1 Metrologie 1 PPoouužžiittáá lliitteerraattuurraa  BEDNÁŘOVÁ, D. Řízení kvality. 1. vydání. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. 99 s. ISBN 978-80-7394-404-9.  TESAŘÍK, O. Řízení jakosti a metrologie , část „Strojírenská metrologie“. Brno : VUT Brno, 1981. 102 s.  ČECH, J., PERNIKÁŘ, J., PODANÝ, K. Strojírenská metrologie I. 5. vydání. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2009. 183 s. ISBN 978-80-214-4010-4. PRINCIPY PRO ŘÍZENÍ A ZLEPŠOVÁNÍ JAKOSTI AA)) ZZlleeppššoovváánníí jjaakkoossttii  Princip regulace výrobních činitelů:  Pracovní síla,  Výrobní prostředky,  Materiál,  Postupy (nejen technologické),  Měření a kontrola,  Různé (např. prostředí); V základních dokumentech musí být jednoznačně stanoveno – jaký je správný stav jednotlivých činitelů, způsob kontroly tohoto stavu, postup pro odstranění případných nedostatků vypracování protokolu o výsledné zkoušce. Jakost, neboli kvalita je stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků (inherentní znak produktu, procesu nebo systému je znak týkající s požadavku).  Princip dokumentace:  Pod pojem dokumentace patří všechny předpisy, normy konstrukční, technologická plánovací dokumentace, záznamy o jakosti a další;  Základní pravidlo:  Vše, co se dělá musí být uvedeno v jednoznačném předpise,  O všem, co se udělalo, musí být vedeny přesné záznamy.  Požadavky na výkresech, případně v jiné dokumentaci musí být provedeny kvalifikovaně. Záznamy o tom, co se udělalo, jsou důležité pro hledání zdrojů chyb ve výrobním procesu za účelem jejich odstranění.  Příručka jakosti (vytváří organizace):  Předmět systému managementu jakosti,  Dokumentované postupy vytvořené pro systém managementu jakosti nebo odkazy na tyto postupy,  Popis vzájemného působení mezi procesy systému managementu jakosti.  Princip samoopravnosti:  Je nutné plánovat čas a postup pro ověření provedených činností.  Při zjištění jakýchkoliv nedostatků je nejrychlejší a nejlevnější, když se tyto odstraní přímo u zdroje (např. chyba konstruktéra v konstrukční kanceláři atd.).  Princip sledovatelnosti:  Jakémukoliv výrobku, polotovaru musí být výrobce schopen přiřadit příslušné výrobní činitele. 2 BB)) ZZlleeppššoovváánníí řříízzeenníí jjaakkoossttii  Odpovědnost vedení:  Vrcholové vedení je odpovědno osobně především za: koncepci jakosti, cíle jakosti, systém jakosti.  Vrcholové vedení musí být schopno poskytnout důkaz o svém závazku: sděluje v organizaci, jak je důležité plnit požadavky zákazníka a také zákonné požadavky a požadavky předpisů, vytváří politiku jakosti, zajišťuje stanovení cílů jakosti, provádí přezkoumání vedením, zajišťuje dostupnost zdrojů.  Jakost při zpracování návrhů a specifikací:  Rozhodující etapa pro řízení jakosti. Velký důraz je kladen na průběžnou kontrolu.  Základní zásady: rozdělit práci do etap, výsledek každé etapy přesně definovat, navrhnout přesná kritéria pro hodnocení, navrhnout způsob kontroly (co bylo provedeno, jak to bylo provedeno).  Hlavní metody kontroly: analýza způsobu a závažnosti poruch, analýza stromu poruch.  Jakost v zásobování:  Vymezení kompetencí;  Kartotéka dodavatelů, hodnocení dodavatelů;  Hodnocení dodávek.  Jakost marketingu:  Marketing musí mít zejména co nejlepší informace o konkurenci, informovat včas příslušná místa v podniku (výrobu, výzkum), spolupracovat při transformaci požadavku zákazníků do technických specifikací;.  Jakost ve výrobě:  Vyjasnění kompetencí mezi výrobou a technickou kontrolou;  Jednoznačné a srozumitelné technologické postupy;  Po každé operaci musí být zařazena kontrola;  Zabezpečení údržby výrobních strojů;  Požadavky na kvalifikaci;  Požadavky na provádění samokontrol;  Požadavky na metrologické zabezpečení výroby;  Ekonomika:  Lidské zdroje:  Způsobilost, povědomí a výcvik;  Infrastruktura (budovy, pracovní prostor a odpovídající technické vybavení);  Pracovní prostředí; KONCEPCE MANAGEMENTU KVALITY  Koncepce norem ISO řady 9000, které jsou věnovány požadavkům na systémy managementu kvality; doporučovány Radou EU od 1. 1. 1993;  Koncepce TQM: ◦ Neustálé zlepšování za účasti všech pracovníků firmy; ◦ Podnik musí k dosažení tohoto cíle využívat znalostí a dovedností všech svých pracovníků; ◦ Prvotní jsou potřeby a požadavky na trhu a požadavky zákazníka; 3 ◦ Bezpodmínečně nutná angažovanost vrcholového vedení.  Koncepce podnikových standardů. EEFFQQMM MMOODDEELL EEXXCCEELLEENNCCEE  Nástroj sebehodnocení;  Společný slovník a způsob myšlení organizaci;  Příručka pro identifikaci příležitostí pro zlepšování;  Struktura pro systém managementu organizace. Kritéria EFQM Modelu excelence:  Vedení – excelentní vůdčí osobnosti rozvíjejí a usnadňují dosažení poslání a vize;  Politika a strategie;  Pracovníci – organizace řídí, rozvíjí a využívají celkový potenciál svých pracovníků na úrovni jednotlivce, týmu a organizace; pečují o zaměstnance, komunikují a oceňují je takovým způsobem, který motivuje kolektiv pracovníků;  Partnerství a zdroje – podpora dodavatele, externí partnerství a vnitřní zdroje;  Procesy – organizace navrhují, řídí a zlepšují procesy, aby v plném rozsahu vyhovovaly zákazníkům a jiným zainteresovaným stranám;  Zákazníci – výsledky;  Pracovníci – výsledky;  Společnost – výsledky;  Klíčové výsledky výkonnosti. Novinky EFQM 2010 – kreativita a inovace, trvale udržovaný rozvoj, propagace produktů, dodavatelské vztahy; pozornost je zaměřena na budoucnost – trvale udržitelná excelence; rozdělení váhy jednotlivých kritérií bylo upraveno a zjednodušeno; SSrroovvnnáánníí EFQM  Orientace na výsledky;  Zaměření na zákazníka;  Vedení a stálost závěrů/cílů;  Management na základě procesů a faktů;  Rozvoj pracovníků a jejich angažovanost;  Neustálé učení se, inovace a zlepšování;  Rozvoj partnerství;  Sociální odpovědnost. ISO 9000  Zaměření na zákazníka;  Vedení;  Zapojení zaměstnanců;  Procesní přístup;  Systémový přístup k řízení;  Neustálé zlepšování;  Přístup k rozhodování zakládajícího se na faktech;  Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy. 4 MMeettooddyy zzvvyyššoovváánníí jjaakkoossttii  Pro zvyšování jakosti výrobního procesu existuje řada nástrojů a metod často s využitím metod matematické statistiky.  Tzv. Paretová analýza – na základě sledování závad, které se vyskytují ve výrobním procesu se pomocí analýzy stanoví pořadí jejich odstraňování a to podle počtu a podle závažnosti. Samotná analýza jakost výrobního procesu nezvyšuje. Pouze určuje pořadí důležitosti pro odstraňování jednotlivých závad. Postup analýzy – sledování procesu po dobu minimálně dvou týdnů, při kterém se zapisují všechny vzniklé vady při výrobě dílů dle kusovníku. Pracovník kontroly pověřený sledováním zaznamenává všechny vady, které se v daném období vyskytly. Vypracování bodovací tabulky pro stupně závažnosti vad podle zkušeností (snadno odstranitelná vada, která nemá vliv na smontování; vada znesnadňující smontování výrobku; vada znemožňující smontování výrobku; vada, která může být příčinou havárie výrobku). Následuje grafické znázornění kumulativního počtu vad a kumulativního počtu bodů v %. A potom vyhodnocení.  Metoda Quality Journal – se používá v případě zvyšování jakosti výrobního procesu odstraňováním jedné konkrétní závady zjištěné například na základě Paretovy analýzy. Řízení kvality MANAGEMENT KVALITY Principy managementu kvality  Princip zaměření na zákazníka;  Princip vůdcovství;  Princip zapojení zaměstnanců;  Princip učení se;  Princip flexibility;  Princip procesního přístupu;  Princip systémového přístupu k managementu;  Princip neustálého zlepšování;  Princip managementu na základě faktů;  Princip vzájemně prospěšných vztahů s dodavateli;  Princip společné odpovědnosti;  Princip prevence a priorit. Přínosy zavedení systému managementu kvality pro zainteresované strany  Přínos pro zákazníky (včasnost dodávek, snížení nákladů na životní cyklus, snížení objemu stížností a reklamací atd.);  Přínos pro vrcholové vedení (lepší perspektivy na trzích, vyšší spokojenost s dosahovanou výkonností organizace atd.);  Přínos pro zaměstnance (zlepšení pracovního prostředí, vyšší sociální jistoty a rozsáhlejší sociální programy atd.);  Přínos pro dodavatele (zlepšení komunikace o požadavcích odběratelů, dlouhodobé partnerské vztahy s odběrateli atd.);  Přínos pro společnost (snížení nezaměstnanosti, snazší orientace při výběrových řízeních atd.). Management zdrojů 5 LIDSKÉ ZDROJE V SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY  Spokojenost zaměstnanců;  Udržení zaměstnanců;  Produktivita zaměstnanců (čím jsou zaměstnanci a podniky efektivnější v prodeji většího množství výrobků a služeb s vyšší přidanou hodnotou, tím by se měl obrat na zaměstnance zvyšovat; velmi důležitou oblastí je motivace zaměstnanců). Výchova zaměstnanců  Efektivní vzdělávací programy – zahrnují všechny zaměstnance bez výjimky (musí jít o trvalou součást personálního managementu organizace; programy musí být koncipovány rozdílně pro různé skupiny zaměstnanců; musí motivovat zaměstnance atd.); významným faktorem je měření efektivnosti vzdělávání;  Praktický výcvik (úvodní školení, specializovaný výcvik, další výcvik); Týmová práce – efektivnější manažer, spokojenější a více motivovaní členové týmu; jasně definovaná pravidla práce; vzájemná pomoc, různé úhly pohledu na problém; rychlá eliminace rušivých prvků přímo v týmu; detailní znalost procesu, za který tým zodpovídá a pravomoci k okamžité reakci na vzniklý problém. Význam týmové práce  Stanovuje se výsledek, kterého je třeba dosáhnout;  Obsahuje kritéria hodnocení a omezení;  Zadavatel pomáhá na požádání a hodnotí v dohodnutých termínech;  Ze začátku velké investování času a úsilí manažera, později osvobození manažera od operativy;  Umožňuje řídit větší počet podřízených (200 až 300);  Vysoká efektivita práce manažera, vysoká motivace a výkon týmu, přirozená autorita manažera u pracovníků. Druhy týmů  Procesní týmy – řídící týmy, výrobní týmy;  Projektové týmy – týmy změn, inovační týmy. Kvalita v předvýrobních etapách KVALITA V PŘEDVÝROBNÍCH ETAPÁCH Plánování a plány kvality  Stanovení cílů kvality a jejich rozpracování v organizaci;  Plánování systému managementu kvality;  Zpracování plánů kvality;  Plánování znaků kvality produktu;  Plánování vhodných metod zabezpečení jejich způsobilosti;  Plánování preventivních opatření s cílem minimalizovat riziko vzniku neshod;  Plánování kontrol kvality;  Plánování sběru dat a potřebných záznamů o kvalitě;  Plánování systémů měření a ověřování jejich způsobilosti;  Plánování aktivit zlepšování kvality atd. Metody plánování kvality Metoda FMEA  Základní preventivní metoda managementu kvality a je důležitou součástí přezkoumání 6 návrhu. Je založena na týmové analýze možností vzniku vad u posuzovaného návrhu, ohodnocení jejich rizik a návrhu a realizaci opatření vedoucích ke zmírnění těchto rizik.  Princip metody je založen na kvalifikaci častosti poruch, jejich závažnosti a snadnosti jejich detekce.  Metoda se využívá:  FMEA návrhu produktu – analyzuje rizika možných vad u navrhovaného produktu.  FMEA procesu – analyzuje rizika možných vad průběhu navrhovaného procesu. Provádí se obvykle při změnách technologického postupu.  Hlavní přínosy metody:  Systémový přístup k prevenci nízké kvality;  Možnost ohodnotit riziko možných vad a na jeho základě stanovit priority opatření ke zlepšení;  Vytváření cenné databáze o produktu či procesu;  Minimální náklady na její provedení v porovnání s náklady, které by mohly vzniknout při výskytu vad atd. Kvalita vztahů s dodavateli KVALITA VZTAHŮ S DODAVATELI Definování požadavků na dodávky Odběratel má právo stanovit si své požadavky na budoucí dodavatele i dodávky. Všechny požadavky odběratelských organizací lze vázat na:  Vlastní nakupované výrobky, nebo služby (úplná nomenklatura a hodnoty znaků kvality; časové období platnosti hodnot znaků kvality; volba vhodného modulu posuzování shody; termíny dodání, dodávané množství atd.);  Procesy a systémy managementu u dodavatelů (požadavky na systémy managementu kvality, environmentálního managementu, managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; požadavky na způsobilost procesů u dodavatelů; způsoby komunikace s dodavateli; požadavky na rozsah spolupráce v průběhu plnění obchodní smlouvy atd.);  Další služby a činnosti spojené s dodáním (odkazy na nadřazenou legislativu; požadavky na obaly, způsob přepravy a skladování; požadavky na certifikáty třetí stranou atd.). Výběr a hodnocení dodavatelů  Odběratelé průběžně hodnotí výkonnost svých dodavatelů. Výkonnost dodavatelů je dána jejich okamžitou schopností plnit požadavky na dodávky specifikované ve smlouvě o dodávkách, uzavřené mezi odběratelem a dodavatelem.  Význam hodnocení:  Odhaluje příležitosti ke zlepšení u dodavatelů;  Napomáhá výběru dodavatelů pro nové dodávky a podává objektivní informace;  Vhodně nastavený systém vede k účinné integraci zájmů, aktivit i komunikaci různých organizačních útvarů odběratele atd.;  Objektivní měření okamžité výkonnosti dodavatelů eliminuje riziko unáhlených rozhodnutí odběratele při náhodném selhání dodavatelů. Komunikace s dodavateli  Komunikace před zahájením projektu partnerství s dodavateli;  Komunikace po zahájení projektu partnerství dodavateli:  Pravidelná komunikace;  Komunikace běžná; 7  Komunikace vyvolaná jednorázovými potřebami. Motivování dodavatelů  Hmotná motivace pozitivní (ochota přistoupit na vyšší ceny dodávek za předem dohodnutých podmínek; přímý prodej produktů zaměstnancům vybraných dodavatelů za příznivější ceny než na trhu atd.);  Hmotná motivace negativní (vypovězení obchodní smlouvy atd.);  Nehmotná motivace pozitivní (informování dodavatelů o strategii a cílech odběratele, společné plánování s dodavateli; vtahování dodavatelů už do etap návrhu u odběratele a jejich zahrnutím do týmů aplikujících metody a nástroje plánování; oceňování nejlepších dodavatelů atd.);  Nehmotná motivace negativní (časté audity na produkty, procesy systémy managementu u dodavatele atd.). Kvalita ve výrobě KVALITA VE VÝROBĚ Cíle operativního managementu kvality  Zajištění tvorby podmínek pro splnění požadavků na kvalitu stanovených v předvýrobních etapách;  Vytváření stabilních podmínek pro plynulý průběh výrobního procesu;  Minimalizace ztrát spojených s výskytem neshodných výrobků v procesu i u zákazníka;  Udržování úrovně kvality dosažené během výroby;  Vytvoření podmínek pro neustálé zlepšování procesu. Přístupy zajišťování kvality ve výrobě:  Systém JIT (moderní koncepce plánování a řízení výroby; prioritou Just-In-Time je minimalizovat zásoby, tj. tlak na velmi nízké zásoby materiálu, nedokončené výroby i hotových výrobků; důležité je široké zapojení pracovníků do procesu řešení problémů a neustálého zlepšování, požadavek vysoké, stabilně dosahované kvality v celém podniku);  Ověřování shody ve výrobě je řízení procesů, ověřování shody formou kontroly a zkoušení; Hlavní cíle: objektivní posouzení míry shody mezi požadavky a skutečností; identifikace odhalených neshod; zajištění technologické kázně; odhalování neshod ve výrobním procesu, které by mohly vést k výrobě neshodných výrobků atd.); Účinnost a hospodárnost kontroly kvality, umožní předcházet: příchodu neshodného materiálu a surovin do podniku (přesun plné odpovědnosti za kvalitu na dodavatele); výrobě neshodných výrobků (sebekontrola – kontrolní operace provádí přímo obsluha stroje);  Systém totální produktivní údržby a manipulace s materiálem TPM (přenesení zodpovědnosti za denní a běžnou údržbu a běžné opravy a za čistotu na pracovišti na obsluhu; trénink a motivování obsluhy strojů a pracovníků údržby; vytvoření malých pracovních týmů pro realizaci procesu neustálého zlepšování …, důraz na systém preventivní údržby); Cílem je zajistit, aby byl materiál včas na požadovaném místě, v požadovaném množství a kvalitě tj., aby nedošlo ke zhoršení kvality během manipulačních operací;  Řízení neshody výrobků – zjištění neshodného výrobku; označení neshodných výrobků; záznam o neshodě; přezkoumání neshody; kalkulace nákladů a ztrát; řešení škod. Neustálé zlepšování 8 NEUSTÁLÉ ZLEPŠOVÁNÍ Princip neustálého zlepšování  Hledání a odstraňování rezerv a plýtvání;  Měření, analýza a zvyšování efektivity jednotlivých částí realizace produktu;  Motivace a aktivizace pracovníků a týmu k rozvoji výkonnosti a efektivity;  Stálé zlepšování produktu (výrobku, služby) a tím i pro dlouhodobý růst spokojenosti zákazníků, posilování jejich věrnosti;  Aplikace progresivní rozvojové spirály trvalého rozvoje a růstu celé organizace.  Podpůrné procesy a činnosti  Řízení rozvoje lidských zdrojů, aktivizace a motivace týmu;  Řízení finančních, informačních a logistických toků a činností;  Předvýrobní procesy a činnosti;  Následné procesy a činnosti;  Aplikace progresivní rozvojové spirály trvalého rozvoje a růstu celé organizace;  Rozvoj infrastruktury. Kaizen – neustálé zlepšování  Základní principy  Zaměřuje se na zlepšení, která vycházejí z lokálních znalostí a zkušeností lidí ve výrobě;  Zapojení lidí do zlepšování procesů přináší lidem i seberealizaci a vyšší uspokojení z práce;  Konzultanti vycházejí z informací, které jim poskytnou lidé ve výrobě;  Lidé ve výrobě by měli odhalovat všechny formy plýtvání, hledat možnosti, jak udělat práci rychleji, lépe a levněji; za tuto činnost je třeba lidi odměňovat;  Kaizen je filozofie vnitřní nespokojenosti se současným stavem, která říká: „Zítra musí být lépe než dnes –v naší práci, v naší rodině i v našem životě“.  Základní zásady Kaizen  Každému zlepšení se musí věnovat pozornost;  Kaizen je otevřený pro každého;  Dříve než se nějaké zlepšení zavede, musí být přesně analyzováno;  Kaizen představuje 50 % práce dobrého manažer;  Management má dva hlavní úkoly – vytvoření a udržování standardů a jejich zlepšování;  Řešení hledat pomocí pracovních schůzek týmu pod vedením moderátora;  Informovanost o aktuálním stavu ve výrobě, problémech a podnikových cílech;  Kaizen je postavený na aktivitách zdola, ale vyžaduje silnou podporu shora;  Motivace pracovníků. Metoda „Quality Journal“ – systematický přístup ke zlepšování kvality  Identifikace problému;  Sledování problému;  Analýza příčin problému;  Návrh a realizace opatření k odstranění příčin;  Kontrola účinnosti opatření;  Trvalá eliminace příčin;  Zpráva o řešení problému a plánování budoucích aktivit. 9 Metoda Six Sigma  Orientuje se na prevenci neshod, zkrácení průběžné doby výroby a úsporu nákladů;  Zlepšování rentability a dále kvality a hospodárnosti;  Zapojení vrcholového managementu organizací a musí být zaváděna „shora dolů“.