• •Nacionalismus a střední Evropa •Pragmatistické řešení • • • •Radim Šíp, MU •sip@ped.muni.cz • • • • • • MOTTO: •Přívlastek „národní“ v poslední době všude naznačuje, •že něco není v pořádku, že už to není, co by to mělo být. • (Sándor Márai, Deníky I, 1947, 206) • Obsah 1. 1. 1.Pragmatismus – hlavní rysy 2.Modernita a nacionalismus 3.Podmínky a příčiny vzniku nacionalismu 4.Modernita a nacionalismus 5.Nacionalismus a střední Evropa 6.Pozdně moderní situace a nacionalismus 7.Pragmatistické řešení Pragmatismus – hlavní rysy •Pragmatismus • Øpřijetí důsledků darwinismu Ønedůvěra v Pravou strukturu světa Øexistují věci, situace, struktury nezávislé na našem poznání ØALE neexistují pevné formy (podstaty, esence, pojmy mimo prostor a čas, věčné relace, neměnné funkce) Øvše podléhá změně Øpoznání je časná záležitost a je zde od toho, aby neurčitou situaci => určitou, uspokojivou Ø Ø Ø Pragmatismus – hlavní rysy Ø Øprostředkem poznání = racionalita = kontrola důsledků Øpodstatné – kontrola důsledků jednání, událostí – –MORÁLNÍ MAXIMA PRAGMATISTICKÉHO POJETÍ POZNÁNÍ Ø Øjestliže současné formy (identity, instituce, zvyky…) nejsou schopny řešit problematické situace => racionální povinnost proměnit tyto formy Modernita a nacionalismus •Vztah modernity a nacionalismu Ø2. sv. válka => co bylo její příčinou? Øodpovědi: VelkÁ krize, důsledky vyrovnání po 1. sv. válce, a nacionalismus Øteprve druhá generace intelektuálů => 2. sv. válka – nacionalismus – modernita Ødnes: – Zygmund Bauman – Holocaust and Modernity – – Charles Patterson – Věčná Treblinka – – Michel Foucalt – Je třeba bránit společnost – Modernita a nacionalismus •Př. Foucault: Je třeba bránit společnost • (Il faut défender la société) ü ücharakteristika moderního nacionalismu – jen vedlejší téma v analýze politického diskurzu a vzniku jeho buržoazní verze üpolitická moc definována a odvozována od války mezi vládnoucími a ovládanými – aristokratická verze dějin namířena proti absolutismu panovníka (panovník = zrádce moci válečné aristokracie, která dobyla území Galie v 4.-5. st.) üSieyés: skutečnou moc má mít 3. stav, protože on utváří hodnoty (zemědělství, řemesla, obchod) a řídí (státní úřednický aparát) => „sociální tělo“ => üpozději (poč. 19. st.) národ – určen občanstvím, nikoli příslušností k třídám, narace o válce jako legitimizaci vlády proměněna na vnitřní politický a ekonomický boj ü Modernita a nacionalismus •Př. Foucault: Je třeba bránit společnost • (Il faut défender la société) ü üběhem 19. století se ale válečný princip objevuje opět, pozměněn üvliv proto-sociologie, medicínské vědy, demografických studií (vliv poznání obecně) => nový způsob ochrany „sociálního těla“ = „biomoc“, „biopolitika“ = série různých technik manipulující lidi jako skupiny üochrana zdraví „sociálního těla“ => regulace zvyků, zdraví, populačního růstu, sexuality, „krve“ a „zdravého života“ ü => oživení starého rasismu + vynalezení nového pojetí slova „národ“ • •„…Čím více podřadných druhů bude mizet, čím více bude odstraněno nenormálních jedinců… tím více já – nikoli jako jedinec, nýbrž jako druh – budu žít, budu silný, zdatný, budu se moci množit… [N]epřátelé… nejsou nepřáteli v politickém smyslu; ale jsou nebezpečím… vzhledem k populaci a pro ni…“ (Foucault, 228) ü ü Ø Podmínky a příčiny nacionalismu •Tento typ diskurzů umožněn •hlubokými strukturními změnami přechodu tradiční společnosti do společnosti moderní: • 1.Rozbití tradičních úzkých komunit => prostorová i sociální mobilita 2.Nový druh flexibility dříve typický pouze pro městské obyvatelstvo (20%) • •„…[K]aždý obyvatel musel chtě nechtě pozorně sledovat finanční situaci, pohyb peněz, události, které ovlivňovaly situaci na trhu – Pissané a Janované proto, že byli závislí na obilí z Romagne, Sicílie či údolí Rhôny, vlámští soukeníci a valcháři proto, že se obávali nezaměstnanosti při zastavení dodávek anglické vlny, pařížští a lyonští tovaryši kolem roku 1430 proto, že mír s Burgundskem pro ně znamenal snazší život...“ (Rossiaud, „Měšťan“, 132-133) 3. 3.Nutnost vzniku centrální daňového systému a úřednímu aparátu • • • Podmínky a příčiny nacionalismu – èvysoká míra flexibility a mobility, individualizace, nárůst konfliktů, hrozba anomie – –Nástroje, jak společnost stmelit a nivelizovat: A. A.Peněžní systém a generalizovaný trh (G. Simmel) B.Nové způsoby disciplinace společnosti a s tím související nové pravomoce a nové působnosti státu (M. Foucault) C.Dva typy nového sociálního pouta (E. Gelner) üliberální republikanismus ünacionalismus Podmínky a příčiny nacionalismu •Liberální republikanismus üosvícenský racionalismus – üosvícenský kosmopolitismus ünezadatelná práva člověka – (dlouhý diskurs 2. stol. – 18. století – práva původně odvozená od Boží moci a odpovědnosti vůči bohu, v osvícenství „negativní svoboda“, viz Komárková: Původ a význam lidských práv) ürovnost je zajištěna Univerzálním Rozumem, Abstraktní rovností – –předpoklady èMýtus „Univerzálním Rozumu“ èMýtus „Lidské přirozenosti“ è –– příliš formální, intelektualistický, nepochopitelný pro většinu obyvatel – –Velice příhodné pro lidi, kteří chtějí opustit ghetto => úspěch Židů ve Vídni, Berlíně, Praze… Podmínky a příčiny nacionalismu •Nacionalismus ütouha po „kořenech“, ü„kořeny“ nejsou prostě etnické / naturálně –kulturní, ale „nacionální“ ühistorismus – snaha spojit to velké z minulosti se současností => – hledání společných hrdinů, jedné sdílené historie, jednoho společného jazyka – è* biologické koncepce národa => – – jedna historie, jeden jazyk è nutnost potlačit etnickou a jazykovou pluralitu a variabilitu – –è národ = jediný ručitel rovnosti => ROVNOST UVNITŘ NÁRODA Podmínky a příčiny nacionalismu •Proč nacionalismus spíše než liberální republikanismus? 1. 1.Nacionální mýty poskytují lidem „hmatatelnou“ blízkost – blízkost krve a půdy. –> pocit široké a přitom účinné sounáležitosti 2. 2.Tato blízkost umožňuje číst z původně etnických jedinečností a prapodivností „běh dějin“ (náš národ určen k přežití / obohacení ostatních národů – cizí národ určen k zániku / ke službě) –> pocit hluboké existenciální jistoty, národ jako historická a božská prozřetelnost 3. 3.Tento mýtus může snadněji integrovat všechny sociální třídy bez toho, aniž by fakticky byla narušena stávající hierarchie (všichni jsme Čechové – je jedno jestli je někdo dělník, bohatý buržoa – tvoříme jednotu) –> potřeba konzervativního uspořádání nově se objevivších sociálních tříd a nerovností Modernita a nacionalismus •Lesk a bída nacionalismu • –Lesk üdočasné, relativně racionální řešení rozpadu starých sociálních vazeb üposkytnutí pocitu silné solidarity ü – Bída ü nacionální koncepce poskytla elitám nového „boha“, kterým mohly manipulovat masami ünaprosto děsivé řešení pro etnicky silně smíšená území – střední Evropa, území bývalé Jugoslávie, africké oblasti vystavené koloniální politice utváření sfér vlivu -> vznik umělých státních celků atp. Nacionalismus a střední Evropa •Teorie 4 zón E. Gelnera (Národy a nacionalismus, Podmínky svobody, Nacionalismus): 1.západní (VB, Španělsko, Francie, Nizozemí…) – silné kultury + stabilní říše vytvořili alianci – nebylo nutné obrození, naopak zapomínání na různost. 2.Silné kultury čekající na utvoření silných států (Itálie, Německo) – (nestabilita – fašismus, nacismus) 4.Východní zóna, kde byl nacionalismus potlačen – carské Rusko, Sovětské Rusko, Sovětský svaz – „umma“ – Lenin potřeba vysoce disciplinovaného oddaného řádu náboženského charakteru, potlačení nacionalismu 5. 3.střední Evropa – příliš etnicky a kulturně promísena, nacionální řešení = katastrofa Nacionalismus a střední Evropa •Gellner, Podmínky svobody, s. 101: • •„…Existovala zde děsivá směsice odlišných kultur promíchaných geograficky i ve svých sociálních strukturách, jejich politickým, kulturním i náboženským hranicím, chyběla jakákoli koherence či vzájemná podpora…Nacionalismus začal s polonormativní, polodeskriptivní etnografií, něčím mezi záchranou akcí a sociálním inženýrstvím. Jestliže měly být potencionální jednotky kompaktní a homogenní, bylo nutné provést ještě něco – velké množství lidí muselo být buď asimilováno, vyloučeno, popřípadě zabito. V průběhu prosazování nacionalistického principu byly použity všechny tyto metody a používány jsou dodnes…“ • ünejde jen o viditelné a bolestné události – vymístění Maďarů, odsun Němců, odsun a likvidace Židů a Rómů, předválečný štvavý nacionalismus üjedná se o celou strukturu událostí a podmínky formování státních útvarů ü Nacionalismus a střední Evropa •Rádlova kritika dohody ze Saint Germain, kde se píše „českoslovenští občané jiného jazyka“ • •„…V Československé republice jde o určité národnosti: o Čechy, Slováky, Němce, Maďary, Poláky, Rusíny, Židy… tyto národnosti nejsou ani cizinci, ani přistěhovalci, ani menšinami, chráněnými více méně neurčitými zákony proti vládnoucímu národu, nýbrž jsou to konstitutivní jednotky státu…“ (Válka Čechů s Němci, 156) • •Ale na to už bylo pozdě, nacionalistický princip byl dávno v běhu. • •Příklad Československo: üběhem 1. světové války zde nebyl prostor pro ne-nacionalistické řešení rozpadu Rakousko-uherské říše üMasaryk musí svůj „ideál humanitní“ kloubit s neexistujícím a nebezpečným mýtem existence „Česko-slovenského národa“ ü Nacionalismus a střední Evropa ürealita vzniku Československa – A.Soubigou, TGM, s.302-303: • •„…Problém tkvěl v tom, že aby mohla být vyřešena hospodářská krize na Slovensku, bylo třeba zvýšit dodávky uhlí. Ty však závisely na produkci ostravské uhelné pánve. Tím lze vysvětlit, proč českoslovenští činitelé na mírových konferencích tak trvali na získání části Slezska. Bez něho by bylo Slovensko ztraceno a bez Slovenska by německý vliv v Čechách byl o mnoho silnější, protože za (byť sporného) sčítání lidu z roku 1910 mělo Slovensko tři miliony obyvatel…“ – üzformování Československa = dědictví Rakouska-Uherska– etnický vysoce smíšený stát (Češi, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusíni, Slováci, Židé) na ještě menším území, stále více se prosazovalo nacionální hledisko – čím více se uplatňovalo, tím více se stávalo možné vyhánění, vysídlení, likvidace, vymístění – • • Nacionalismus a střední Evropa – ünarůstání napětí – Slovensko požadovalo slíbenou autonomii üstrach z postupné desintegrace – autonomií Slovensku by se otevřely debaty na autonomii pro Němce v Sudetech, Poláky ve Slezsku, Maďary v Poddunajské nížině a v dalších příhraničních oblastech ü30. léta vystupňování problémů ü* Slovenského štátu a 2. republiky na území Česka ü2. světová válka a po ní – 1.likvidace Židů a Rómů 2.ztráta Podkarpatské Rusi 3.odsun Němců 4.vymístění Rómů, Maďarů a dalších národností do pohraničí a jinam 5.spory mezi Čechy a Slováky překryty a zakonzervovány vládou KSČ • •è ideál nacionalistického myšlení = etnicky a kulturně „vyčištěná země“ Pozdně moderní situace a nacionalismus üpo 1989 – oživení a eskalace národnostních problémů => rozpad ČSFR a vznik dvou států üpo 11 letech vstup do EU – integrace do EU struktur, úzká spolupráce •Nejedná se o náhodu – žijeme strukturně ve zcela odlišné době, pozdně moderní: üobrovská vztahovost a provázanost – kapitálu, pracovních příležitostí üpředevším provázanost a křehkost způsobené nad-nacionálními (nad-státními) riziky: bezpečnostní, environmentální, ekonomické => silná provázanost velkých nad-nacionálních celků, nutnost jejich spolupráce a integrace •U. Beck Those who plays the national card lose ürizika pozdně moderní doby => nový způsob politického myšlení a jednání – nad-národní üto si vyžaduje radikální oddělení státu od nacionalismu (podobně jako si náboženské války před 300 lety vyžádaly radikální oddělení státu a náboženského vyznání) • Pozdně moderní situace a nacionalismus üpotřeba změny myšlení při přechodu od nacionalismu k post-nacionalismu üzřetelně, ale nejsme schopni porozumět pocitům druhé strany: Češi vyhnaným Němcům a naopak, Maďaři Slovákům a naopak ümentální klička ve vnímání historie – úhybné manévry: 1.př. příklad snah o oficiální omluvu a objevení se závažných dokumentů – známý profesor : jedná se o masochistickou a nezdravou, pubertální reakci 2.přítel Maďar a jeho vztah k Trianonské smlouvě: „Evropa se k nám zachovala jako k nějaké špíně, ale my jsme chránili a zachránili Evropu před Turky.“ –– typické: obě reakce vynechávají historicky důležité informace –ad 1. důležitá zjištění v dokumentech objevených v českých archivech (Adrian von Arburg) –ad 2. fakt, že územní ztráty Maďarska byly většinou ve prospěch zemí, kteří se bojů s Turky intenzivně účastnily – Rumunsko, Srbsko, Podkarpatská Rus, Slovensko ü • Pragmatistické řešení •Pragmatistická terapie: üneexistují pevné formy – esence, podstaty ü„pevné formy“ jsou pouze naše konstrukty utvářející se jako naše nástroje k snadnějšímu přežití Þpoznání stejně jako naše identity jsou takové konstrukty Þ utvářejí se proto, abychom si zajistili snadnější přežití ü üpragmatistické pojetí inteligentního jednání: Þkontrola důsledků našeho jednání a prostřednictvím nich i teorií, identit a pojmů, které byli příčinou a funkcí takového jednání Þzměna těchto konstruktů, jakmile se ukáže, že přinášejí víc negativ než pozitiv Pragmatistické řešení •Pragmatistická terapie: üidentifikace problému: zacházíme s našimi identitami jako s něčím stálým a neměnným üidentifikace procesu konstrukce identit: 1.utvářejí se prostřednictvím „mýtů“ a „příběhů“, které formují naši osobní a kolektivní zkušenost 2.utvářejí se prostřednictvím sociálně kontrolovaného výběru částí zkušeností a vynecháváním „sporných“, „lživých“ pasáží, příběhů atp. üterapie = postupné otevírání se „podvratným“příběhům, otevírání imaginace prostřednictví edukace a performačních technik –př. Ochota představit si, co znamenalo být v noci seřazen na malém náměstí po tisících a být hnán za tmy z Brna směr Rakousko, slyšet střelbu, vidět hrubé, nevzdělané mladíky ze Královopolské s rudými páskami na rukou, jak mlátí všechny ty, kteří nemohou, být znásilněná v noci Pohořelicích, vidět umírat desítky lidí na tyfovou nákazu, později pracovat na jednom z jihomoravských statků v postavení velice podobnému otroku. Pragmatistické řešení •Pragmatistická terapie: üterapie = hluboká proměna výukových kurikulí literatury, občanské výchovy a historie: 1.literatura – vyřazení „nacionálního lyricismu“ = nevybírat díla do literárního podle národnostní příslušnosti, ale podle kvality či funkce 2.občanská výchova – zdůrazňovat, co je našim okolním státům a kulturám společné a proč; nutné proměnit nacionální axiologii na evropskou 3.historie – vyhnout se pozitivistickému důrazu na data a „velké události“, důležité události učit prostřednictvím dějin všedního dne, z dějin zdůrazňujících boje, války politické, ekonomické přejít ke zdůraznění kreativního, mírového života kultur a etnik (příklad učebnice Aleny Gecse) • • • • •Děkuji za pozornost