POZNÁMKY:
1. Tvary s příponou -áiíuinii se tvoří pouze od přídavných jmen, u nichž se mění k, r, x v h, >k, oj: KpénKurí - KpennáiíujMM, CTpórníí -CTpo>KáiÍLUMŇ, tmxhm - TMiuáríiJJMM. V ostatních případech se připojuje přípona -eiíiuuM. Přízvuk je na stejném místě jako
u jednoduchého tvaru 2. stupně: HHTepécHee - HHTepéCHeňwHři, flCHée - acHéríiJLiMM. Přípona -áňuivtih je vždy prízvučná. Jednoduché tvary se používají převážně v přívlastku.
2. Jednoduché tvary 3. stupně většinou označují velmi vysoký stupeň příznaku (elativ): BawHéPiiuafl npoónéivia - nejdůležitější (velmi důležitý) problém, floópéMninň nenoBéK - velmi dobrý člověk, TanáHTnuBeŇLuuri CTyfléHT - velmi nadaný student, MeribHáŕiiuMe noflpóĎHocTu - nejmenší podrobnosti apod.
3. Opisné tvary se cáMbiŇ jsou stylisticky neutrální, se slovem Hanôónee (HauiviéHee) se používají spíše v knižním stylu. Používá se jich v přívlastku i v prísudku.
4. Opisné tvary se slovem Bcex (Bceró) se užívají pouze v prísudku. Bcex se používá tehdy, jestliže porovnáváme osoby nebo věci stejného druhu: Oh yivmée Bcex. Óto 3,qáHne KpacŇBee Bcex (3fláHnň). Bceró se užívá tehdy, jestliže porovnáváme s ostatními druhy: 3,qopÓBbe flopówe Bceró.
5. U několika přídavných jmen je možno tvořit třetí stupeň předponou Han- (pozor na pravopis!): HannýmunŇ, HanMéHbiui/iiži, HanxýfliuMM, HanĎónbiuMM, HanBbiciiiMíí. Užívají se zejména v knižním stylu.
Zájmena
Zájmena osobní
Jednotné číslo
	1.osoba	2. osoba	mužský rod	3. osoba ženský rod	střední rod
1.	h	tm	oh	OHá	ohó
2.	MeHH	Te6á	eró	eě	eró
3.	MHe	Te6é	eMý	eň	eMý
4.	MeHH	Te6á	eró	c č	eró
6.	(060) MHe	(o) Te6é	(o) HěM	(o) Heň	(o)hcm
7.	mhoh (mhókí)	toôóh (to6ók>)	hm	eň (éro)	hm
Množné číslo					
	1.osoba	2. osoba		3. osoba   U. ntJi kom pro všechny rody '	
1.	mm	bm		ohh	
2.	Hac	Bac		hx	
3.	HaM	BaM		HM	
4.	Hac	Bac		hx	
6.	(o) Hac	(o) Bac		(o) hhx	
7.	HáMH	BáMH		HMH	
52
53