žLidé jsou hlavním bohatstvím Evropy a měli by být centrem politiky Evropské unie. ž žMemorandum o celoživotním učení ž ž vnení moderní název pro dálkové studium ž vnení to náhrada denního studia vJe to vzdělávací technologie založená na řízeném samostudiu v vNová vzdělávací filozofie, základem je změna vazby student-pedagog na studující - instituce ž žTěm,kteří nemohli studovat žTěm, kteří se chtějí „učit celý život“ žMožnosti vzdělávání pro ty, kteří jinou možnost nemají žJe určeno dospělým,vyzrálým,motivovaným žvzdělávací program přichází za zájemcem domů žspecifické studijní opory, vzdělávání bez vzdělavatele, pedagogické impulzy žčasové možnosti různého charakteru žkonzultace – telefon, fax, e-mail,…prvky prez. studia žčasový rozsah individuální I.Fáze – Poštovní distanční vzdělávání ž( 30. – 90. léta 19. století, rok 1837 korespondenční kurz těsnopisu) žII. Fáze - Multimediální distanční vzdělávání ž(90. léta 19. století – 90. léta 20. století) žRádio, kinematografie, gramofonové desky, televizní vysílání, video, telefon, College of Air) žIII. Fáze – Internetová distanční vzdělávání ž(současnost, př. E-learning, …) žSpolky, asociace, sdružení žEADTU (sdružuje evropské distanční univerzity a asociace podporující e-learning, rok 1987) žČADUV (Česká asociace distančního vzdělávání) dobrovolné nestátní sdružení vysokých škol) žNCDiV (Národní centrum distančního vzdělávání). Oddělení Centra pro studium vysokého školství ž žDistanční formy v rámci tradiční vzdělávací instituce. ž žModel instituce zaměřené výhradně na výuku v distanční formě (není v ČR) žUčivo, respektive obsah žCíl žVzdělavatel žVzdělávaný žVyučovací metody a postupy žOrganizační podmínky žMateriální podmínky žTutor žKonzultace (osobní nebo pomocí multimediálních technologií) žChatování žVirtuální učebny – lidský hlas a psané slovo žVideokonference žE-mail žStudijní balík -Úvodní dopis -Průvodce studiem -Tištěné opory -Multimediální studijní opory žširoký rozvoj, počátky roce 1937 – Radio Sorbonna žV současnosti síť velkých institucí podporovaných státem a umožňují studium na všech úrovních žNejvětší je Národní centrum distančního vzdělávání – 350 000 účastníků, 1000 stálých pracovníků, zhruba 500 kurzů žVýukové balíčky, převládají tištěné texty – aparát pro samostatné řízení studia. žDále telefon, fax, audiokazety. žDále asi 1100 veřejných organizací distančního vzdělávání – profesní vzdělávání v podnicích žDistanční vzdělávání na univerzitách – 30 center – koordinace přes Meziuniverzitní federaci, studium spíše humanitních věd žPrůkopníci, již od roku 1914, korespondenční studium zakotvilo již v roce 1944 v zákonech. žOd roku 1970 vládní podpora, většina dostává příspěvky na kurzovné žNorská výkonná rada pro distanční univerzitní vzdělávání – vznik v roce 1990, žNejvětší část studujících 25-40 let při zaměstnání – moduly, které vedou k získání diplomu žZejména – management, marketing, cizí jazyk, historie, matem., počítače žPřijímací zkoušky ano i ne, kreditní systém, texty, multimédia, korespondenční forma, telef. spojení, shromáždění, hodnocení,…. žvelká lidnatost, nutnost rekvalifikovat velké skupiny vzhledem k transformaci ekonomiky. žnárodní centrum distančního vzdělávání, 1992, žpopularizace distančního vzdělávání, koordinace, příprava školitelů, reformování školství, žvelký program korespondenčního vzdělávání určeného zemědělcům – radiotelevizní univerzita, kombinace s dálkovým studiem, 3 hodiny týdně sledovat televizi, zkoušky, pozitivní výsledky, nižší náklady, společenský efekt, negace – velké odpadávání až 75%, což je běžné. žOd konce 60. let v Milton Keynes, mohutný rozvoj, inspirace pro další země žbez přijímaček nebo požadavků na předchozí vzdělávání, kdokoliv starší 21 let, zaplacení poplatků – otevřené distanční vzdělávání. ž90 000 studentů. žObory sociální, ekonomické, humanitní, přírodovědné a další žNaprostá většina chce dosáhnout na bakalářský diplom žPřes 4500 magistrů, 700 Ph.D žPodstata korespondenční kurzy, výukové balíčky, speciální komplety, rozhlasové a televizní kurzy, žSetkávání s pedagogy, vysoce kvalifikovaní, ale nevyučují ž280 center po celém britském souostroví žzaměstnanci – kolem 900, 6700 tutorů a konzultantů, 3200 dalších pracovníků žza vše se platí, asi 250 liber ročně + cestovné, poplatky,pro nezaměstnané příspěvky od ministerstva žvynikající odborná činnost žobor, který je hodně neprozkoumaný, vyvolává potřebu teoretických analýz a objasňování žNizozemsko – obdobný model, nezávislá, finančně vládou podporovaná otevřená univerzita, 60 000 studentů, ždruhá příležitost k vysokoškolskému vzdělávání, již od 18 let žHlavně právo, ekonomie, management, sociální a přírodní vědy žDlouhodobé tradice – lidová osvěta – Dělnické univerzity, Baťovy školy práce, Vysoká studia pedagogická…ovšem stejně jako početná studia dospělých při zaměstnání nebyla distanční v pravém slova smyslu žaž po roce 1989 žvětšinou komerční báze – filiálních zahraničních škol – Evropská škola korespondenčních kurzů, texty, kazety žu nás pomalu na vysokých školách – nový zákon – dost významnou část českého terciálního vzdělání žČeská asociace distančního vzdělávání univerzitního – 1993 žNárodní centrum distančního vzdělávání – 1995 žSpíše experimentální podoba, kombinace s jinými formami žVelká složitost příprava – náročné programy, nedostatek kvalifikovaných pedagogů žLogistika distančního vzdělávání – sladění programů žSotva lze u nás očekávat britský model žOvšem začleňování se již děje žzapojit se do celostátního systému distančního vzdělávání žvytváření vlastního systému žvyužívání způsobů distančního vzdělávání ve vlastních programech žRok 1992 při MŠMT – Národní rada pro distanční vzdělávání žFond dynamického rozvoje vysokých škol – rok 1992 – 1994 žZájem o vzdělání žPotřeba a nutnost celoživotního vzdělávání žZměna profesní orientace, rekvalifikace žEkonomické důvody žZájem o nové vzdělávací formy a technologie žEvropský i světový trend žNedostatek kvalifikovaných odborníků žFinanční náročnost zavedení žKonzervativní přístup tradičních institucí žŠpatné zkušenosti s kvalitou dálkového studia žPřeceňování didaktického významu aktuálního využití moderních technologií žNekvalitní přístup vzdělávacích institucí > žKvalitní studijní program žVyškolený tým pracovníků – autoři studijních opor, administrátory, managera, tutory žOrganizační zajištění žTechnické vybavení žDospělý, vyzrálý jedinec, schopný samostudia žSplnění vstupních podmínek žMotivace žFinanční zabezpečení žMalé provozní náklady žNízké pracovní úvazky žNulové požadavky – koleje,menzy, atd. žÚčastníkem se může stát každý bez ohledu na vzdálenosti, atd. žNutnost zaškolení pracovníků žPotřeba distančních vzdělávacích opor žNáklady na technické vybavení žZaložení a financování organizačního pracoviště žIzolovanost ž žvysoce kvalitní studijní interaktivní texty s metodikou žefektní distribuce žpodpora studujících;zpětná vazba, konzultace,poradenství žhladká organizace žefektivní koordinovanost z hlediska tvorby programu ž žpropojování s prvky prezenčního studia ž ž význam didaktický i sociální, potřeba občasné interakce ž žpedagogické impulsy žmechanismy pro stimulování žzpětná vazba o pokroku ve studiu žKaždé vzdělávání je účinné, když je nepřetržité ž žRozvržení studia žStrukturování materiálů žPravidelnost žPovzbuzování a ujišťování žtexty obsahují cvičení, otázky, problémy, ž modelové situace a odpovědi žodesílání úkolů – zpětná vazba žposuzování, ohodnocování, evidování úkolů ž žceloživotní učení pro všechny žnová vzdělávací příležitost žzásadně se liší od tradičních způsobů žstudijní opory – základ distančního vzdělávání žrůzné způsoby podpory učební činnosti a jejich význam žřada problému a překážek – často zaměňováno žza kombinované studium, nedůvěra v účinnost,atd. žOtázka budoucnosti. ž žRozdíl mezi učebnicí a studijním textem pro distanční vzdělávání