V hiave
Prfpad tancfcfho kakadu
Jak se papousek Snowball stal senzaci nejen na YouTube
PETR TRESNAK
U
drzet rytmus pfi tanci nebo hudebni produkci ma problem
lecktery clovek, zvifatum pak tuhle dovednost odbornici
donedavna nepfiznavali vubec. A z do pocatku
naseho stoleti nebyl popsan zadny pfipad savce nebo ptaka,
ktery by svymi pohyby dokazal kopirovat rytmus hrajici hudby.
A pak pfisel Snowball. Papousek kakadu zlutocecelaty se objevil
na YouTube poprve v fijnu roku 2007, stal na operadle kfesla
a do hrajici skladby Everybody od Backstreet Boys, kterou mu
jeho majitelka pustila, se houpal a zvedal nohy s pfesnosti zkuseneho
tanecnika.
Jeho tehdejsi kreaci, kterou bychom mohli volne charakterizovat
jako fiizi hip hopu s kankanem, videlo dodnes sest a pul
milionu Udi. Jednim z nich byl i Aniruddh Patel, profesor psychologic
z Tufts University v americkem Massachusetts a specialista
na neurobiologii tance. SpojU. se s majitelkou a zacal pozoruhodneho
tvora zkoumat. Zatim posledni varku vysledku sveho
badani zvefejnil v minulych tydnech v casopise Current Biology
i s pfislusnym on-line videem. A svet znovu zasne: Snowball se
spontanne naucil ctrnact tanecnich stylu a jeho profesor formuluje
odvazne teorie o podobnosti lidskeho a ptaciho mozku.
Spontanne a bez odmeny
O Snowballovych tanecnich zacatcich toho moc nevime. Jeho
znama historic zacina v srpnu roku 2007, jen par mesicu pfed
jeho vefejnou premierou na YouTube. Tehdy asi jedenactUeteho
papouska pfinesli majitele do utulku pro ptaky s tim, ze kakadu
spatne snasi odchod dcery z domu a rodina ho prestava zvladat.
K bilemu opefenci se zlutym cirem pak majitelce utulku venovali
navrch i cedecko se Snowballovou obhbenou hudbou.
Kdyz ho vsunula do pfijimace a zmackla klavesu Play,
nestacUa se divit. Kakadu se dal do tance.
Nebyl prvnim opefencem, ktery zpusobil na YouTube
pozdvizeni, par videi jinych tancicich papousku
tu viselo uz pfedtim. To, co pfitahlo zajem vyzkumnika
Aniruddha Patela a v cem se zda byt tenhle ptak
skutecne jedinecnyje kombinace nekoHka faktoru.
Prvni: Snowball drzi rytmus, videoanalyzy prokazaly,
ze ptak se skutecne hybe v synchronizaci s hudbou.
Druhy: Snowball tanci spontanne, neimituje tedy
pohyb pfitomneho cloveka,jak to jini papousci nekdy
delavaji, ani neocekava za sve vystoupeni odmenu.
A tfeti: tanecnik Snowball se umelecky rozviji. D o dnes,
jak uz bylo feceno, se naucil ctrnact niznych tanecnich
stylu, vsemoznych kombinaci krouzeni, machani
hlavou, uklonu do stran nebo zvedani nohou.
Ted' tanci'm disko
Protoze je rytmicka synchronizace s lidskou hudbou v zivocisne
risi jinak nevidana (zdokumentovan je pouze jeden podobny
pfipad ochoceneho lachtana), soudi Aniruddh Patel, ze papouskurri
zfejme evoluce mozku poskytla stejne jako lidem vysoce
BLUES
specificke propojeni mezi jeho pohybovymi a sluchovymi oblastmi.
S opefenci sdilime nekoHk unikatnich kvalit: rozvinute
vokalni dovednosti, schopnost imitovat pohyb i zvuk a navrch
tendenci vytvafet dlouhodobe socialni vazby. A tohle vsechno
podle teorie profesora Patela vytvafi pfedpoklad schopnosti
tancit V synchronizaci.
Zvifata celkem bezne provadeji pohyby podobne
tanci pfi namluvach, ostatne jedna z teorii
vzniku tance fika, ze jde o zpusob svadeni.
Snowballuv pfipad ale pfivedl vyzkumnil^^ k j i nemu
vysvetleni. Z pozorovani vyplynulo, ze kakadu
svymi kreacemi zfejme utuzuje socialni
vazby s okolnimi pozemst'any. Pokud mu totiz
psycholog Patel poustel hudbu, kdyz byl opefenec
V mistnosti sam, zatancil si jen par vtefin
a pak toho nechal. V pfitomnosti sve majitelky
ovsem dokazal trsat cele minuty - tanec zjevne
pouziva coby formu komunikace.
A posledni zjisteni tohoto vyzkumu o ptaclm
mozku je rovnez pozoruhodne, i kdyz zatim nejiste
- vyzkumnici fikaji, ze jej jeste musi provefit.
Aniruddh Patel poustel Snowballovi vicekrat dve
ruzne pisne - rockovou klasiku Another One Bites the Dust
a diskotekovy hit Girls Just Want T o Have Fun. A zdalo se, ze
kakadu rozdil podobne jako lide opravdu citi - pro kazdou piseii
volil opakovane trochu odlisnou sestavu figur. •
© WWW.RESPEKT.cz/AUDIO
Z pozorovani
vyplynulo, ze
kakadu svymi
kreacemi
zrejme utuzuje
socialni vazby
s okolnfmi
pozemst'any.
RESPEKT.cz 63
ZADNA VEDA
Dopis vnouceti
Katerina Tuckova
„Rozeznat spatnost neni jednoduche, ale je nezbytne rozeznat j i df iv,
nez pferoste ve zlo. Nemohu se zbavit pocitu, ze v tomhle smeru jsem
ve svem zivote neobstala tak, jak jsem mohla. Chytala jsem se svetlych
stranek a temna tuseni jsem mela tendenci zahanet do jeste vetsi tmy.
Prosim, vyvaruj se toho. JakmUe ti rozum a svedomi veli nekyvzt na souhlas,
tak nel^K^ej," stoji roztfesenym pismem v jednom psani.
Pfed tfemi lety oslovila psycholozka Elzbieta DryU z Varsavske univerzity
seniory po celem Polsku s prosbou, zda by mohli napsat ote-vfeny
dopis svym vnoucatum. Reagovala tak na skutecnost, ktera je trapi - tradicni
nekolikageneracni rodiny se rozpadly, neziji pospolu, mezi prarodici
a vnoucaty narusta fyzicka i mentalni vzdalenost. Stafi lide se citi
osamele a zbytecne. A pfitom maji tolik co fict. Kdysi se tomu fikalo
moudrost stafi, ktere potomci dychtive naslouchali. Dnes se rodinna
komunikace casto smrskla na starost o nakup ci televizni program. T o
vsak seniorum k pocitu sounalezitosti nestaci a nejmladsim clenum rodiny
zas tezko pfiblizi rodinnou historii.
Polskou vedl^ni take zajimalo,jak naruseni rodinnych vazeb vnimaji
a formuluji seniofi v zahranici. Pfizvala proto k projektu i univerzitni
pracoviste sousednich zemi, v Cesku Fakultu humanitnich studii U K ,
kde se o mezigeneracni korespondenci stara spisovatelka a novinafka
Judita Matyasova. T a ted' k psani vybizi kohokoli nad sedesat let, kdo
ma odvahu podelit se o svou klicovou zivotni zkusenost s vnoucaty skutecnymi
i temi imaginarnimi, kterymi jsou ctenafi Narodni kroniky,
kde budou vzpominky respondentia brzy k procteni. N a podzim se pak
vsichni ucastnici setkaji, aby zjistih, jak nezvykly zpusob mezigeneracniho
dialogu napomohl padu komunikacnich barier.
Uz ted' vsak muze tym vedl^^n tusit dilci zavery: „Rada bych ti napsala
o dnesnim dni, kdy jsi pfisla a chtela, abych vypravela o svem detstvi.
Rekla jsi pak, ze jsme meU smulu,
kdyz jsme nemeli pocitace a mobily,
ale ze jsme se asi taky nenudiM. Chtela
bych, abys vedela, ze cas, ktery jsi mi
venovala, vydal za vsechny e-maily
a S M S a ze pro me byl nadlouho tim
nejcennejsim darkem!"
A jaky program na leto mate vy? ©
Autorkaje spisovatelka.
byt asi 14 procent spotfeby. CeUcova zavislost na dovozu energii
bude nicmene klesat, protoze klesa import ropy a s planovanym
odstavenim jadra pfestaneme dovazet i uran.
Ke splneni vsech techto ciluje jeste daleko a v rozvoji zelene
energetiky nepatfi Cesko v Evrope k premiantum. Zustavame
nicmene dulezitou soucasti kontinentalni energeticke revoluce.
Dukovany za kazdou cenu
Tak by tedy znela fee, kterou by zastanci obnovitelne energie
pokladaU za shrnuti relativne optimistickeho vyvoje. Je ovsem
take mozne, ze zatimco ve starych clenskych zemich E U se
energeticka otocka bude pfinejmensim castecne odehravat podle
naznaceneho celoevropskeho scenafe, mnohe staty stfedni
a vychodni Evropy vcetne Ceska zustanou stranou.
„Pesimisticky" projev by pak v roce 2040 mohl byt
relativne kratky:
Vazeni posluchaci, jak vite, ani po roce 2020 nepfestaly
byt v Cesku obnovitelne zdroje fronton kulturni
valky zneuzivanou ruznymi zajmovymi skupinami.
Jejich odpurci je vykreslovali jako bruselske
spiknuti, ktere ma Cechy pfipravit o jejich energetickou
sobestacnostjvec jeste nebezpecnejsi nez uprchlici
nebo feministky. Kvuli temef kazdorocnim vlnam
uporneho sucha a vedra sice jiz nebylo mozne popfit
klimaticke zmeny, ale Cesi slyseli na a r ^ m e n t , ze
^ emise musi snizovat pfedevsim Amerika, Cina, Indie
a dalsi velci producenti. Nechteli si pfiznat, ze „male
a bezvyznamne" Cesko je co do emisi na obyvatele
20. nejvetsi svetovy producent a zaroveii zustava soucasti
Evropske unie, ktera je jako blok tfetim nejvetsim
globalnim producentem sklenikovych plynu.
Kvuli nejruznejsim barieram a nechuti politiku
vuci zelene energii dnes podil obnovitelnych zdroju
na vyrobe elektfiny jen mime pfesahuje ctvrtinu a dal
se nezvysuje. Nejstarsi uhelne elektrarny jako Pocerady,
Chvaletice nebo Melnik byly sice uzavfeny, ale
f ada jinych bezi dal a uhli stale zajist'uje asi 40 procent
vyrobeneho proudu. Krome spinaveho vzduchu
jsme tim ziskali jen povest potizistu neochotnych
pfijmout svuj dil odpovednosti za klimaticke zmeny.
Mozna nejvetsi katastrofou je vsakjaderne dobrodruzstvi
v Dukovanech. O stavbe tamniho jaderneho
bloku vlada definitivne rozhodla v roce 2025,
ackoli jiz tehdy bylo davno jasne, ze velke reaktory
se V moderni energetice nejen ekonomicky nevyplaceji,
ale v propojene evropske siti, ktera musi celit
nahlym pfebytkum „zelene" elektfiny, ztratUy i technologicky
smysl.
Nasledky Cesi ponesou jeste dlouho. Jak vime,
stavet se zacalo v roce 2030, pficemz za novy blok
se musel zarucit stat prostfednictvim garantovanych
vykupnich cen elektfiny. Reaktor pofad neni dokoncen,
bude tfikrat drazsi, nez se puvodne planovalo,
a az se rozbehne, budeme za elektfinu platit takfka
nejvic v Evrope.
Jeste horsi je, ze se Cesko stava energetickym
skanzenem kontinentu, coz se projevuje i v politice.
V poslednich letech opet sili hlasy po vystoupeni
z Evropske unie a odchodu z mezinarodnich klimatickych
dohod. Zeme by se pak nemusela ohlizet na vysoke ceny
emisnich povolenek ani na pfisne celoevropske limity pro latky
unikajici z kominu tepelnych elektraren, jako je rtut'. Pak by
mohla levne vyuzit zbjH^ajici zasoby uhli, ktere by spolu s j a drem
tvofilo hlavni energeticlq^ zdroj nejmene do sedesatych
let, kdy skonci zivotnost Temehna.
Vazeni posluchaci, je to nevesely vyhled. V energetice je naprava
chyb behem na dlouhou trat' a za omyly minulosti zaplati
bohuzel i nasi potomci. •
Jan Horctkje sefredaktorem www.hybridxz.
© WWW.RESPEKT.cz/AUDIO
62 R E S P E K T 3 0 | 22. - 28. CERVENEC 2019