Pomáhající profese Hartl a Hartlová (2000) • = veškeré profese, jejichž teorie, výzkum a praxe se zaměřují na pomoc druhým, identifikaci a řešení jejich problémů a na získávání nových informací o člověku a jeho podmínkách k životu, tak aby mohla být pomoc účinnější. • lékaři, psychologové, psychoterapeuti, sociální pracovníci, psychiatři a speciální pedagogové, pracovníci v pobytových zařízeních a další Speciální pedagog • Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů • Speciální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku. (§ 18) Sociální pracovník, pracovníci v sociálních službách • Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách • a) sociální pracovníci (§ 109 a 110) • b) pracovníci v sociálních službách (§ 116) • c) zdravotničtí pracovníci • d) pedagogičtí pracovníci Sociální pracovník, § 110 • Předpokladem k výkonu povolání sociálního pracovníka je způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost podle tohoto zákona. • Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je • a) vyšší odborné vzdělání (v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost) • b) vysokoškolské vzdělání zaměřené na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu • c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) • d) u manželského a rodinného poradce – vysokoškolské vzdělání psychologie, humanitní zaměření + postgraduální výcvik (metody manželského poradenství a psychoterapie) • Profesionál „ví co dělá“ (vs. rodinný příslušník, přátelé). Má pro své chování vědecké vysvětlení, podložené teorií zocelenou mnohými pokusy o její rozbití (například pro metody práce s lidmi). (Úlehla,2009) Obecné předpoklady – pom. profese (Kopřiva, 1997) • Vzdělání • Osobnostní charakteristiky • Zdatnost a inteligence • Přitažlivost • Důvěryhodnost – konzistentní vystupování • Komunikační dovednosti – fyzická přítomnost, aktivní naslouchání, empatie • Dobrá frustrační tolerance • Sebedůvěra a sebepoznání • Trpělivost, nezaujatost • Touha pomoci • Etika Kompetence a kritéria – sociální pracovník • Kompetence: • rozvíjet účinnou komunikaci • orientovat se v situaci klienta a plánovat postup • podporovat a pomáhat k soběstačnosti klienta • zasahovat a poskytovat služby • přispívat k práci organizace • odborně růst (podle Z. Havrdové) • Kritéria • Osobnostní, komunikační předpoklady, vzdělání, praxe Učitel musí… • Učitel musí být trpělivý. • Učitel musí nejen učit, ale i vychovávat. • Učitel musí vzdělávat žáky, ale i sebe. • Učitel musí být schopný děti zaujmout. „Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!„ (J. Á. Komenský) Hranice ve vztahu s klientem • Kopřiva (1997) míní dělítko, které nám jasně určuje kompetence každého účastníka procesu • Hranice musí být jasné, respektované a důsledně uplatňované • Srozumitelné a polopropustné • Problémy s vymezením hranic: • „splývání“ • nepropustnost hranice • manipulace Moc x pomoc • Klient – problém x pracovník – pomoc • Čím větší nerovnost, tím větší nedůvěra • Nejasná linie • Pomoc = výsledek vzájemné interakce, založena na objednávce klienta, nabídce pracovníka a dojednání pomoci • Uplatnění moci (kontrola) = postavena na zájmech jiných lidí než toho člověka,o kterého je postaráno, ačkoli říkáme, že „je to pro jeho dobro“ Etika v pomáhajících profesích Etické zásady podle Novosada (2000): • Kritičnost k oboru i k vlastní osobě, schopnost sebereflexe • Obětavost pod kontrolou • Odborný zájem versus osobní zájem klienta • Zabezpečení citových potřeb profesionála a ochrana klienta • Kolegialita a otevřenost • Respekt k důvěrnosti informací a údajů – • Etické kodexy mají jednotlivé organizace / profesní sdružení (psychologové, zdravotní sestry, lékaři…) Etický kodex sociálních pracovníků ČR • http://socialnipracovnici.cz/public/upload/image/eticky_kodex_sspcr. pdf Etický kodex pedagoga – upravují jednotlivé vzdělávací instituce • Co by měl obsahovat Etický kodex pedagoga? • Zmíněný americký etický kodex učitele obsahuje následující ustanovení: • 1. Pedagogičtí pracovníci rozvíjejí intelektuální, tělesný, emocionální, sociální a společenský potenciál každého studenta. • 2. Pedagogičtí pracovníci vytvářejí, podporují a zachovávají vhodné prostředí k výuce. • 3. Pedagogičtí pracovníci se dále vzdělávají a rozvíjejí své schopnosti. • 4. Pedagogičtí pracovníci spolupracují s kolegy a dalšími profesionály v zájmu vzdělávání studentů. • 5. Pedagogičtí pracovníci spolupracují s rodiči a místní komunitou, budují důvěru k nim a respektují právo na soukromí. • 6. Pedagogičtí pracovníci rozvíjejí intelektuální a etickou stránku studentovy osobnosti. • Možná bych ještě přidal následující body: • 7. Pedagogičtí pracovníci nesmějí zneužívat svého postavení vůči studentům. • 8. Pedagogičtí pracovníci se hlásí k ideálům demokracie a v tomto duchu působí na výchovu studentů. • 9. Pedagogičtí pracovníci přistupují ke svému povolání jako k poslání. • 10. Pedagogičtí pracovníci jsou morálně bezúhonní a jsou si vědomi skutečnosti, že jejich jednání je vzorem pro studenty. • 11. Pedagogičtí pracovníci neupřednostňují žádného studenta, jsou spravedliví a aplikují rovný přístup ke všem studentům. Základní etické problémy: • - kdy vstupovat či zasahovat do života občana a jeho rodiny, skupiny či obce (např. z hlediska prevence či sociální terapie společensky nežádoucí situace), • kterým sociálním případům dát přednost a věnovat čas na dlouhodobé sociálně výchovné působení • kolik pomoci a péče poskytnout, aby stimulovaly klienta ke změně postojů a k odpovědnému jednání a nevedly k jejich zneužití • kdy přestat se sociální terapií a poskytováním služeb a dávek sociální pomoci Syndrom pomocníka „syndrom pomáhajících profesí“ Důvody pomáhat (podle Schmidbauera, 2008) • Spontánní pomoc • Pomoc jako „obrana“ • Pomoc jako racionálně řízená interakce výměnného charakteru • Pomáhání jako cesta k narcistickému uspokojení Syndrom pomáhajícího - specifická narcistická porucha, jejímž prostřednictvím řeší pracovník v pomáhající profesi, většinou nevědomě, své rané trauma odmítnutého dítěte. Pocit potřebnosti, potlačování sociálních vztahů a vlastních potřeb, upřednostňování pomoci Poruchy: (podle Schmidbauera, 2008) • „Oběť povolání“ • Odevzdání profesní roli • „pomáhání jako droga“ • „Pomocník, který se štěpí“ • Profese ostře oddělena od soukromí • „mocný lékař x slabý syn“ • „Perfekcionista“ • Snaha o dokonalost v profesním i osobním životě • „Pirát“ • Zneužívá profesních možností k zaplnění osobního života Trpím syndromem pomocníka? (Doris Wolf) https://www.palverlag.de/helfersyndrom- test.html Doporučená literatura: SCHMIDBAUER, W. Syndrom pomocníka. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-369-7. Co je možné proti tomu udělat? • Vhodné pracovní podmínky • Vzdělání a kompetence • Psychohygienický doprovod při práci • Kvalita mimopracovního života • Vedoucí pracovníci – reálný vztah k problémům, povědomí o správném vedení pracovníků • Úlehla, I. (2009) Umění pomáhat. Praha: Slon. • Schmidbauer (2008) Syndrom pomocníka. Praha: Portál. • Jankovský, J. (2003) Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton.