Proces dorozumívání se lidskou řečí je řízen mozkovými centry vedoucí hemisféry:

centrum mluvení (čelní lalok)

centrum slyšení řeči (spánkový lalok)

centrum optického vnímání řeči (týlní lalok)


Proces mluvení je reflexní činnost, podílejí se na něm mluvidla




MLUVNÍ ORGÁNY (mluvidla)



1. ústrojí dýchací (respirační)

2. ústrojí hlasové (fonační)

3. ústrojí hláskovací (modifikační)





1. ústrojí dýchací: složení: průdušnice, průdušky, plíce

                                  při tvoření hlasu: výdechový proud vzduchu





2. ústrojí hlasové: uložení: v hrtanu

     nedůležitější část: hlasivkové vazy (hlasivky)

     funkce: vytvářet základní (primární) tón


- lidský hlas vzniká až v nadhrtanových dutinách (horní část dutiny

hrtanové, hltan /dutina krční/, dutina nosní,

dutina hlavová)

- na rezonanci se podílejí také podhrtanové dutiny (dutina prsní: průdušnice, průdušky, horní část
hrudního koše)




3. ústrojí hláskovací: uložení: nad hrtanem

                                      složení: rezonanční dutiny a artikulační

     orgány

                                      funkce: úprava lidského hlasu při mluvení,

     tvoření hlásek a jejich spojení



Rezonanční dutiny:

a) dutina ústní: rezonanční prostor (velikost, tvar)

   spolupodílí se na realizaci každé hlásky

   uloženy artikulační orgány


b) dutina nosní: rezonanční prostor

    podílí se přímo na tvorbě nosních hlásek


c) dutina hrdelní: rezonanční prostor

podílí se zejm. při tvoření samohlásek a hrdelní hlásky h



Artikulační (mluvní) orgány dutiny ústní:

a) pasivní: horní čelist, zuby, dáseň, tvrdé

   patro (palatum), měkké patro (velum)

b) aktivní: rty, jazyk, dolní čelist


Tři fáze výslovnosti

1. INTENZE

2. TENZE

3. DETENZE