<5v £0 C 'Ä í* ■ p- Sa (v s 3 Of' is O.. ^ S1 2". íflřfiiilt! S § ä s*- s ši- " á' ft B" e? y- *■■ k .S td^8- 'S:-« b., g í: ^ fit 2»- tisy íŕ *5 ■s s s 'vä s ľ1 s S i- ft íl S s » ^ - 11 š I ^ §: a. I 3? ^SS S ^ H' är «f »« Sítí* «• 8. ď áS v. Iff f "i f Vi 115i tip ^ S a: F <=> Ä ä & g g, ^ S- S" *fľ S. 5 ^ «• "f "g1 I ^ ? ^ s 5á S S o v c2. ^3 Sír &. * Í: S ^ g S ^ S^s. a * &-S; -S S1 J? I t* I s ^ u 0 a. 1 s "ô- e í3 Si g» a, g* s í i?, v i r ? i vp s: t* t* .■ ■ « T? •« # ô1 * -í I ^ & & & fe I s 5' 8 1 8* S S- f i » I P a, .2 g7 sní S ~ w í* S3 " 1^3 t I I f f % ^ «' * ^ s & (6 M t& ■e ^pň^^mf^ k.AWantstvíř které 'však sublimuje a.:pře^ij^-v^l;^v^iM^C^. V kaž-dám -případě je ale zřejmé,pokud:vede ke;3pochybnsíí nejeií „kortformismu raravrfo<>\ nýT»ž*äk^^ jest -žffiadrtíeh struktur- my§te^s^^:^=t:)pa|i0jei»^fe-ii tich, kdo jsou spokojeni se stávajícím Sis^^Miá^^wjaba^m-^^^ a ap(ítee:enskottneodpovědnQs^.tal£ u ťěčhvkdo. hď^dukují^a rad^ kalismtts politický, tak jak ho ,oM;^f poii, to. jest na, pranýřovM -kterém mpůmm případě p&dsta*ujs obKvläšť-zviíll^wftsob, jafc 3 'P, 3«Ärd, Mttttrxs metem (Alte Afěkter KomMié). Paří?.,. CaWittíaá lí>3&,:.Str;3rf, se vyhnout jakémukoli skutečnému- epistemologickějmi zpo.ehyb-něnlCMohl bych takovýclipřípadŮ uvést celou raduťnapříklad:jak „radikální" kritika kategorii JNSíSE /Ústavu pro statistiku a ekonomický rf£lcum/ vedená -i pozic marxistické tříd ní teorie ve skutečnosti epislemologickou kritiku tčdito kategorií: vůbec samotný akt kategorizace a klasifikace zcela pomíjela, nebo k jakým nejrůznéj-ším epístemickým pokřivením, -implikovaným „adiokistiekým pohledem*, vedla skutečnost, že byl „myslitel o státe" chápán jako napomahač byrokratického řádu é: „buržoazie".) Skutečnými .symbolickými revolucemi jsou nepochybně.:ty,,:které .spíš než konfor-mismus mravní urážejí konformismus logický,- které útočí na mentální .Mtegri^A-p^^ proto vyvoMvají.aénta'tosrdnou represi. Výmltiviiýni důkazem v tofto*- Jalc je obtížné a zároveň nutné rozejít se 3 myšlením: statujproj(jlkajÍGÍiii-až do těch nejsoukroměj-Sídt našich myšlenek, je spor, který nedávno - uprostřed Kuvajtské války - propukl vc Íránci i kvůli věd na první pohled tak směšné, jako je pravopis: správné, zákonem, to jest stá Lem stanovené a garan-,: tované psaní je umělý. na^ío^ee,.dokonce::i:n:i:Iingvísfice jenmcdo-konale/založený sociální v^tvo^produktiioriiiíilizacnía. kodifikační práce zcela obdobné té, jakou .-stát vykonává i v mnolui jiných obI.<;s-tech. Jakmile se však stát nebo ten či onen z jeho přestavitelů rozhodne (tnfc jak se to stalo,a s týmiž účinky, už jednou v minulém století): pravopis reformovat, neboli- -dekretem zrušit::to,: co:-,sám nadetarctoval, okamžité se znacna cás? tóch,Jído mají co čirutse,:psa-ním:-(-rie|eri v tom nejobeenéjSímsmy.slu,:atei v>tom,jakýbjôktivními, sotilariia^yueatáljiíiibrmy, sociální nastolené v mozcích,výukou pravopisu, se. samot nou skuceč-nosti věcí správně psimýrci slovy-označor«invcl); Ü S: © Ö. rr .a; & f..... Bí S.:. í P § H. s » IS! * ^ 3 * !ä ft ,2 r- =-It S" gv O jsi ^ © ^ k h ö K" G 5í. 2i S S* Sí a: p 2£K ^ í** Si & 3 ■It t 3 s n z; ir3i 3 ^ P ŕ ... § . *3* O ■ -íft ■ -T^f* O-f: S 1 i", ^"1 3 < " fi g "S « 8« S ^ r+v in ™ ^ m t; s;. 3 -o I i B. ľf ■ rr G. *~ vj S, §£ c a, o-?e ä o f-»; w1 o D" < S- C iß :.ö- m tí, ""Í íŕ ■tš.H' ö o ■g tí !§ 8. g. & s - 3 g= g_ " •S 5 w -. < í*! 0 B Síl S i '"" UK iE í? H' s e* s* i' s* 1 Íl ■e4 g. c 3 u, g Ig & •í? % g S ¥3: 'Sjľ- -:: S. n řiv 'Q. t: .p; 'S ^ S 3- 3 n. B O tiŕ ■ - *i\ r1** v >^ < rs % . ^ ^■ ^.... Ol ^ ^5 o: SS -££ I1« & g- |'B^ o:- á :&. ft o § £2: S 3 Ä lif Ď. 3 r? g 2 B I •š ■ŕí M ffl rr 8 c <1h ■ s 9 <í> i- & g 5, « § f EU v. < 3 e & s?: E5f III n >q o: " n" Cv g.- g Jv :S .3 K S. ^ ^ £5. (8 t* Í3 o g :| S Iii g4 ? ô* js ^ ^ s.- n, ses a 2= "> o «t » ä % ■&■ e 3- Q. R ô t; £3 ~* 5< ? O O, ■n a S' et Š ■O*-' » G n W flu O. a; J3f ...... O ml .O- í5?: « •i. « ct fí. ít o ■o. §í *?: E pv B, s B ."Q in C Q. S" ľU1 r .P í í? íh 7! I & 3 Sŕ tj. ä er 0 « ö5. fc*. ía- -lĺ or' ^S- ^ i^fv Ä IS' ^ tí* Í=J r1 •* T" 8» ••• © W- .SK «: »SS S O o 9 &^ ň 5 "":■ Ju "'S» TC < K* r* i^t k* Ml Ö —. ■« a. © S p Í3 ti P? P » -ň ^ U - ^ ?: § „ g B" 3 D* » 0 s »_. K* b 1 O ee Eis S1 y% Ézerof') a řeknu tň teď, že stát je X ■%mxšm&,.-& Jě-třeBa určitý -ilspéšné; si osobnící monopol na legitimní užívání íyMMh&dtym bóMcWJo.nástíí na určitém.-iizemí a: jeho populad,,.Symbolicl;é násilí může stát uplatňovat proto,že se - vefofmě specifických struktur amechmismů -• ztělesňuje zároveň v objektivitě i - ve formě struktur mentálních, schémat vnímání :a myšlení - f „Subjektivitě", nebo 'fefcntšme r myslích, Protože ustavená .instituce je vyúateu&n pročešu, který $L ustavuje současně ve. stf ufammeíl sociálních j strddxírách mentálních* zaporaínamBj že- vžela ;z dionhé.řádý ustavujících aktů, \ä jeví se nám )ako něco zcela #řlf axeMfao, Tím nejraoehéjším nástrojem rozchodu je proto* nepochybně •rekonstrukce geneze: tím,-že. vyvstanou prvopočáteční ikoriflikty astřet^-a- s nimi i možnosti,:jež,byiý odviseny, nabudeaktuálností jnyšlenlía-jže to mohlo být tže.tO;níůlě:být) :jinakv'a:t0.u.to prsUctíc-kotí utopii se zpochybní ta rnôiriost, ije-ž- rte jako jediná: ze- všech uskutečnila. Na rozdíl od analýzy esence - jejíž pokušetif odmítám, aniž sfc vSak vzdávám, záriiétu Odhalit: neproměnné veliginy - bych J* rád nabídl: model vzniku- stätu, a to takhle se budu snažit -syste* ma€p%::.v)'$3edovat čistě-historickou logiku procesů, na jejichž konel.Se: tor:co naxýváme státem, ustíivilo-Projekt tó obtížný, ne» Ji stšoro néuáta#e;<^eta#i neboť vyžaduje podřídit .se takřlia nekonečné řadě daností shromaždbvíiriýeh. historickým: bádáními žárový-osladit: s přísn^^ aspoňtrocta naznačil;Qbtížnost:iál40.vého-poS^^ MstonkAMsr^m^miMMv^v meaáfeh svěho^OborWj takže ukazuje: Kíiiíněnou obtíž jen.z-ťčásÄ.,,^^^ dějin jsou zóny hraniční. NapÄlad. hiffiäee-.mežl obory:..kdo chce napřfidadmidov^ rty politického rřiygJenQ:, pmá sprJBrf (to jest •d&jíny institucí), .ataké:správu pD-^ťjc«»yl ozbrojený odpor považován' za neposlušnost královských příkazft, nic. za morálně oprávněnou .obranu rodinirfdi práv před zdaňováním, za nímž dotyční odmítali vidět spravedlivého a otcovského monarchu'. Od .statků váaaiiýdi přímo na královský poklad až po týho posledního vazala vybírajícího místní dávky existovala celá Škála nájmů a podnájmů .neustále obestřených podezřením ze zcizování poplatků a uzurpacc pravomoci, celá dlouhá rada drobných, éajSto .Spatně placených výběreírh, podczíntnýcJi z korupce Jak svými '■ Cf, J. Dubergé, ta psychologie nadále de 1'tmpŮt, Rtříž, PUF 1961, a G.Sdmnlůvts, Psychologie dcsjhiwiws etdv ľímpôt, Pařil PUť 1975. obtJtnfvtak úředníky jim narazenými6. Právě Toto praktické oddělení jerák* od nespravedlivých a zkorumpovaných yykonavatfifó, kla-tgajioch stejně krále Jako lid, nepochybně posloužilo 2a základ Idiomu, že byla instance -■MlOTství či stát - přesahující činitele pwtnVné.jcjíin zastupováním, a tím jí chránící před kritikou lidu, ■PMíKíiiiMíítáma.' :fcr$e toto „národní" uv^pjrtšní rozvinulo nejprve u- příslitsníků zastup***!" šitých instituci, jez se objevují v souvislosti s diskusí Q OíCJi: P1'^ ■tytoinstance, jak víme, jsou toti&stfaňovim' tířrtspS4iakIo««ny, že m ním nevidí soukromé zájmy -któžéle, ale zňjmy zmne,:'* mezi '•:R. T-l. Hlltou, „Ecsjgtance to mxatlon áiid .to other state iijipbsltions in Medieval :Knjílio«!"; i&- ÚmiMe úb mm. móděme, op.eit str. Ir® ~ 177, iSpecifilHěsrr. :)7? - 174.. * Cľ«-Mi8ere&4* .wťtó, Paříž, Bsyswd jp^t * Cf.Y,-M .B.ercc, „Pour uťic etude tastíWtiortBSälc ctpsyčliokjíipe. d« HnV pôt motene*, 3a úmbse de I'Ľiat modeme,ppM* 78 maxi htavnš.požadavky .obrany území. Stát si tak postupné vym*ř zuje prostor, který jeíté uení oním prostorem národním, jakýin se •itan.- později, ale jeví se už jako určila .oblast svrchovanosti, která má například výsadní právo razit pemze (ambice; feudálních knížat a později francouzských králů, aby se na jim podřízených územích užívalo pouze jejich vlastní meny, se nicméně naplní a2 za Ludvíka XIV.) a |e noMidkou určité vyšší hvmbohcké hodnoty. Koncentrace ekonomického kapitálu spjatá se zavedením jednotného zdaňování jde ruku v ruce s koncentrací kapitálu- informačního Qehož jednou dimensí je kapitál kulturní), a ta je zase provázena sjednocováním kulturního trhu. Veřejná moc začíná velice brzo provádět průzkumy wjyu zdrojů (od i 1194 se napríklad pro-vádí „odhad vojenských sil",soupis počtitvozů a ozbrojených mužfi, které má osmdesát tri královských rnčst a opatství poskytnout, když král shromaMije vojsko; v r. 122 [ vzniká, jakýsi zárodek 1 o/počtu, soupis připiti a vydání). Stát shromáždily imbnnace, pojednává J ti a n-disrribuuje, A hlavné sjednocuj.- teoreticky. Proiože zaujímá postavení, odkud vidí V3ecb.no, celou společnost, \ ykonávé - hlavně' prostřednictvím sčítání, statistiky a státního účetnictví - všechn} operace tomitzujicí ,\ - například prostřetínicndin.kartografie, jednotného zobrazení proston viděného z výšky, nebo prosté" prostřednictvím písma, nástroje shromažďujícího informace (napríklad v archivech) a kodifikujícího je jakožto jednotné - což s sebou nese jejich centralizaci do rukou kléru a vzdelanca, jejichž se stávají monopolem - všechny operace o6^M»fe«^; Kultura sjednocuje: stát přispívá ke sjednocování kulturního trhu tím, ?e sjednocuje pravidla - právm/lin^istieká, metrická -a homogenizuje lormy komunikace, zvláště komunikace úřední 'formuláře, tiskopisy stc-:.) Pomocí uzákoněných systému klwsifika ee (hlavně podle veku a:;pohlaví), .iírfldtóíEh^pífô&^^totó^11 struktur a společenských rltnalú - výrazných zvláště vAhgíii sebo v Japonsku - Má: utváří vwitíjlnistruktury a prosazuje-společně prinupy viůční a íh'dcuí.'mySJwikovc formy, jež jsou pro kultivova né myšlení totéž jako Durkhoimem a Maussem popisovaní prími-tivní formy klasifikace pro „mvšferui-divochů". Tím stát pomáliá X budovat to, čemu fikáme národní identita - nebo tradičněišíni termínem, náiodní povaha. (Sjednocot ací činnost státu v oblasti kul-tury, 00! je'zákiadnf prvek vzniku státu jako národa, se opírá pře- v dcvíXin o íkoíu a o zavedení všeobecné rjovtiiné základní výuky v devatenáctém století.Yat):k národní sp >le5iwti a inyílenka vse- obočné vzdčlatclnosti jdou spolu ruku v ruce; protože vpichni jedinci jsou si pred zákonem rovni, je povinností státu udělat z nich občany obdařené tuliovými luilturními prostředky, aby svá občan ská právamohli aktivně uplatňovat) lim, že SícoJu ■■ hlavně výukou dějin a speciálně dějin iitcr;iť^-:ry - prosazuje a všeobecné (v mezích, svéto rezortu) vštěpuje určitou: dominantní kultura, jež s&tím ustavuje jako legitímnifeuJMra národní, ve skutečnosti vštěpuje základy určitého „občanského náboženství", přesněji ručeno- základní předpoklady národní sebeprezrntace. Například, jak to ukazují Philip Corrigan a Desek Sayer, široké vrstvy Angličanu - nejen tedy vládnoucí třída - pěstují kult určité speciální - buržoázni a zároveň národní - kultury, k níž mimo jiné patřímýtus angliĚnnstvi - Englisbness - chápaného jako celek nedefinovatelných a aenapodobitelůých (pro ne-Angličana) vlastností jako i-eQtiomiblvss, viodertttion, pragmatisme, bostilňy to ideology, qnirklmtas, eccentricfttf. Národnostní dimenze kultury, velice zřejmá v Anjjlii, jež se (například v soudním rituálu nebo v kulttr královské rodiny) s neobyčajnou setrvalostí drží dávné tradice, nebo v Japonsku, kde je myšlenka náťodní kultury bezprostředně spjatá s myšlenkou stžfcu, am^áefee-.vSs-'-Fí'HncU bere masku itnivcrzáhiosti; sldon vyznávat národní kulturu jako něco vyššího* univCT/iálíjího., je podstatou nejen brutálního integra-lismu rqmblikánství (živeného hlavné zakládajícím mýtem univer-w'ilní Revoluce), ak i velice zvrhlých forem univerzalistického imperialismu a iritrniacionaiistického nacionalismu"1. Kulturní a jazykové sjednocování provází ten jev, že se dominantní jazyk a domimÄtoí kttlíura: vnueujirjako legitimní: a vSftchny ostatní jsou odvrhovaný jako nedůstojné (krajové). Přičtením universálnost: jcdnoimi ur&énnv jazyku a jedné určité kultuře, se \m> stě ostatní jazyky a kultury odtají na okraji jako pouhé zvláštnosti; ■\ protože utkto nastolené požadavky univerzálnosti neprovází uni* verzakzace možností- \c uspokojit, miiverzální se stává monopolem >m Corrpan a0, 0^mmrmatim at Cf. H BourcHeu,. 4S^^eSÉÄ«is$: farwbws&r-jb. C,Faur€ a.T BLsirop OkJ.), VAmM^e wBtfm způsobem -tafc zmrzače-ni vesvéto IJilštVí^k zěmu maji zahrazený prístup. Píávě koňceij^atós^ym-balřekěho jeapitá-lu uznání, ačkoli pvwijziYÁ. všemi teoriemi geneze stát», se-'jeví jako podmínka .nebo alespoň jako průvodní jev všesíh ostatních forem koncentrace, pokud mají ■být. alespoň mám trvalé. Symbolickým kapitálem je kterákoli„ flaälítiost (käpMikteMhokoii druhu - iyzický* elidhomický, kultur-hí, sociální), pokud je nahlížena xo^fátómí: čtotí&i: jejichž kategorie vnímání, jsou takové, že ji dokáží poznat (videí) á uznat,, ocenit. (TypicJký/m .symbolickým, kapitálem Jfc například čest, jak ji chápou stredomorské národy: vytváří1 ji Čisté 'jenom pověst, představa těch •druhých, kteří na základě ufeitý/cm ^©tečných přesvědčení vidí a hodnotí tu. a tu vlastnost « to a ta chování jako čestné nebo nečestné,) Přesněji řečeno je-to íbfma, 'f&mbýy& íáI#fcoH druh; Ifapjtáhj, jestliže je nahlížen V J&tegôíiíeh snímaní danýfeh tím,že si mhlížéjící osvojil dělení a opozice vepsané' do struktttry onoho kapitálu (napr, silný/slabý,, ■ve,l'kf/maiý:! bohatý/chudf, vzdSJa-rt#nevzd£laný apodSuV prplóže všechny prostředky k tomu, aby prosazoval a vštepoval ťrvalé ipíiincípy videnia dělení odpovídající jeho vlastním ^tukttuteovnjá stát, znamená to, že je i místem par excellence, kde se koncesuje a uplatňuje symbolická moc. Proces koncentrace objélctívKCřvaiié i\ todifikovanč formy symbolického kapitálu, kterou j© ka^íitíř právnický*.má $mu vlastni iogíku, otlJigtioti od. íogíky teeoitfaee kapltSto vojenského ntmfmmaiíMMů #&Bactéhi atřlnástém stoičtí existují v Evropě vedle sebe jhrisditee'.GíS^ klestostcé^a rozličné jtiEtsdikcc- laické; jtstaeeiíráiwskáijustíce knížecí, justice obecní ôhistské), spolkové, Pod jurisdikci knížete spadají ■Im imolm m-foptveší/ure- vrimlnettt• &í mnc& eí spécht- <;í.A. ismelin,. h'menf áe la pzovécfpcra- jti&äšitotre ..... - -.• r jmms, m'ů. ISíB^Sietl^KOTJíftirt.Veriag Sauer múlWKvm^m-^ l/o J t\ H, j. Bermw,. íate *0né UmiMuUan, Farmamn. vfVtmmn M'gal Tméition, CaíillSfidge, Harvard U nlversity Pros 1983, co kí s 55" ■ I > n vsi ■OS — - p ft A -g: Ss I ä £'2 »'S " » j c u, tí ís *s o a. — *t pr ?r ŕ k c-j? g; p c g" & n °- & «• -3 ■ '«S1 jS. ^ Sí s.- ^ < g 5' & 5, 9- s ä< í? ä ^ m O _ 5 '-t- p.s e r si u Sv ^ a ár s' e? 3 r- p a O- g T g <"* n. n ffc. ti - = < fi ?■ g D '« li- 2 § Ž3 111 ^P-S ä 3 S (K, 1 i S w. ß ^ •Í. "O I c" & t 5" U "S S f? Š R* st ä s3 a 5? 0 0 5? « S? Ji H: ft IS S § Š ^ ft* a" n. 'S SON IN S Q ^ r-! i. »V ft ííT íí: *W 1 5. fä u. S" t* ■ft r> s I 3- (v S o ÍSť o- 3 •-í. -o. C ^ 3 £2. 3 s o <ü í sr s- ■SI & n S 5* r$ X- 3: B: "" » r £ — 5s r- 5. o f? <; r 5 r; 5í S. **■ ES-■§■ -íľ S f 1 I Oř S- r P* í 33- S- 9 s ^* r*- 6i 5 |Žv tu-' ^ -si Q5 Vr; a. 5*. r ß £ g S" o •5" . S ^ 3 yí. ■» & es o < ť* tí* ■< S 3 3 w 1,0 sat & r 5 2 a í: f* 2 g. a ! ^ Q o s í 3 -s< o: CA- cn: 6 g » P-s 5 fs a- a- i? ř"0 a £• P( £ 0 " <« niv a. a S u r ŕ !ľ3 ft:- ° 3 £ O - Q1 ■s o r 7í & pv r S? S, t> S; ^ <5 ?r ^ ž X* i* 3 2 ~ Sí 'Í í* .K £s o S- ^ n e g: -ft ö q E ft ísf J?- S S S- o *- S, Ä & g C g- S,-g ft o r o n - - 1 'S 5* f 10 - r r- í S íjí- £a „ a :-=f O g a 3 ? 0 ; o . o a 3- ?; /í ^ s t?- fH. a — Ľ2ŕ ^ s. 5 a t; b ft< et íi o O (1 gf {Jf ^ K íi H S- 5 s. o S .g ^ ŕ1* 3 3*0 1í" g.Ns Cí s o*, c - o O C Existovala- .například šlechta aragónska, která se na rozdíl, od šlechty jmenované králem nazývala, jak pge-^. 6. Kjeraan, hombresde nátura, Sledi tou od přírody čí rodem,Jde o: významný rozdíl, který oSivldnělsrajeroli v bojích jakrneti samotnou: šleCHtOvi, ták mezi Šlechtou a lírálenr. na. jedné straně je &eehťfeíví takzvaiíě „přirozené", založené prostě na dědičnosti a veřejném tttnárií (ze strany ostatních urozených i neurozených), a na druhé Sléchíictví" legalizované královskýrri-aktem povýšení. Obě formy exisťiijí cíiouho jedna vedle druhé. S tím vsak - což dobře ukažujeAriette Jouanna'1 -vjak se moc povyšovat m šlechtice soustřeďuje v rukou krále,sta-fíit urozeností VAÚotem m uznání ostatní šlechty i lidu a prokazované smělostí a hrdinskými činy je pozvolna vytlačován urozenmií přUíSlovanoti státem a platnou na všech státem kontrolovaných trzích stejně Jako zavedená měna nebo školní titul. Král tak získává stále víc symbolického kapitálu (označovaného R. Mousnierern jako „věrnosti"1^ a má stále větší moc znovu ho rozdělovat ve formě hodnost a; poct: chápaných jako odměny: syniholický kapitál šfechtlctví .(čestno3tt povistX kíerý Spoctvai ve společenské lícte založené na víc« čí mfiné vědomém sociálním konsenzu, se. (objektivizuje, takříkajíc byítJkľátízuje :0osmm výnosů a ustanovení, jež vlastné jen potvmijí oiíef!;.fconsenzus),,Svým způsobem o tom vypovídají „velká vyhledávání steh ty" prováděná Ludvíkem XIV, a Colbertem; výnos z 23i března přikazuje pořídit „seznam slmm&nýchMecMcě obsahující'jejicb jména, přízviska, sídla a- erby". Poverenci pečlivě preztotifí»1vä}í::::;šlechtäcké tituly fpřičemfc se -královský rodopisec dostane V otázce pravých šlechticů do spory se znalcem erbů). S úřednickou Šlechtou, jež za své postavení vděiasvému kulturnímu kapitálus,se silné: přibližujeme logice státních jmenování a školních títulä^na rtíchž se zakládá ■cttrsus bonoťum. Rozptýlený symbolický .kapitál,, spočívající čisté- jen v kolek tivnto uxná.ttí.přediflzí.tiaátká v synnbottčký kapitál objěktípfxo-vartý, kod5fíkovan,ý\ delegovaný a garantovaný státem, v kapitál hymkmtíZQVmý. Wesnou ilustrací tohoto procesu jsou zákony přepychu, podle nichž se přísně hierarchicky odlišují symbolické 1 f projevy (zvláště oblečení). Síéchtý a občanů neurozených, a hlavné ■m&té různé stupne šjeclíty samotné1'5. Stát rozhoduje o: druhu lístek a tížívání ziátýdi, síríbtóých a hedvábných ozdob: brártí tím, aby si postavení šlechty osobovali neurození, ale sstrovej* tím také dosahuje. Si^í -a kpsí kontroly nad/hierarchií uvnitř :Mcéítty. $ úpadkem autonomního sebetříciění velmožů., žíslíává: král monopol na povyšování do šfecMlCkého stavu, a jak se hodnosti :udelOvah:é za odměnu postupně mění; v .odpovědná místil, vyžadující odbornost :a cestou k uředrickě kariéře ae stává určitý vUfstíš ■fsottamm,. fcfeMvg í monopol ■mjmemw&tá Pozvolna se ták utváří ona vysoce tajemná forma mocí, kterou předstihuje íkoc .vát:-ti přiděloval' vysoitéstatni'éřady.(poiver of appomtifig.mul ďlsmi&stng thě high -&fficm tf smtej). Stát, ustavený takto |ako ■■MlWjpact, iířadů. ti.privilegiíipunitHri o/bonotir, of offiM ftnd ■ofprMiegepf ják říká Eteekstonej.pfídSujé pocty {honoím) tôftje pasuje na ryífe povyšuje na: hmmmi% vymýšlí nové rytířské řády-(k-nighthoôciy, psopujctije obradné výsady jjjttäju'je: pairy (peers) a všediny držitele významných státních ftíakOí'-\ Jmenovaní je déřifiltivně platný a velice in}?steriázní akt, blízký svou lo^feĎa^QpeevnjagiÄj-'^ká' falšuje. Marce} 'WtW^Vak jako kovi-zelník. anobllfeiý?- w£ke$y kapitál víry nashroiíiáždéhý fungováním magického vesiriíta,. .prezident feptibiíky podpisující jmenovací dekret .nebo lékař vydávající nějaké potvrzení'-(p- Mémoci,: invaliditě apod.) mobi^^symboik^:híp0t dásHřOrdáždcftý V předivu a předivem vztahů uznání, jež jsou '^Íédn1iS#at«DnM.p'í*feera úředního svgía. Kdo potvrzuje pkítnosí. .potečení? Téh,. kdo udŽlíl titul umožňující potvrzovat, íído ale. potv.rínjjs jsflio. .samotného? Tak lze Jít pofid dál sajpáteki-až je nakonec „nutno-s.^zsstayiť', a podobné'jako to dělají leoíogové, můžeme pak, ten poslední (..nebo první) článek dlouhého-fetézu oficiálních posvécovaeích aktů nazvat státem'". Stát ■"■A.iúywm, teítemir do r<>,x>ih; la imbk.ssefmr^alse m la monarcbW abmhw, "' W. l;ogěl, «Můtié3é ďétat et raotlSIc sociál cle rjépenseiJea iois somptvuii-res en ijrsocedt: 14.85ti 1560",in PhvG.sti,; jsoa ;akty poznávacími, jimiž se do hry zapojují -struktury pohnání, fotmy a kategorie vnímaní, principy vidění á. ■rozllšováíní: přostředn-ietvím poznávacích struktur (podle.Cassirera..„symbolických fytWk*, podle Durkheima forem .Idääiíikačních, principů vidění a tmMímMíimž je v podstatě jen^ ,^0jí :2působ,jak v .rámci více mb&- rttéilS rfených myšlenkových tradic říci tpřégyež se dají spJiRgrasfc m cokoli na světč, a- zvláŠtčxia stťufcttiiy sociální, vytvářejí sociální-ílktéři sociální svět. PQzríávačí struktury jsou historicky -ustavené' formy, .to jest řorniyv 'saiisswóvském smyslu- nabodílés kowttáiřMyforiiíf ex tnstfr .iuiOj. jak říkal LeibMz, jejichž .sociálrií geneÄ lze tekonstruovat. A když zevšeobecníme drateemtoyskotj hypotézu, podle níž- „klasifikační formy" .aplikované ná svet ,ilprimiihíf' jíioti -plodem přiná* Ifižítostl- ke stwTctorám #sipiij».$S$ jsou jefteb, nositeli,...mCáeme z toho vyvadit, ;že v dlíerencovanféli srpale^Bosteeli stát vládne schopnosti" na itrčítéíit. daném území prosazovat- a všeobecně vštěpoval struktiiřy poznávání a hodnocení návzajeiii ái -podobíte či stejné,.a že je tedy bází určitého „myšlenkového: a imravmího kon--fbrmismts^ -0&Qůtíů- s Dtirkheimem), to jest: bezprbsfxeÄÍ, ůféin přečhážejífeí tiehč sh.ó'člyô smysli! svčta, zaMáda|M*lafšerjast syěta jako ,svěia obeěnéhQ cítíni-'. IFéíiomcnoiogové:, kteří tuto zkušenost vynesli na švSiOj.a etnometedologovč, KteH se ji snaií popsat, však saroiíSobĚ zriembžmijíepřávdu: z ní vydat počet; poiníjejí^tíž: jednak skutečnost;, -že. utváření principír yýsfeftíy- sřóciátoí škliíeč* ■n-ostlj.již se snaái výfežl^jesociáínípovahy,a je-ítoakptážktivdejaké MS - 441. 87 míry k formování těchto principů, na jejichž základě: áfctéfí yyíyS.-řejísociárafřá^.přLspfvá stát.) V málo diferencovaných společnostech jsouspolečaé prinei-py vidění íi:miW&vAtú (jejichž paradigmatem je opozice meÄ mužským: a -v&tíkým principem) nastolován.? v myslích: (či tělech) edým prestorovfm a časovým uspořádáním spóíečensftáho života ■a zvláště prostřednictvíni institučních ôWáM,-ä&íSÔm&i^i^ jících; ty,,kd.0 obřadem prošlí, od těch, late jím-neprošli. V našich sptíiečhostecli se na utváření a předávání nástrojů výstavby sociální skutečnosti rozhodující měrou podílí stát, jalcožto pořádající su-uktura a. instance regulující praktické činnosti Jednak- -neustale ■% :i:ialrvíilo,.skrze tělesně i mentální tlalcy :a příkazy vnucované jednolitě -yletrj. aktérům,, formuj e dispozice. Dále pak prosazuje a všt& puje veškeré základní principy klasifikace - podle pohlaví, vělíti, „odbornosti" atd, - a je zdrojem svmbolkM účinnosti veškerých institučních obřadů, například těch, na omů st zakládá rodina, mh&- všech obřadu uplatňovaných V systém u Školství, oněch posvěcujících muúliX nastolujících mezi vyvolenými a vyloučenými podobný trvalý a často definitivní rozdíl, jaký kdysi vznikal povýSením mi šlechtice. Zároveň se: vznikem astatu vzniká určitý druh společného, všem. jeho Afektům" vlastního historického i^mseendentíia, Stanovováníuv určitého rámce praktickým činnostem stát zároveň nastoluje a vštěpuje společné formy a kategorie vnímání a" myšlení, sociální rámce vnímání a -chápaní či paměti, sociální struktury, státní -formy kMsiilkacc, Tím vytváří podmínky li ijfčftémit: ibezpro-střetínímu souladu htíbttusň, na němž se pale žäfcMdá tu'čítý drah konsenzu o onom-celku sdílených zřejntostív^váfcjíčídt obecné iiitg.nl Rjtmus-spoiečenského kalendáře například - a zvláště .struktura školních práy.dnin, rozpomávájící velké „.sezónní migrace" současných speietSojstí - spolu s určitými, všem spóIÄýiťii objeiítiv-ními^ opěrnými body, zároveň- subjektivní piiriapý rozlišování ttrčitýn^zpisobeni harmonizuje, takže přes: víetíwr n«edufo.va-■telnost. žitých časů jsou „vnitřní zkušenosti .času'' dostatečně sladěné., aby to umožňovalo sociální život. Aby/dhom- však onen sklon bezprostfedflf se podroboval pří-iíazfen státu opravdu.pochopili, musíme odehnout novokantovský iritejÄtWálisnuiš a uvědomit si,-Že i>ozníh«cí-struktury nejsou fo> mami vědomí, ale že to jsou-dispozice těk-saé, a áe naSi .poslušnost .státních příkazů nelze chápat ani jako mechanické podřizování se 88 určitě síle.ani jako vědomý .souhlas s .určitým .nařízením (cl řádem), Sociálhí.svět je 'protkán volňniMi kpořňtífen,. .Jež jako taková fungují jen fl-.těčh, li* jsou disponsvájii je vrrímaí,,:a jež - .aniž procházejí cestami vědomí či kaKálaee - protomtýí hluboko :zasuté tělesné- disppzítíe, Právě tento souhlas ovládaných, se stoktu-íaml .sociálního fádu-j jehož jsou Jejich mentální struktury plodem, neni&ž-e vidět marÄsmuSi protof<í zůstává, ura^rřěflývihfelektijíilis-tické tradicí -filozofií vědomí: ? holického řádu je, že jsou určitému celku aktérů vnucený-poznávací-struktury, "které za svou trvalost a odolnost vděčí zčásti tomu, ■že. jsou, alespoň zdánlivě, kolterentní a. systematické a že.hšrmonu- '/ jí s .objektivními sti-ukturami sociálního světa. Právě tato bezprostřední tichá shoda (pravý opak explicitní smlouvy) zakládá onen vztah souhlasné, doxieké podřízenosti, který nás všemi nitkami X našeho podvědomí svazuje s panujícím řádem. Přiznání legitimity «9 O 9 s ^ * ti tí S. 3í 11. ■s í? 9 í? n n •c 3 a ■s s? III C f •3 K £2. -o. ft** ä aj g-1 '"' tí o. c s o 5, >í S s-w' i» sr t2 t, 5 Ifa^íl 8 f U g ™ s ° » g j*, ti e ffs i- * FT Nt ~- -SS' g 5 f J f ^ ä'g"| tř- ö c a » n - 2. ň "« w Sŕ 3- *c: g g g g. i«« S. á w B s. S 3 3 a O. Iff i f f I%1 i* C --e* *f V" -ľ£ O- " I g 3 S' 3 * ä & ô- S S fr b- o a 2 KS g" S ft g. ft íľ ' ft H & ft-Jfi © g ft 55 /v :ľj ?í **£ ft »s ô ~ s « .» Q " O g" n o s a s 3 ° m » & n - „ ™ „ í Ií'ä! 3 *i3 S. ft S- Ír S -'S m S, Ní >; w H, ft SN hC 3' *í4 ■5? c. **■ < Ja e» ft ft si c b> ft « i, cet e.. "-' í*- e £3 O Íri1 JST ^ P íví « ^ -5 ft* *w i3 O K Ü O. >a rs f). J? o 4 2, ? 4 F ft g. tí £ S i3 # 3t ■« sf í* o £ *í --w -o a _ a; o «j tí- Q o f I g- 13! t II "g f f % w 3 fí cr .-í s, s;.- s„ a "3 (Tří ť^-l M_M ^ J—j ^1- TS» l-n- irľÉ K .Tí n >« ^ '4 ^ H ST < (Si: "sí^o g,*!? p k" g a ?r s s s* c 5 c S 55....^ :-I|IiäJI! ft " S g -t B § w Stí TJ ft er ä i - ~- - «1 a TJ 0 i g> js » s, s i ■ô ^5 .r^I* , :. S TJ 3, R* s g O* fís Ö O (i B „ Ä g, C f ^ ft tí' % ö 1-2 g, a S ^ -ŕťí ss á ft a S ía £ SU gj C Ö f Ä * « Sv fe g: f fí: S- ta. -i' =S.:V"í X- q ?? ■* y. S c ft S' «5* ft S g; 5Í: aga * Ä » - 5 & es ^ !í S S ř ŕľ» ížt 3- CS r.-- ~ Í3T Íj Sf S © Q > ? — w ^ --J ' '^j t^'ŕ öS a 2 13. S*: Si 3 H a Ď a & a K ís c* x *== & g f * i á #'3 45- 2 g t-. * ä K ö T) {s & 8 - Š. f? « « 55, a j. Z ■ lŕ *s- S §■ V a S -jj r* v S Cf o ľa s 9 í* 2 á. g a 3 «i íl* P i* ft r* fí-Cl. ■JBt .0 : 'u d f* 0 .8: -S ^ 1 4 f ^ JT). í^. ^ ||.| ft, ^ ft ?TJ í 5s í*! k á. g g O.1 p5s ft o a o.. 'S I ft W n. tí. f ^ n* í? " ft is 3 ft P £. S- 3- g- fS; s3 ^ fC f-t 3% Ö. Ä: E' či n n. o **ä. ■a o X5 c G. o ^ ft- á. „ . . í II ft ěí 0 a S. n &■ "c ft 0 Jí -ß S. -2T r, 3- n ó:, ft. O: S 2 a 5"<> Kí ft 3 ■ o a q o SSM g ň" .55 ^ s? s* B ft ft f* cö Je tg 3tat|ale ve skutečnosti stát vytvářel lira, že říkal', -'čím by být měl, neboří pká by mite být v rozdělení moci postavení téoh, kdo onE0::4Iskör2yeäotrPräve na struktura pole právnického je třeba se;jsatBÄ především, osvětlit jednak společné zájmy držiteli! oné sjjecilirtí .formy kulturního kapitálu - schopného fongoyat jato .fe^iíál. symbolitfký jímž je odbornost právníka, a jednak specifické ■ zájmy .-každého z nich, dané jeho postavenřai- y dOštdinálo autonomním právnickém polí,, to jest v podstata jeho -vztahem ke královské íiiock Zjlsíírne tak, že všediny tyto aktéry vedlo ono pole fc khho,. äby mé osobní zájmy -.formulovali jako zájmy obecné, aby vytvořili teorii veřejné služby, veřejného řádu, a tím pozvolna ■odpoutávali stámi žájmn od zgjnra dynastického, od. „královského domu"; aby vynalerfj „Res ptibSica" a potonrrepxüMikÄJgta.iöstau-cl přesahující činitele ~ byť to byl í král kteří ji pi-ovizoi-riě ztělesňují: vedeni svým specifickým kapitálem a svými jed.notí»f mi zájin^řoasirlnuli títekuK -o stá tg, který ospravedlňoval jejích pozice a xaroveß vytvářel a itólawoval ■&&trßcm juris, jenž; pozvolaa př*« stal být' p.otihon fikcí právníkíj a j>ft$ei v autonomní řádvsehopný .podřídit, svým řunkcím a svémtt tangování Sroké.tmvy a prosadit «ff Jitko íeglíímirí, MONOPOLMI MONOPOLU f HeoddeHtclne od toho, jak $t; ^^'ítří státní monopol; na fyzické •a symbolické násilí, vytváří se pole bojů o monopol nu výsady .3: ttoto: monopolem spojené. Spolu s relativní .unifikací a univerza-lÍzačí,jež:pK}váz:Bjí xťod,8táfii,:Sg .státem produkasané a. posskytova-M ob.Kcne;zdľojc sousif etfují ť rúto néícdlika jedinců, (tento proces viliku státního tepltUu a jeho sionopolizace státní šlechtou, |eZ j^fcpžla k feno vytvoření, nefeo spíš jež spolu $ jeho vytvářením % vytv.oTila sebe, pomíjí jak \Wb^ív-tak po něm i. Blia«,>Tento monopol na univerzitní-m^boa vSak dotyční získat jen .za cenu toho, Že. se univenáltáam :tw:Ěilým xpfisobem (alespoň" záimíWš} podřídí 11 žc všeobecné přijmoa všeobecnou představu o vládě j;(ko legitimní a iieziši:né..TÍ, kdo po .Marxově způsob» píWraóejí oficiální obra/, v němž .se byrokracie chce jevit, a poplstiji býrokä-aty j«ko 92 uzurpátory univerzálního, kteří se -chovají jala? savtenstní. vbtóthíéí veřejných.zdroju, si neuvědOmujíi že p&víamsí vztahovat* k hod* notám neutrality a msttiffné' ítátfanoíttí veřejnému blate mí své ííelttky a žc spolu s tím, jak pokračuje dlouhý psotses symbolické výstavby, na jehož konci se objevuje si prosazuje oficiální obraz státu jako místa univerzality a ^^y ^^némpMpQx\,ms^iím ámkeionářum vnucuje; se stále -$0. silou. Monopolizace twímafittlh© je výsledek iiniveralíssice, jež probíhá především; uvnitř samotného Byrokratického: poIe;. Jak to ukazuje například amJýza.fitngováhí oné speciální instituce, zvané. komise - skupina osob pověřených v obecném zájmu určitým posláním, na nichž se požaduje, aby přebalily syérylastiií jednotlivé zájmy a vynášely výroky obecné platné ©íiélálhí osobností se. mtisí neustále snažit své -soiriaorrié hledisko ne-li přímo obětovat „hledisku spoleČhOstíVedy alespoň je prezentovat: jako hledisko legitimní, uiiiverzáhií.a to hlavné pomocí oficiálnirétoriky, Univerzálnost je, předmětem všeobecného uznání a obětovat í,. sobecké zájmy (a ,speéláfei£ -zájmy ekonomické); .se väeoĎeči# považuje z;t správné (flébsč .snaha povznést se od, ■sobeekého ;Md-diska jednotlivce k hledískw stopihy jeví a je jím schvalována j^^pi^jev'i^iShí:sM)pín>' za ho.dnotrioii-t a veškeré hodnoty i zříldádítjícíi mil jako- přechod od is -k oug&t). Fťoto také různou míra hmotných & KymboHckých vyJiiod uhí^er* zaližace hledí nabfeei všecliny -soaSM světy (dokonce ŕ ty, jejichž stKitegií je „pôÄľtiäiáost pmmdeľ% A světy které, jako právě syét byrokracie, poóríženůst iffliyerzíllníímt vyžadují ncJDálchav^j jsou pro získávání takových -\»ýhod pidt)ii obzvláäť přmiivou. Výhody univeraálížace jsou nepochybně v htótoífi jednotí z hybných pák toH.o,fe:«e uňiveržáím stále víc prosazuje. Přáv^ ony totiž přispívají k yyttTÍŕéhí švéiít, v němž jsou, alespoň -verbálně, uznávány unlvet'záíiiííiodňoíy (rozum,-fest atd.), a ke viníte kruhového proceaij-v nĚmž.áeunivemiízační-Strategie, slédtijící výhody (alespoň negiítiynl) spjaté s piltáMnítij tmiverzálním právídiům, a struktury dotyčného svitä,;ofíc!álne zasv^ceíiého-universíiíímii, navzájem posltejř. Sociolog nentfiže nevidžt, 5e.«.lítiteénost administrativní ptaxe se vším oním nedostatkem povinné, •nezištnosti, s případy ^zneužívání veřejné- služby3 (p^iyiásífto^áiií si veřejných stíitké a:í5lttŽeb,.kofti;poe(:kiipcení sylíveih «ta..J-a s věcmi ještě hor-Miňl, jáko p sprotekcíonářství",, přlvíj-áíií očí, porušování zákona, znetáMhí tenkcí,. se viíto oním pomijením či překračovártím 93 práv* za-účelem.zisku, má k oficiální normě fungování administrativy značně -.ůsl&ko. Ale nemůže být slepý ani k, tomu, že tato norma, pdžadujíbí 'Obětovat soiíla-omé zájmy poviiTOOstem daným funfceí C,£initet >.- A'.,?..f...-.— -----f...... . ■ - "" ^ - - - - ... - . ■.,* yw.V^VI V topí *\St I W~ todólogově dokonce říkají, že fo, co považujeme ,m< skutečnost, Je pouze jikůe vytvářenu stovníksm, Její něm k Jejímu pojme-mývání poskytuje sociální sttSt, Poukazují, na „skutečnost" není Wh metane dokonce ani;, z jejich M.e4:iska) a namítají, ze spotiStft éinpínj .označovaných' dnes .ve Spojených státech za .„rodížiý''t této dominantní dejinici vůbec neodpovídá a že když se podíváme na vMMnu dnešních společnosti, klasická rodina Je ve sromdtf-í s množstvím párů- žijících- společně bez. manželství, rodin -o jednom rodiči, manželských pára žijících odděleně atd, WínoMiii'zkušeností'. A je pravda, že ačkoli mame sklon pova-žoPdttůdirm.za ttáco přirozeného,:protože to výj>adá,jako by m tyla tiďjitMimr m skutečnosti je to- vynález nedávný (jak to ■dokládají Ěvlé$0 éríesovy a Andersonovy práce 0 genezi sou-JzromMho nebo Shorterovy o zrodu rodinného cítění), který • Pro jeto smgle^plwoôiou .cweoifiíoäbloglcko« pocftýbijost zde chci tivessc uspůií jedno clilo;.). KGubrkm-.-a.Jtíía&A. BtíMehi, Whatis Pamtlv? MoUňmíir%'iew, €M,, .Mayfiria FäMisMng-Co 1990. 1 . mícíe více nebo méně rychle zase zmizet (jak se tomu zdají nasvědčovat množící se případy soužití bez manželství a nová formy rodinných svazků, ješ nám před očima, vznikají). I když ale připustíme, že je rodina jen slovo, pouhá slovní konstrukce, porad jesle zbývá analyzovat to, co si lidé pod označením rodina představují, onu „rodinu slovní" nebo spíš papírovou (v obojím- slova smyslu). Podle některých etnometodotogů, kteří di»kurz o rodině považují ra jistý druh politické ideologie vytyčující určitou valorizováno a sestavu sociáluteb vzlahfu spočíva'tento dtskmz, at' běžný či vědecký, mí uwttémpočtu, spor léčných, -předpokladů. 2ttpwérrm zaklade antropommfixttjící,.'představy přičítajf cí skupině vlastnosti jedince, je rodina chápána jako realita přesahující Svč příslušníky, jako transpetsonálmpostava obdařena společným, šivotem a- duchem a určitým soba vlascním pohledem, na svět. Za- druhé; definice rodiny se podle nich ztotůÉimjí v předpokhida, ze rodina existuje jako oddělený sociální svát, který si hledí stále udržovat své hranice a to, co je uvnitř (na rozdíl od vně) mé sklon idealizovat jako posvátní sanctatn. Tento posvátný, skrytý:, do své- intimity uzavřený svět, oddělený' od vnějšůio světasymboMekov- bariérou prahu, se stále v sob% obnovuje a uchovává si suou oddélenost, svott púv.\cyjako překážka bránící jeho pnzruuif, jako strá/ce svý'J> mitřníc}} \ ale-rifosťí, hlídače „místnosti za krámem" ^aekstas^e). oblasti sott* ■krmní K téinaiu privacv bychom mohli ještě do třetice připojit téma domova, domu jako setrvale, stabilního rmstOí & -domáo nostijako permanentní jednoty, vdonicm, do/iekonzčtla předa-■vítíelnýpffMatrpalo -spjaté. Vfeiamily discourse, dlsknrm vedenou rodinou o rodině, je domácí jednota cMptma jako aktivníj vittí nadaný činitel, kteiý je schopný mysle!, cítil u jednat u je založen na určitém wlka zkidejioslnírb predpokladá a wwtn správmdro aomaabo ťin-Ťtfí; v rodině neplatí beiná zákony ekonomického suéta, je to místo důvěry (tiusimg) a daru fgivtog; - na rozdíl od trhu a:.postoji} nico za neco~, kde pamtfe, řečena s Aristotelem, phi-lia, což s.6 často překládá jako přátelství., aie ve skutečnosti to znamená rieripv. ttabost; místo, kde nepmuij" zájeoi v 1 trkem slo>it smysiii, tojosl oiaha o vyrovnaiam •směna. Pravě od rodiny btiný dfsfcmz čat,to, a nepochybně všeobecně, přejmi d modely ideálních lidských vztahů (například v pojmecb jako hratr- 95 V3 ^ Šijami:: S ? í « * ? í r- 3 v 9 G. sř S" O ?t£ 55 & & §< a » § 9r £r 'fi & *w a' ~< ■S d í 2 ^ s J & S iti, ■ z ■•i Z? «i sř- ■ S 3 ^ ft o " S ^ $5 .S" §jSs S ^ ^ £í JJ- Síl o ? N ^ 5 ? S> s; * Si. s* *v ^ O: & g. g- š- ä q s* s ~ r a a* J* y í* U ä ŕí S. f a ?f §< s. o ~_ * a es á s> íí at m *í- si a * e* ■* ^ 5 t> Ž S a & Sr in C- " g- § S ä 0 C** S. s, (ti ä § 3 j, n ííí v ^ * 3* 2 3: & ^ g. ĚL S 5 ^ ^ s* ^ Sä- S «5 O Sf 5 3. * 5 ss §L S1 p S. ^ tí. ? ? ^ ä i, s. -s: f í? s, ~ ^ ^ 5 s ° s O, < 3 tS- t 3 o. s; 2 I» tí: SP 5 O O Ä. ° S CS a< S. *^ 1 1 V; . tí- V "5 5 9: V. ^ a. d 'S* »*í 5? -S ^ f S 411 f Ä ^ s; ft: Ä í í* s ■ ■ 1 a i? ■s Öi IV: B< S % - š .á* SO r* i?' 'S , ass. 5j: äjí- ŕi- 3' S Qj KS, c, "5» Í- jv 5*r s* f it ti Sf EL .A ^ r r US' Ä" >ij. f*. fts-» S' s a "Š :ö- ra" q o s I * I 5í XT B § s ? S; w, S' S- Sf s. x ■5$ ta P & i. í: Sf & g M! C -3; O O N? § & g Vr š? s it ^ S'' '■Ä- g •3" S- . <^ í5* :ö Sä< 3 3. Si® ry t*, ■Ír &. ? &' & ä š> « ÍS 4. t §=1 ■y ta ís* S" ^ ^ « s f* * g Sic «4- S tí S*' í. S* -Svá ^ f i! & $T Ü f S s? S - -S *■* a. i* ■*3k ^ a,. to ■3. öS r*" íä<3 S rsv S: á f*- S. a »w. Is § ^ .ä -S- S. ^. S3f ** S &. 5 S Aj ■1 g- B. '£* í š 3 3 S S M is ■ S? , • *» e š2! S. * s, & i i % * !Ž ^. s S s S" Í ... .... a-, s S & 2i íl sc $ Q. t. « ^ Y f'I gl? I- *Ä Ü Tg- f>t.S Ä ť-í E>v -S«t «- rv. w *í -tsi: ^ -e« I * .3 «* «■ * ä g- »■ g a ^ S- fe. ^ e ^ :g q. .a ^. g .. ^ J £ ,5" g -3 ■3. »>■ í^>' ' - t* % w a. ä J3 § I *~ p:- ^ I «. ^ si « Rit s, & Si •Oos» Sit * "> ľ ř?S R ü I q, 11 *=> i? s. s s s t y .s ä s ti S* Q" >&. f? O ca S e í* .sfc ~ .g- íí ti. s3 -f 5 Si ~ <ť ~, ^ S S » f ^; Ii S O ^-K ^3 -*í *-- — o ^ s- 5 sí s it S- M ô P' & E- a » g- ••• o - ^ s ä- s a- ? 'S? £ 's- ? ^ •3 I f 8 I S * ~ «S ~ s *i p g C 'S & I ^ 3 g ä i. 5 & & o *• I » S •>* &■ g! Ä s s' s s X3 S" Ä íl1 ^ u WI 1- * s I ^ia-'a S. - & se 3 äS« *s £i ŕ&* Sä ^ pi Ö ^ ^ Ö ^ ■ *t i S Š i & 1- i I t * s t **• * s, s 55Q ^ s £ * m' ü< S, & !? £ I * S * § § 1 t ^< š- S" ~ I o S S- «SSM ? s a Pis is ^ 8 * fee 8 t f I ^ I S, & 1 & £ Ss is % Ht S;, a, ^. Si 'a .S ^5 1 s » w äs- E- S- s. 'ô j-- í-í CS' ■£■ ?S* ď ^ >v as ä S - ? ä 1 g S S C T» «*. O* S S I I f š- I ^ t Sa 3 Si S S< S: ?? tí Š sc ■ 3 G O v aj I k c o t S á. §• ft;< ~i Si O s' On " ^ ^> ° u ä é' ^ o s % # £f g.^Ä. c£ Rv g' ^2 !f í S if ^ " 8>tt m » TU ~. 2 « S' * « R* ^ ¥ ^ 3 P o S Sr o. á g ,5? Cľ Jf. 5, 3 1 3< a es* S3. s- H s a S" s 3 a. f § s s 8* S* at &v A's: 3 " •* * c ^ S ^ a S- 0 B ^ S »: ssv a a 'S: Š Ó" t i III f111Itfill ^ C- Bi. © S" a. is;, a c; a, tu' - ---'«!■ s- j* c Pi P O »f % % S 1 g. :íí Sf C? o :<& ^ -5, a t?'- g: á. 3 * a ! $ Q' «j. Q V1 ô? 2 5^ - - ~ů Si n S M S. "S SI'! S cs- S ^- ^ Sľ> s- s. » * « í Hl í^; U SS" tí & o ^ w ^ B' 2 w4 Ö K $ I & í* G. sŕ Ill s t- š 3: o S ^ B- 14,. « , Í.% £ S C o S O G if, ^Si SP" 2& k «5. 3 € S. 5^ fe* S ^ n ^ o Siv í-^ i* ^? I «* S" ^ *ö S: & o s a. ?ŕ g --- ■\5 :w\ Alf Vi. ^ /' S" h 5 & 3* 6 Q! ä f? s ^ -11 1st S: c; T: i u ~i S. S ^Sj ^ ^'- ^ S S R § SB» § & Si ss j s;'- Ti? ä a- i ÍU 'S ä -J. v ~ ~ ~ r- '-^ a y v ^ V I? =5 a S-a f f I I § S 8 3 'S š «a■ i* ^ s» s. ,e * * S « i c O r< u"^ (v 5 s 3 - » a ö ,c s, s o g 1 ^ S. v « h a- «9. ^ i * &*fi í S a< Si » S 1 Ät^'i § 5 1 R s g- m. w o * a & a - a- a?- W ft 's* -^^ I x! f ľ? a §■ s f f: Ö ^ 5^ h 3« 2% a*" a* a g_ o 8í a ■S X íl Ä » & 3 S. I £ S &' 5: Vi íl *^ c <3S ■ä, - sa. „ fei Ts %ev *» M S s, t Ř % .J- |v f s* sŕ^i 3 ~ :Í t f *■ & H fej Š 1: § t^l ^ § I I^'ä o ľ ö !" IM š fe■ st ■í ^ n lS: ^ >* ■ «9: ť ö- s ^ 1 9 ! S< ^ a- ■^: ó ^ ö a Ss a ™ S- S, > t « S1 h •si-a t" í» »> k S- b ú k S ä íí s n ^ ^40 t* iľ ^ ä. -s 9* f ^ S- I 'Sv t ¥^ ip^' ■iji \ä H: m ä' Ei "ä" —■ 11 TU S' <^i" ?^ ^ Sj. ^ v 1 *s, ^ e a. S. S S S- S H ,S- S 3 S « §■ s. ■ o * «1 a- •' s & S Š c' a •öS' v S..<4 3; S"3 Öle s't II f ^ 3* f g.»p ■ s; sa. ä & s* ^ 5.■ S? g", S žf S S Q S § 3 1: & 5 ° V ^ S I f S. «• I I ^- ^ §. I g & SS ^ Sy: & ^" 'S Ä te' v ^ 'Ši 1 §• S K S* S' ^ o « S ^ ä Ä t R» .ffl í R aj ■ S ^ i? 2- & > ? ^ ô ň is* Si ft ^ s g- % •t'sc I*-». é I' g1^^MIff! Q S s H O íly 0 d 1 .'s' ?s tí* i s ^ S *» c. r g fi k If ■g ^ ill • if r s ft s3? I® s- |ž £j* 'f* ti i 34 1 í la lit f T3 ^ S c, « Sf. >-| ft c " 1 S: g- f g- S ; s&l CEí «¥f * í" w ? s* u " g. ÍL Ä S Í3* -rt! « 2 r:- c — x (O S h ■ " * "i * ft é" ^ a i "v ä ^ h 5" g' ir Í. c- f- S ^ rs sji S. ü "a 3 Š 5 a S g- K ň &> *Je c?" S t :-£s ís; S S *S3 g ^ ^ 1 *T3 3 'í. g- Si % S;- 5 'S- š- 0 S ° a §•°* § 3- J & ^ ^ S S S1 o ^ i i ^ i % t s ^ o (4 xt Balili S. 5 S h =- S- ■ 9' S* ! 2 * S § §T y 3 ťšv f s s- |* 11- '•S: -5 <£<• «s. * -Vj 0 .3 D ^ s .C? § 9 S. 55 ^ ? ibilflliillll 'SS, ^: s* ^ 5 Si 6 o o: v,. Š I 3 & ^5í s a « Q: S5 *a- S" •Ô « q* s» a< ^ jš- ä ü. a i S If|VJ Ittels r (3 í ľ íí R- 45 a « t -s ^ ^ s-; s- §:• 5 < I S" I t ít C 5 5*" "Is Nä' st. Z HlMlfl * fí" S §. . 9 |f % 5s t & *P S-l * x ^ 11 ^: > % $ * i ^S1 SS' *t- o: S A -Si Šf O iß 'á ^ s. S! S. »• S» a « S. P fi- S. 1 ■» -S s q: * » a s S q ^ s, Is * « O n K, S S ~ 3í S ;v 5^ ss * 4-, & c ^ § a-, f 3 ''S- f 5S, :5Í S, .S* .§£ 8 Ö Sr £< V- 5. s£ *• a 2 IssSií^i^ s. * í* I - i ^ ° ^ aT S" o * s „ s i 8 S J í ». S í Ss 11 íŕ 's- & a-. E Q i: o 53; Šfe fe Š *a- " Fi S- ši. 3'' ?? i E "I f! *S C- *" O § 5- 5. ^ S- & ■«■■ S" -? s 2 g- * 5 S * Ä v. ^ —. : ^ —. S &. M í| ^ ŕS* *» -~" c '§■ ČS S1 55. '■» «- **■ tí: fi « S »• 2.ä ä? 2 Qi h' Ä „ j*1 »k s. 54- 5i fs s (ä » a g ^ O § 5s á" 'Si «* 1^5 í § I i íls 11 - - ^ t S. * J 5 & * g y 3 ^5; s S -a «: 3í s* .a. SSí. S- Ts *=* ©■ » *ŕ s? s v ,3 ^4 ... ('S. f5 *f S- :SS ^ a Ä. f S" S- #4 52 # o.. ^ s E S1 ^ tuk í* s í V Š S s. S •» ^ > S h S S % ä n 5 s s s g s,* *» * % ^ ^ * e- % t Q, s a. H g" ■R\ s- ,g ,j. >>* ta" ".S S « v.. .S .Sp (5 t* tí ?s 'S, -s v2 o „ ■S 55- rt. £s -3, & S 1^' . _ ^ .j s 511511is § icscf^1 a. 3 .S "* S; a ..... ?s. «••-< -5 & % í* ä 4i 2 5* d íl; , -a íS1 -W. {« ^ (í & sř B11 S, t* 1 *» S t: š- ? s ^ s •ä s" -s •? ~ 4-, 4« i; sa « » Itllltill-I <*: 'S* & ľ. fr! h- - ís- •« S Si. ís ^ s ft "**■ i r S; -P ■s. t. ö Í5 S- -§ S g -Si" -n* O" S ^ Si Ä í*1 r- ís. Ö. t <4 Rh 5 a. s' ■■ I 3 ~- S* S 0 v* Si O" "O - ö ■S* Ä ^« ä s s< i 2. 8 I 3 n é' c s- gí a S g S- 5' ?f f d. ft: fO S ; s J ti ní sä" íw. sJw K" £ř -fí - s 5 . *a » s- 3í 3 ..Si ->-* íTt. s. y = >s a- i ^ s: a í* S. s- fes g * % Q Í5, & 3 & S" ^ 1111 -i S: ... o: ™ S: Ö íSš. Sí •> ran |f ^ I- S ^ g. f, H' Sf ** ^ 5" I* "íi s* cT o; -s I ■> & S & j«. 5 - í*- »V & ú" .SA a ^ S ^ ft- a ía» -s, t jj. 3 g; H< 3 i i* .i I. tu c*' Sa :S5« »■ ^* a. ^ s í% G ti J3; > a- ,S xé ^ s S- U-. <£. ? g* s ^ §