6.6.3 Intonační konstrukce 6
Uán/iíi, CTÓH Ha Kpbi/ibu,é,
06-bRCHÁeT 6ý k By «U,»: —
rioAOÍíflM, u,t>in/ieHOK Ubin!
noBTopáň-Ka: u.bin-u.bin-nbin!
Éc/iM Bb'iyHMiiJb ypÓK, — noflapiÓTe6é u,BeTÓK.
Intonace emocionálně zabarveného hodnocení"
(T. Canrup)
ľlTMHbH 3apáAKa
riTižiu,a xÓMeT npoĎyAMTbCR, 3aneBáeT nécmo mv\u,a, noTOMý mto nTMu,e c nécHeíí npo6y>KAáTbCfl MHTepécHeií.
Ehótw b wiara3MHe
B Mara3MH np^uj/iM c pa6ÓTbi ľloKynáTe/iM eHó™. noKynáTby npoAaBuá flsa co/iěHbix orypuá. ToBopiÍT npoAaBéu,:
— flBe KonéíÍKM orypét;.
— AáňTe Hawi no orypu,ý!
— 3an/iaiwe npoAaBu,ý! ÓneHbtóhho. Mo/iOAUbi! 3a6npáňTe orypu,bí.
(3. MOLUKOBCKafl)
Realizace šesté intonační konstrukce je pro mnohé Čechy problematická zejména proto, že je pro ně nepřirozená. Jak je vidět na grafickém znázornění IK, v místě intonačního centra (které může být i na prvním slově větného taktu) dochází ke zvýšení tónu a tento vysoký tón je pak zachován až do konce taktu. V kratších taktech pak může mít část po intonačním centru vedie rovného vysokého tónu také mírně rostoucí tón.
IK-6 se nejčastěji používá:
A. při vyjádření hodnocení v každodenní běžné řeči. Používá se pro vyjádření vysoké míry příznaku, kvality, množství nebo stavu: Kaxóň cyn! Kanás KHura! 3t0t<J)M/ibwi TaKÓň CKyMHbiň! ľlupór TaKÓň BKycHbiň! 36/iokh! rioroAa! AG/iok! KhmN CnaTb xÓMeTbCfi! MHe rpycTHo! 3AecbTan sece^ol
B. při neutrálním zopakování otázky, která je složena pouze ze zájmenného slova (nebo se jedná o zopakování celé otázky); v tomto případě se většinou intonační centrum nachází v pozici zájmenného slova: éAY b KkieB. - KyAa? KyAa éAewb? KyAa Tbi éAewb?
C. při zopakování otázky po určité době, které uplynula od jejího položení; v tomto případě se většinou opakuje celá otázka: Bo cKO/ibKO Mbi co6pa/iwcb éxaTb? ÍAe,
Tbl rOBOpMLUb, /ie>KMT wypHáji?
D. při vyjádření nepochopení formou otázky nebo řečnické otázky (tazatel se obrací k sobě samému): KyAa fl no/iowii/i k/tohm? 3aneM oh Tyflá noéxa/i?
E. ve větách se zájmenným slovem, jejichž cílem je zaujmout posluchače: A hto r
6 6
3Haio! Kto k Hawi npne3x<aeT?
F. při vyjádření sémantické a syntaktické neukončenosti koncových větných úseků s cílem vyjádřit výtku pomocí vedlejší věty podmínkové: Écnu sto emě pa3
6
nOBTOpUTCH...
G. ve větách s porovnáním s cílem vyjádřit výtku: flpyrúx ocywAaeTe ...
H. ve větách s neúplným výčtem (cílem použití této IK je vyjádření neúplností): B 30onapKe Koro Mbi TO/ibKO He BMAe/in: c/iohob. //ibBOB...
100
101
I. při vyjádření sémantické a syntaktické nekončenosti v nekoncových syntagmatech ve stylisticky neutrálních textech a také v uměleckých popisných textech (prozaických i poetických): B 6pMH«e cnflé/i rocnoflMH, / He upadnem, / ho n ne flypHoň
HapýWHOCTU, / HH C/1MUJK0M TO/1CT, / HM C/1MUJKOM TOHOK; / He/lb3a CKa3áTb, / HTÓ6b[ CTap, / OAHaKO >k/ H HĚ Ta K HTÓ6bl MO/lOfl.
J. při vyjádření sémantické a syntaktické ukončenosti {vč. koncových syntagmat) s cílem přidat řeči emocionální zabarvení či lyričnost: Hóhm 6b'mn Henpoi7ifl,a,Hbi, / b HěpHOÍÍ Tbwie n/ibi/iľi, / wiepua/in, / CBe™/in Toná3HbiM CBeTOM / órHeHHbie «iyxn, / creK/iaHHbiMM KO/ioKO/ibMMKaMM / 3BeHe.nM flpeBecHbie /inryoiKM.
1. Poslechněte si výše uvedené příklady použití IK-6. Poté sami věty čtěte.
2. Poslouchejte a opakujte. Věnujte pozornost rozdílům v realizaci IK-6 s ohledem na změnu emocionálního významu výpovědi.
KaKÓří fywnbMi KaKÓň 4>M/ibM CKýHHbiň! Ka«óň 4>M/ibM npeupácHbiň! KaKáfl My3biKa! KaKáfi iwy3biKa npeKpácHaa! KaKáfl My3biKa ywácHaa! KaKáfl y hwx Me6e/ib! KaKáři y hmx Me6e/ib 3aivieHáTe/ibHafl! Katan y hmx Me6e/ib HeKpacÚBaa! KaKÓň koctkdm! KaKÓň KOCTioivi xopówkiň! KaKÓR koctiom n/ioxóíí!
3. Čtěte slova. Jaký význam je vyjádřen pomocí intonace?
Ten/io ceró^hh! Bece.no Ha BéMepe! flywHO 3flecb! A°>«At> iwt! CnaTbxÓMercfl! Benep Ha ABopé! řl6noK! fleHer! PyneK! Eyiviam! Kapanflaiiieň! U,BeTOB! í16/iokh! Ap6y3bi! 3e/ieHb! KoT/ieTbi! Cyn! AHaHacbi! Pbi6a! Maco!
4. Čtěte výrazy. Jaký význam v těchto případech vyjadřuje IK-6? Pokuste se na výpovědi navázat a logicky je rozvinout pomocí jedné či dvou vět.
A} Kyfla a no^oíKkifl KOHcnéKTbi? fae a eró BCTpená/ia? 3aneM OHá npnéxa/ia? Hto a 6ýAY c 3tmm flé^aTb? noHewiy oh hě ripnéxa/i? Korfla OHá sepHäTCfl?
B) CaMÚ CMOTpe/in 4>n/ibM...; flpyrwwiflaěTe KHurn...; Ewiy pa3peww/ia nomu b kmho...;
O HĚM 3a60TMUJbCfl...
B) Éc/im Thi He Cflé/iaeuub yponoB...; Éc/iki Tbi He npnAeiiib BOBpeMfl..,; Éc/in re6á BbirónaT M3 ujKo/ibi...; Éc/in Tbi He HafléHeuib ujapcp...; Éonn ™ He CAawb 3K3awieH...
ľ) A hto a BMfle/i! A hto a npoHMTayia! A hto OHá paccKa3a/ia? A kto MHe snepá no-3BOHM/1! Kto k Haivi npne3>KaeT! Koró a BcrpeTH/ia!
5. Utvořte opakovací otázku podle vzoru.
Vzor:     - Kó/ia noéxa/i b MocKBy.
- Kyfla? Ky^a noéxa/i? Ky^a Kó/ia noéxa/i?
OHá 6bi/iá b KpbiMý.
y Heě 3áBTpa 3K3áMeH.
OHá noiu/iá b Mara3MH 3a x/ié6oM.
OHá c BáHeň He pa3roBápnBaeT.
ľléTfl 3aHniwáeTca b 6n6/inoTéKe.
6. Věty z předchozího cvičení obměňujte a procvičujte opakovací otázky s IK-6.
7 Čtěte. Věnujte pozornost intonaci.
Benepaiwn / b flówie 3a>KMrá^n CBenkt. Ee cseT/ibie r/ia3a / cMOTpe/in c y/ibi6Koň. B KOMHaTe / 6bi.no ywé coBceivt TewiHÓ.
6 1
Te/viHe/io no senepárw / TÓnbKO k no/iyHOHn.
Bce cnacT/iMBbie cewibu / noxówn flpyr Ha APyra, / Káwflaa HecHatnviMBaa cewiba / necnáCT/inBa no-CBoewiy.
B HéKOTopoM u,apcTBe, / b HéKOTopoM rocyflapcTBe / >KH/i-6bi/i HBáH-L(apeBHH.
8. Přečtěte si úryvky uměleckých textů. Při čtení dbejte na odpovídající výslovnost ve všech aspektech.
Il'MHbie a/uiéťi. OTpbIBOK
li ropHiíu,e 6b'i/io Ten/io, / cyxo / n onpaTHo: / HÓBbiň 3anoTMCTbiň o6pa3 b /léBOM
ymý, / nOfl HUM nOKpb'lTblM HMCT0M CypÓBoR CKáTepTbKD CTO^, / 3a CT0/1ÓM 'Ui( lil
Hi.iMbiTbie ziaBKu; / KyxoHHaa nenb, 3aHHMaBiuaa flá/ibHuři npáBbiň ýro/i... / mi i.i iiciHÓň 3ac^óHKM c/iáflKo náx/io ia^mm /- pa3BapMBUjeňca KanycToň, / roBaflUHoři /
M IclBpÓBblM niACTQM.
(M. A. EyHMH)
102
MM