5
HacTb A
Naučte se následující slovíčka:
064 1.05 A01
ôecfaoBaib, -ayio, -rtyeuib, -ayiOT
- rozmlouvat, mluvit, povídat si ôi'pe iica. -u ŕ - břízka . Beiaé-všude
Bejiociiné.t, -a m - jízdni kolo Bipóuibiii, -oro m zjxxisi. - dospělý Bjnrb, nuii.-.iy. doílmciiik, BOibMjr - vzít Bi'titHO (bhjiho, hto...) - je vidět (je vidět, že...) Bcé - všechno róľioc, -a m - hlas ropojtÓK, -;tKá m zdrob. - městečko ron, -a m - rok
rpaimiia, -u I (ja tpammeň) - hranice
(v cizině) aáwn, -h í - chata jBa pá ja - dvakrát aó.iro - dlouho
;ip>3bn, jpyíéň mn. - přátelé, kamarádi écnii - jestli aceiiá, -bi t - manželka 1 uropáTi., -áw, -áeuib, -áwT - opalovat se
jaMĽ'iáie.ibiio - skvěle, výborně i n i pa. -ú i mn. m pi.i. n i p - hra ľiMťHiio - právě, zrovna nciiáiiľii. ■ i c ii li m - Špančl iKiiáiicKiiii. -au, -oo. ne - španělský iiia.n.jiiiťu. -Hua m - Ital
KaiiiiK-yjibi, -Kyji pomn - prázdniny
k-api HMa, -w i - obraz
Kapi óuiKa, -u i jen jedn. hroma. hovor.
- brambory ica<j>é s neskl. |i|> >| - kavárna Ko.i.iéia, -h m i i - kolega, kolegyně,
spolupracovník KÓMiiaia, -bi i - pokoj, místnost KOHéiiio    \ - ovšem, zajisté, samozřejmě Kocrep, -Tpá n - táborák, táborový oheň KÓt|»e m neskl. - káva Kp\ i.M.ii1 ioa in - celý rok 1 .ič i m u n, -au, -ee, -hc - letni aéTOM - v létě
MeMTáru, -áw, -áeuib, -á»t - snít, toužit MHÓnie - mnozi
iiľ u.iii. -h i (jbc nc.ii.in) - týden
(dva týdny) itcMHÓro - trochu iiaKonéu - konečně, nakonec Ha cá.MOM jiénc - ve skutečnosti, opravdu,
vskutku lióshio - v noci ó ho m u, -iii mn. - zelenina oropóii, -a m - zahrádka se zeleninou trraoxiiýTk, -Hý, -iiť-iiiL. -HýT - odpočinout si ÓTnycK, -a m - dovolená
65
ik-k m i.ni. -aa, -oe, -wc - pečený n.iáRai b. -aro, -aeuib, -awr - plavat uáexi, -a w - vlak uoia.tii - pryč, vzadu no iim.i 11., -áio, -áeuib, -áwr - zalévat iiomo.io.ici b, -éw, -éeuib, -éwT - omládnout nopa (n. ujith) - je čas, je na čase
(je čas jít) ii dm 11 in nic 11., -éw, -<.Ai ii i., -éioi - zkrásnět noÍ3Hi, -hh I - poezie upek-pácHbiii, -aa, -oc -wc - překrásný,
skvčlý upiipó/ia, -w i - příroda pÓHKa, -ní- říčka
pjuoiw c krm, hcm - vedle koho, čeho
C cawáTb, -áio, -ácuib, -áioT - sázet
CBéacHň. -aa, -ee, -ne - čerstvý
ceKpér, -a m - tajemství
cKVMáTb, -áw, :i. ii 11., -áior - nudit se
cofiupáTb, -áio, -áeuib, -áwT - sbírat, shromažďovat
coBér, -a m - rada
lenépb - teď, nyní
Tčnjiwň, -aa, -oc, -we - teplý
y.iwÓMiiBwii, -aa, -oc, -we - usmčvavý \ u-1 i.i . -ob mn. - ovoce X xó66h i neskl. - koníček, hobby, záliba U Ubeiw. -ób mn. - květiny '1 náuiKa, -ii i - šálek
'hici biii, -aa, -oc, -we - čistý
3&nír.ľ-:iľjc!
Hy bot h JlČTO Iipnlll. 10.
riopá H41ÍI b iiiicó.i> n mi paOÓTy.
OlHl KO.I IĽI II.
Ohh ió.1i0 He BHilť.lHCb.
Ohm peiiiH.ui latini BMécTC Ha «iáimcy KÓcpc. CBeT/iáHa, n Bac He ymaió! Baivi óscHb iiatT rroT 3aráp. HiiTcpéciio, i iľ MÓvKiio t9k noxopoiiiéTb.
II BOT b u in. i:> ÓTnyCK H \i;i \il> la
B ÍTOi iicnáiicKiiii paii!
H ium HCMIIÓI o  i:l 1511.1 \ 10.
í\ c.ibiina.ia, m to nu fibuni na aine. ) i o iipán.ia. Mu c ťť.Mbťŕi KÚ>Kj]oe . u'-1 o Ha ľ.i-iľ. Bot íto aa!
Mto bw ibm aéJiaere uéjiwMH ahhmii? Bbi tbm He CKynácTC?
">to MOť XÓÓÓII.
No a léto je pryč. Je na čase jíl do školy a do práce. Jsou to kolegové (spolupracovníci). Dlouho se nevidčli.
Rozhodli se společné zajít na šálek kávy. Světlano, já vás nepoznávám! Velice vám sluší, jak jste opálená. Zajímalo by mé, kde člověk tak zkrásní. A tak jsem si vzala dovolenou a vyrazila jsem do tohoto španělského ráje! Trošku vám závidím. Slyšela jsem, že jste byl na chatě. To je pravda. S rodinou trávíme každé léto na chatě. No teda!
Co tam celé dny děláte? Nenudíte se tam? Jc to můj koníček.
-   HacTb B
Bot ti JiéTO iĺpcimíd
Bot h jičto npouxnó. Y yncHHKÓB h ctvachtob 6újih Kami kvum, a Te, kto pa6ÓTaKrr, moiíih naKOiiéu mmb órnycK ■ HCMHÓro orfloxiiýrb. MHÓrne hi Hac óúm Ha náne hjth ia i p;i n mi icii JXčtvi tiJiáBajui b pémce, Hrpiiui b pá3Hbie Hrpw, ézaww m Bejiocuneae. a B3pócjiwe 3aropánH Ha njiíiKe, HUTánn khmth h upócro OTAHxarw. Ho Těmibie wfttmr, AeHMcň y*é no3aaň. ľlopá hatií b ujKÓJiy h na pa6óry. CBeTJiáHa BriKTopoBiia tt FeóprHÍí ächhcobhh KOJi/iérn. Ohh AÓnro He BiíaejiHCb h peum/in 3aňTH bmoctc Ha náuncy KÓipe.
t. J\.: CBerjiáHa BŕiiciopoBHa, 3TO bm?
C. B.: Zla, TcóprHň üchhcobhh. 3upáBCTByMie!
T. A- 3flpáBCTByHTe! CBeTnána, a Bac ne y3Haib! Baivi ó'icHb hact ítot 3aráp. Bhaho, bm
XOpOHlÓ OTAOXHýylH.
C. B.: Cnaciiôo. R na címom iiéjie npeKpácHO ornoxuýjia na íyh ABe hcicjiii.
ľ. JX.: CßeTJiaHa, a ryic bu Gújim. écAH íto. KOHénno, hc ccKpéi... HHrepécHO, ryie móäho
Tax noMO^OAéTb h noxopoiuérb. C. B.: Kohómho, áro He ceKpér. Si é3AHna b HcnáHHio. J\écfm> AHeií a wHJiá b khkhom
npHMÓpcKOM ropoAKé h AB3 pá*ja ó3AHna b BapcejiÓHy. r. J\.: Bot 3to aa! A noneMý bw BÚi6pajui hmchho ŕry crpaHý? C. B.: 3HáeTe, a wemiiia oG Jtom 1 pH ľÓAa. H nm x nj».iá órnycK h Muxiiýjia b hot
HcnáucKHH paň. Ta*i iiicToe MÓpe, KpacHBue iuuíjkh, BKýcnue cBé>KHe (j>pýKTbi
KpýrnbiH roA, a ucnáHUbi TaKiíe TeMnepáMCHiHbie h yjibiÔHHBbje jhoah! T.     /Ja, h aaM HCMHÓro 3aBHAyK>. Y Bac 6u\n upeicpácHMH ÓTnycK. C. B.: reópriiň ZleHHcoBHH, a Kaic bu oxaoxnyjiH? íl cjibiiiia/ia, hto bw Gújih Ha Aáwe. ľ.      $to npÓBAa. Mm c ceMběíí kújkaoc Jiéro Ha aáne. Phaom BÓJira, Jiec, bcjac
6epS3KH, á6jiohh. Y iiac /ictom kik KpacHBo!
b/
C. B.: A wto bu t3m aénaeTe učjiumm ahámm? Bm raM He cKynáere? T. R.: Her, hto bw. Moá tkchá coôupáeT obctu, aé/iaeT H3 hhx Berncú h hh-rárr noÍ3HK>. 0ôw4h0 b oropóae, caxcáio i aoiiiBáio óboiuh. Ďto moč xóôôh. A fíjbm iiáiun
k3k Bceraá na oémce - luiáBaioT, 3aropáKrr h urpáiar b 63jimhhtóh. A BésepoM
y Hac Kocrep. Mu wpáeM Ha rHTápe h KýuiacM nenéHyio KapTÓmicy. C. B.: Kax poMatmiHHo! Tenépb h 6y/ty AýMaxb n mchtůtu tóhmco 06 ďtom! ripiipó^a,
péqica. Kocrrěp... Bcé raK laMenáTe.ibHo! T. J\.: Hy bot m jiéTo npouuió. Mu c bumm xopouió or^oxnýnu, a TenépL nopá b tupne.
y Hac Tttu Miióro BáacHbix zten.
1. Všimněte si následujících spojení: 06 AcppiiKe. 06 ítom. 06 HBáHC. 06 ÓTnycice, 06 ýjiHiie apod. a pamatujte si, že pokud u předložkové vazby s předložkou o následuje po této předložce podstatné jméno začínající na nejotovanou samohlásku (a, 3. h, o, y,), musí před jménem stát předložka 06, která usnadňuje výslovnost.
2. V ruštiné existuji dvč slova podobného významu renépi. (nyní, teď) a ceSiác (teď, nyní, pravé teď). V použiti se často chybuje. Pamatujte si, že slovo renépb se používá v situacích, kdy se jedná o změnu stavu: Tenépb a yacé 6ýay aýMarrb róiibico 06 ýroM (Teď už budu přemýšlet jen o tom —t do této doby jsem přemýšlel o něčem jiném).
Slovo cefinác se užívá v situacích, kdy se o změnu stavu nejedná: Ceňnác a 06 3tom aýMaio (Právě teď o tom přemýšlím —* ale dosudjsem o tom nepřemýšlel).
1. Rusky převyprávějte text.
2. Odpovídejte na otázky. Ve svých odpovědích vycházejte z úvodního textu:
1. Kto CBCTJiáHa h I eópruň? 2.0 něv ohh OecéjryioT? 3. KaKóň KOMn.iHMéHT cnéjiaji reópniu CBemáHe? 4. f,qe 6bi.ná néroM CBeuiáHa? 5. IioneMý OHá BbiGpana iiy crpaHý? 6. Hne oTauxán reópruň? 7. Hto jté/iajia eró wená? 8. KaKÓe xó66n y reópnmV 9. Bo mto mpánn eró itéTH? 10. O HěM 6ýiieT iiýMaTb h MenTárb CBCTJiáHa?
Výklad:
Vykáni
Zapamatujte si, že při vykání je v minulém čase sloveso vždy v množném čísle!
Srovnejte ruské a české věty:
Bu ceróflHfl pa6ÓTa.iu, ričTp HBáHOBHH? Bu ceróaHfl paôÓTa.iH, Mapna HBáHOBHa? Bu ,iý.Ma.iH 06 3t0m, Ccpréň? Bbl jýMaJIH 06 3tom, ÁHHa?
Pracoval jste dnes, Petře IvanoviČi? Pracovala jste dnes, Marie Ivanovno? PřemýSlel jste o tom, Sergeji? Přemýšlela jste o tom, Anno?
V odpovědích se ale rod i Číslo rozlišuji:
ílerp HsáHOBHi (on):	J\a, H ceróaHH pafioraji
Mapdfl HsáHOTiHá (ouá):	
Cepréií (oh):	fla,, s. Äywaji 06 áxoM.
AaHa (o»á):	/lfLs A JVMflJJa OÚ 3T0tM.
3. Pudle vzoru tvořte otázky v minulém čase. doplňte oslovení uvedená v závorce:
(ľlBrp HBánoBHtT Maptís CepréeBwa, Eopéc BjiaiÚMHpojutvL, náeeji AnerccániipaBHH, Ó;n»ra AHaiÓJiibeBHa, HpúHa AHapéeima, Enéna B/ia^iíMupoBHa, MaKcéM HHKOJiáeBaq)
On mtmwi iwtisy „Mepmeue dýum". —* tft/ mévce šumánu žrtty Knuty, Uěmp Heánoauu?
-» Sti mdwce vuftiántt imy khúzy, Maptm Cepzéesna?
i. oh rOBopňn c naměří aóiKow. 2. Oná flýMana o ^íčxhh. 3. Mbi orrawxájiw b pocchh. 4. )i cjiýuiaji páiHHe c Kačicu. 5. tli noiepáJi moh Kapan^ám. 6. ohh noBTOpjíjiH rpawariiiiKy ABa Tiacá. 7. Sí Bcerná oTePiáji Ha eró nonpócbj. ä, Mu Kýinajra TÓ-itKO jmen. 9. Otta nOMoráJia HánieMy flpýry 10. H rro nnci»mó yacé npOHHráji.
Skloňování zájmen moh/itiůj, Mon/má, MoeVmé, tbcjh/ívůj, tboí/tvá, tboc/lve, cboh /svůjt cBO«/svá, CBoe/své v jednotném řísle
1.	MOfi/TBOňVcBOH	Mtm/TBoricmiá	MOČ/TBOg/CBOe
2,	Můeró/TBoeió/cBocrů	Moéii/TBoéfl/c boča	Moeró/TBoerň/cBoehi
3.	MoeM ý/TBoeivfý/cBoe m ý	MOéií/TBOéii/CBoéií	Moeiwý/TBoeMjř/cBoeniý
4.	mok (Moeró)/TBOH (TBúeró)/ cboh (CBoerú)	KOlb/TBůtó/CBOlb	MOe/TBOčVCBOČ
g.	0 moěm/o tbobm/o cboěm	o Moéií/o tboóhvo CBOéS	0 MOélW/o tbo£m/0 cbočm
7.	■■.;:iíi m ' . _J.i.: 11 ft i ■ CBO m m	Moéff/TBOéif/cBtiéfi	mohm/tbohm/cbokm
POZOR: Ve 2. a 4. pádu muž, rodu a ve 2. pádu stf. rodu se r (Moeró, TBoeró, Cůoeró) čte jako [v], Pozor na užití zájmen cboh, cboh, cBoe\ cboh v 7. pádu s předložkou c, ke které se pro snazší výslovnost připojuje o: co cbohm aomom, co cnoéií noapýroii, co cboúm aépeBOiw, co cboh.m h KHHraMH, Toto pravidlo se vztahuje i na daläí podstatná jména začínající na c, po kterém následuj? souhláska: co cicpiiTbiM siiauéHiteM, co cmoxom acd. V pfipadč, že po c následuje samohláska, předložka se nemění: c ccicpéľOM, c cóm.w.
4. Doplňte vhodný tvar zájmen:
ffl
a) mou/moá/moS
1. k ......... uiKÓ/ie 2. 6e3 .........cnósa 3. o......... ko\iíih4c 4. c .........AÓKTOpOM 5. na
.........ý/lune 6. y.........apýra 7. c.........y/ibi6Koň 8. b.........yH h ucpehtctc 9. k.........
HHCTpýKTopy 10. 6e3.........raérbi 11. o.........bhhč 12. y.........6á6yujKH 13. c.........
mojiokóm 14. Ha.........rHTápe 15. H3.........aépeBa
6) meoit/meoá/meoe
1. c ......... cocéao.m 2. o ......... npoťxiéMe 3. y ......... accHcréHTa 4. k ......... nHCbMý
5. 6e3......... KúMii.iMMČHTa 6. Ha......... MauiHHe 7. c......... Bá3oň 8. o.........jjércTBe
9. h3 ......... khhi'h 10. k ......... Apýry 11. b ......... ghôjihotckc 12. y ......... uiéuia
13. c.........noapýroH 14. h3.........TécTa 15. o.........pa6ÓTe
2
b) ceoú/csoA/ceoě
1. y.........ÄéByuiKH 2. b.........6áHKe 3. co.........eýMKOH 4. k.........Mécry 5.6e3.........
HoyrôýKa 6. o.........KBapTňpe 7. H3.........MOjioicá 8. y.........cwna 9. Ha.........BenocHiiéAe
10.6e3.........KyjihTýpu 11. co.........KOMiibiorepOM 12. o.........coôáice 13. k.........ÄÓMy
14. na.........CKaMéňice 15. co.........•ieMO.aáHOM
iď o
2 ti
B
u
o
SkluLOvíitVÍ /áínicŕi frroT/tcnto, :hr./íato5 sTo/,íoto, tot/icii, ra/ta, :ro/to
v jctĹnoíivžm čfsle
1.	ilOT	iTa	3to	TOT		TO
2.	3Toro	3t0h	3Toro	Toró	TOH	Toró
3.	ároMy	3T0H	3TOMy	TOMý	TOH	TOMý
4.	JTOT/3TOrO	iiy		Tor/Toró	Ty	to
6.	OČ 3TOM	06 ítoh	06 3tom	0 TOM	0 TOň	0 TOM
7.	3thm	3toh	iľHM	TeM	TOH	tcm
t Ve 2. a 4. pádu muž. rodu a ve 2. pádu stř. rodu se r (ýroro) čie jako [v]. Pamatujte, že u živ. • podst. jmen se 4. p. rovná 2. p.! Zapamatujte si, žc zájmeno ítot (tento, ten) používáme
zejména pro bližší předměty a zájmeno toť (tamten, onen, ten) pro předměty vzdálenější.
(3tot aom hjih tot? - Tento nebo tamten dům?)
70
5. Odpovídejte na otázky podle vzoru:
Ee3 <ie<?ó? - (ámotnynéfÍHUx) —* Ets ía^o ynéónuKa.
L H3 HCiů? - (3to aépeBo) 2,0 kóm? - (ítotcnemtajiHCT) 3.0 hěm? - (ára apýacóa) 4. C lewi? - (áro bhhó) 5+ KoMý'? - (ára yyeHÉita) 6. Bc3 ieró? - (íio mojiokó) 7. C kcm? - (ótot cocé;i) 8. K 4čMý? - (áro Ewiibno) 9, 6e:i kůitů? - (ýra fléBymica H h Ha) 10. Ha uěm? - (dra Maujmia) 11. KoMý? - (fnyr Ménczuitep) 12.0 kóm? - (ára JKČHiUHHa)
6. Ukazovací zájmena mom/ma/nto doplňte vé správném tvaru do slovních spojeni:
6e3.........sasó/ja, c.........khhtoíí, k.........cjióbv, c.........HSpó^OM, k.........noQMe,
óes......... nuštófrra, pá^OM c ......... rpaHHueíí, <ao ......... He^énn, k ......... flépefiy.,
o ......... fléByuiKe. c .......MániHHKOM, k .......... 5Kené, or .,,,„.,. MéCTa, 6e3 .........
yieHHKá;
7. Slovní spojení v závorce dejte do správného tvaru:
DG
1. Móii nĚmymxa paóoTaji Ha (3tot sasóa). 2. Hhpomíkh m h néjiajm m (to Técro)- 3. B (tot yHHBepciťréT) MHÓro crynéHTon h:j Mcxhh, 4* Bw ymé m hts ji h (ára KHHra)? 5. íl He máto (qtůt iienoBČec), 6, Mu KájK^tiň aem. rynseM b (3tot napit). 7. ľTojapýra rjecé-aoRanu 06 (ítú itHCbMÓ). 8. Eľóp bcě b]?éMa Aýsian o (ia AČeyiiiKů), 9, TypricTu mijin niiBo b (Jnůf pecropáti). 10. Oac péujhji (5tr npo6néMa), 11. BpaM rjan BHTaMŕtHbi (tot naiméiiT). 12. b (ára Ksaprápa) TpH KÓMJia™, 13+ Maněnu nrpáji b SacKerSÓJi c (5tot m&iohhk). 14. YHeHKKH
rOBOpiíJIH O (Ta J103M3).
Pamatujíc:
	1. Znát
3HaTb	2. VĚdlt
S. Přeložit následující vety:
1. Ninu jeSte neznám, 2. Znají mého bratra. 3. Prahu známe dobře, ale nevíme, kde je městsko divadlo, 4. Znáš mého kamaráda? 5. Nevím, jak se jmenuje tento kluk. 6. Maxim zná tohoto autora. 7. Vidí, kde pracuje VikLor. 8. Znal jsem tvcho bratra, 9. Viš, kdo to je? 10. Co víš o této bance?
-2&2<iftčn££ísft>vky 0-20 v 1. pádu
0	H 0.1 b	11	oiuímiaauaTb
1	oahh, cytfiá, oahó	12	ABenáuuarb
2	ABa, j\&č. ABa	13	ipiiHáauarb
3	rpM	14	■k-ibipiiazmaTb
4	neTbipe	15	nHTHáAuaru
5	rurrb	16	íuecTHáauaTb
6	aiecTb	17	ccMHáauarrb
7	CČMU	18	BoccMiiáauaTb
8	BÓCeMb	19	aeBJíTHimiaTi.
9	JffiBfXk	2»	ABáaua-n,
10	neotru	21	ABaAUaTb oahh
Pamatujte, že v ruštině se složené číslovky píší zvlášť! Pozorujte: ;iBá,iuaTi» Tpn, ABáAU.am» AČBHTb, ABáAUaTb BÓccMh apod.
9. Přečtěte následující číslovky. Správnost svého čteni si ověřte na nahrávce:
3, 26, 0, 11, 7, 19, 1, 12, 24, 10, 8, 13, 27, 4, 20. 17,9, 21, 16, 2, 15, 6, 18, 23, 5, 12, 29, 14, 22
Sloveso BJyTYh/BÝJ
	6} l>	MM	6ýaeM
Ibl	Ó\ IUII1.	Bbl	6>AeTe
OH, OHá, OHÓ	6ýner	OHH	6ýA>T
10. Doplňte správný tvar slovesa 6umb\
1. h.........AÓMa BČMepoM. 2. ohíí.........Ha paôóre. 3. kto.........MUTán. no3My? 4. OHá
.........cerÓAHíi b rópoAe? 5. AAetccánApa ■ CTac He.........UMMŠIb Ha Bonpócw. 6. Tw.........
láBTpa urpáTb b tJ)yT<5ó;i? 7. oh..........jKAan. Ha ýnmie. 8. Mu láBTpa..........AÓMa. 9. í\ He
.........o6é;Wb b pecTopáHe. 10. Bu.........ýrpoM y ce6á? 11. FléTep.........b EpanicjiáBe,
a h.........b npáre. 12. Mu ne.........06 stom AýMarb. 13.1"Ae tu.........rynárb? 14. Bu
.........3aropán>.
Tvorení příslovcí
Příslovce se v ruštine tvoří od přídavných jmen. Zatím se naučíte, jak tvořit příslovce pomocí přípony -o. Dbejte na postavení prízvuku! Nemusí se shodovat s místem prízvuku u přídavných jmen. Nčkterá přídavná jména i příslovce už znáte, další se naučte:
Vzor: HHTCpČCHblH -* HHTepéCHO
KpacHBbitt/hezký, krásný —» KpacňBO nnoxófi/Spatný —» njióxo xopÓLUHÄ/dobrý —> xopouió
11. Utvořte příslovce pomoci přípony -o od následujících přídavných jmen:
a) prízvuk shodný s přídavným jménem: MécTHbiň/čestný, ráxiiň/lichý, ycnéuiHbiH/ Úspěšný, cn.ii'i/iiu.iii solidní, i iiníľiiu.iH typický. npámi;ii,H»,iii spiavny. iii.ni hloupý. iio.icuibíH.'užitečný, prospešný, TpýAiibin/těžký
6) prízvuk odlišný od přídavného jména: CBČTJibíH/světlý (na koncovce), npsiMÓň/přímý (na kmeni), aa-iěKnň/daleký (na koncovce), acuiěBMift/levný (na kmeni), uiiipÓKHňVširoký (na koncovce); Aoporóň/drahý (na kmeni)
Pamatujte si, že v ruštině jsou hojně zastoupeny vety začínající právě příslovci. Takovým vétám v češtině odpovídají konstrukce typuje těžké,je Špatné,je dobré, apod.:
XopOUlÓ, H 10 Bbl yCUCHH Ha uóc3a. 11. ió\o. HTO a hc CMOrý OTAOXUýTb. IlHTCpéCHO, :.V.k OH H B06 UUHMMálOr.
BáacHO, mtó6ui mu bcč cAéJiann bóbdcma.
Je dobře, žc jste stihli vlak.
Je špatné, že si nebudu moci odpočinout.
Je zajímavé, jak všechno chápou.
Je důležité, abychom všechno udělali včas.
12. Tvořte věty podle vzoru:
r3mo uHmepécHMň (pu.ibM. —» 3mo unmepécHO.
1. 3to AeujěBbiň 6unéT. 2. 3io nvioxáH HAéfl. 3. 3to TunimHUH aoiipóc. 4. j)to BáwHbie cJtOBá. 5. ^to TpýAuoc ačjio. 6. "^ro KpacHBaa Kaprima. 7. $ro nojié3iibiH npoAýicr. 8. 3to npáBH;ibHa» no3HUMH. 9. ^to xoDÓumií cobčt. 10. ^ro cnó*HaH 3aaána. 11. $to uHrepécnbiň pOMáH. 12. $to AoporáH cýMKa.
HacTb B
ľ!pára - rópcw cÓTir-H nmAnďi
1. Poslechněte si text o hlavním městě České republiky, poté si ho přečtěte. Při Čtení dbejte na správnou výslovnost:
Flpára - cmii'ma Hóujckoíí PcciiýfoiiiKti. EaverójiHO cioM npne3)KáeT mhóto lypiicroB. HcTOpňuecKHM uéinDOM rópoua Flpáru npomcáeT B/uáaa, cáMaa .i.ihhm;i>i HémcKíut
peKá.   B   llpálC   UlUpÓKMÍi   BÚ6op   ÍKťKV|K»I<>HIII,IX   TýpOB  1io  KpaClÍBUM   llrtMM I HllKa.M
cptMiiťBcKÚBoií apxHTeKTýpu. TaK kuk b croniuie 6ónce crra uiiiH.ieií, Flpáľa nojiynňjia b Hawáiic 19-oro Béxa hujm:íiiiu> „rópo/i cóthh iunn/teň". Ocitáno Flpáľa He TÓnbKO Ky^bTýpHbiň uéHTp. TypúcroB miyr TáKHce pajiiooopájin>ie pajBwie'iéiimi: pccTopáuw. Kacbé, 6ápu, KJiý6bi n MHÓroe apyróe. Bcě íto npoiuBexicr Ha Bac BiietaT/iéHite. HcAápoM roBopHTCJi, sto npára - oahh m címmx KpacHBiJX ropo,a.ób Mnpa. Tópo^ cóthh uinújieH
- HCTOpHMeCKHH h KyjIbTypHMH UČHTp HéXHH.
Výklad:
1. Věta Flpára - rópo/t cóthh uiiimjich sc do češtiny překládá jako Praha - město sta věží.
2. Slovo icatpé znamená kavárna, nikoli kafe, káva. Káva se řekne KÓtpe. Obé slova jsou nesklonná! Už víte, Že slova khhó i xó66h jsou také nesklonná. Většina nesklonných slov (ve velké míře se jedná o neživotná podstatná jména přejatá z cizích jazyků) jako
kuhÓh Kaché. TaReá, wen-pú apod. jsou středního rodu! Pouze slovo Kocbé je rodn mužského (HipHHH Koc[>é)!
3. Předložka no se v rušlinč poji sľ 3. pádem! V Ěesriné se pfedložkři po pojí se 6. pádem. Porovnejte:
ryjiŕrb no nápsy	3. pád	cliodit po parku	6. pád
ryjiáih no ýjimje	no HEMÝ?	chodit po ulici	PO ČEM?
4H Vc spojeních CHiuan /umirnan, chihuii rcpáCÍÍBafl apod, slovo íápnan označuje třetí stupeň přídavných jmetl (nejdelsí, nej krásnější apod.).
5. V číselném výrazu 19-oro séKa1 - jTeraTHáa^aToro aeiía čteme koncovku -r>ro jako [ovo]3
G. HenápOM rOBOpHTCJl,.. odpovídá českému Nadarmo se neříká...
1> Ve spojení 4éuicKáfl PecnýĎjiHKa se píši obe slova na začátku s velkým písmenem.
*fTO mŮHHT 3JO CJIOBÍI?
Ôójiee	více
HilťMflTJlĚlIHe, II a i' (npOH3BCCTJÍ B.)	dojem (udělat dojem)
estierújno	každý rok
Ha miimiit!, -mh a	název
nátvun hhií, -a in	památka, pomník
i]óíjv'iiiTLŤ -yý, hulil, -nar	dostat
iLp<KiťK;ÍTi>, -áfiT, -áiOT (1 a 2. ca. sg neaíivá)	protékat
psiiB.ieHéinie, -nw í	povyražen I, zábava
pajHOOnpánibiii, -aů, -ňŕ, -hie	různorodý
cp^HeB^KÓBbiB, -au, -oe, -ue	stredoveký
emmua, lH í	hJavní mesto
ciojiá	sem
mnHJib, -jih m	včž
3KCKypCHÓItHblfí Typ jm	piiznivací zájezd
PafiČTa C TéKCTOM
2. Řeknete co nejvíce Informací o Praze* Vycházejte z úvodního tí.vtu části V.
I  Pozor! v ruských textech se pádové koncovky v dnů, Irtnpučtú a století cesto neptát (» héw^jiů 19 tóra).
3. Odpovídejte celými větami na následující otázky. Vycházejte z úvodního textu:
1. Kanáa eáMaa jgŠBtttm pěná MéiucKoň PecnýônHKH?
2. Kanoe HannáHne no.nyHHJia ľlpára b Hafane 19-oro bčku?
3. KaKik pa."íHoo6pánibie pa'iBjíemÍHHH tkx/t TypňcTOB b ľlpáre?
4. Hto HcoápoM roBopŕi rcH o Ilpáre?
5. KaKÓH Bw6op iKCKypcnóirHwx TypoB no iipáaccKHM náMjmuiKaM?
Přivlastítovací zájmena cró/jeho, co/její, i:x/jejich
Přivlastňovací zájmena pro třetí osobu eró (jeho), ee* (její), hx 0eJ'cn) Jsou nesklonná! Zájmeno eró zastupuje 3. osobu mužského a středního rodu, zájmeno eř 3. osobu ženského rodu. Zájmeno hx platí pro množné číslo.
Pozorujte:		jho eró coóáica.	To je jeho pes.
	3to moíí coôáica.	3to cě coôáKa.	To je její pes.
		$to hx coóáKa.	To je jejich pes.
4. Vyznačená zájmena v následujícím cvičení zaměňte zájmeny eeó, ee, ux:
1. íhx> uaiu aómhk. 2. Bot meoú Kapaiuám. 3. Y tc6h MOA KŮuiKa hhh Her? 4. ofro He eáwá npoÓJiéMa. 5. Bu roBopiíjiH c Moéú MáMOHKoň? 6. Bi>i paóÓTann c hóiuilm apýroM MápKOM? 7. Mw npHimiH c hóuiumu apyiuÍMH. 8. On fló/iro ryjiáji no eáweMy nápicy? 9. Bor meoň aÓHKa ÁHHa. 10. Bu HrpájiH b 6eňc6o;i c námeú noapýroft Hhhoh?
5. Úvodní text z části V (Tlpái a - rópoa cótiiii uinájieň) napište psací azbukou.
časování sloves iypu URTŘtÁT
Sloveso nnrú patří také do I. časováni. Včnujte pozornost prízvuku:
a	HAý	-y	Mbl	H«čm	-ĚM
TM	iwěiub	i nu,	BU	aaere	-ĚTF.
OH, OHá, OHÓ	naéT	-ĚT	OHH	HflýT	ýT
Pntii;iíaj-3 si:
1. V I. os. jedn. čísla je vždy prízvučné -ý a ve 3. os. mn. čísle prízvučné -vt! V ostatních tvarech je prízvučné -e!
2. Stejné se Časují nejen slovesa, která jsou utvořena jinými předponami (npwífTH, saími apod.), ale i slovesa, která maji většinou jednoslabičný či dvojslabičný infinitiv typu: amarh/čekat (a Mfay, tíi íKaeiirb, oh>t ní/ryrjj ťSpam-b/brát (a oepý, Tbi Sepěuib, ohh Gepýr), spart/lhát (a npy, tbi BpeiiJb, curú qpyt), jkht&/žíl, bydlet (h íKHsý, tbi HCHBěinb, ohh HCHBýr} aj.
3, Tvary minulého času slovesa h^rfl jsou: (s, th, ok) meji, (oHá) iiLiia^ (oho) idjio. (mbj, bu, ohh) m jih.
6. Tvořte vrty podle vzoru;
Oné? uděitt e uwóíiy, (mm -paGóma) —» <?j»fe udčm s tuKÓxy, a ,ww ud&w na paôómy.
1. NÍ3KCHM HnéT noMÓíí. (MáJibHHKit - ýjimta) 2. Bbi ha€tc k hbm. (3tot nápeHb - Bpat) 3. CcKpeTapň wnýr b ódjmi- (mu - xacpe) 4. Mamu ruct b napK, (h - Gshk) 5. Epar itffj&r b k.iyG, (ohh - ÔHĎJiiioTéKa) 6. /JéByuiKH nuýr Ha paôóry, (nu - pecTonán) 7. JI njiý k ttíSL {tu - ríCHXÓJior) 8. Mu ig&M Ha paGóry. (cbih - nneóna) 9. MojiojTue jhojih Hflýr Ha flHCKOTČKy. (a - miyS) 10. Caéra h/iSt h KOCMerróaiory. {mu - TéxErHPt)
Ruská spojka „a"
Pozorujte,
H H3 Mockbú, a moh apyr B3 ElpárH, Já jsem z Moskvy n můj kamarád je z Prahy,
íl BŔKTOp. A kto th? Já jsem Viktor. A kdo jsi ty?
i
Hrpáio b (Jj>t6ójí, a moíí 6pax He mpáeT. Já hraju fotbal, ale bratr (ho) nehraje.
Pamatujte:
Ruská spojka „a" je mnohovýznamová a má různé funkce:
1. Srovnáni: a) v rámci jedné věty (f\ m Mockbú, a moh Apyr hs ripáru.)
b) v souvislosti s předcházejicí větou (Ä BŔKTop. A kto th?)
2. V ndporovaclm vztahu vět (R nrpáio b tpyroón, a mqh bpar ne Hrpáer.)
7. Slovesa v závorkách dejte do správného tvaru v přítomném rase:
US..........cMáMoíí h ŕjpÍTOu (hath). 2. Mu......... b Ilpáre, CTonňue HetiiCKÓíiPecnýrjJiHKH
(íkhtb). 3, Ohu.........yacé HécKonbKO hhcób (smars). 4, Bu.......zoSéxy íKýiKy? (Spán)
5» Tu......... ! (spflTb). 6. Maurma.........aoMÓň (keíth). 7. JI _......,. b Mociteé ymé leTÚpe-
rójia [MíHTb). 8. Tbi ..,......       n rópoac hjih aepéEiie? (híhtb).    Kyaá bbi ceróiiHa ......... ?
(h^th) 10. ľloteMý tboh noapýra bcěí npéMs......... ? (BpaTb) U. MuxaHJi .........c coGófí
djVTOOJibHHH M5tH, (fípaTb) 12. BpyH - ita tot, kto..........(apaTb).
8. Přeložte následující věty. Sloveso dejte do minulého rasu:
ffl
1. AcciicréHT ináer 'íéiucnHÍi ssúk. 2. Aeru urpáioT b d^yTŕJÓJ], 3. fVte bm MCHÁere BanKQy? 4. HiiMceHépbi oSé^aioT b pýccKOM pecropáHe. 5. Bect jaacc MHráeT noáwy nýinKUHa. 6. f[ Bac He noHHMáio, 7* Bnicrop paóÓTaeT MéHeaaíepoM. 8, Hro tm ůG ótom aýMaemn,? 9. (fciipMa Tepser CBOHX cneujiaJiHCTOB. 10. Mbi noeropácM rpaMMÁTHKy. 11. Bau/taa aénaer ypÓKH. 12* yneHUKH 0TB£4ái0T Ha Bonpůcbj. 13. ^éra ryjiáior b nápice. 14. Moá MáMa OTAwxáeT.
9, Poslechněte si ruskou báseň. Poté si báseň sami přečtěte nahlas. Věnujte pozornost správné výslovnosti:
HÓHbH)
B«T BÓ3AyX ^áCTÍJfl
IÍ3 rywáHHOH flánji. Hhtí»io cepeGpHCTOH 3Bě3wbi 3acBepKánH, TonoBóit COCHOBOH JTec GjiaroyxáeT,
íípiíO MéCHLI HÓBblfi
Ha^ npyaoM cjiáer.
MU) A05
Ciiht cpemí noKÓa rojivťjrie sup.™, YroMácL ot 3hó« B saoKTke npHpoaw.
He KOXTHXH&T KÓJlOC,
Hiíct He lueBe/ibHěTCA,
3ayHfciEHb[h rójioc nécHH ne i]poni=ěrtH.
A. H. AnýxtmtH (i633)
10. Přeložte:
1. Pracovala jste dnes, Maric Ivanovno? 2. SvCtlana vyrazila do Španělska. 3, Dobře jsme si odpočinuli. 4. Je čas jít do práce. 5. Její kamarádka zná dobře Prahu. 6, Cely den budeme hrát fotbal a baseball 7. Pralia je hlavní město České republiky. 8, Spanilé jsou temperamentní a usměvaví lidé. 9* Pracoval jste dnes, Borisi Petroviči'.' 10* Co si o tom myslíte? 11, To je můj koníček. 12. V létě se lidé opalují, čtou knihy a hrají hry. 13. Zítra budu obědvat v klubu, 14* Nevíte, kde je tady ruská batika? 15, Pavel o toin sní už dva roky.
Souhlasit*? Jlýnuie paSÓTaTb 3ásTpa, teM cero^Ha!