4 HacTb A Naučte se následující slovíčka: «55 \JH aoi áaiop, -a m- autor uiiijihMckhíI, -au, -oc, -mc - anglický CAGyujKrt, -ni - babička fiHJHťoicu. -h m [uj. mj| - byznysmen, podnikatel ft.-no.io,-ií-jídlo, pokrni, mísa fty - bulet Béua, -m | - Vídeň aecw - cely bbiió. -i .v - víno »K>cHhiH, na. -oc, -wc - chutný, dobry aoaá, -ú i - voda aonpóc, -a m - otázka aocKpecťiii.t. -ba y - noH k apai,-áw - lekaf, lékařka hpťHíl, HprMCHII 4 ■ ČaS iuC- npČMM - stále, pořad raieia, -ui-noviny lUMuáiHu. -mm i - gymnázium i m lipa. -w i (nrpárh Ha nrrápe) - kytara (hrát na kytaru) i y.iáib. -úta, -tieni u, -hki - procházet se, chodit jť.ian., -am, -aciab, -ani ■ dělat 4e.it, -a s mn. utni, je.i - práce, věc jchk, .'um m den jépei»o, >a i iH'pťM.K. .icpéubcH - strom jčpiBo. -a s Jen jedn. - dřevo .lem, lenéii mn - děti .ivvnn.. -aio, -aeuib. -ator - myslet přemýšlet ťiuř jeStč vKypiu.iHci, -a m - novinář, >ui nali.Ma iaiiása. -mí - úkol, úloha iHarb. -áM», -áenn.. -änh - /n/il. v&ičt u urpáib, -áio, -átuib, -áiui (h. b t>)ifióji) -hrát (hrát fotbal) HH*eHép, -a m inženýr, inženýrka MHíepcinu (HMupuiKi. 'ito...) - zajímavé (zajímavé. Že/co...) Hitrepécubiu. -mm. -oe, -we - zajímavý KMKÓú. -au. -oe, -ňe - který, jaký Kapan.iáui. -á m - tužka KBjprHpa, -mí - byt K.iacc, -a t - třida k-tkw, -km- klíč Konán na, -mí - družstvo, mužstvo, oddíl KOMnMOTťp,-a m(psóoraiL aa MiMHUKHťpť) | ľ)| - počítač, (pracovat I počítačem/ na počítači i KoiopMM, -aM. -oc, -Me - který Kyaian. -am, -acuib, -aioi - jibt ícKuuH. -mm * — přednáška i m aiáaMiMK, w ~ chlapec Méneiwep. -a m [mi, m] - manažer, manažerka Mécro, -a s - místo MOJioKÓ, -á s - mléko MopáBCKiiif, -aa, -oe, -ne - moravský mockóbckhu, -aa, -oe, -mc - moskevský mi.i.10, -a i - mýdlo HaMá.10, -a y (h. Hcaéjiii) - začátek (začátek týdne) Hťjč.iH, -mí - týden iifMťi:k-iiii, -aa, -oe, -ne - německý ho - ale imn i.1 i., -aio, -aeuit,, -awi - občdvat ónwT, -zrn- zkušenost 01 aéTHib, -My, -Tnuib, -tht - odpovědět ii i lii-i.i 11,, -áw, -áeiub, -áioi - odpovídat OTiibixáTb, -áro, -áenib, -áioT - odpočívat OT.iovKHTb, -acý, -xituib, -*aT - odložit wJ)hc, -a m (b óipHce) - kancelář (v kanceláři) nácnopT, -a m mn. nacnopiá, -ob - pas (cestovní) niicbMÓ, -á s - dopis njióxo - špatně noBTopiiib, -pfo, -páiiib, -pár - zopakovat noBTopáTb, -úm), -sicnih. -áior - opakovat noicá - zatím zde noMOiŮTb, am. -áeuib, -;ih>i - pomáhat imiiii11., -áw, -áeuib, -áwr - chápat, rozumět iiócjic med, neió (n. o6éďa) - po kom, čem (po obědě) 111» ímu. -w i - poema npámi.ii.no - správně iipoipá.MMa, -u z - program Qié.ia.n .té Ji o, i yjinii CMé.io! y nac óneiib MHÓro jicji. KaKHC jCJiá oiih peiuáioT? 51 Bac ne noHHMáio. KÁKHe y sac n i:mi.i'.' I (Kli ii id miii;ici fipOfpécCOp 113 AlVfépHKII. npmpéccop, -a m - profesor, profesorka npoHii ráib, -áM), -áeiin., -áior - přečíst naiHiiua, -m i - pátek pufin i a, -bi i (na paóóie) - práce (v práci) pafiórai b, -aw, -awi, -awi - pracovat pec ropa h, -a m - restaurace peuiáTb, -áio, -áeiub, -áioT - rozhodovat se, řešit po i n i ľ. i ii, -cň mn. - rodiče ceióííHH |bo| - dnes centác - teď, nyní ccKpcTápb, -pá m sekretář, sekretářka, jednatel, jednatelka CKáiKa, -u í - pohádka c.iówhmh, -aa, -oe, -bie - složitý cto.1, -á m - stůl i p\ iiii.iii, -aa, -oe, -bie - těžký, náročný yjibiÔKa, -m ŕ - úsměv v n 11 ucpe n i ľ i. -a m - univerzita ypók*, -a m - vyučovací hodina, úkol, lekce (v učebnici) ýrpo, -á s - ráno \ 'léfuiiiK, -a m - učebnice yiemiK, -á m - žák, školák \ 'ku im a. -bi i - žákyně, Školačka yiHTb, ysý, vinnu., ýiai (v. pýccKiiii asbik-) - učil, učit se (učit/učit se ruský jazyk) seMOiiáH, -a m - kufr 3.iCKTpóiuibiH, -aa, -oe, -bie (iJieKrpÓHHoe imcbMÓ) - elektronický (elektronický dopis, e-mail) J! H3MK, -á m — jazyk (unat. i nástroj komunikace) Zapamatuj re si! Nejdřív práce, potom zábava. Máme velmi mnoho práce. Co vyřizuj í?/Co řeší? Nerozumím vám. Jaký máte program?/Co máte v plánu? Přednáší profesor z Ameriky. Poslechněte si text na nahrávce, poté si ho přečtěte: 056 L04_AQ2 Ceró/uiH noiicaójibiiHK, itaMáno hóboií ncnónn. Bce b uiKÓJie h.ih Ha pa6ÓTC. YHenuKn ropo/icKÓň ujKÓJibi HjrráiOT b k/iáccc nýuiKUHa h noBTOpáiOT rpaMMáTHKy, a cryfléHTW Háiuero vhhBepcHTéTa OTBenáiOT Ha cJió)KHbic Bonpócw aMepMKáHCKoro npotpcccopa. HH)Kenépbl, MÉHea>Kepbl 11 COKpCTUpH CCIÓAHS b ótpitce. Ohií peuiáJOT npoójié.vibi, kc cc* pa6ÓTa. CeróflHH y neě" 6ýner Tpý.ajibiH neiib. JXóhku ÁHHa - yHCHHua mockóbckoh rHMHŠ3HH. Oná cerÓAHfl b uiKÓjie, h ccňnác y hcč népBbiii ypÓK. Bot MOJioaóň yniÍTenb. Bw 3HáeTe, KaK eró 30BýT? 3to xce liióp, naui ct-áptiií 3naKÓMWií! Oh ýmiT tvt pýccKyio JiHTepaTýpy. Bccb KJiacc ccňnác HHTáeT nolviy AjieKcáHa.pa IlýuiKiHia „PycnáH H JlroflMHJia". Eróp paa, hto Hanin yncHHKH xopomó 3HáiOT :froro áBTopa. Cbin HnáH cTyaéHT ropoacKÓro yHHBcpcHTÓra. CKÓpo oh CTáneT *ypHajincroM, óýaeT HHcáTb b ra3érax o noJiHTHKe n KyjibTýpe. CeřiHác y Heró .ičkum«. JléKiuno qiiTáer npotpéccop H3 AMépiiKH. Xopomó, hto HBáH 3Háei aHniHHCKHň H3WK h iioHHMaeT KáMCfloe eró CJ1ÓB0. B Konué jiókhhh cryAČiiTM oTBeHáKrr na Bonpócw h peniáioT ciiówHyío 3ajtáHy. 1 ztratit včdomi, omdlít Hy f jípyih ceróflHJT y nonóahix! Ohh peuuínH ace .tená, npůGnéMbi h 3aiiAHH. BÓKTop HanHcán niíCbMÓ MěmcKOMy 6n3HecMéHy, JléHa cnéjiajia onepáuhii h nouotviá Mono,aÓMy HenoBÓKy, Ahhíi noBroprma rpaMMáTHicy h npo^ifTájia no3My, a HeáH orBéraji Ha Bce Bonpůcbi npocpéccopa. A esasóv y Bac Glih ^ent? Wto nu nénann? Tne bm ďlijih? Kanti e .nejiá n npoonéMti bh peniánu? Výklad; 1. ľiiniiiluitŕ --i |.iľcdJo/k(ivľii] \-,ľ/y,\ nu paoóie.. ku:i~: liší ulI i-ťšuuy >i pra ľ i. 2. Převzatá slova z druhých jazyku jsou v ruštině velmi častá. Na pravopis složitějších přejatých slov budete vždy upozorněni. Všimněte si slov tunHCCMťH a MéiiejMíep. u kterých se slabiky [mc, msh, ms, mu] čtou tvrdě! U přejatých slov nonmcjiAnmca, nonúniKa a rpa>i%fáinKíi apod. se ale r a rozdíl od češtiny slabiky [hh> th] čtou měkce f 3. Mčjtc na pamŕti, žc pojem cryaéuT - cTyméiiTKa se v Rusku používá pouze pro posluchače a posluchačky vysokých škol. Na základních a středních školách slouží výrazy yieHHK - yneiíéma. 4. Slovo upaq {2. p. spaná) má v ruštině pouze tvar mužského rodu. Označuje ale jak mužskou, tak i ženskou profesi: Hena - BpE4. x Lena je lékařka. Biíirrop - spal. x Viktor je lékař. Takových profesí je v custinč více: mchcuäcp, ncHXÓJior, tcxhuk, aaMMHHCipárop, nparpaMMHCTi KOCMeiójior aj. 5. Cflíjia.i uéjio, ryjiáfl cmójio má v mátme podobný význam jako české přísloví Nejdřív práce - potom zábava. Slovo aéjio je v ruštině velmi frekventované. Toto slovo znáte už z otázky Kax aeni? Velmi často se sním můžete setkat ve spojeních peiuárb jie.na {vyřizovat práci, záležitosti) nebo y Hac mhóto a,iJi (máme hodně práce). 1. Vyprávějte o ťodfriř Popuvovjeh. Co kdo délá? Jaké má kdo povolání? 2. Odpovídejte na otázky: 1. KaKÓií cerónjw #Ab&7 2, Mto fléjiaior yieHmcú? 3, ^to fléjiatoT MéiteflHtepbi n nitweiiépbi? 4, Tjie cerÓAns crynéHTti? 5. Kowý nůMOráior apamí? 6. Keiw paooTaer Bňicrop? 7* Kanáfl y Heró npooxiéMa? JL Kan lOBýT MáMy Ä uhlí'? 9. Kcm patiůracT iwáMa? 10. Hne ceróanfl ÄKHa? 11. Kro Eróp? 12. 4to tniTáiOT yneHiíiíH? J 3. Kas iOBýr Cbina Jlénw h BňKropa? 14* Kcm oh CKÓpo crdHCT? 15. KaKÓB jhbik ne ináer Búiaop? 16. KaKoií svíúk ijHáeT MsáH? 18. KoMý HanHcán Báierop nncbMÓ? 19. Mto noBTopnaa ÁHHa? 20, Y Bac Suji tóskc TpýaHbiří ach t ccrÚAHa? Pamatujte, že ruské podstatné jméno mihov v ruštině ncsklonné! 1. 2. 3. 4. 6. 7. cjióbo cnÓRa cnÓBy cjióbo o cnÓBe cjióbom 3. Následajicí slova vyskloňujte podle uvedeného vzoru: jiéro, hójioko, itéTCTBO, 6nk>aot aépcBO, bhhó, mcuiokó 4. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 1. K + 3. p. (riMCbMÓ, cjióbo, MécTO, okuó, jiépcBo) 2. Be3 + 2. p. (jíojioko, mmjio, okhó, mccto, mojiokó) 3. B + 6. p. (mojiokó, äčtctbo, nucbsió, cjióbo, Mác/io) 4. C t 7. p. (rwcbMÓ, mújio, jiimó, ÔJitóno, áÔJioKo) 5. H3 + 2. p. (MácJio, mojiokó, ztépeno, bhhó, okhó) 6.0 + 6. p. (aépeBo, fJJHÓitO, J1ČTO, nUCbMÓ, actctbo). jMuj] 057L04.AOJ i Saj Výslovnost zdvojenydi souhlásek Pamatujte, že dvě stejné po sobě jdoucí souhlásky (nejčastěji předložková spojení) se vyslovují jako souhláska jedna. Poslechněte si následující věty a zopakujte jc. Dbejte na správnou výslovnost zdvojených souhlásek: MapÚH c cofiáhoň na ýjiuuc. 6bi.'i b iHKÓJie c cecTpótt. B sáuicM rópoae éerb Teárp? B Bene KáiKAbiň itcHb MHÓro TypúcroB. K kom v Tbi BMepá UJéJI? 5. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 1. ^éra níum Han c (mo/iokó). 2. Ha (/jépeBo) cHjiéjia BopÓHa. 3. B (nMCbMÓ) iipyr nucáji o niKÓne. 4. 3tot ctoji H3 (AépeBo). 5. Omi Kýma.™ xjieô c (Máoio). 6. MánuniK muji pýicii 6e3 (mhho). 7. B (jíôjioko) ôbLii qepBJÚc. 8. TypňcTbi roBopÚJin o MopáBCKOM (bhhó). 9. Mm chacjih Ha ítom (mócto). 10. 3to 6ViŔ>,ao m (tócto) h jíôjiok. 11. B (/wtctbo) oná nácTO miáKa.na. 12. Ha (nnuó) y hhx 6wná yjiwÓKa. Sldoňovóni zájmen iiáiue/naše, Banre/vaše (střední'rod) 1. iiáiue Báme 2. Háuiero Hál ii01 0 3. HáuieMy BáuieiMy 4. náuie Báiue 6. o HáujeM o BáuieM 7. HálUIIM Bál 11IIM Všimnete si. že se zájmena iiáiue, Báuie skloňují stejně jako zájmena Ham, aaiu. 6. Doplňte správný tvar zájmen núiue a sáme podle vzoru: k........nucMty u........c.ioay —* k uauicuy nucMty u eaiueMy aiony 1. k.........Gnibiry h.........cnÓBy 2.6ej.........Mácna h.........mojioků 3. c.........AépenoM I ......... múijiom 4. o ......... Aépene i ......... oioié 5. b ......... okhc h ......... micbMé 6. 6e3.........Gunbfla n.........Bimá 7. o.........cnÓBe h.........nHCbMé 8. k.........Técry n ......... BMHy 9. c ......... MécTOM ■ ......... okhóm 10. H3 ......... BHtiá m ......... Mácna U. c.........nucbMÓM n.........cjióbom 12. o.........MÚJie m .........Mácne 13. k......... oKHý h.........Médy 14. 6e3.........aépeBa h.........Técta 7. Odpovídejte na otázky podle vzoru: | ^ | C VeM? - (hÓIUC MOJIOKÓ) —i C húiuhm mo/iokóm. 1. O qéM? - (Háuie 6níoao) 2. Be3 qeró? - (Báuie lepeno) 3. K neMý? - (Háiue mčcto) 4. C neM? - (Báuie Mácno) 5. K «ieMý? (náuie cjióbo) 6. O měm? (bóuic nucbMÓ) 7. C hcm? - (Háujc okhó) 8. Be3 neró? - (Báme bhhó) 9. B hôm? - (Háiue AércTBo) 10. H3 scró? - (Báuie mojiokó) 8. Zopakujte si skloňování pod&t. jmen rodu muž. a žen, a pří vlast, zájmen Htttu/uáuin, ttam/eáuta. Odpovídejte na otázky podle vzoru: Be3 nmó? - fitaui cbw u itáma dóvtui) —* Ee3 náuie^o cúna u hátueů dówu. 1. C «íeM? - (aain ■ao/piién h Ráma KHiira) 2. o kóm? - (h.aw spíťq h Hama Meaceerpá) 3. Ha 4ěM? - (sáma yjiHua h sáma MaiuňHa) 4. Be3 Koró? - (fiáiua 6á6yiima h uáu/a uAhb) 5. O ié'M? - (Batu HoyrGýK a sani cieeHT6ůp;i.) 6. KoMý? - (Hama noapýra n nauj /rpyr) 7. Bea neró? - (Báma npoťineMa h Báma apýwGa) 8. Ren Koró? - (Haiu uie oná, ©hó> ohŕ existují v ruStine (stejně jako v ěeStině) dva tvary - tj. bezpřed lůžkový tvar eró, ee, erú, nv a tvar, který se užívá po předložce, napf, 6e3 weró, y meč, ns Heró, k h hm, Vazba y + 2. p. míiže být doplněna slovem écTb. Slovo écn. se v této vazbé užívá tehdy, mluví-li S.C obecné o tom, co kdo má. Při sdělení se bliže nemluví o vlastnostech, názvech* jménech a jiných charakteristikách daného předmětu, osoby, zvířete, věci apod. POZOR! Slovo écTb je vždy přizvučnél Prízvuk u slova ecTb si pamatujte, v lexiu dále nebude značen. Y Mens ecmb cwti. Y H3C ecmh MauiHira. y Hgró ecmtt coGáica h KÓinKar Pokud se ale nesdéhjje pouze to, že někdo néeo/nékoho má (vlastní), ale hovoří se i o určité vlastnosti daného předmětu, osoby Či o počtu a dalších charakteristikách předmětů, osob, zvířat aj,, slovo cen* se nepoužívá: y iweHi CblH HkÍH, y Hac HÓBas MáuiJíHa. y Heró jibc coQáitH n ipn kóujkh. Pozfí..- Toto pravidlo užití slova ecmh ve vazbě y + 2. p. není definitivní Slovo ecinb se v ruštině utivá také tehdy, pokud se dané sdělení zdůrazňuje. Může se tedy použít i v případe, že jde o sděleni nejakého charakteristického prvku (Y nac ecmb nóean mÓuiuho), ale lakově věty jsou v ruštině velmi ojedinělé a vždy záleží pauze na mluvčím, zda chce informaci zdůraznit či nikoliv. Pamatujte, že se vazba y MEH H ECTb KTO/HTO pojí s 1. pádem (na rozdíl od češtiny, kde se sloveso mít pojí se 4. pádem): Y nac eerb aom, cbtH, MaiímHa, oiíhó, Kompcrbi. 10. Podstatné jméno vyznačené kurzívou nahraďte OSO ti nim zájmenem: L YMápaa e erb Bcyrfiýx 2. y múmía KpacňBaa cýHna. 3. Ydpýza xopónrae khhth. 4. YJÍéHta a Húitbt Manili tm MápKfT Qliíútfia. 5. y jřK/?ťfiÍH[fíí ccn> nácnopT. 6* y AíťiwfWfffl gejiěHtiíi KapaHaáiUr 7. Y Awm ecn? cbnpMa, 8. Y Ďpůma MáneHbKaj oHSjmúTĽKa. 9, Y AneKcáiidpa u Můkcúmq cctl CKeirrGópfl. 10. Y ůnoéá*tKit Lípatkatie rjiasá. II, Y utétfw ecib EpéMa, J 2ř y 6áí>ytMíif awýcíľTje á&noKH. 11, Přeložte následující vety s vazbou j? + 2, p. Použijte slovo ecmt, tam, kde je to nutné: 1, Mám nápad. 2. Vás Viktor má kamarádku. 3. Máme velké okno, 4. Viktor má jablko, 5. Bratr má nový pas. b\ Mají dceru Triím 7. Más" heľké oči. 8. Má časopis a neviny. 9+ Máte velký pokuj, 10. Máni stůl. 11. Stas a Václav mají malou firmu. 12» Máme vnučku, 13, Naše babička má dobré mléko a máslo. 14. Máte knihovnu? 1S. Přítel má ruskou knihu. 16. Nikolaj má počítač. i\5% Ltoi[LiůTi;p?/y Bac robu H Kúwntib~rep? y tc6á ľctei atypHáji?/y Teŕjjŕ pýccirtrH strypiíán? Všimněte si, že otázky mají stejný slovosled jako věty oznamovací, ale čtou se s odlišnou intonací. Hlas se zvýší u síova, na které se ptáme. Poktid se toto slovo nachází na začátku věty či uprostíed, intonace po tomto slovu klesá a je stejná po celý zbytek vety Srovnejte následující věty a poslechněte si nahrávku (vyznačené je slovo., na které se klade důraz): «59 L04 ADS y xeSjj ecTb yié6HHK?/y Teoa hcujckhh yHéoHHK? V HŔiiu ecTb cecTpá?/EcTb. y Hůhli cecrpá?/Cecrpá y Hhhu eCTt? y eac n kvclibte H6noKH?,BKýcHbie y Bac s5noKH?/á6noKH y Bac BKýcnue? in, Kláctoá cřdpověď V kladné odpovědi se zpravidla objevuje opčt slovo cen., většinou v kombinaci se souhlasnou částici ,ia: 060 164 a06 Y Hee" ecTb 6ii6j]HOPéKa? Y 6á(íyuiKH ccib KÓuiKa? Jla, ecTb./EcTb./iía, y Heě ecn>. Aa, ccib./EcTb.//la} y Heě" ecn.. 12. Tvořte otázky podle vzoru. Opakujte po nahrávce, dbejte na správnou intonaci: y MeHÁ earn emon. —* Y meôA ecmb cmwi? y Metiň xopóiuuú anon. —* y mc6ň xopóiuuii cmoji? 1. y Hac ecTb úó.ioku. 2. y Hac tcieubie á6jiokh. 3. y AueKcáHjipa ecTb cuh. 4. y AjieKcánapa v u m,/it cwH. 5. y apýra ecn, eunó. 6. Y apýra MopáacKoe bhiió. 7. y Me^cecTpú ecib ôóuku. 8. y Meflccerpú Aómca Máma. 9. y luécpa ecTb ótpuc. 10. y uiéípa ócpuc e Mocneé. 11. y MeHá ccib Ktsiipmúpu. 12. Y mchh KBapnipa e íípáee. 13. y TaJiHHbi ecTb khú.ui. 14. y Tajnmu véiucKue KHnra. 15. y Heró ecrb sny*. 16. y hció Má.ienhi b xuKTcéfi ti Hrpárr> b SeiícGÔJi B nBTirřiuv: jéjiart ypóííHj efriepoM ýatHHuTL u pecropáHe B cyfíťííriy: Bech aeHb otauxáTb B BOCKpecéHbe: aýMůTb o uiKÓne h paôóie Hto emě mójkho jaéníiTb? Kas bbi iiýMae-re? Výklad: 1. Zapamatujte si názvy dnů: noiieqéjibHHK, btóphhk, cpeflá, 4eTBépr, náTHHua, cy66ÓTa, BOCKpecéHbe. Dávejte pozor na pravopis. Ve slovech noiiejéjibHHK a noctcpecénbc se píše měkký znak a ve slově cySGÓTa. jsou dvě 6, 2* Oproti českým spojením Hrát hokej, hrát fotbal apocL sc v mätinč vyskytuje předložková vazba itrpárb ttú umó: iirpáTb b xokkčéí, arpáľb b (pyrôÓJi, wpárb b fíeucQó,! apod. časování stcvcs V ruštině existuje dvojí časování sloves - tzv. I. a II. časování. Nejdříve se naučíme slovesa, která se časují podle I. časování. 1. rasování Slovesa typu PABĎTATi/PRACOVAT, Mlľ.FI>!iTWMSNJT = tj. slovesa zakončená na -aiV-mb paôÓTarb/pracovat Mľlllilb tk'lli; pa6óraio AK) MCI.mi: 51IO TbI paooTaeiub ■AEUIh MCHXeiUb a KW b OH, Ollá, OHÓ pa6ÓTaeT -AET MBHĚCI -Í1ET Mbl paôóraeM -AEM MCHJieM MÉM bi.i paoóraeTe -AETE MCHáere -AETE OHH pa6ÓTaiOT -AK)T MeiníioT ÍIIOT Zspamatujtc sl: 1. V infinitivu a ve druhé osobč jednotného čísla se vždy píše měkký znak! 2. Zápor se tvoři záporkou He, která se na rozdíl od češtiny píše odděleně (h hc paôoTaio, Bbi ne MeHáeTe atd.). Záporka nemá prízvuk. Prízvuk u tohoto typu sloves se může nacházet na jakékoli slabice, ale v rámci jednoho slovesa je vždy stálý! Nezapomeňte, že ve 3. osobč množného čísla je pro všechny rody zájmeno utni! 2. Podle vzorů I. časování vyskloňujte následující slovesa: HHTáTb/Číst, ryjiáTb/procházet se, aéjiarb/dělat, iirpáTb/hrát, jýMarb/myslet, smm/znát, vědět, lepáTb/ztrácet, noHHMárb/chápat, rozumět. o6é/taTb/obědvat. noBTop«Tb/opakovai, OTBeiáib/odpovídat, orjtbixáTb/odpočívat 3. Nyní se vraťte k výchozímu textu části B (KaKHc y Bac iiJiáitbi?). Ze slovních spojení tvořte celé věty. Uvedená slovesa používejte ve všech osobách! 4. Doplňte vhodný tvar slovesa v přítomném čase: | Y | 1. Mapána (o6éaaTb) b pecxopáHe. 2. í\ (;iýMaTb), mto 3to njióxo. 3. Hto bu 3^ecb (AČJiaTb)? 4. Háuia noapýra xopouió (3Harb) 3tot rópoii. 5. MájibHHK (urpán.) Ha rmápe. 6. B uiKÓJie mu (HHTáTb) KHMTH, (llOBTOpjÍTb) rpaMMÉTUK)' H (OTBetáTb) H3 BOIipÓCbl. 7. V)Xt TbI (paOOTaTb)? 8. qácTO (TepJÍTb) kjtiohh. 9. TypúcTbi (ryji^Tb) no ílpáre. 10. Bbi mal (noHHMárfe)? 11. Tbi (jHaib), kto hoi MOJioAófl stíiouéK? 12. Ctvachtu (oGéAaib) b ôyipére. 13. Eiôp (paôóiarrb) b ropoACKÓň niKÓJie. 14. AAeKcáHAp (noBTopjŕn,) néiucKue cjioBá. 15. MaKCHM (rynŔTb) b nápKC c coGátcoň. 16. Májibmnvu (urpáib) b ({lyiOó.i. 17. 51 Bac (noiiHMáľb). 18. Bpau (MHTáTb) rajéTy. 19. Mto bm (AýMaTb) o Mockbč? 20. Ohm Bcer/w (0TBe>táTb) npáBiLibiio. 5. Tvořte věty podle vzoru: | Y | H (MCHÁmb) npmpáuMv. (on) —» Hmchhio npoepáMM}>, a2 on ne MenÁem. 1. Mw (uuráTb) pýccKyto jiMTcparýpy. (onu) 2. CryuéHT (íiouiopÁTb) hóboc cjióbo. (Tbi). 3. 51 xopoutó (3Harb) tlpáry. (naui Apyr) 4. Hátua AÓHKa (HrpáTb) na nnauúno. (Baiu cwh) 5. Bbi (ooeaaTi,) /tÓMa. (Mbi) 6. JléHa (paóóxaTb) b nojiHKníÍHHKe. (raJiHHa) 7. Ji (oTawxáTi.) Becb netib. (oh4) 8. Eróp (AýMaTb) o KáTe. (AneKcánap) 9. Matce bcč bpcmh (TepjtTb) nácnopi. (h) 10. Tm (oTBenáTb) na ítot Bonpóc (bw) Pobýblivý prízvuk v rámci jednoho slova Zatim jste se seznámili převážně s takovými slovy, u kterých byl pfizvuk v rámci jednoho slova zachován - byl na stejné slabice ve všech pádech či tvarech. Pozorujte slova, která dobře znáte: 1. mužský rod (jedn. č.): rópoA - ropo/ia - rópoay - rópoA - (o) rópo/te - rópo/tOM 2. ženský rod (jedn. č.): UJKO.ia - iiikó/tm - uikójic - uiKÓJiy - (o) iiiKÓJie - niKÓ.mi: ceerpá - tec i p ú - cccrpé - ceerpý - (o) ceerpé - cecipóií 3. střední rod (jedn. č.): MécTo - wécra - Mécry - Mécro - (o) MécTe - MécroM 4. sloveso: paôóTarrb - paOóTaio - paOóTaeuib - paOÓTaeT - paOóiaeM - paôÓTaeTe - pa6ÓTatOT 5. zájmeno: Haui - náiuero - iiáuteMy - iiaui/iiáuiero - (o) HáuieM - hšuimm Vedle tohoto stálého prízvuku existuje i přízvuk pohyblivý, tj. takový, který se v rámci jednoho slova při ohýbání přesouvá na jinou slabiku. Na nékteré zákonitosti, podle kterých sc tyto přesuny přizvuků uskutečňují, upozorňujeme v jednoUivých lekcich. Přesuny přízvuků v jednotlivých slovech si zapamatujte. i Spojky a a no budeme považoval za synonyma: mchjík> upoipáMMy. a oh mc mchšct/ÍI mchbio nporpámiy. no on ne viciucT (Já program měním, ale on (program) nemení). Ve vétách, ve kterých můžeme pozorovat rozpor/protiklad nejduležitejších slov. zpravidla užíváme spojku a: H pafiÓTaio, a 6paT ne paťkiTacr Srovnejte napr.: H pa6Óiaji, ho » hc caé/iaji M& Užiti spojek a/no závisí také na subjektivním posouzeni mluvčího. Už jsme sc Hernami]i například s tvary slovesa být v minulém času. Pozorujte změnu přesunu prízvuku; a ň u. i - om GbiJiá - - OH.Ô 6ÚJ10 - Mbl (Bil, OH A) ĎbIJIH BOflá - mí/ty (4. p.) HÍČHÁ - - aíEHbi (1. p. mn. č.) Slov s pohyblivým pf (zvukem bude přibývat, U každého slova si pohyblivý prízvuk zapamatujte. Pamatujte; PaSórarb KEM? íl paGÓTaK) MéHeaMcepoM (MeacecTpúS) = 7. pád! 6. Přečtete a přeložte následující profese. Vytvořte 7, pád, slova užijte ve větách: HřínseHép HHCTpýirrop KOCMCTÓjlOr nporpaMMHCT ncHXÓJior jKypHajiHCT TéXUHK :íkoiiomhct 5H:uiecMéit 7. Odpovídejte na otázky; L KeM oh paôoiaeT? (tiHaíenép) 2. Kcm Bbi paSóraere? (icxhhk) 3. KeM paGÓTaeT JléHa? (spaw) 4. Kcm tu pafroraeiub? (Mencecrpá) 5, KeM paGóraer sam nana? (MéHejmepO 6. KeM OHá paGóraer? (KHcrpýKTop) 7. KeM paSÓTaer eáuja MáMa? (nenxÓJTor) 8* Kcm paGóraer Bani Spař? (ikohomhct) 9. KeM paôoraeT ranúna? (KocMeránor) 10. KeM Bbi paôóTaere'? (nporpaMMHCT) 8. Přeložte: 1. Turisté pili vino. 2. Viktor cte nový e-maiL 3. Bratr pracuje jako manažer. 4. Václav odpočívá. 5, Studenti odpovídají na otázky. 6. Hovořili jsme o literatuře a politice. 7* Kdo pracuje ve škole? 8, Pořád ztrácím klíče. 9, V městské knihovně jsou zajímavé knihy. 10. Opakuješ si česká slova nebo si děláš úkoly? 11. V sobotu hrajeme fotbal. 12. Dnes občdvají v restauraci, 13. Maxim se prochází v pánku. 14, Prahu jetřtí neznám. 15, Tento stůl je ze dřeva. Přečtěte si začátek oblíbené dětské říkanky: Paa, flBa> Tpns iierÉJpe, mm, B&oien ^hhhtc norymárt.