēs genitiv femin-ārum serv-ōrum puer-ōrum verb-ōrum mīlit-um carmin-um ūs-uum corn-uum r-ērum dativ femin-īs serv-īs puer-īs verb-īs mīlit-ibus carmin-ibus ūs-ibus corn-ibus r-ēbus akuzativ femin-ās serv-ōs puer-ōs verb-a mīlit-ēs carmin-a ūs-ūs corn-ua r-ēs vokativ femin-ae serv-ī puer-ī verb-a mīlit-ēs carmin-a ūs-ūs corn-ua r-ēs ablativ femin-īs serv-īs puer-īs verb-īs mīlit-ibus carmin-ibus ūs-ibus corn-ibus r-ēbus