1
Metrologie 1
PPoouužžiittáá lliitteerraattuurraa
 BEDNÁŘOVÁ, D. Řízení kvality. 1. vydání. České Budějovice : Jihočeská univerzita
v Českých Budějovicích, 2013. 99 s. ISBN 978-80-7394-404-9.
 TESAŘÍK, O. Řízení jakosti a metrologie , část „Strojírenská metrologie“. Brno : VUT
Brno, 1981. 102 s.
 ČECH, J., PERNIKÁŘ, J., PODANÝ, K. Strojírenská metrologie I. 5. vydání. Brno :
Akademické nakladatelství CERM, 2009. 183 s. ISBN 978-80-214-4010-4.
PRINCIPY PRO ŘÍZENÍ A ZLEPŠOVÁNÍ JAKOSTI
AA)) ZZlleeppššoovváánníí jjaakkoossttii
 Princip regulace výrobních činitelů:
 Pracovní síla,
 Výrobní prostředky,
 Materiál,
 Postupy (nejen technologické),
 Měření a kontrola,
 Různé (např. prostředí);
V základních dokumentech musí být jednoznačně stanoveno – jaký je správný stav jednotlivých
činitelů, způsob kontroly tohoto stavu, postup pro odstranění případných nedostatků
vypracování protokolu o výsledné zkoušce.
Jakost, neboli kvalita je stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků (inherentní
znak produktu, procesu nebo systému je znak týkající s požadavku).
 Princip dokumentace:
 Pod pojem dokumentace patří všechny předpisy, normy konstrukční, technologická
plánovací dokumentace, záznamy o jakosti a další;
 Základní pravidlo:
 Vše, co se dělá musí být uvedeno v jednoznačném předpise,
 O všem, co se udělalo, musí být vedeny přesné záznamy.
 Požadavky na výkresech, případně v jiné dokumentaci musí být provedeny
kvalifikovaně. Záznamy o tom, co se udělalo, jsou důležité pro hledání zdrojů chyb ve
výrobním procesu za účelem jejich odstranění.
 Příručka jakosti (vytváří organizace):
 Předmět systému managementu jakosti,
 Dokumentované postupy vytvořené pro systém managementu jakosti nebo odkazy
na tyto postupy,
 Popis vzájemného působení mezi procesy systému managementu jakosti.
 Princip samoopravnosti:
 Je nutné plánovat čas a postup pro ověření provedených činností.
 Při zjištění jakýchkoliv nedostatků je nejrychlejší a nejlevnější, když se tyto odstraní
přímo u zdroje (např. chyba konstruktéra v konstrukční kanceláři atd.).
 Princip sledovatelnosti:
 Jakémukoliv výrobku, polotovaru musí být výrobce schopen přiřadit příslušné výrobní
činitele.
2
BB)) ZZlleeppššoovváánníí řříízzeenníí jjaakkoossttii
 Odpovědnost vedení:
 Vrcholové vedení je odpovědno osobně především za: koncepci jakosti, cíle jakosti,
systém jakosti.
 Vrcholové vedení musí být schopno poskytnout důkaz o svém závazku: sděluje
v organizaci, jak je důležité plnit požadavky zákazníka a také zákonné požadavky
a požadavky předpisů, vytváří politiku jakosti, zajišťuje stanovení cílů jakosti, provádí
přezkoumání vedením, zajišťuje dostupnost zdrojů.
 Jakost při zpracování návrhů a specifikací:
 Rozhodující etapa pro řízení jakosti. Velký důraz je kladen na průběžnou kontrolu.
 Základní zásady: rozdělit práci do etap, výsledek každé etapy přesně definovat,
navrhnout přesná kritéria pro hodnocení, navrhnout způsob kontroly (co bylo
provedeno, jak to bylo provedeno).
 Hlavní metody kontroly: analýza způsobu a závažnosti poruch, analýza stromu poruch.
 Jakost v zásobování:
 Vymezení kompetencí;
 Kartotéka dodavatelů, hodnocení dodavatelů;
 Hodnocení dodávek.
 Jakost marketingu:
 Marketing musí mít zejména co nejlepší informace o konkurenci, informovat včas
příslušná místa v podniku (výrobu, výzkum), spolupracovat při transformaci
požadavku zákazníků do technických specifikací;.
 Jakost ve výrobě:
 Vyjasnění kompetencí mezi výrobou a technickou kontrolou;
 Jednoznačné a srozumitelné technologické postupy;
 Po každé operaci musí být zařazena kontrola;
 Zabezpečení údržby výrobních strojů;
 Požadavky na kvalifikaci;
 Požadavky na provádění samokontrol;
 Požadavky na metrologické zabezpečení výroby;
 Ekonomika:
 Lidské zdroje:
 Způsobilost, povědomí a výcvik;
 Infrastruktura (budovy, pracovní prostor a odpovídající technické vybavení);
 Pracovní prostředí;
KONCEPCE MANAGEMENTU KVALITY
 Koncepce norem ISO řady 9000, které jsou věnovány požadavkům na systémy
managementu kvality; doporučovány Radou EU od 1. 1. 1993;
 Koncepce TQM:
◦ Neustálé zlepšování za účasti všech pracovníků firmy;
◦ Podnik musí k dosažení tohoto cíle využívat znalostí a dovedností všech svých
pracovníků;
◦ Prvotní jsou potřeby a požadavky na trhu a požadavky zákazníka;
3
◦ Bezpodmínečně nutná angažovanost vrcholového vedení.
 Koncepce podnikových standardů.
EEFFQQMM MMOODDEELL EEXXCCEELLEENNCCEE
 Nástroj sebehodnocení;
 Společný slovník a způsob myšlení organizaci;
 Příručka pro identifikaci příležitostí pro zlepšování;
 Struktura pro systém managementu organizace.
Kritéria EFQM Modelu excelence:
 Vedení – excelentní vůdčí osobnosti rozvíjejí a usnadňují dosažení poslání a vize;
 Politika a strategie;
 Pracovníci – organizace řídí, rozvíjí a využívají celkový potenciál svých pracovníků na
úrovni jednotlivce, týmu a organizace; pečují o zaměstnance, komunikují a oceňují je
takovým způsobem, který motivuje kolektiv pracovníků;
 Partnerství a zdroje – podpora dodavatele, externí partnerství a vnitřní zdroje;
 Procesy – organizace navrhují, řídí a zlepšují procesy, aby v plném rozsahu vyhovovaly
zákazníkům a jiným zainteresovaným stranám;
 Zákazníci – výsledky;
 Pracovníci – výsledky;
 Společnost – výsledky;
 Klíčové výsledky výkonnosti.
Novinky EFQM 2010 – kreativita a inovace, trvale udržovaný rozvoj, propagace produktů,
dodavatelské vztahy; pozornost je zaměřena na budoucnost – trvale udržitelná excelence;
rozdělení váhy jednotlivých kritérií bylo upraveno a zjednodušeno;
SSrroovvnnáánníí
EFQM
 Orientace na výsledky;
 Zaměření na zákazníka;
 Vedení a stálost závěrů/cílů;
 Management na základě procesů a faktů;
 Rozvoj pracovníků a jejich angažovanost;
 Neustálé učení se, inovace a zlepšování;
 Rozvoj partnerství;
 Sociální odpovědnost.
ISO 9000
 Zaměření na zákazníka;
 Vedení;
 Zapojení zaměstnanců;
 Procesní přístup;
 Systémový přístup k řízení;
 Neustálé zlepšování;
 Přístup k rozhodování zakládajícího se na faktech;
 Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy.
4
MMeettooddyy zzvvyyššoovváánníí jjaakkoossttii
 Pro zvyšování jakosti výrobního procesu existuje řada nástrojů a metod často s využitím
metod matematické statistiky.
 Tzv. Paretová analýza – na základě sledování závad, které se vyskytují ve výrobním
procesu se pomocí analýzy stanoví pořadí jejich odstraňování a to podle počtu a podle
závažnosti. Samotná analýza jakost výrobního procesu nezvyšuje. Pouze určuje pořadí
důležitosti pro odstraňování jednotlivých závad.
Postup analýzy – sledování procesu po dobu minimálně dvou týdnů, při kterém se zapisují
všechny vzniklé vady při výrobě dílů dle kusovníku. Pracovník kontroly pověřený sledováním
zaznamenává všechny vady, které se v daném období vyskytly.
Vypracování bodovací tabulky pro stupně závažnosti vad podle zkušeností (snadno odstranitelná
vada, která nemá vliv na smontování; vada znesnadňující smontování výrobku; vada
znemožňující smontování výrobku; vada, která může být příčinou havárie výrobku). Následuje
grafické znázornění kumulativního počtu vad a kumulativního počtu bodů v %. A potom
vyhodnocení.
 Metoda Quality Journal – se používá v případě zvyšování jakosti výrobního procesu
odstraňováním jedné konkrétní závady zjištěné například na základě Paretovy analýzy.
Řízení kvality
MANAGEMENT KVALITY
Principy managementu kvality
 Princip zaměření na zákazníka;
 Princip vůdcovství;
 Princip zapojení zaměstnanců;
 Princip učení se;
 Princip flexibility;
 Princip procesního přístupu;
 Princip systémového přístupu k managementu;
 Princip neustálého zlepšování;
 Princip managementu na základě faktů;
 Princip vzájemně prospěšných vztahů s dodavateli;
 Princip společné odpovědnosti;
 Princip prevence a priorit.
Přínosy zavedení systému managementu kvality pro zainteresované strany
 Přínos pro zákazníky (včasnost dodávek, snížení nákladů na životní cyklus, snížení objemu
stížností a reklamací atd.);
 Přínos pro vrcholové vedení (lepší perspektivy na trzích, vyšší spokojenost s dosahovanou
výkonností organizace atd.);
 Přínos pro zaměstnance (zlepšení pracovního prostředí, vyšší sociální jistoty a rozsáhlejší
sociální programy atd.);
 Přínos pro dodavatele (zlepšení komunikace o požadavcích odběratelů, dlouhodobé
partnerské vztahy s odběrateli atd.);
 Přínos pro společnost (snížení nezaměstnanosti, snazší orientace při výběrových řízeních
atd.).
Management zdrojů
5
LIDSKÉ ZDROJE V SYSTÉMU MANAGEMENTU KVALITY
 Spokojenost zaměstnanců;
 Udržení zaměstnanců;
 Produktivita zaměstnanců (čím jsou zaměstnanci a podniky efektivnější v prodeji většího
množství výrobků a služeb s vyšší přidanou hodnotou, tím by se měl obrat na zaměstnance
zvyšovat; velmi důležitou oblastí je motivace zaměstnanců).
Výchova zaměstnanců
 Efektivní vzdělávací programy – zahrnují všechny zaměstnance bez výjimky (musí jít
o trvalou součást personálního managementu organizace; programy musí být koncipovány
rozdílně pro různé skupiny zaměstnanců; musí motivovat zaměstnance atd.); významným
faktorem je měření efektivnosti vzdělávání;
 Praktický výcvik (úvodní školení, specializovaný výcvik, další výcvik);
Týmová práce – efektivnější manažer, spokojenější a více motivovaní členové týmu; jasně
definovaná pravidla práce; vzájemná pomoc, různé úhly pohledu na problém; rychlá
eliminace rušivých prvků přímo v týmu; detailní znalost procesu, za který tým zodpovídá
a pravomoci k okamžité reakci na vzniklý problém.
Význam týmové práce
 Stanovuje se výsledek, kterého je třeba dosáhnout;
 Obsahuje kritéria hodnocení a omezení;
 Zadavatel pomáhá na požádání a hodnotí v dohodnutých termínech;
 Ze začátku velké investování času a úsilí manažera, později osvobození manažera od
operativy;
 Umožňuje řídit větší počet podřízených (200 až 300);
 Vysoká efektivita práce manažera, vysoká motivace a výkon týmu, přirozená autorita
manažera u pracovníků.
Druhy týmů
 Procesní týmy – řídící týmy, výrobní týmy;
 Projektové týmy – týmy změn, inovační týmy.
Kvalita v předvýrobních etapách
KVALITA V PŘEDVÝROBNÍCH ETAPÁCH
Plánování a plány kvality
 Stanovení cílů kvality a jejich rozpracování v organizaci;
 Plánování systému managementu kvality;
 Zpracování plánů kvality;
 Plánování znaků kvality produktu;
 Plánování vhodných metod zabezpečení jejich způsobilosti;
 Plánování preventivních opatření s cílem minimalizovat riziko vzniku neshod;
 Plánování kontrol kvality;
 Plánování sběru dat a potřebných záznamů o kvalitě;
 Plánování systémů měření a ověřování jejich způsobilosti;
 Plánování aktivit zlepšování kvality atd.
Metody plánování kvality
Metoda FMEA
 Základní preventivní metoda managementu kvality a je důležitou součástí přezkoumání
6
návrhu. Je založena na týmové analýze možností vzniku vad u posuzovaného návrhu,
ohodnocení jejich rizik a návrhu a realizaci opatření vedoucích ke zmírnění těchto rizik.
 Princip metody je založen na kvalifikaci častosti poruch, jejich závažnosti a snadnosti
jejich detekce.
 Metoda se využívá:
 FMEA návrhu produktu – analyzuje rizika možných vad u navrhovaného produktu.
 FMEA procesu – analyzuje rizika možných vad průběhu navrhovaného procesu.
Provádí se obvykle při změnách technologického postupu.
 Hlavní přínosy metody:
 Systémový přístup k prevenci nízké kvality;
 Možnost ohodnotit riziko možných vad a na jeho základě stanovit priority opatření ke
zlepšení;
 Vytváření cenné databáze o produktu či procesu;
 Minimální náklady na její provedení v porovnání s náklady, které by mohly vzniknout
při výskytu vad atd.
Kvalita vztahů s dodavateli
KVALITA VZTAHŮ S DODAVATELI
Definování požadavků na dodávky
Odběratel má právo stanovit si své požadavky na budoucí dodavatele i dodávky. Všechny
požadavky odběratelských organizací lze vázat na:
 Vlastní nakupované výrobky, nebo služby (úplná nomenklatura a hodnoty znaků kvality;
časové období platnosti hodnot znaků kvality; volba vhodného modulu posuzování shody;
termíny dodání, dodávané množství atd.);
 Procesy a systémy managementu u dodavatelů (požadavky na systémy managementu
kvality, environmentálního managementu, managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci; požadavky na způsobilost procesů u dodavatelů; způsoby komunikace s dodavateli;
požadavky na rozsah spolupráce v průběhu plnění obchodní smlouvy atd.);
 Další služby a činnosti spojené s dodáním (odkazy na nadřazenou legislativu; požadavky na
obaly, způsob přepravy a skladování; požadavky na certifikáty třetí stranou atd.).
Výběr a hodnocení dodavatelů
 Odběratelé průběžně hodnotí výkonnost svých dodavatelů. Výkonnost dodavatelů je dána
jejich okamžitou schopností plnit požadavky na dodávky specifikované ve smlouvě
o dodávkách, uzavřené mezi odběratelem a dodavatelem.
 Význam hodnocení:
 Odhaluje příležitosti ke zlepšení u dodavatelů;
 Napomáhá výběru dodavatelů pro nové dodávky a podává objektivní informace;
 Vhodně nastavený systém vede k účinné integraci zájmů, aktivit i komunikaci různých
organizačních útvarů odběratele atd.;
 Objektivní měření okamžité výkonnosti dodavatelů eliminuje riziko unáhlených
rozhodnutí odběratele při náhodném selhání dodavatelů.
Komunikace s dodavateli
 Komunikace před zahájením projektu partnerství s dodavateli;
 Komunikace po zahájení projektu partnerství dodavateli:
 Pravidelná komunikace;
 Komunikace běžná;
7
 Komunikace vyvolaná jednorázovými potřebami.
Motivování dodavatelů
 Hmotná motivace pozitivní (ochota přistoupit na vyšší ceny dodávek za předem
dohodnutých podmínek; přímý prodej produktů zaměstnancům vybraných dodavatelů za
příznivější ceny než na trhu atd.);
 Hmotná motivace negativní (vypovězení obchodní smlouvy atd.);
 Nehmotná motivace pozitivní (informování dodavatelů o strategii a cílech odběratele,
společné plánování s dodavateli; vtahování dodavatelů už do etap návrhu u odběratele
a jejich zahrnutím do týmů aplikujících metody a nástroje plánování; oceňování nejlepších
dodavatelů atd.);
 Nehmotná motivace negativní (časté audity na produkty, procesy systémy managementu
u dodavatele atd.).
Kvalita ve výrobě
KVALITA VE VÝROBĚ
Cíle operativního managementu kvality
 Zajištění tvorby podmínek pro splnění požadavků na kvalitu stanovených v předvýrobních
etapách;
 Vytváření stabilních podmínek pro plynulý průběh výrobního procesu;
 Minimalizace ztrát spojených s výskytem neshodných výrobků v procesu i u zákazníka;
 Udržování úrovně kvality dosažené během výroby;
 Vytvoření podmínek pro neustálé zlepšování procesu.
Přístupy zajišťování kvality ve výrobě:
 Systém JIT (moderní koncepce plánování a řízení výroby; prioritou Just-In-Time je
minimalizovat zásoby, tj. tlak na velmi nízké zásoby materiálu, nedokončené výroby
i hotových výrobků; důležité je široké zapojení pracovníků do procesu řešení problémů
a neustálého zlepšování, požadavek vysoké, stabilně dosahované kvality v celém podniku);
 Ověřování shody ve výrobě je řízení procesů, ověřování shody formou kontroly
a zkoušení;
Hlavní cíle: objektivní posouzení míry shody mezi požadavky a skutečností; identifikace
odhalených neshod; zajištění technologické kázně; odhalování neshod ve výrobním
procesu, které by mohly vést k výrobě neshodných výrobků atd.);
Účinnost a hospodárnost kontroly kvality, umožní předcházet: příchodu neshodného
materiálu a surovin do podniku (přesun plné odpovědnosti za kvalitu na dodavatele);
výrobě neshodných výrobků (sebekontrola – kontrolní operace provádí přímo obsluha
stroje);
 Systém totální produktivní údržby a manipulace s materiálem TPM (přenesení
zodpovědnosti za denní a běžnou údržbu a běžné opravy a za čistotu na pracovišti na
obsluhu; trénink a motivování obsluhy strojů a pracovníků údržby; vytvoření malých
pracovních týmů pro realizaci procesu neustálého zlepšování …, důraz na systém
preventivní údržby);
Cílem je zajistit, aby byl materiál včas na požadovaném místě, v požadovaném množství
a kvalitě tj., aby nedošlo ke zhoršení kvality během manipulačních operací;
 Řízení neshody výrobků – zjištění neshodného výrobku; označení neshodných výrobků;
záznam o neshodě; přezkoumání neshody; kalkulace nákladů a ztrát; řešení škod.
Neustálé zlepšování
8
NEUSTÁLÉ ZLEPŠOVÁNÍ
Princip neustálého zlepšování
 Hledání a odstraňování rezerv a plýtvání;
 Měření, analýza a zvyšování efektivity jednotlivých částí realizace produktu;
 Motivace a aktivizace pracovníků a týmu k rozvoji výkonnosti a efektivity;
 Stálé zlepšování produktu (výrobku, služby) a tím i pro dlouhodobý růst spokojenosti
zákazníků, posilování jejich věrnosti;
 Aplikace progresivní rozvojové spirály trvalého rozvoje a růstu celé organizace.
 Podpůrné procesy a činnosti
 Řízení rozvoje lidských zdrojů, aktivizace a motivace týmu;
 Řízení finančních, informačních a logistických toků a činností;
 Předvýrobní procesy a činnosti;
 Následné procesy a činnosti;
 Aplikace progresivní rozvojové spirály trvalého rozvoje a růstu celé organizace;
 Rozvoj infrastruktury.
Kaizen – neustálé zlepšování
 Základní principy
 Zaměřuje se na zlepšení, která vycházejí z lokálních znalostí a zkušeností lidí ve
výrobě;
 Zapojení lidí do zlepšování procesů přináší lidem i seberealizaci a vyšší uspokojení
z práce;
 Konzultanti vycházejí z informací, které jim poskytnou lidé ve výrobě;
 Lidé ve výrobě by měli odhalovat všechny formy plýtvání, hledat možnosti, jak udělat
práci rychleji, lépe a levněji; za tuto činnost je třeba lidi odměňovat;
 Kaizen je filozofie vnitřní nespokojenosti se současným stavem, která říká: „Zítra musí
být lépe než dnes –v naší práci, v naší rodině i v našem životě“.
 Základní zásady Kaizen
 Každému zlepšení se musí věnovat pozornost;
 Kaizen je otevřený pro každého;
 Dříve než se nějaké zlepšení zavede, musí být přesně analyzováno;
 Kaizen představuje 50 % práce dobrého manažer;
 Management má dva hlavní úkoly – vytvoření a udržování standardů a jejich
zlepšování;
 Řešení hledat pomocí pracovních schůzek týmu pod vedením moderátora;
 Informovanost o aktuálním stavu ve výrobě, problémech a podnikových cílech;
 Kaizen je postavený na aktivitách zdola, ale vyžaduje silnou podporu shora;
 Motivace pracovníků.
Metoda „Quality Journal“ – systematický přístup ke zlepšování kvality
 Identifikace problému;
 Sledování problému;
 Analýza příčin problému;
 Návrh a realizace opatření k odstranění příčin;
 Kontrola účinnosti opatření;
 Trvalá eliminace příčin;
 Zpráva o řešení problému a plánování budoucích aktivit.
9
Metoda Six Sigma
 Orientuje se na prevenci neshod, zkrácení průběžné doby výroby a úsporu nákladů;
 Zlepšování rentability a dále kvality a hospodárnosti;
 Zapojení vrcholového managementu organizací a musí být zaváděna „shora dolů“.