Identita Základy psychologie a sociologie Svatomartinská výuka 11. 11. •Osobní identita - více či méně uvědomované představy, které má o sobě samé osoba •Sociální identita - určuje sociální příslušnost, členství v určité kategorii lidí •Běžné koncepce: totožnost, stejnost osoby v čase, stejnost osob tvořících sociální společenství (kategorie) •Postmoderní přístupy: identita měnící se podle situace, času, místa, okolností, roztříštěnost •Politika identity – sociální hnutí usilující o uznání, boj proti diskriminaci •Diskuse o národní, občanské identitě •Od identity odvozujeme konání „udělal to proto, protože se cítí být…“ Dichotomie v pojetí identity •Autenticita-integrita-kontinuita-relativní stejnost v čase-sebedefinování-definování druhými-odlišnost od jiných-uvědomění si odlišnosti-afiliace s lidskými společenstvími •V psychologii různé směry zkoumání identity (tři málo komunikující pohledy dle Macka – psychologie osobnosti, vývojová psychologie, sociální psychologie) •Dichotomie jednotlivec x společnost z perspektivy kritické sociální psychologie https://www.youtube.com/watch?v=fr2PGbHHCWg&list=PL528A6A714B6796B6&index=7 • Základní teze •Stále probíhající proces (identifikace, imitace, sebe-uvědomění, prožívání rozporů mezi aktuální situací a ideálem…) •Ve společnosti se utvářejí „senzitivní momenty“, období, kdy se očekává určitá proměna, dosažení určitých charakteristik jako známka zralosti •Self je konstruováno ve vztazích: •makro-úroveň kultury, ekonomiky, demografické aspekty, politické a institucionální hodnoty, materiální prostředí, třídu/socioekonomický status, etnicitu/rasu… •mikro-úroveň interpersonální komunikace, včetně médií – sdílené hodnoty, ideologie, normy, které jsou sociálně konstruovány a sdělovány prostřednictvím symbolů, významů, očekávání… Teorie identity ega •Vychází z psychoanalýzy, vývojové, poradenské a klinické psychologie •Identita jako vnitřní stejnost, kontinuita sebe a jiných, organizace sebevnímání •E.H. Erikson: propojení identifikací z dětství, současných identifikací a základních životních závazků, ego identita – vlastní schopnost udržet vnitřní stejnost a kontinuitu pro sebe i jiné •Důležité aspekty: •Krize (výsledek vývoje v pozdější adolescenci je buď dosažení identity nebo zmatení identity) •Moratorium (adolescence jako doba, které je poskytována společností pro utvoření životaschopné identity, experimentování, zkoušení rolí) •Boj mezi egem a superegem •Stupně hodnotové orientace (děti – absolutní víra v autoritu, adolescenti - snaha asimilovat protikladné zdroje, dospělost – etika, zodpovědnost za sebe i za lidstvo) James E. Marcia – pojetí identity •při vývoji identity kombinoval přítomnost krize, hledání a závazků •na základě toho definoval 4 potenciální stavy identity: • difúzní identita - člověk v této fázi, stavu neprožívá krizi ani závazek, je velice snadno ovlivnitelný vrstevníky, často mění názory v souladu s očekáváním skupiny, které je členem, jeho sebehodnocení je závislé na hodnocení druhých • náhradní identita - stav, ve které jedinec své postoje, normy nekriticky přebírá od autorit, bez potřeby ověřovat je vlastní zkušeností • status moratoria je krize identity, spojená s pocity úzkosti a pochybnostmi, aniž by jedinec na sebe bral skutečné závazky, toto období je plné experimentací a zkoušení si rolí • dosažená identita - krize zažehnána, otázky čím jsem, co jsem jsou vyřešeny, dosažená identita spojuje přítomnost, budoucnost i minulost ve smysluplný celek, stadium moratoria a dokončené identity svědčí o vyspělosti jedince, lidé v tomto stavu mají vyšší self - esteem a mnohem větší blízkost reálného a ideálního já • •lidé ve fázi náhradní a difúzní identity jsou často dogmatičtí, neflexibilní Možné stavy identity (v adolescenci) Závazek přítomný Závazek nepřítomný Krize přítomná dosažení identity moratorium Krize nepřítomná předčasně uzavřená identita difúzní identita Teorie sociální identity •Tajfel a kol. výzkum meziskupinových vztahů a skupinových procesů •Personální identita = přesvědčení o svých dovednostech, schopnostech a vlastnostech jako jedince •Sociální identita = aspekt sebepojmu jedince odvozený od poznání svého členství v sociální skupině spolu s hodnotou a emocionálním významem spojeným s tímto členstvím •Výzkum předsudků vůči členům jiných skupin, sebekategorizace – abychom mohli pozitivně smýšlet o sobě, potřebujeme pozitivně smýšlet o našich členských skupinách https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/21802/predsudky-a-skupinova-prislusnost-teorie-skupinove-identity. html/ Postmoderní přístupy – konstrukcionismus, diskursivní psychologie, narativní přístup •Společné rysy: •Situační, dílčí aspekty identity, závislost na historii, kultuře •Utváření identity skrze interakci s druhými •Hodnoty a jejich interpretace, dynamika a kontinuální změny – •Identity se prolínají a splývají •Sbírka rolí jedince, jejich navrstvení, flexibilní střídání dle kontextu •Identita se soustavně tvoří a přetváří, pluralita měnících se významů, identita jako příběh o sobě - pro sebe i pro ostatní •Možnost nahlížení z různých úhlů •Význam jazyka •Otázky spravedlnosti •V posledních letech kromě důrazu na jazyk i důraz na afektivní prožívání, tělesnost a materiálno, interdisciplinární přístup • •„Lidé vždy a všude mají vzájemné vazby k společenstvím, nějak chápou sami/y sebe, vyprávějí své příběhy o tom, kdo a co jsou nyní, kým byli a kým budou – a to vše je zdrojem jejich identity a předmětem zkoumání v této oblasti“ (Bačová, 2008, str. 124).