Určete věty podle postoje mluvčího. U každé otázky též řekněte, je-li zjišťovací, doplňovací, nebo
vylučovací.


Ať už jste z toho stromu dole!

Ať už přestane pršet.

Brzy se uzdrav.

Buďte opatrní.

Co nejdříve se vrať.

Co nejrychleji utíkejte na druhou stranu.

Dáte si raději kávu, nebo čaj?

Dobře dojeďte!

Hned se vraťte!

Jak dlouho ta cesta trvá?

Ještě nejste hotovi?

Kolik je teď hodin?

Které z těch šatů mi doporučujete?

Není to tam u lesa vaše chata?

Nešlapejte zbytečně po trávníku.

Nevěřím, že by to Pavel udělal.

Tak co, jak se vám tady líbí?

Tak znáte odpověď, nebo neznáte?

Teď ještě nevystupujte.

Teď už Petr přece musí být doma!

Už aby bylo hezčí počasí!



a)      Formulujte jako otázky.

b)     Řekněte, jsou-li otázky zjišťovací, nebo doplňovací.


Vy asi budete vědět, kdy ta porada začíná.

Chtěl bych se zeptat, kam mám odnést tu hromadu knih.

Teď nevím, jestli jsem vám už o tom říkal.

Nevím, proč jsou ta okna otevřená.

Potřebuji vědět, zda má v nejbližších dnech pršet.