Argumentační fauly Důraz na rozum Důraz na emoce Důraz na neznámou autoritu Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nejmenovaný znalec nebo širší skupina lidí (kupř. „lékaři“, „lidé z praxe“). „Ale američ vědci dokázali, že ježibaby neexistují!“ řekl Jeníček. Zastrašování Zdůvodnit tvrzení pomocí strachu a předsudků k opačnému názoru. „Jen pojďte dovnitř,“ vyzvala je stařena, „venku vás sežerou medvědi.“ Důraz na nevhodnou autoritu Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nekompetentní nebo nedůvěryhodný „odborník“. „Moje zcestovalá kamarádka tvrdila, že prý nabízíte kvalitní a levný nocleh i se snídaní. Za kolik?“ zeptala se Mařenka. Lichocení Podsunout nezdůvodněné tvrzení pomocí nesouvisejících komplimentů. „Takové krásné děvče se přece nebude bát, no ne?“ Důraz na neznalost Tvrzení je pravdivé, protože dosud nebylo vyvrácené (případně je nepravdivé proto, že dosud nebylo potvrzené). „Žádné dítě si na mě dosud u rodičů nestěžovalo,“ bránila se ježibaba. Zesměšňování Předložit pro vníkův argument tak, aby vypadal směšně. „Já a jíst dě ? No dovolte, to je absurdní! To už byste mě rovnou mohli obvinit, že jsem snědla i ty tři pocestné, co tu byli loni přes zimu, než ztloustli a ztra li se.“ Důraz na nedůvěryhodnost Tvrzení musí být nepravdivé, protože zní neuvěřitelně. „Perník je zcela nevhodný stavební materiál,“ řekl otec přísně, když se dě vrá ly, „teď chci slyšet pravdu. Kde jste byly?“ Vyvolání soucitu Odmítnout opačný názor vyvoláním soucitu s námi. „Neumíme, opravdu. Museli jsme odmalička dřít tak, že jsme ani neměli čas naučit se sedět na lopatě.“ Důraz na pravděpodobnost Předpokládat, že něco se musí stát jen proto, že se to může stát. „Neboj se, Mařenko, starší lidé jsou většinou velmi slabí a nemají zuby. Ta nás nesní.“ Vyvolání záš Odmítnout opačný názor vyvoláním záš vůči pro straně. „Lžou. Nechtěla jsem je sníst,“ hájila se babizna. „Copak vy věříte někomu, kdo krade starým lidem perník ze střechy?“ Důraz na peníze Předpoklad, že bohatství či vysoká cena nějak nutně souvisejí s pravdivos tvrzení. „Když má někdo celý dům z luxusního perníku, nebude přece jíst dě .“ Důraz na přírodu Zdůvodnit tvrzení srovnáním s „dobrým“ světem přírody. „Je naprosto normální jíst lidi. Podívejte se třeba na vlky, těm lidské maso vyloženě chutná.“ Důraz na novost Předpokládat, že něco je lepší jen proto, že je to nové. „Mám teď úžasnou novou pec,“ chlubila se ježibaba, „nejde otevřít zevnitř!“ Toužebné přání Tvrzení je nutně pravdivé, neboť si velmi silně přejeme, aby pravdivé bylo. „Nelži, tak velkou pec má prostě jen na pečení kanců!“ Důraz na tradici Předpokládat, že něco je pravda jen proto, že se to tak (údajně) vždy dělalo. „Když se zeptá, kdo jí to tu loupe perníček, tak řekni, že jen větříček.“ „Proč?“ podivil se Jeníček. „To ji uklidní,“ odpověděla Mařenka. „A nebylo by lepší prostě mlčet?“ Důraz na obvyklý postup Tvrzení je pravdivé, protože se to tak obvykle dělá. “Půjdeme za světýlkem, tam určitě žijí nějací dobří lidé, kteří nám pomohou.“ Důraz na rozšířený názor Tvrzení je nutně pravdivé, neboť v něj věří většina lidí. „Sladkos způsobují u dě hyperak vitu.“ ... jenom volit nestačí. Koncept a grafika: David McCandless @ informa onisbeau ful.net Český překlad: PhDr. Marek Picha, Ph.D. h p://www.obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly Chybné vyvození Chybná příčina Omyl hazardního hráče Předpokládat, že minulé náhodné výsledky nějak ovlivňují budoucí náhodné výsledky. „Dlouho sem žádné dě nezabloudily,“ zabručela si ježibaba, „takže dnes nebo zítra to už jistě klapne.“ Příhoda Odmítnout pečlivě získané a ověřené důkazy kvůli odlišné osobní zkušenos či příhodě. „Náš dědeček snídal perník každý den a taky nebyl tlustý.“ Dvojsmysl Použít slovo ve dvou různých významech a zároveň předpokládat, že jde o jednu a tutéž věc. „Tak a teď mi za trest uděláte večeři.“ „No dobře, ale my neumíme vařit,“ bránily se dě . Babizna se usmála: „Nějak to vymyslíme.“ Klamající vzhled Předpokládat, že je-li něco pěkné, je to i pravdivé. „V tak krásné chaloupce musí bydlet tuze hodní lidé.“ Skládání Předpokládat, že vlastnost čás je zároveň i vlastnos celku. „Jsem silnější než Mařenka, jsem silnější než Jeníček,“ radovala se ježibaba, „jsem silnější než obě dě .“ Rozdělování Předpokládat, že vlastnost celku je zároveň i vlastnos každé jeho čás . „Perníková chaloupka bude mít z perníku i mříže ve sklepě. Projíme se ven.“ Potvrzení účinku Předpokládat, že pozorovaný účinek mohl být vyvolán pouze jedinou příčinou. „Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna rozdělala oheň v peci, takže bude péct chleba. Nemáme se čeho bát, Mařenko.“ Unáhlené zobecnění Vyvodit obecný závěr z příliš malé skupiny případů. „Takže teď už, ta nku, víš, že všechny staré ženy jsou ježibaby,“ zakončil své vyprávění Jeníček. Vyvrácení příčiny Předpokládat, že když nenastala příčina, nemohlo dojít ani k účinku. „Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna ale chleba péct nechce, takže v peci není rozdělaný oheň. Klidně tam vlez, Mařenko.“ Unáhlený závěr Vyvodit závěr bez zamyšlení nad jinými možnými výklady. „Aha, vy mě jistě chcete zvážit,“ řekla ježibaba, když si sedala na lopatu. Společně, tedy proto Tvrdit, že událos , které se vyskytují zároveň, musí být v příčinném vztahu. „Ježibaba je stará a zároveň jí dě . Je hrozné, co stáří s člověkem provede.“ Unáhlený kompromis Předpokládat, že pravdivé tvrzení musí ležet někde uprostřed mezi pro kladnými názory. „Vy říkáte, že nesmím sníst ani jednoho z vás. Já říkám, že vás můžu sníst oba. Tak sním jen jednoho a hotovo.“ Poté, tedy proto Tvrdit, že událos , které se vyskytují po sobě, musí být v příčinném vztahu. „Všimla sis, že vždycky, když dostanu hlad, je k jídlu perník?“ Všechno, nebo nic Předpokládat, že nelze-li dosáhnout dokonalého výsledku, nemá snažení žádný dobrý smysl. „Nemá smysl ty dě hledat. Les je příliš velký a nikdy ho neprozkoumáme celý.“ Přehlédnu společné příčiny Předpokládat příčinný vztah mezi dvěma událostmi, které jsou ale ve skutečnos vyvolány událos tře . „To je zajímavé, že když si já dám k obědu perník, ty ho musíš jíst taky. Přestaň se už po mně opičit!“ Rela vizování Odmítnout tvrzení jen proto, že „každý má přece svoji pravdu“. „Někomu může pečení dě připadat nevhodné, ale já osobně na tom nevidím nic špatného. Je to věc vkusu.“ Logický kruh Vyvodit závěr, který je stejný jako některý z předpokladů argumentu. „Perník je nezdravý, protože se po něm tloustne. A tloustne se po něm proto, že je velmi, ale velmi nezdravý,“ poučila Mařenka babiznu. Rozvolnění pravidla Použít nějaké pravidlo příliš volně či na případy, pro které není určeno. „Jen se klidně posaďte na tu lopatu jako první,“ řekla Maruška, „staří lidé se přece mají pouštět sednout.“ Vytloukání klínu klínem Předpokládat, že chyba může být opravena jinou chybou. „Hm, tak vy jste snědli můj perníček. Copak s m asi provedeme? Už to mám, teď sním já vás a budeme vyrovnaní!“ ... jenom volit nestačí. Koncept a grafika: David McCandless @ informa onisbeau ful.net Český překlad: PhDr. Marek Picha, Ph.D. h p://www.obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly Obsahové chyby Chybné útoky Potvrzovací slepota Věnovat pozornost jen důkazům podporujícím náš závěr a pomíjet pro důkazy. „Venku dost fouká, divně to zaskřípělo, a navíc mi to potvrdil i ten tenký hlas shora. Ano, perník ze střechy mi shodil asi opravdu větříček.“ Účelové doplnění Doplnit dílčí neověřené či vymyšlené předpoklady ve snaze zachránit svůj argument. „Musím vás sníst, nemám tady už vůbec nic k jídlu,“ tvrdila babizna. „A co ten perník všude kolem?“ divily se dě . „Perník není jídlo, nýbrž pamlsek,“ odsekla. Útok na nezávislost mluvčího Odmítnout závěr pro strany jen proto, že by takový závěr byl pro pro stranu výhodný. „Ty dě si to celé vymyslely. Chtějí mě poslat do vězení, aby si mohly v perníkové chaloupce otevřít vlastní prodejnu.“ Útok na osobu Předložit nesouvisející výhrady vůči pro straně, nikoli vůči jejímu argumentu. „Nikdy bych nevěřil člověku, který má na nose bradavici s chlupem.“ Zamlčení Záměrně pominout důkazy, které by odporovaly našemu závěru. „Budu péct chleba a vy mi budete pomáhat. Toho porcovacího nože si nevšímejte, ten zde mám kvůli myším.“ Lež Vědomě tvrzená nepravda, zpravidla opakovaná. „Jsem vegetariánka,“ zaskuhrala babizna. Útok na původ tvrzení Odmítnout tvrzení kvůli tomu, kde se vzalo či kdo ho původně zastával. „Pečení dě je překonaný zvyk, se kterým kdysi přišly jezinky. Teď je jiná doba, teď jíme zvířata.“ Nevyvra telnost Tvrdit něco, co nelze nijak smysluplně vyvrá t či potvrdit. „Ta babizna je určitě uhranutá, proto nás chce sníst.“ Nelicho vé zařazení Odmítnout tvrzení proto, že je podobné stanovisku nežádoucí osoby nebo skupiny. „I čer říkají, že uloupnout si trochu perníčku nikomu neublíží.“ Svůdná názornost Popsat okrajovou událost barvitě a s detaily, které mají vzbudit zdání, že jde o obvyklý stav věcí. „Když nám doma vždycky v sobotu po obědě ta nek ukazoval, jak se na lopatu sedá, rád říkal, že to se zavřenýma očima prostě nejde. A vy že byste to dokázala i poslepu?“ Přesunu důkazního břemene Odmítnout hájit své tvrzení a předpokládat, že hájit by se měla pro strana. „Ta nku, ta babizna nás chtěla sníst! Ať dokáže, že to není pravda!“ Odvedení pozornos Předložit nesouvisející důvody, fakta a tvrzení s cílem zmást pro stranu. „Jen se posaďte, stařenko. Ta lopata je krásně vyřezávaná. Četl jsem, že se na ní sedí mnohem pohodlněji než na motyce. Vy jste zhubla?“ Figurína* Vytvořit zkreslenou a oslabenou verzi argumentu pro strany, ten pak odmítnout. „Dě se prý nejí, protože je to pro přírodě. To bych si jako měla i přestat čis t zuby, protože čisté zuby jsou pro přírodě?!“ *) Původní anglický název této chyby (straw man) odkazuje ke cvičným figurínám, na kterých vojáci trénují útoky, a které jsou jen nepohyblivými, slabými verzemi skutečných pro vníků. Chybné dilema Předložit dvě řešení jako jediná možná, byť ve skutečnos existují i jiná řešení. „Buď vás oba rychle a bezbolestně upeču, nebo vás vykrmím perníkem tak, že budete obézní a zahynete pomalu ve strašných mukách. Tak si vyberte.“ Kluzký svah Předpokládat, že drobná změna na začátku musí nutně vést k řetězci souvisejících nežádoucích důsledků. „Jeníčku, nejez ten perník. Sníš jeden dva, zachutná to a než se nadějeme, zbaš š té staré paní celou její chaloupku. Kde pak bude bydlet?!“ ... jenom volit nestačí. Koncept a grafika: David McCandless @ informa onisbeau ful.net Český překlad: PhDr. Marek Picha, Ph.D. h p://www.obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly Argumentační fauly Důraz na rozum Důraz na emoce Důraz na neznámou autoritu Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nejmenovaný znalec nebo širší skupina lidí (kupř. „lékaři“, „lidé z praxe“). „Ale američ vědci dokázali, že ježibaby neexistují!“ řekl Jeníček. Zastrašování Zdůvodnit tvrzení pomocí strachu a předsudků k opačnému názoru. „Jen pojďte dovnitř,“ vyzvala je stařena, „venku vás sežerou medvědi.“ Důraz na nevhodnou autoritu Tvrzení je pravdivé, protože to tvrdí nekompetentní nebo nedůvěryhodný „odborník“. „Moje zcestovalá kamarádka tvrdila, že prý nabízíte kvalitní a levný nocleh i se snídaní. Za kolik?“ zeptala se Mařenka. Lichocení Podsunout nezdůvodněné tvrzení pomocí nesouvisejících komplimentů. „Takové krásné děvče se přece nebude bát, no ne?“ Důraz na neznalost Tvrzení je pravdivé, protože dosud nebylo vyvrácené (případně je nepravdivé proto, že dosud nebylo potvrzené). „Žádné dítě si na mě dosud u rodičů nestěžovalo,“ bránila se ježibaba. Zesměšňování Předložit pro vníkův argument tak, aby vypadal směšně. „Já a jíst dě ? No dovolte, to je absurdní! To už byste mě rovnou mohli obvinit, že jsem snědla i ty tři pocestné, co tu byli loni přes zimu, než ztloustli a ztra li se.“ Důraz na nedůvěryhodnost Tvrzení musí být nepravdivé, protože zní neuvě- řitelně. „Perník je zcela nevhodný stavební materiál,“ řekl otec přísně, když se dě vrá ly, „teď chci slyšet pravdu. Kde jste byly?“ Vyvolání soucitu Odmítnout opačný názor vyvoláním soucitu s námi. „Neumíme, opravdu. Museli jsme odmalička dřít tak, že jsme ani neměli čas naučit se sedět na lopatě.“ Důraz na pravděpodobnost Předpokládat, že něco se musí stát jen proto, že se to může stát. „Neboj se, Mařenko, starší lidé jsou většinou velmi slabí a nemají zuby. Ta nás nesní.“ Vyvolání záš Odmítnout opačný názor vyvoláním záš vůči pro straně. „Lžou. Nechtěla jsem je sníst,“ hájila se babizna. „Copak vy věříte někomu, kdo krade starým lidem perník ze střechy?“ Důraz na peníze Předpoklad, že bohatství či vysoká cena nějak nutně souvisejí s pravdivos tvrzení. „Když má někdo celý dům z luxusního perníku, nebude přece jíst dě .“ Důraz na přírodu Zdůvodnit tvrzení srovnáním s „dobrým“ světem přírody. „Je naprosto normální jíst lidi. Podívejte se třeba na vlky, těm lidské maso vyloženě chutná.“ Důraz na novost Předpokládat, že něco je lepší jen proto, že je to nové. „Mám teď úžasnou novou pec,“ chlubila se ježibaba, „nejde otevřít zevnitř!“ Toužebné přání Tvrzení je nutně pravdivé, neboť si velmi silně přejeme, aby pravdivé bylo. „Nelži, tak velkou pec má prostě jen na pečení kanců!“ Důraz na tradici Předpokládat, že něco je pravda jen proto, že se to tak (údajně) vždy dělalo. „Když se zeptá, kdo jí to tu loupe perníček, tak řekni, že jen větříček.“ „Proč?“ podivil se Jeníček. „To ji uklidní,“ odpověděla Mařenka. „A nebylo by lepší prostě mlčet?“ Důraz na obvyklý postup Tvrzení je pravdivé, protože se to tak obvykle dělá. “Půjdeme za světýlkem, tam určitě žijí nějací dobří lidé, kteří nám pomohou.“ Důraz na rozšířený názor Tvrzení je nutně pravdivé, neboť v něj věří většina lidí. „Sladkos způsobují u dě hyperak vitu.“ Chybné vyvození Chybná příčina Omyl hazardního hráče Předpokládat, že minulé náhodné výsledky nějak ovlivňují budoucí náhodné výsledky. „Dlouho sem žádné dě nezabloudily,“ zabručela si ježibaba, „takže dnes nebo zítra to už jistě klapne.“ Příhoda Odmítnout pečlivě získané a ověřené důkazy kvůli odlišné osobní zkušenos či příhodě. „Náš dědeček snídal perník každý den a taky nebyl tlustý.“ Dvojsmysl Použít slovo ve dvou různých významech a zároveň předpokládat, že jde o jednu a tutéž věc. „Tak a teď mi za trest uděláte večeři.“ „No dobře, ale my neumíme vařit,“ bránily se dě . Babizna se usmála: „Nějak to vymyslíme.“ Klamající vzhled Předpokládat, že je-li něco pěkné, je to i pravdivé. „V tak krásné chaloupce musí bydlet tuze hodní lidé.“ Skládání Předpokládat, že vlastnost čás je zároveň i vlastnos celku. „Jsem silnější než Mařenka, jsem silnější než Jeníček,“ radovala se ježibaba, „jsem silnější než obě dě .“ Rozdělování Předpokládat, že vlastnost celku je zároveň i vlastnos každé jeho čás . „Perníková chaloupka bude mít z perníku i mříže ve sklepě. Projíme se ven.“ Potvrzení účinku Předpokládat, že pozorovaný účinek mohl být vyvolán pouze jedinou příčinou. „Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna rozdělala oheň v peci, takže bude péct chleba. Nemáme se čeho bát, Mařenko.“ Unáhlené zobecnění Vyvodit obecný závěr z příliš malé skupiny případů. „Takže teď už, ta nku, víš, že všechny staré ženy jsou ježibaby,“ zakončil své vyprávění Jeníček. Vyvrácení příčiny Předpokládat, že když nenastala příčina, nemohlo dojít ani k účinku. „Když chceme upéct chleba, musíme rozdělat oheň v peci. Babizna ale chleba péct nechce, takže v peci není rozdělaný oheň. Klidně tam vlez, Mařenko.“ Unáhlený závěr Vyvodit závěr bez zamyšlení nad jinými možnými výklady. „Aha, vy mě jistě chcete zvážit,“ řekla ježibaba, když si sedala na lopatu. Společně, tedy proto Tvrdit, že událos , které se vyskytují zároveň, musí být v příčinném vztahu. „Ježibaba je stará a zároveň jí dě . Je hrozné, co stáří s člověkem provede.“ Unáhlený kompromis Předpokládat, že pravdivé tvrzení musí ležet někde uprostřed mezi pro kladnými názory. „Vy říkáte, že nesmím sníst ani jednoho z vás. Já říkám, že vás můžu sníst oba. Tak sním jen jednoho a hotovo.“ Poté, tedy proto Tvrdit, že událos , které se vyskytují po sobě, musí být v příčinném vztahu. „Všimla sis, že vždycky, když dostanu hlad, je k jídlu perník?“ Všechno, nebo nic Předpokládat, že nelze-li dosáhnout dokonalého výsledku, nemá snažení žádný dobrý smysl. „Nemá smysl ty dě hledat. Les je příliš velký a nikdy ho neprozkoumáme celý.“ Přehlédnu společné příčiny Předpokládat příčinný vztah mezi dvěma událostmi, které jsou ale ve skutečnos vyvolány událos tře . „To je zajímavé, že když si já dám k obědu perník, ty ho musíš jíst taky. Přestaň se už po mně opičit!“ Rela vizování Odmítnout tvrzení jen proto, že „každý má přece svoji pravdu“. „Někomu může pečení dě připadat nevhodné, ale já osobně na tom nevidím nic špatného. Je to věc vkusu.“ Logický kruh Vyvodit závěr, který je stejný jako některý z předpokladů argumentu. „Perník je nezdravý, protože se po něm tloustne. A tloustne se po něm proto, že je velmi, ale velmi nezdravý,“ poučila Mařenka babiznu. Rozvolnění pravidla Použít nějaké pravidlo příliš volně či na případy, pro které není určeno. „Jen se klidně posaďte na tu lopatu jako první,“ řekla Maruška, „staří lidé se přece mají pouštět sednout.“ Vytloukání klínu klínem Předpokládat, že chyba může být opravena jinou chybou. „Hm, tak vy jste snědli můj perníček. Copak s m asi provedeme? Už to mám, teď sním já vás a budeme vyrovnaní!“ Obsahové chyby Chybné útoky Potvrzovací slepota Věnovat pozornost jen důkazům podporujícím náš závěr a pomíjet pro důkazy. „Venku dost fouká, divně to zaskřípělo, a navíc mi to potvrdil i ten tenký hlas shora. Ano, perník ze střechy mi shodil asi opravdu větříček.“ Účelové doplnění Doplnit dílčí neověřené či vymyšlené předpoklady ve snaze zachránit svůj argument. „Musím vás sníst, nemám tady už vůbec nic k jídlu,“ tvrdila babizna. „A co ten perník všude kolem?“ divily se dě . „Perník není jídlo, nýbrž pamlsek,“ odsekla. Útok na nezávislost mluvčího Odmítnout závěr pro strany jen proto, že by takový závěr byl pro pro stranu výhodný. „Ty dě si to celé vymyslely. Chtějí mě poslat do vězení, aby si mohly v perníkové chaloupce otevřít vlastní prodejnu.“ Útok na osobu Předložit nesouvisející výhrady vůči pro straně, nikoli vůči jejímu argumentu. „Nikdy bych nevěřil člověku, který má na nose bradavici s chlupem.“ Zamlčení Záměrně pominout důkazy, které by odporovaly našemu závěru. „Budu péct chleba a vy mi budete pomáhat. Toho porcovacího nože si nevšímejte, ten zde mám kvůli myším.“ Lež Vědomě tvrzená nepravda, zpravidla opakovaná. „Jsem vegetariánka,“ zaskuhrala babizna. Útok na původ tvrzení Odmítnout tvrzení kvůli tomu, kde se vzalo či kdo ho původně zastával. „Pečení dě je překonaný zvyk, se kterým kdysi přišly jezinky. Teď je jiná doba, teď jíme zvířata.“ Nevyvra telnost Tvrdit něco, co nelze nijak smysluplně vyvrá t či potvrdit. „Ta babizna je určitě uhranutá, proto nás chce sníst.“ Nelicho vé zařazení Odmítnout tvrzení proto, že je podobné stanovisku nežádoucí osoby nebo skupiny. „I čer říkají, že uloupnout si trochu perníčku nikomu neublíží.“ Svůdná názornost Popsat okrajovou událost barvitě a s detaily, které mají vzbudit zdání, že jde o obvyklý stav věcí. „Když nám doma vždycky v sobotu po obědě ta nek ukazoval, jak se na lopatu sedá, rád říkal, že to se zavřenýma očima prostě nejde. A vy že byste to dokázala i poslepu?“ Přesunu důkazního břemene Odmítnout hájit své tvrzení a předpokládat, že hájit by se měla pro strana. „Ta nku, ta babizna nás chtěla sníst! Ať dokáže, že to není pravda!“ Odvedení pozornos Předložit nesouvisející důvody, fakta a tvrzení s cílem zmást pro stranu. „Jen se posaďte, stařenko. Ta lopata je krásně vyřezávaná. Četl jsem, že se na ní sedí mnohem pohodlněji než na motyce. Vy jste zhubla?“ Figurína* Vytvořit zkreslenou a oslabenou verzi argumentu pro strany, ten pak odmítnout. „Dě se prý nejí, protože je to pro přírodě. To bych si jako měla i přestat čis t zuby, protože čisté zuby jsou pro přírodě?!“ *) Původní anglický název této chyby (straw man) odkazuje ke cvičným figurínám, na kterých vojáci trénují útoky, a které jsou jen nepohyblivými, slabými verzemi skutečných pro vníků. Chybné dilema Předložit dvě řešení jako jediná možná, byť ve skutečnos existují i jiná řešení. „Buď vás oba rychle a bezbolestně upeču, nebo vás vykrmím perníkem tak, že budete obézní a zahynete pomalu ve strašných mukách. Tak si vyberte.“ Kluzký svah Předpokládat, že drobná změna na začátku musí nutně vést k řetězci souvisejících nežádoucích důsledků. „Jeníčku, nejez ten perník. Sníš jeden dva, zachutná to a než se nadějeme, zbaš š té staré paní celou její chaloupku. Kde pak bude bydlet?!“ ... jenom volit nestačí. Koncept a grafika: David McCandless @ informa onisbeau ful.net Český překlad: PhDr. Marek Picha, Ph.D. h p://www.obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly