Ministerstvo financí
NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
2010
Obsah
1 Úvod........................................................................................................................................ 2
2 Význam finančního vzdělávání, současný stav a dosavadní kroky ........................................ 6
2.1 Význam finančního vzdělávání.................................................................................... 6
2.2 Současný stav ............................................................................................................... 7
2.3 Dosavadní kroky .......................................................................................................... 8
3 Finanční gramotnost jako souhrn potřebných kompetencí ................................................... 11
4 Priority, principy a dvoupilířová struktura finančního vzdělávání ....................................... 14
4.1 Prioritní oblasti pro budoucnost ................................................................................. 14
4.2 Principy finančního vzdělávání.................................................................................. 15
4.3 Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání........................................................... 16
5 Role klíčových subjektů a koordinace aktivit ....................................................................... 19
5.1 Role subjektů veřejné správy ..................................................................................... 19
5.2 Role profesních sdružení............................................................................................ 21
5.3 Role sociálních partnerů............................................................................................. 21
5.4 Role spotřebitelských sdružení................................................................................... 21
5.5 Role vzdělávacích institucí......................................................................................... 22
5.6 Role médií .................................................................................................................. 22
5.7 Role dalších subjektů ................................................................................................. 22
5.8 Zajištění efektivní spolupráce a koordinace aktivit.................................................... 22
6 Financování, hodnocení a měření.......................................................................................... 25
7 Akční plán ............................................................................................................................. 26
www.mfcr.cz
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 2
1 Úvod
Národní strategie finančního vzdělávání (dále jen „strategie“) je uceleným systematickým
přístupem k posílení finanční gramotnosti občanů České republiky (dále jen „ČR“). Cílem
strategie je vytvoření systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční
gramotnosti v ČR. Strategie vymezuje hlavní problémy a navazující prioritní úkoly v této
oblasti, včetně specifických úloh klíčových aktérů s důrazem na roli subjektů veřejné správy.
Finanční vzdělávání je nástrojem ke zvýšení úrovně finanční gramotnosti, umožňující
občanům ČR jako spotřebitelům1
adekvátně pracovat s informacemi na finančním trhu
k zajištění svých potřeb a potřeb své rodiny s ohledem na měnící se životní situace.
Tato strategie navazuje na řadu koncepčních kroků v oblasti ochrany spotřebitele
a vzdělávání obecně na evropské i mezinárodní úrovni a vychází z doporučení mezinárodních
organizací jako je OECD2
nebo EU.3
Obecné otázky vzdělávání občanů na evropské úrovni
řeší rovněž Strategie spotřebitelské politiky 2007 – 2013.4
Problematika finančního
vzdělávání je dále rozvedena v Bílé knize o politice finančních služeb 2005 – 2010.5
Tyto
strategické dokumenty představují dlouhodobý rámec jak pro aktivity Evropské komise, tak
i členských států EU. K definování konkrétního přístupu k otázce finančního vzdělávání na
národní úrovni je jak v rámci EU, tak mimo ni, obvyklé6
formulovat strategie finančního
vzdělávání schválené na nejvyšší národní úrovni.
1
Spotřebitelem se obecně rozumí osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své podnikatelské
činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dále v textu může být občan ČR označen též jako
„spotřebitel“.
2 Např. Improving Financial Literacy, OECD, 2005; Improving Financial Education and Awareness on
Insurance and Private Pensions, OECD, 2008; Recommendation on Principles and Good Practices for Financial
Education Awareness, OECD, 2005; Recommendation on Good Practices for Financial Education Relating to
Private Pensions, OECD, 2008 a Recommendation on Good Practices on Financial Education and Awareness
Relating to Credit, OECD, 2009.
3
Např. Sdělení Komise k finančnímu vzdělávání ze dne 18. prosince 2007, KOM(2007)0808; Usnesení
Evropského parlamentu ze dne 18. listopadu 2008 o ochraně spotřebitele: zlepšení vzdělávání a povědomí
spotřebitelů v oblasti úvěrů a financí (2007/2288(INI) a Zelená kniha o maloobchodních finančních službách na
jednotném trhu, KOM(2007)0226, z níž mj. vyplývá, že za oblast finančního vzdělávání jsou odpovědné
jednotlivé členské státy.
4
Viz http://ec.europa.eu/consumers/overview/cons_policy/index_en.html .
5
Viz http://ec.europa.eu/internal_market/finances/policy/index_en.html .
6
Např. strategie Velké Británie, Itálie, Španělska, Nizozemí, Maďarska. Přehled vybraných národních strategií
finančního vzdělávání a konkrétních projektů finančního vzdělávání v zahraničí lze nalézt např. na
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/fintrh_fin_vzdelavani.html .
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 3
Zejména s ohledem na události posledních let byla na mezinárodní úrovni zahájena řada
konkrétních mezinárodních projektů vycházejících z výše zmíněných koncepcí. Například
v roce 2008 byla v rámci OECD vytvořena mezinárodní skupina pro finanční vzdělávání
(International Network on Financial Education - INFE),7
jejímž cílem je zejména zvýšení
celosvětového povědomí o významu a důležitosti finančního vzdělávání a dále také podpora
členských států ve vytváření jejich národních strategií finančního vzdělávání. V témže roce
byl zprovozněn také mezinárodní webový rozcestník (International Gateway on Financial
Education – IGFE),8
který má sloužit jako jeden ze základních zdrojů informací z oblasti
finančního vzdělávání, jejich zprostředkování a k podpoře aktivit INFE.
Také Evropská komise zahájila konkrétní kroky v rámci posilování finanční gramotnosti,
kterou považuje za jeden ze základních prostředků umožňujících občanům Evropské unie
čerpat přímé výhody jednotného trhu prostřednictvím výběru nejvhodnějších finančních
produktů a služeb nabytých a využívaných na základě informovaných a zodpovědných
rozhodnutí. Finanční gramotnost dává občanům možnost poznat a pochopit nezbytné základy
osobních financí.9
V roce 2008 pak byla ustanovena Expertní skupina pro finanční
vzdělávání10
jako poradní a konzultační orgán Evropské komise v této oblasti.
Na zvyšování finanční gramotnosti spotřebitelů v rámci jednotného vnitřního trhu efektivně
působí rozvoj a existence národních strategií jednotlivých členských států, představující
výsledek vzájemné spolupráce mezi státními orgány, finančními institucemi, spotřebitelskými
organizacemi, školami, zaměstnavateli apod. Tyto strategie by měly dle doporučení Evropské
komise vznikat za koordinace příslušného státního orgánu.11
Z uvedených důvodů je i tato
česká strategie předkládána Ministerstvem financí (dále jen „MF“) jako národní.
7
INFE v současné době zastřešující více než 130 institucí z 60 členských států této skupiny, členem je také ČR
prostřednictvím MF a ČNB.
8
www.financial-education.org
9
Viz např. Zprávu Komise o jednotném trhu pro Evropu 21. století, KOM(2007)724 a Sdělení Komise
k finančnímu vzdělávání ze dne 18. prosince 2007, KOM(2007)0808.
10
Expert Group on Financial Education (EGFE)
11
Viz National Strategies for Financial Education in Report on First meeting of the Expert Group on Financial
Education, 2008, http://ec.europa.eu/internal_market/finservices-retail/docs/capability/egfe_1report_en.pdf
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 4
Tato strategie na národní úrovni konkretizuje koncepční přístup MF, v rámci kterého je
finanční vzdělávání jedním ze tří základních pilířů12
ochrany spotřebitele na finančním trhu.
Česká národní banka (dále jen „ČNB“) jako orgán dohledu nad ochranou spotřebitele na
finančním trhu přistupuje k finančnímu vzdělávání jako preventivnímu nástroji ochrany,
a proto se do něj zapojuje svými projekty. Cíle strategie jsou také v souladu se základními cíli
a zásadami vzdělávání a podporují osvojování kompetencí vymezených rámcovými
vzdělávacími programy v základním a středním vzdělávání (viz kapitola 2 a 4).
Text této strategie je aktualizovaným zněním původního materiálu Strategie finančního
vzdělávání13
a byl připraven MF ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a ČNB. Následně byl projednán Pracovní skupinou pro
finanční vzdělávání (k Pracovní skupině viz níže) a odráží tak široký konsensus všech
zainteresovaných účastníků – veřejných institucí, profesních sdružení finančních institucí
a sdružení spotřebitelů. Vzájemná shoda a spolupráce jsou klíčovými podmínkami k dosažení
pozitivního posunu v úrovni finanční gramotnosti české populace. Stejně jako původní
materiál MF zohledňuje i tato strategie změny jak v šíři nabídky finančních produktů a služeb,
tak i v chování občanů (např. rostoucí zadluženost), a dále reflektuje změny v oblasti
sociálního a důchodového zabezpečení a dalších očekávaných socioekonomických trendů.
Účelem této strategie není popis realizace konkrétních projektů a programů finančního
vzdělávání, ale spíše jejich zastřešení v podobě určení společných cílů, obecných principů
a prostředků k jejich dosažení. Realizace cílů by pak měla být specifikována v navazujících
dokumentech. Pro oblast školního finančního vzdělávání byl již vytvořen dokument Systém
budování finanční gramotnosti na základních a středních školách.
Tato strategie nejprve shrnuje obecný přínos finančního vzdělávání, vazby na komplexní
problematiku ochrany spotřebitele na finančním trhu a současný stav finanční gramotnosti
občanů ČR, včetně dosavadních aktivit, které byly v této oblasti provedeny. Na definici
finanční gramotnosti, která tvoří základní věcné mantinely této strategie, pak navazuje
vymezení klíčových priorit, principů a zejména základní dvoupilířové struktury finančního
12
Podrobněji viz kapitolu 2.
13
Původní materiál Strategie finančního vzdělávání byl vypracován v roce 2007 MF ve spolupráci s MŠMT
a MPO. Následně byl schválen vedením MF a MŠMT a stal se základem pro následující kroky ve finančním
vzdělávání popsané v kapitole 2.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 5
vzdělávání. Strategii uzavírá vymezení rámcové role pro efektivní spolupráci jednotlivých
typů aktérů s důrazem na roli subjektů veřejné správy, doporučení pro cílenou přípravu
programů a projektů finančního vzdělávání a akční plán definující konkrétní kroky MF,
MŠMT a ČNB v oblasti finančního vzdělávání v období 2010 – 2015.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 6
2 Význam finančního vzdělávání, současný stav a dosavadní kroky
2.1 Význam finančního vzdělávání
Finanční vzdělávání je klíčovým prvkem v ochraně spotřebitele na finančním trhu a vedle
zajištění informovanosti, tedy dostupnosti informací v přiměřeném rozsahu a transparentní,
srozumitelné a srovnatelné formě a dále adekvátního postavení spotřebitele ve smluvním
vztahu, tzn. ochrany a efektivního prosazování spotřebitelských práv, je jedním ze tří pilířů
přístupu MF k ochraně spotřebitele na finančním trhu. Informovaný, vzdělaný občan jako
spotřebitel s vyváženým postavením ve smluvním vztahu je plnohodnotným účastníkem na
finančním trhu a je schopen přijímat odpovědná rozhodnutí.
Finanční vzdělávání v rychle se rozvíjející oblasti finančních produktů a služeb podporuje
aktivní roli občana jako spotřebitele a vede k pochopení a přijetí osobní odpovědnosti za
finanční zajištění sebe i své rodiny. V širším kontextu rovněž vede k uvědomění si důsledků
socioekonomického vývoje společnosti, zejména s ohledem na prevenci předlužení a zajištění
se na stáří. V konečném důsledku přispívá finanční vzdělávání k rozvoji české ekonomiky,
společnosti jako takové a k udržitelnému rozvoji.
Jak se ukázalo v nedávném období, nedostatečná finanční gramotnost občanů byla také
jedním ze spouštěcích mechanismů současné finanční krize (především v USA). V České
republice zatím výraznější narušení stability finančního systému nehrozí,14
zejména však
v důsledku skutečnosti, že některé rizikové produkty nejsou na našem retailovém trhu
nabízeny, nikoli z důvodů vyšší finanční gramotnosti českých občanů. Přesto a o to více je
alarmující dynamika negativních jevů jako je růst zadlužování obyvatelstva, růst
nesplácených pohledávek a exekucí na majetek fyzických osob. S ohledem na výše uvedené
je třeba klást vyšší důraz na finanční vzdělávání občanů jako takové a zejména pak na jeho
kvalitu. Význam finančního vzdělávání potvrdily také závěry odborných diskusí v rámci
oficiálních seminářů obou komor Parlamentu České republiky.15
14
Zpráva ČNB o finanční stabilitě 2008/2009 a výsledky zátěžových testů provedených na datech bankovního
sektoru ke 4. čtvrtletí 2009 na http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/ .
15
Seminář „Finanční gramotnost jako nejlepší prevence předlužení občanů“ v Senátu Parlamentu ČR dne
31. 3. 2009, seminář „Finanční gramotností proti předlužení a krizi“ v PS Parlamentu ČR dne 11. 6. 2009
a seminář „Finanční gramotnost- zahájení Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení“ v Senátu
Parlamentu ČR dne 5. ledna 2010.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 7
2.2 Současný stav
MF zadalo v roce 2007 zpracování průzkumu na téma finančního vzdělávání. Cílem
průzkumu bylo zejména zjistit postoje českých občanů k problematice finančního vzdělávání
a míru jejich potřeby se v tomto směru dále vzdělávat. Svým pojetím navázal na obdobně
zaměřené šetření, které na jaře roku 2006 nechala zpracovat Česká bankovní asociace.16
Vybraná hlavní zjištění průzkumu MF17
Podle definice finanční gramotnosti (viz kapitolu 3) se největší část respondentů
(35 %) ohodnotila známkou 3 (na stupnici od 1 do 5 s možností volby odpovědi
„nevím“), stejné hodnoty dosahuje i průměrná známka za všechny dotázané.
Sebehodnocení závisí především na dosaženém stupni vzdělání – lépe se známkují
lidé s vysokoškolským vzděláním, s vyššími příjmy domácnosti, soukromí
podnikatelé.
Celkem 45 % populace deklaruje (spíše neurčitě) schopnost orientace v nabídce
konkrétních produktů na finančním trhu.
Necelá třetina (29 %) přiznává, že úroveň znalostí jí brání ve využívání finančních
produktů – nejčastěji jde o investiční, dále pak o úvěrové a spořící produkty.
Cca 3/4 dospělé populace považují jak znalost pojmů, tak přímo vzdělávání
a získávání nových informací z finanční oblasti za důležité.
9 z 10 dotázaných pokládá za užitečné vzdělávání dospělé populace v oblasti
hospodaření s penězi. Pochopení pojmů a další vzdělávání vítají především lidé již
informovaní, vzdělanější a mladší.
Většina (81 %) respondentů se shoduje v tom, že v průběhu školní docházky znalosti
pro orientaci v oblasti financí a bank nezískala. Téměř všichni (93 %) souhlasí
s možností objasnit základní pojmy z oblasti finančního světa na středních školách,
necelá polovina by toto učivo směrovala již na základní školy.
Většina populace preferuje pasivní formu případného dalšího vzdělávání - 3/4 mají
zájem o čtení letáků, brožur, článků na internetu, 2/3 by četly odborné přílohy v tisku
16
Výsledky průzkumu jsou k dispozici na webových stránkách České bankovní asociace (http://www.czech-
ba.cz/index.php?akce=kat&kat=51&lang=cz).
17
Vychází z hlavních závěrů výzkumu společnosti STEM/MARK pro MF, realizovaného v roce 2007. Závěry
šetření jsou k dispozici na internetových stránkách MF.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 8
nebo sledovaly specializované pořady v TV. Specializované kurzy či semináře by
přivítala třetina dotázaných.
Zájem účastnit se organizovaného finančního vzdělávání deklarují 3/4 dospělé
populace, a to v případě, že by bylo zcela zdarma a bez propagace konkrétního
poskytovatele.
Takové vzdělávání dospělých by měl zajišťovat stát (42 %) nebo finanční instituce
(37 %).
Pouze čtvrtina domácností sestavuje pravidelně svůj rodinný nebo osobní rozpočet,
další 2/5 toto činí v případě plánování větších výdajů.
Převážná většina se shoduje na potřebě vzdělávání celé populace (dětí, mládeže,
dospělých i seniorů) v oblasti tvorby rodinného rozpočtu, investic a úvěrů. I v této
oblasti jsou upřednostňovány informace z brožur, letáků, internetu, TV pořadů či
odborných článků.
Průzkum ukázal naléhavou potřebu systematického rozvoje finančního vzdělávání v České
republice, a to i přesto, že byl zaměřen zejména na subjektivní hodnocení respondentů.
Objektivní zhodnocení úrovně znalostí a chování občanů na finančním trhu by mělo přinést
měření finanční gramotnosti, jehož uskutečnění je plánováno již v roce 2010.18
2.3 Dosavadní kroky
V roce 2006 byly zahájeny přípravné práce na spuštění koordinovaného finančního
vzdělávání v ČR. Základním opatřením se stalo schválení Strategie finančního vzdělávání
v rámci rezortů financí a školství, na které navázalo plnění akčního plánu. Následující přehled
obsahuje hlavní aktivity, které byly dokončeny či zahájeny.
V srpnu 2006 zahájila činnost Pracovní skupina pro finanční vzdělávání (dále jen
„Pracovní skupina“) řízená MF. Pracovní skupina je složena ze zástupců státu, profesních
asociací, spotřebitelských organizací a expertů na oblast vzdělávání. Po splnění konkrétních
úkolů v podobě projednání Strategie finančního vzdělávání a Standardů finanční gramotnosti
byla transformována na stálou platformu pro výměnu zkušeností a koordinaci klíčových
18
Více viz kapitoly 6 a 7.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 9
subjektů, institucí a zástupců finančně vzdělávacích projektů v ČR. Existence a složení této
skupiny plně odpovídá mezinárodním doporučením.19
V roce 2007 MŠMT ve spolupráci s MF vydalo Standardy finanční gramotnosti (jako součást
materiálu Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách)
a postupně je zařazuje do příslušných rámcových vzdělávacích programů ve středním
vzdělávání. V návaznosti na tento krok byla systematicky ze strany MŠMT a částečně též
ČNB zahájena podpora pedagogických pracovníků v podobě vydání metodických publikací,20
poskytování akreditovaného vzdělávání21
a zařazení oblasti finanční gramotnosti do obsahu
příslušných vysokoškolských studijních programů22
. Podpora finančního vzdělávání byla
zařazena jako jedna z priorit do výzev Evropského sociálního fondu – operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost a do vybraných rozvojových programů pro školy
financovaných ze státního rozpočtu ČR.
Výchozí krok pro další aktivity na poli finančního vzdělávání představuje objektivní měření
finanční gramotnosti obyvatel České republiky, které se uskuteční v průběhu roku 2010 a na
jehož realizaci se již nyní různou měrou podílejí členové Pracovní skupiny. Měření finanční
gramotnosti obyvatel je plánováno též na mezinárodní úrovni, a to zejména na půdě OECD.
Expertní skupina působící v rámci INFE v současné době zpracovává mezinárodně využitelný
seznam klíčových otázek a metodologii globálního měření, které plánuje ještě v roce 2010
otestovat v pilotním projektu.
19
Vyjádřená např. v Reports on First and Second meeting of the Expert Group on Financial Education, 2008
a 2009, viz http://ec.europa.eu/internal_market/finservices-retail/capability/index_en.htm .
20
V roce 2008 vydal Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) příručku pro učitele Finanční gramotnost –
obsah a příklady z praxe škol a v roce 2009 příručku Finanční gramotnost – úlohy a metodika. Obě byly
rozeslány středním školám a zveřejněny na webových stránkách Metodického portálu www.rvp.cz. Současně
ČNB odborně zaštítila publikaci Ekonomická a finanční gramotnost pro ZŠ a víceletá gymnázia/Manuál
pro učitele, zpracovanou na základě schváleného RVP základního vzdělávání a Standardů finanční gramotnosti a
zdarma ho zaslala základním školám a víceletým gymnáziím. V letech 2007 až 2009 byly realizovány také
projekty neziskových organizací a dalších soukromých subjektů, jejichž výstupy jsou zaměřeny na podporu
výuky finanční gramotnosti ve školách.
21
Od roku 2008 bylo po akreditaci zahájeno Národním institutem pro další vzdělávání (NIDV) v oblasti
finanční gramotnosti další vzdělávání pedagogických pracovníků. ČNB je spoluorganizátorem některých těchto
vzdělávacích programů a zajišťuje je lektorsky, kromě toho pro stejnou oblast organizuje i semináře
s Masarykovou univerzitou v Brně a s krajskými centry dalšího vzdělávání.
22
V roce 2008 MŠMT oslovilo děkany fakult vysokých škol, které připravují učitele základních a středních škol
a požádalo je o zařazení problematiky finanční gramotnosti do obsahu příslušných vysokoškolských studijních
programů. ČNB následně nabídla odbornou záštitu a konzultace při přípravě studijních materiálů pro tyto nové
studijní programy.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 10
V roce 2008 ČNB získala zákonnou kompetenci v oblasti dohledu nad ochranou spotřebitele
na finančním trhu, za jehož nedílnou součást je považováno i finanční vzdělávání. Kromě
aktivit směrem k pedagogům podporovala ČNB odborně i organizačně vybrané projekty
připravené jinými subjekty. V roce 2009 byl v ČNB ustaven projekční tým finančního
vzdělávání, jehož úkolem je organizace samostatných projektů zvyšování nejen finanční, ale
i ekonomické gramotnosti občanů a odborná podpora projektům jiných subjektů, které budou
přispívat k naplnění cílů této strategie.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 11
3 Finanční gramotnost jako souhrn potřebných kompetencí
Nezbytným východiskem pro stanovení Standardů finanční gramotnosti23
jako cílového stavu
finančního vzdělávání pro mapování úrovně finanční gramotnosti cílových skupin, pro
cílenou přípravu a efektivní koordinaci vzdělávacích projektů je definice finanční
gramotnosti, která umožní zajistit provázanost a konzistentnost činnosti veřejného
i soukromého sektoru v oblasti finančního vzdělávání.
Rezorty MF, MŠMT, MPO a ČNB, ve shodě se spotřebitelskými a profesními sdruženími
zapojenými do činnosti Pracovní skupiny se na základě vzájemných konzultací a s využitím
zahraničních zkušeností shodly na následující definici finanční gramotnosti:
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana
nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti
a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se
orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný
rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se
životní situace.
Finanční gramotnost je specializovanou součástí širší ekonomické gramotnosti, která navíc
zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na
současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat
o výdajích apod. Nedílnou součástí finanční gramotnosti jsou také nezbytné
makroekonomické aspekty24
a oblast daňová,25
a to zejména vzhledem k tomu, že se
významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností a má tedy významný vliv na
peněžní toky v soukromých financích. Finanční gramotnost jako součást ekonomické
23
Standardem finanční gramotnosti se rozumí ideální úroveň finanční gramotnosti pro různé cílové skupiny,
resp. cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělání. Tyto následně slouží jako východisko při
tvorbě konkrétních vzdělávacích programů a aktivit směřujících k rozvoji a zvyšování úrovně finanční
gramotnosti žáků a dospělé populace. Standardy finanční gramotnosti představují také kritérium pro měření
úrovně finanční gramotnosti.
24
Makroekonomickými aspekty je rozuměna zejména orientace v základních vztazích mezi jednotlivými sektory
ekonomiky a porozumění základním makroekonomických ukazatelům (HDP, inflace, úroková míra aj.).
25
Základní povědomí o daňovém systému a roli daní v rámci občanské společnosti je nutné chápat jako prvek
k zajištění zodpovědného chování občanů vůči rodině a tudíž státu.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 12
gramotnosti formuje znalosti, dovednosti a hodnotové postoje, které by měl občan mít, aby se
dokázal uplatnit v současné společnosti.
S finanční gramotností se dále pojí zvláště gramotnost numerická (z hlediska gramotnosti
finanční se to týká především využití matematického aparátu k řešení numerických úloh se
vztahem k financím), gramotnost informační (jako schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit
relevantní informace v kontextu) a gramotnost právní (jako orientace v právním systému,
přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc). Rozvoj těchto
gramotností je současně prostředkem k vytváření a posilování ekonomického, právního
a politického myšlení občanů.
Definice finanční gramotnosti je strukturovaná. Finanční gramotnost jako správa
osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.
Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních
a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených
(např. běžný účet, platební nástroje apod.).
Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým
mechanismům a inflaci.26
Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu
osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle
a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní
situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané
obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů,
investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To
předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních
produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat
a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.
26
Významnou složkou cenové gramotnosti je porozumění principu „ceny peněz“ v čase, rozdílu mezi nominální
a reálnou úrokovou sazbou a porozumění cenám finančních nástrojů a služeb v praktické podobě poplatků a
úrokových sazeb.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 13
Obrázek 1. Složky finanční gramotnosti
Finanční gramotnost
Peněžní gramotnost Cenová gramotnost Rozpočtová gramotnost
Rozpočtová gramotnost
Správa finančních aktiv
Správa osobního/rodinného rozpočtu
Správa finančních závazků
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 14
4 Priority, principy a dvoupilířová struktura finančního
vzdělávání
Aby byl proces finančního vzdělávání úspěšný, musí být zajištěno, aby jednotlivé vzdělávací
aktivity dohromady pokrývaly všechny oblasti finančního trhu a aby nebyl opomenut některý
sektor, problematika nebo skupina občanů. Z takto široce vymezeného předmětu zájmu je
však možné na základě současného vývoje na trhu finančních produktů a služeb a
v souvislosti s demografickými a sociálními změnami nalézt oblasti, které si zaslouží větší
pozornost všech subjektů participujících na snaze zvýšit úroveň finanční gramotnosti v České
republice.
4.1 Prioritní oblasti pro budoucnost
A. Aktivní a odpovědná účast na finančním trhu
Je žádoucí, aby občané jako spotřebitelé svou roli na finančním trhu chápali aktivně, ať už
znalostí svých spotřebitelských práv či přístupem k využívání produktů a služeb. Cílem je,
aby se občané rozhodovali efektivně – k tomu však vedle úplných, správných, transparentních
a srovnatelných informací potřebují také adekvátní úroveň finanční gramotnosti.27
B. Prevence proti předlužení
V posledních letech výrazně narůstá zadlužení českých domácností.28
Ve srovnání
s vyspělými členskými státy EU nedosahuje zadluženost takové výše, ale alarmující je
dynamika, které v posledních letech dosahuje. Jedním z projevů růstu zadlužení je zvýšení
počtu domácností, které nejsou schopné splácet své závazky. To dokládá např. stále se
zvyšující počet nařízených exekucí.29
Řada rodin, především nízkopříjmových, rodin pouze s jedním živitelem a také rodin se
špatnou orientací ve finanční problematice, není schopna dluhy splácet a hrozí jim, že se
dostanou do dluhové spirály. I nadále sice pokračuje trend zadlužování zejména
27
Součástí je také schopnost zjišťovat si relevantní informace a pracovat s nimi.
28
Na konci roku 2009 překročila zadluženost českých domácností u bank a finančních institucí hodnotu 1,1 bil.
Kč a zaznamenala tak meziroční nárůst o více než 7 %.
29
Celkový počet exekucí evidovaných v Centrální evidenci exekucí dosáhl ke konci roku 2009 téměř 1 milionu.
Počet nově nařízených exekucí vzrostl za poslední 4 roky téměř dvojnásobně, z 309 tisíc v roce 2006 na 600
tisíc v roce 2009. Rovnítko se však mezi počet dlužníků a počet exekucí vložit nedá, jelikož neustále přibývá
vícečetných exekucí. V průměru prochází exekucí zhruba čtyři až pět procent obyvatel Česka (tedy 400 – 500
tisíc osob).
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 15
vysokopříjmových skupin obyvatel, ovšem současně roste i zadlužení nízkopříjmových
skupin, které mají relativně méně úspor a jsou více závislé na sociálních dávkách. Především
spotřebitelské úvěry využívají více rodiny s nízkými příjmy, pro které splátky často
představují velkou zátěž. S ohledem na finanční zdraví domácnosti by občané měli být
schopni zodpovědně posuzovat své možnosti a zaměřovat se buď na takové dluhy, které mají
z dlouhodobého hlediska charakter investice (např. hypotéky), či v případě, že jde
o spotřebitelské půjčky, aby měli pod kontrolou dluhovou službu.
C. Zajištění na stáří
Vzhledem k rychlému stárnutí české populace v nadcházejících dekádách se budoucí
důchodci nebudou moci spoléhat pouze na státní zabezpečení, tak jako tomu bylo doposud.
Ostatní formy zabezpečení na stáří30
budou hrát čím dál větší roli. K tomu, aby si občané
vybrali vhodný produkt či formu zajištění na stáří, je nezbytná základní znalost finanční
problematiky, jako prevence propadu do státní sociální sítě.
4.2 Principy finančního vzdělávání
Princip obecnosti
Projekty finančního vzdělávání, mají-li být považovány obecně za součást systému finančního
vzdělávání,31
mají svým charakterem rozvíjet a zvyšovat úroveň finanční gramotnosti ve
smyslu základní orientace a přehledu o finančních produktech či službách, přičemž se nesmí
týkat propagace konkrétních produktů a služeb.
Princip odbornosti
Pro úspěšné a správné šíření finančního vzdělávání je nutné, aby byl jejich obsah korektní po
odborné stránce a aby byla zajištěna také odborná úroveň vzdělavatelů. Tyto osoby by měly
disponovat dostatečnými schopnostmi a dovednostmi jak z oblasti vzdělávání, tak odborné
oblasti financí.
Princip zacílení
30
Např. účast v dobrovolném systému penzijního připojištění.
31
Např. pro účely mapování projektů finančního vzdělávání nebo pro účast v případných dotačních schématech.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 16
Konkrétní projekty či programy by měly jasně vymezit cílovou skupinu, pro kterou jsou
určeny, a využívat vhodné informační kanály vzhledem ke zvolené cílové skupině tak, aby
nedocházelo k chybné interpretaci.
V oblasti počátečního vzdělávání je dána cílová skupina – žáci, přičemž současně musí být
pokryty všechny složky finanční gramotnosti. Při přípravě vzdělávacího programu či projektu
v rámci dalšího finančního vzdělávání je již možné zvolit více zacílený přístup, nicméně je
třeba předem zvážit jeho zaměření tak, aby bylo dosaženo žádaného účinku, a přitom nebyla
na trhu opomenuta některá ze složek nebo se naopak zbytečně nepřekrývaly. Současně je
nutné dodržet výše uvedené principy obecnosti a odbornosti.
4.3 Dvoupilířová struktura finančního vzdělávání
Proces finančního vzdělávání v České republice by měl zasáhnout celou populaci. Vzhledem
k zásadním rozdílům v přístupu ke vzdělávání žáků a dospělých je již touto strategií
vymezena dvoupilířová struktura finančního vzdělávání, vymezující vzdělávání počáteční32
a další.33
Finanční vzdělávání žáků v počátečním vzdělávání
Garantem úrovně počátečního vzdělávání je stát, zejména prostřednictvím MŠMT. Odbornou
podporu implementace finančního vzdělávání do počátečního vzdělávání poskytne MF
a ČNB.
Na základě usnesení vlády ČR č. 1594 ze dne 7. prosince 2005 připravily MF, MŠMT a MPO
Systém budování34
finanční gramotnosti na základních a středních školách.35
Tento
materiál popisuje proces implementace finančního vzdělávání do počátečního vzdělávání
sestávající se z těchto kroků:
32
Počátečním vzděláváním se rozumí předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, střední vzdělávání, vzdělávání
v konzervatoři a vyšší odborné vzdělávání uskutečňované podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a studium v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných podle zákona č. 111/1998 Sb., o
vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů, vysokými školami nebo jejich součástmi.
33
Dalším vzděláváním se rozumí vzdělávací aktivity, které nejsou počátečním vzděláváním (bývají označované
také jako vzdělávání celoživotní).
34
Budováním se rozumí rozvoj a zvyšování úrovně finanční gramotnosti žáků.
35
Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách je v rámci počátečního vzdělávání
nastaven pro segment základních a středních škol, ve smyslu usnesení vlády ČR č. 1594 ze dne 7. prosince
2005.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 17
Vytvoření Standardu finanční gramotnosti pro žáka 1. a 2. stupně základní školy
a dále Standardu finanční gramotnosti pro žáka střední školy (který odpovídá
Standardu finanční gramotnosti dospělého občana).
Zařazení Standardů finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů pro
základní a střední vzdělávání.
Vytvoření metodických doporučení školám pro vzdělávání žáků a tvorbu a realizaci
školních vzdělávacích programů.
Zařazení témat finančního vzdělávání do vzdělávacích programů v rámci systému
dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „DVPP“).
Revize Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách
(včetně revize Standardů finanční gramotnosti) v souladu s vývojem finančních trhů
a potřeb žáků.
Finanční vzdělávání občanů v dalším vzdělávání
Další vzdělávání je zaměřeno na dospělou populaci, tedy spotřebitele (i potenciální)
finančních produktů a služeb, a mělo by být především zajišťováno soukromým sektorem,
zejména prostřednictvím profesních sdružení finančních institucí a sdružení spotřebitelů.
Určitou roli v dalším finančním vzdělávání hrají také subjekty veřejné správy.36
Základní opatření v rámci dalšího vzdělávání
Efektivní spolupráce subjektů veřejné správy, profesních sdružení finančních institucí
a sdružení spotřebitelů v rámci Pracovní skupiny.
Revize Standardu finanční gramotnosti dospělého občana v souladu s vývojem na
finančním trhu.
Vstupní ověření úrovně finanční gramotnosti české populace a přehled existujících
projektů finančního vzdělávání.
Výběr projektů k pokrytí identifikovaných priorit finančního vzdělávání, složek
finanční gramotnosti a cílových skupin a posouzení možností jejich případné dotační
podpory.
Tvorba projektů finančního vzdělávání, jejich průběžná aktualizace a zajištění
informovanosti o těchto projektech.
36
Viz kapitolu 5.1.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 18
Pravidelné monitorování úrovně finanční gramotnosti občanů a mapování projektů
v rámci finančního vzdělávání.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 19
5 Role klíčových subjektů a koordinace aktivit
5.1 Role subjektů veřejné správy
Ministerstvo financí je orgánem státní správy odpovědným za oblast ochrany spotřebitele na
finančním trhu a zaštiťujícím finanční vzdělávání jako jeden z klíčových prvků ochrany
spotřebitele. V oblasti počátečního vzdělávání spočívá role MF v podpoře procesu
implementace finančního vzdělávání do rámcových vzdělávacích programů pro základní
a střední vzdělávání vydávaných MŠMT a navazujících školních vzdělávacích programů
vydávaných řediteli škol a školských zařízení, a to zejména po obsahové stránce.
V oblasti zejména dalšího vzdělávání je úkolem MF zajištění činnosti Pracovní skupiny jako
nezávislé skupiny, v rámci které bude umožněna diskuse a koordinace aktivit všech
zainteresovaných stran v oblasti finančního vzdělávání. Současně také řídí Výkonný výbor
Pracovní skupiny (více viz kapitola 5.8). MF je také nezávazným odborným konzultantem
obsahu projektů finančního vzdělávání dospělých.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá za stav, koncepci a rozvoj
vzdělávací soustavy. V rámci této strategie se zaměřuje na její první pilíř a mezi jeho hlavní
úkoly v základním a středním vzdělávání patří zejména vydání rámcových vzdělávacích
programů, které jsou závazným východiskem pro tvorbu školních vzdělávacích programů.
MŠMT zabezpečuje ve spolupráci se svými ostatními přímo řízenými organizacemi (Národní
ústav odborného vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický) implementaci Standardů finanční
gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů, a to podle odpovídající věkové kategorie
žáků s cílem zvyšovat úroveň jejich finanční gramotnosti a zabezpečuje metodickou podporu
učitelům prostřednictvím výše uvedených organizací. Další vzdělávání pedagogických
pracovníků zajišťuje ostatní přímo řízená organizace MŠMT, kterou je Národní institut
pro další vzdělávání. MŠMT uděluje zároveň akreditace vzdělávacích institucí a vzdělávacích
programů v systému DVPP jiným subjektům nabízejícím další vzdělávání pedagogických
pracovníků (vč. problematiky finančního vzdělávání).
MŠMT je dále členem Pracovní skupiny a jejího Výkonného výboru.
Ministerstvo průmyslu a obchodu spolupracuje se spotřebitelskými sdruženími a podporuje
vzdělávání spotřebitelů, jako nejúčinnějšího nástroje ochrany spotřebitele. Činnost MPO se
zaměřuje mj. na poskytování finanční podpory spotřebitelským organizacím formou dotací
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 20
určených pro realizaci vybraných projektů, které řeší též problematiku finančního vzdělávání.
MPO rovněž zajišťuje finanční podporu poradenské činnosti spotřebitelských organizací,
především zaměřené na dospělé spotřebitele.
Česká národní banka je aktivní v obou pilířích, kde podporuje jak finanční, tak širší
ekonomické vzdělávání. V oblasti počátečního vzdělávání se zaměřuje na podporu přípravy
učitelů pro výuku finanční gramotnosti a ekonomických témat na základních a středních
školách, a to organizováním a lektorským zajištěním vzdělávacích programů v systému DVPP
týkajících se uvedené problematiky, spoluprací s Metodickým portálem www.rvp.cz37
a odbornou podporou projektů univerzit týkajících se zavedení výuky finanční gramotnosti na
pedagogických fakultách. V pilíři dalšího vzdělávání realizuje vlastní vzdělávací aktivity
s využitím médií, ve spolupráci s univerzitami třetího věku a prostřednictvím svého webu. Při
zaměření těchto aktivit vychází i z poznatků získaných při výkonu dohledu nad ochranou
spotřebitele na finančním trhu.
Současně je ČNB členem Pracovní skupiny a jejího Výkonného výboru.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) se v oblasti finančního vzdělávání
zaměřuje na práci se skupinami osob ve ztížené sociální situaci. Za tím účelem realizuje
vzdělávací modul základního poradenství v oblasti finanční gramotnosti pro zaměstnance
úřadů práce. Základní finanční edukace je též obvyklou součástí sociálního poradenství,
financovaného prostřednictvím neinvestičních dotací na sociální služby. Kromě toho mohou
být kurzy finančního vzdělávání akreditovány MPSV také jako kurzy dalšího vzdělávání
pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků.38
Ministerstvo vnitra (dále jen „MV“) je orgánem státní správy odpovědným na základě
usnesení vlády č.1232 ze dne 25.října 2006 za koordinaci v oblasti vzdělávacích činností ve
státní správě. Do působnosti tohoto rezortu tedy spadá též zajištění vzdělávání zaměstnanců
37
Metodický portál http://www.rvp.cz, v rámci něhož je zohledněna také problematika finanční gramotnosti,
provozují ostatní přímo řízené příspěvkové organizace zřizované MŠMT, a to Výzkumný ústav pedagogický
v Praze a Národní ústav odborného vzdělávání v Praze.
38
Jako takové je MPSV může podpořit v rámci projektů realizující vzdělávání těchto cílových skupin
financovaných z OP LZZ ESF.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 21
státní správy a samosprávy.39
Důležitá je též činnost MV v oblasti prevence kriminality
a extremismu, která má souvislost také s oblastí finanční gramotnosti.
Vhodné se jeví rovněž zapojení obcí, resp. obecních úřadů, a to jak z pohledu posílení
finanční gramotnosti jejich zaměstnanců, tak také z pohledu jejich interakce s občany a tedy
možnosti zapojení do finančního vzdělávání obyvatelstva. 40
5.2 Role profesních sdružení
Profesní sdružení institucí působících na finančním trhu (např. organizace zastupující zájmy
bank, pojišťoven nebo finančních zprostředkovatelů) hrají důležitou roli v oblasti
informačního servisu pro spotřebitele. Z dlouhodobého hlediska je finančně vzdělaný občan
přínosem pro finanční trh jako takový a finanční vzdělávání je proto v zájmu také finančních
institucí, resp. jejich sdružení.
5.3 Role sociálních partnerů
Sociální partneři, tj. odbory a zaměstnavatelé, zastávají stěžejní roli v rámci
pracovněprávních vztahů a zaměstnanosti, a mohou tudíž v rámci finančního vzdělávání
aktivně působit především na zaměstnaneckou veřejnost. V rámci svých zdrojů mohou
zabezpečit aktivity směřující ke zvyšování úrovně znalostí a dovedností v oblasti finančního
vzdělávání.
5.4 Role nestátních neziskových organizací
Nestání neziskové organizace, zejména spotřebitelská sdružení, organizace působící
v sociální oblasti a další neziskové subjekty hrají klíčovou roli v ochraně spotřebitele a dalším
vzdělávání, a to zejména v nabídce projektů v rámci finančního vzdělávání, aktivním
přístupem k transparentnosti nabízených produktů a služeb na finančním trhu, poskytováním
poradenství občanům a ochranou práv spotřebitelů.
39
Ministerstvo vnitra zaštiťuje činnost Institutu státní správy a Institutu pro místní správu, do jejichž působnosti
patří též oblast vzdělávacích činností ve státní správě a samosprávě.
40
Obecní úřady by měly v hůře dostupných oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti a menší penetrací
moderních technologií aktivně působit na místní spolková hnutí a organizace, jež by mohly ve své činnosti
ovlivnit úroveň určitého základního povědomí svých členů, občanů a celých rodin o problematice finančního
trhu.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 22
5.5 Role vzdělávacích institucí
Vzdělávací instituce jsou nositeli nabídky vzdělávacích projektů, ať už se jedná o právnické
osoby vykonávající činnost škol se státem garantovanými rámcovými vzdělávacími programy
pro žáky, či vzdělávací instituce jiných zřizovatelů s vlastní nabídkou akreditovaných
vzdělávacích programů nebo neakreditovaných projektů pro vybrané cílové skupiny dospělé
populace v rámci zvolených priorit finančního vzdělávání.
5.6 Role médií
Důležitou roli v rámci finančního vzdělávání hrají také veřejnoprávní a soukromá média, a to
jak z pohledu vzdělávacích článků a pořadů, tak z pohledu poskytování informací z finanční
oblasti.
5.7 Role dalších subjektů
Mezi důležité partnery na poli finančního vzdělávání zejména v oblasti dalšího vzdělávání lze
zařadit mimo vytyčené skupiny subjektů rovněž další instituce či organizace. Budou k nim
patřit např. subjekty, jež hledají vhodnou možnost pro podporu veřejně prospěšných projektů
a které shledají podporu vzdělávacích projektů jako odpovídající ukázku jedné z možných
forem sociální odpovědnosti a/nebo příspěvku k rozvoji občanské společnosti (např. firemní
dárci z řad významných zaměstnavatelů).
Významným subjektem jsou také vysoké školy, ať už z pohledu podílu na posílení finanční
gramotnosti svých studentů (platí zejména pro vysoké školy ekonomického směru), tak
z pohledu jejich možné participace na projektech finančního vzdělávání a přípravě budoucích
pedagogů.
5.8 Zajištění efektivní spolupráce a koordinace aktivit
5.8.1 Spolupráce na širší úrovni
Pro zajištění efektivní spolupráce všech výše uvedených skupin subjektů v oblasti finančního
vzdělávání a pro naplnění cílů této strategie je nezbytná existence otevřené platformy, která
by umožnila setkávání všech zainteresovaných subjektů, diskusi a výměnu informací,
zkušeností a prvotní koordinaci připravovaných aktivit. Tuto úlohu bude nadále plnit
dosavadní Pracovní skupina pro finanční vzdělávání ve stávajícím složení, vedená MF. Do
budoucna by mělo být možné tuto pracovní skupinu rozšířit o další členy, kteří zastupují
subjekty zapojené do finančního vzdělávání či jsou vzdělávacími odborníky.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 23
Úkoly Pracovní skupiny jsou zejména následující:
sdílení informací o stávajících projektech finančního vzdělávání a koncepčních
materiálech na národní i mezinárodní úrovni, zpřístupnění těchto informací laické
i odborné veřejnosti, podpora aktivní účasti členů při osvětových a odborných akcích
– konferencích, seminářích a workshopech;
koordinace projektů finančního vzdělávání na dobrovolné bázi a přispívání
k naplňování cílů a principů uvedených v této strategii;
výměna zkušeností s projekty finančního vzdělávání;
formulace doporučení k realizaci aktivit vyplývajících z této strategie pro subjekty
angažující se v oblasti finančního vzdělávání;
formulace doporučení k revizi Standardů finanční gramotnosti a budoucím
aktualizacím této strategie.
Pracovní skupina si může k realizaci některých aktivit zřídit pracovní podskupiny, bude-li
toto považovat za žádoucí k efektivnímu dosažení cíle.
5.8.2 Koordinace aktivit na užší úrovni
Vzhledem k šíři platformy Pracovní skupiny pro finanční vzdělávání je třeba zřídit užší orgán,
který zajistí operativnější koordinaci aktivit a spolupráci při realizaci této strategie. Tímto
orgánem bude Výkonný výbor Pracovní skupiny (dále jen „Výbor“) jako její stálý výkonný
orgán.
Úkoly Výboru budou zejména následující:
koordinace spolupráce subjektů podílejících se na finančním vzdělávání;
podpora efektivního fungování Pracovní skupiny, zejména příprava jednání a jejich
řízení;
spolupráce při přípravě aktualizace této strategie;
spolupráce při přípravě stanovisek v rámci zapojení členů Výboru do mezinárodních
sítí a skupin pro finanční vzdělávání;
spolupráce při formulaci návrhu opatření v oblasti finančního vzdělávání;
zajištění zpřístupnění informací o projektech finančního vzdělávání a relevantních
koncepčních materiálech na národní či mezinárodní úrovni laické i odborné veřejnosti;
vydávání doporučení pro směřování budoucích projektů finančního vzdělávání
v zájmu naplnění priorit a cílů uvedených v této strategii;
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 24
konzultace s širší Pracovní skupinou.
Členy Výboru budou zástupci MF, MŠMT a ČNB, činnost výboru bude koordinovat MF.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 25
6 Financování, hodnocení a měření
6.1 Financování projektů a programů finančního vzdělávání
K financování činností spojených s implementací této strategie budou resorty především
využívat své stávající rozpočty, s ohledem na povahu vyžadovaných činností v souladu
s kompetenčním zákonem. Doporučuje se rovněž využití evropských fondů. V úvahu přichází
zejména programy, které umožní České republice čerpání prostředků z Evropského sociálního
fondu v oblasti lidských zdrojů pro rozpočtové období 2007 – 2013 řízené MPSV a MŠMT.41
6.2 Hodnocení a měření
K hodnocení účinnosti této strategie budou sloužit pravidelně opakovaná měření úrovně
finanční gramotnosti populace a mapování projektů finančního vzdělávání.
Hodnocení účinnosti aktivit v oblasti dalšího vzdělávání by mělo vycházet zejména z měření
úrovně finanční gramotnosti dospělé populace. K jeho realizaci bude vytvořena metodika
a základní soubor otázek sloužící pro budoucí opakovaná měření. V této souvislosti je vhodné
zajistit možnost komparace národních výsledků se zjištěními v jiných zemích, a to zapojením
do globálního měření finanční gramotnosti, které připravuje OECD.
41
Např. operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) nebo operační program Vzdělávání pro
konkurenceschopnost (OPVK).
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 26
7 Akční plán
Níže uvedený akční plán pokrývá celý systém finančního vzdělávání v ČR, avšak zahrnuje
pouze aktivity subjektů veřejné správy. Vychází z aktivit původně plánovaných v dokumentu
Strategie finančního vzdělávání z roku 2007, které aktualizuje a rozšiřuje. U každého úkolu,
resp. aktivity je uveden očekávaný termín realizace (případně uvedena informace o splnění)
a subjekt odpovědný za realizaci.
Nad rámec uvedených budou probíhat aktivity dalších subjektů, které jsou zmíněny
v kapitole 5.
Počáteční vzdělávání Další vzdělávání
Úkol/aktivita
Termín
Odpovědný
subjekt
Termín
Odpovědný
subjekt
1. Vytvoření Standardů finanční
gramotnosti
Splněno Splněno
2. Vstupní ověření úrovně finanční
gramotnosti populace
- 2010 MF a ČNB
3. Vstupní přehled projektů
finančního vzdělávání
Splněno Splněno
4. Implementace standardů finanční
gramotnosti do rámcových
vzdělávacích programů
2007 – 2013
MŠMT
5. Metodická doporučení školám a
zařazení témat finančního
vzdělávání do vzdělávacích
programů v systému dalšího
vzdělávání pedagogických
pracovníků
2008 – 2013
MŠMT
6. Výběr projektů a posouzení
možností jejich případné dotační
podpory
- MPO42
7. Monitorování úrovně finanční
gramotnosti populace
-
Průběžně
MF, ČNB
8. Mapování projektů finančního
vzdělávání, včetně identifikace
problémových oblastí a nepokrytých
cílových skupin
Průběžně Průběžně
9. Realizace vzdělávání
zaměstnanců úřadů práce
-
2011
MPSV
10. Revize Standardů finanční
gramotnosti
2014
(v souladu
s harmonograme
m revizí RVP)
MŠMT
v součinnosti
s MF a ČNB
2014
(v souladu
s harmonogra
mem revizí
RVP)
MŠMT
v součinnosti
s MF a ČNB
11. Revize Systému budování
finanční gramotnosti na základních
a středních školách
2014
MŠMT
v součinnosti
s MF a ČNB
42)
Strategie finančního vzdělávání nezakládá nárok na poskytnutí dotace ze strany MPO.
Ministerstvo financí - NÁRODNÍ STRATEGIE FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ - květen 2010
www.mfcr.cz strana 27
12. Revize finančního vzdělávání
spotřebitelů (včetně standardů a
opatření)
Dle
potřeby
MF
v součinnosti
s ČNB
13. Revize Národní strategie
finančního vzdělávání
2015
MF
v součinnosti
s MŠMT a
ČNB
2015
MF
v součinnosti
s MŠMT a
ČNB
14. Zajištění činnosti Pracovní
skupiny a řízení jejího Výboru
Průběžně
MF
v součinnosti
s MŠMT a
ČNB
Průběžně
MF
v součinnosti
s MŠMT a
ČNB