Větné vztahy


A. Predikace

Predikace je vztah spojující ve větě podmět a přísudek. Je založený na přisuzování, tj. přísudek
přisuzuje podmětu např. vlastnost, stav, polohu, děj. Predikace je vyjádřena shodou (kongruencí):
přísudek se s podmětem shoduje vždy v osobě a čísle: Ty přijdeš v pátek? Všichni studenti čekají na
chodbě. Já o vašem problému vím.

Je-li přísudek vyjádřen slovesem v minulém čase, podmiňovacím způsobu nebo v trpném rodě, shoduje
se příčestí minulé nebo příčestí trpné s podmětem též ve jmenném rodě: Broňa se na sestru unaveně
usmála. Doprava na dálnici je na několika úsecích zastavena. Později by větrné kalamity byly
minimální. S podmětem se v rodě a čísle shoduje též přísudkové přídavné jméno, rodové zájmeno nebo
řadová číslovka: Letní dny jsou nyní nezvykle horké, až tropické. Největší favorit byl nakonec
v cíli druhý. Pavel už takový nebyl.


B. Determinace

Determinace je vztah závislosti, kterým je vždy spojen  řízený  větný člen se svým větným členem
řídícím. Determinace bývá vyjádřena shodou (kongruencí), řízeností (rekcí) nebo přimykáním
(adjunkcí).



a)  shodou je vyjádřen vztah mezi přívlastkem shodným a jeho řídícím podstatným jménem; přívlastek
shodný se s ním shoduje v rodě, čísle a pádě:

Všude kolem je ještě panenská příroda

                                                  příroda

                                                      shoda

panenská (přívlastek shodný)

nebo jenom v pádě:


Město Boskovice leží na řece Bělé.

město

      shoda

            Boskovice  (přívlastek shodný)






b) řízeností je vyjádřen:

– vztah mezi předmětem a jeho řídícím slovesem nebo přídavným jménem: sloveso nebo přídavné jméno
řídí pádovou formu předmětu:

Rybáři-sportovci většinou svoje úlovky vrátí zpět do řeky.

                                                                vrátí

                                                              řízenost

úlovky (předmět)

– vztah mezi přívlastkem neshodným a jeho řídícím jménem (o tom viz kapitola 6.2.2.2 C.2.):

Bobří hráze jsou už součástí zdejší přírody.

                                součástí

                                                       řízenost

přírody (přívlastek neshodný řízený)



c) přimykáním je vyjádřen:

– vztah mezi příslovečným určením a jeho řídícím slovesem, přídavným jménem nebo příslovcem:
sloveso, přídavné jméno a příslovce neřídí tvar příslovečného určení, závislost příslovečného
určení na řídících větných členech je pouze významová:

Lesní koroptve žijí většinou v lužních lesích.

                         žijí

přimykání

                                                           v lesích (příslovečné určení místa)


– vztah mezi přívlastkem neshodným a jeho řídícím jménem (o tom viz kapitola 6.2.2.2 C.2.):

Vodu z řeky byste pít neměli.

vodu

            přimykání

z řeky (přívlastek neshodný)


Pro zápis vyjádření determinačních vztahů užíváme zkratek: s = shoda, ř = řízenost, p = přimykání.