versus sociální patologie společnosti



žAgresivita dětí
žProjevy extremismu ve školách
žHomofobie
žKázeňské problémy
žNetolerance, předsudečnost
žKonzumní způsob života zasahujících do výchovy
žŠikana
žZávislosti
ž....
ž
ž

žUrčitá bezmoc pedagogů
ž
žNeschopnost čelit realitě (?)
ž
žNedostatečná příprava pedagogů
žv rámci studia
ž
žUvědomění si vlastních hodnot, reflexe měnící se společnosti
ž

žRozvinutí sociálně poradenského servisu ve škole
žPodpora neučitelských profesí na školách
ž(školní psycholog, asistent pedagoga, speciální pedagog, sociální pedagog, ...)
žZpracovat v rámci vzdělávání pedagogů
žémata sociální práce, sociální patologie, multikulturní výchova, osobnostní rozvoj
ž

Význam hodnot
v práci sociálního pedagoga


/z řec. axiá – hodnota, cennost/ - nauka o hodnotách a hodnocení



(k samostudiu)



žZa vůbec první skutečný pokus o odpověď na otázku, co je hodnota bývají považovány dodnes
nedoceněné Sokratovy teze, kdy zásadním smyslem lidského poznání je podle něj...
ž...snaha porozumět člověku, tedy naleznout životní orientaci. Výzvu „poznej sebe sama“ nadřazuje
úsilí „poznat kosmos“. Skrze „starost o duši“ nalezne podle něj člověk schopnost rozlišit dobro od
zla, pravdu od nepravdy; naučí se rozumět mravním základům života.

žNa Sokratovy myšlenky navázal jeho žák Platón. Ten se domnívá, že je třeba odhalit nejen
skutečnost v její podstatě, ale také dokonalost této podstaty. Skutečný svět je podle Platóna jen
odrazem dokonalého světa, světa ideí.
ž Každá idea však nezaujímá v systému pravé skutečnosti stejné místo; některé stojí výš, jiné níže.
žNejvýše vystupuje idea dobra jako symbol mravnosti.

žV antickém období se pak objevila ještě celá řada vynikajících filosofů, kteří věnovali lidským
hodnotám svoji pozornost. Je to historická epocha, která v mnohých směrech nebyla nikdy překonána.
žZ díla jejích vynikajících osobností, ať už z oblasti filozofie či kultury čerpáme dodnes.
ž(př. Plútarchos – nejvyšší hodnota je ctnost a vzdělání, o všechno ostatní můžeme přijít)

žPo období „rozmachu ducha“, kterým starověk byl, přichází doba středověku. Křesťanství pozměnilo
antický světový názor, zaměnilo svobodu antické filozofické spekulace za obhajobu církevních
dogmat. Jejich nezpochybnitelnost není přitom ani tak záležitostí rozumu, nýbrž víry člověka v
Boha.
žVědomí křesťanských pravd překračuje hranice rozumových schopností člověka; tyto pravdy mu byly
zjeveny. Středověký člověk potřebuje k životu znát své místo v Bohem stvořeném světě, věří ve
správnost norem, jež mu stanoví, co dělat může a co nesmí.
žJeho víra je garancí životních jistot.
ž

žV novověku je novým pojetím vzdělanosti, podle kterého nejdůležitější roli v lidském poznání musí
sehrát věda.
ž
žToto pojetí vzdělanosti tak vychází především z úcty k objektivním poznatkům a faktickým
vědomostem. Zároveň je měřítkem při ustanovování všeobecně platného hodnotového systému.

žVzdělání je hlavní hodnotou, která je ceněna především v době osvícenství.
ž
žJe prostředkem, který má zamezit zlu a sociální nespravedlnosti.
ž
žPomocí něj se mají otevřít člověku nové obzory a objevit cesta k takovým ideálům, jakými jsou
rovnost mezi lidmi, spravedlnost pro všechny, občanská mravnost či svoboda.
ž
žPro mnohé osvícence je také nejvyšší hodnotou příroda.

žNeomezené možnosti vědy se staly předmětem kritiky filosofů již v 19. století. Impulsem se jí
stala práce německého filosofa Immanuela Kanta, který uvažuje o tom, čím se řídí ve svém myšlení
subjekt při poznávání obecných zákonů světa a jakou logikou se týž subjekt řídí ve svém jednání.
žNejvyšší normou pro lidské myšlení i konání je podle Kanta mravní zákon, který má každý člověk
v sobě.
žKantovo dílo se stalo inspirací nového filosofického směru, vzniklého v 2. polovině 19. století,
axiologie.
žTato filosofie zredukovala veškerá filosofická témata na téma jediné, téma hodnot.

žV současnosti je axiologie pouze jedním z filosofických směrů.
ž
žTéma hodnot se však od sedmdesátých let dvacátého století znovu dostalo do popředí.
ž
žTento znovu obnovený zájem o hodnoty byl důsledkem rychlých kulturních změn, které se v moderních
společnostech udály a které způsobily bezradnost mnoha lidí v otázkách jejich životní orientace a
smyslu života.
ž
žSnahy o hodnotovou výchovu, které byly tehdy započaty, trvají dodnes.




žvytvářejí společenské závazky mezi jedinci
žpůsobí na individuální a kolektivní identitu
žvytvářejí jistoty ve vzájemném styku
žjsou důležitým spojovacím prostředkem mezi generacemi
žmohou omezovat silné a ochraňovat slabé
ž

žPřírodní hodnoty
žCivilizační hodnoty, společná organizace
žod rodiny po stát
žSféra duševních hodnot
ž

žHodnotami jsou všeobecně platné normy lidského chování
ž/hodnotami nemohou být výlučně
žindividuální hodnoty/
žHodnotami je to, o co usilujeme
žHodnoty jsou zvláštní vlastnosti
žPodstata hodnot spočívá ve vztahu
ž

ž
ž
žPedagogická nauka o hodnotách 1900-1930

vkrize společnost, éra prázdnoty a individualismu,
vnejistota a bezradnost v ústředních otázkách, které se týkají hodnot, norem, smyslu života a cílů,
vnarůstají psychické problémy, sociální konflikty atd.
•ohrožena celá společnost




Øpředráždění smyslu přespříliš vjemy a ducha přespříliš informacemi
Øpřetížení rozhodovacích schopností příliš mnoha možnostmi volby
Øsmrt trvalosti, krize identity
Øškolský program
ØRok 1965 – americký program hodnotové výchovy
ž

žRok 1978 – kongres o „odvaze vychovávát“
žRok 1979 – 30 tezí k výchově a vzdělávací úloze školy
žvýchova musí zprostředkovat přesvědčení
žvýchova znamená zakládání vztahů
žvýchova nesmí jít z cesty k nejvyšším hodnotám
žzvláštní význam se přikládá základním hodnotám a právům obsaženým ve výchově
žsouvislost práv a povinností
žhodnoty úcty a důvěry
ždosažení ctností
žochota sloužit a plnit povinnosti
žláska k domovu a vlasti
ž

žPedagog musí mít odvahu a sílu neúnavně předvádět mladým lidem to,
co pokládá za smysl života


ž
žPluralitní
ž(mnohonázorová)
ž společnost
ž
ž
žPožadavek na hodnotovou výchovu rozšířen
žpo celém světě
ž

žRodina
žŠkola /oblast pedagogiky volného času, sociální pedagogiky/
žStát
ž
ž/Osobnost pedagoga, osobní příklad člověka/

Když dospělí pochybují,...



žStav současné společnosti
žProblémy současného světa
žJaké jsou hodnoty mladé generace?
žPožadavky na rodiče, pedagogy, na školy, na komunitu, na společnost…
žJak připravit mladé na vstup do světa dospělých?
žZměny společenských podmínek vyvolávají možnosti změny hodnotové orientace
ž

ž
žvýchova řízena z vnějšku /klasické předkládání hodnot/
žvytvořit šanci prožit hodnotově orientované jednání, ve kterém si nacvičí zacházení s osobní
svobodou a sociální zodpovědnost
ž/téma pro sociální pedagogiku/
ž

žV této době plné rozporů a kompromisů je velmi důležité hledání a poznávání dobra, aby člověk
dokázal v té neskutečné nabídce „možností“ rozlišit pravé a pomíjivé hodnoty a zorientoval se v
různých životních situacích.
žPřes mnohé nepříznivé stránky současného světa stále existuje mnoho moudrých zdrojů a příkladů
nekonečného lidství, z nichž lze čerpat inspiraci pro vlastní hodnotovou orientaci.

žNejvýznamnější hodnoty – rodina (28), zdraví (19), přátelé (10), děti, materiální hodnoty (9),
žseberealizace, vztahy (7), svoboda (5),
žživot, pravda, vzdělání/studium, příroda (4),
žKoníčky, manžel, respekt, já/sebeláska (3)

žDůvěra, řád, spokojenost, přítelkyně, pokora, legrace, radost, bezpečí, duševní vyrovnanost,
identita, péče o druhé, tvořivost, intuice, čas, pomoc, zkušenost, člověk, smířeni, morálka,
lidskost, empatie, poctivost, upřímnost, přirozenost, tolerance, úcta, sebeobětování,
psychohygiena, dobrota, lidskost, psychická a fyzická síla, slušnost…

žPřirozenost, víra v Boha, bezpečí, domov, vnitřní klid, řád, důvěra, přítelkyně, matka, čas,
spokojenost, auto….


žČernobílé vidění světa, zklamání, strach ze smrti, obava z budoucnosti, nenávist, omezenost, moc,
bezmocnost, obavy ze ztráty, tma, obavy, aby dobře vychovali dítě, ztráta ze zaměstnání, nemoc,
strach z vody, z výšek, velkých psů……

žNejvýznamnější hodnota – co je pro mě nejdůležitější (jedna jediná)
žPět nejvýznamnějších vlastních hodnot
žPět nejvýznamnějších lidských vlastností
žPět největších hrozeb společnosti
ž

žRodina (30)
žZdraví (30)
žPřátelé (17)
žLáska (15)
žPráce, profese (7)
žVzdělání, moudrost, vědomosti, poznání (6)
žBezpečí, spokojenost, někam patřit, pomáhat, víra, sounáležitost…

žTolerance (17)
žUpřímnost (15)
žSpolehlivost (11)
žEmpatie (9)
žPravdomluvnost, čestnost, přátelskost, humor, vstřícnost, cílevědomost, spravedlivost,
naslouchání, laskavost (od 6 po 3)
ž
ž

žZtráta nejbližších (21)
žNemoc a bolest (13, 6)
žZklamání a zrada (8)…obava, že zklamu (4)
žSmrt, bezmoc, nesvoboda, ztráta zaměstnání (7-3)
žZ finanční závislosti, nespravedlnosti, budoucnosti, války, ….

Podzimní semestr/2012



žUpřímnost (14)
žTolerance (12)
žSpolehlivost (10)
žPracovitost, pokora, poctivost (6)
žČestnost, empatie (5)
žObětavost, ochota (4)
žOdvaha, věrnost, ochota, obětavost, oddanost, smysl pro humor(3)

žRodina, děti (25)
žZdraví (24)
žPřátelé (12)
žLáska (10)
žSpokojenost, víra (7)
žSvoboda (6)
žPořádek v rodině, peníze, práce (4)

žLhostejnost (20)
žNásilí (16)
žChoroby (8)
žChudoba, moc a peníze, ztráta morálky, moc a peníze (6)

žHodnoty
žRodina 13, zdraví 13, láska 11, přátelé 9, poznání a vzdělávání 6, peníze a materiální hodnoty 8
žDále pak svoboda, život, seberealizace, kariéra 3
žDále spravedlnost, historické dědictví, sebeúcta, překovávat překážky, čest, pravda, sny, vášeň,
volný čas, radost, já, harmonie, tolerance, víra…..

žUpřímnost 8, čestnost a fair play 8, tolerance 4
žDále moudrost, pracovitost, spravedlnost, laskavost, být tu pro někoho, otevřenost, skromnost,
poctivost 3
žDodržovat hodnoty, plnit sliby, být sám sebou, humor, důstojnost, optimismus, empatie,
dochvilnost, spolehlivost, odvaha, laskavost, trpělivost, samostatnost, svědomitost, slušnost….

žZtráta blízkých 12, vážná nemoc 10, strach ze samoty 8, sobectví a individualismus 4, smrt 4,
neschopnost sebeobsluhy 3
žDále ztráta zaměstnání, ztráta jako taková, neužitečnost, fanatismus, chudoba, osobní selhání,
strach z noci, z výšek, strach zpomalit 2,
žStrach z morálního úpadku, krátkozrakost, strach ze změny, ze špatného rozhodnutí, osobní bankrot,
náboženský fanatismus, z pronásledování kvůli víře, strach z budoucnosti, modernismu,
negramotnosti, vyhoření, zklamání, neschopnost ovlivnit okolí, válka, chudoba, násilí,
negativismus…