Chemické výpočty
(výpočty z chem. vzorce,
výpočty z chem. rovnic,
ředění a směšování roztoků)
Vzorové příklady:
Jaký je empirický vzorec sloučeniny, jestliže z její elementární analýzy vyplývá, že obsahuje 58,5 % uhlíku, 4,1 %
vodíku, 11,4 % dusíku a 26,0 % kyslíku?
Pozn. Indexy upravíme na poměr celých malých čísel
Spálením 1,45 g uhlovodíku vzniklo 4,4 g oxidu uhličitého a 2,25 g vody. Jaký je molekulový vzorec této látky, jeli
zjištěná molární hmotnost 54 g.mol-1?
Uhlovodík – obsahuje pouze atomy uhlíku a vodíku, kyslík ve spalinách pochází ze vzduchu.
Z hmotnosti spalin se zjistí faktická hmotnost uhlíku a vodíku, pomocí hmotnosti navážky uhlovodíku pak jejich
hmotnostní zlomky.
Molekulový vzorec se ověří přepočtem na molární hmotnost.
Kolik gramů dusíku, vodíku, síry a kyslíku je obsaženo v 264,32 gramech (NH4)2SO4?
Jakou hmotnost má olovo, které je obsaženo v 1000 g galenitu PbS?
1. Kolik procent vodíku obsahuje voda?
2. Uhlí v určitém ložisku obsahuje 3 % pyritu FeS2 jako příměsi. Pro zjednodušení budeme předpokládat, že uhlí jiné
příměsi neobsahuje. Vypočítejte obsah síry obsažené v 1 tuně tohoto uhlí.
Výpočty z chemických rovnic
Základní pravidla pro výpočty:
1.chemickou reakci vyjádříme vyčíslenou chemickou rovnicí;
2.u látek, které se účastní reakce, zapíšeme molární hmotnosti;
3.na základě těchto údajů příklad numericky vyřešíme.
Postup při výpočtech
A) dosazení hodnot do obecného vzorce
1. Zapíšeme rovnici chemické reakce a vyčíslíme ji.
2. Chemickou látku, kterou známe označíme písmenem A, její hmotnost m(A) a stechiometrický koeficient a.
3. Písmenem B označíme chemickou látku, jejíž hmotnost m(B) zjišťujeme. Její stechiometrický koeficient je b.
4. Zjistíme molární hmotnost obou látek M(A) a M(B).
5. Dosazením do vzorce zjistíme hledaný údaj.
B) poměrem látkových množství výchozích látek a produktů.
1) Zapíšeme rovnici chemické reakce a vyčíslíme ji.
2) Pod rovnici zapíšeme stechiometrické koeficienty a látková množství.
3) Zjistíme molární hmotnosti obou látek M(A) a M(B).
4) Vypočítáme látkové množství n(A) látky u které známé hmotnost (M = 𝑚 . 𝑛 n = 𝑚 . 𝑀 )
5) Určíme látkové množství n(B) neznámé látky.
6) Vypočítáme hmotnost neznámé látky.
C) trojčlenkou
1) Zapíšeme rovnici chemické reakce a vyčíslíme ji.
2) Pod rovnici zapíšeme stechiometrické koeficienty a látková množství.
3) Zjistíme molární hmotnosti obou látek M(A) a M(B).
4) Vypočítáme hmotnosti obou látek z M a n (M = 𝑚 . 𝑛 m = M . n)
5) Pomocí trojčlenky vypočteme hledanou hmotnost.
Vypočtěte potřebné množství práškového zinku k reakci 4 g síry za vzniku ZnS.
Vypočítej hmotnost uhličitanu vápenatého CaCO3, který je potřeba tepelně rozložit, aby vzniklo 112,2 g oxidu vápenatého
Reakce NaOH s kyselinou chlorovodíkovou probíhá podle rovnice
NaOH + HCl → NaCl + H2O.
Jaký objem NaOH o koncentraci 0,5 mol dm–3 beze zbytku zreaguje s HCl obsaženou ve 20 cm3 jejího roztoku
o koncentraci 1 mol dm–3?
Ředění a směšování roztoků
Křížové pravidlo
Používá se pro výpočet poměru hmotnostních dílů dvou výchozích roztoků jejichž smícháním vznikne nový
roztok. K výpočtu musí být zadány všechny tři koncentrace v hmotnostních procentech.
3. Příklad
Vypočítejte kolik g čistého pevného NaCl je potřeba přidat k 285 g 3% roztoku aby vznikl 5% roztok?
4. Příklad
Vypočítejte kolik g 5% roztoku NaOH a kolik g 30% roztoku NaOH je potřeba smíchat aby vzniklo 600g 10% roztoku NaOH?
4. Příklad
Vypočítejte kolikaprocentní bude roztok vzniklý smícháním 200 g 8% roztoku dusičnanu sodného s 300g 12% roztoku
dusičnanu sodného?