podzim 2019 3 Porozumět sobě i vztahům (obzvláště) v pedagogických situacích s využitím poznatků sociální psychologie. Proč? Abyste se snáze stali takovým pedagogem, jakým chcete být. Abyste si našli vlastní cestu, jak věci dělat, na níž budete spokojení. Aby byl seminář opravdu seminářem, potřebuji …abyste byli přítomni pozorností i myšlenkami. …abyste přemýšleli, diskutovali, ptali se a oponovali. …abyste přinášeli svá témata, zkušenosti, názory, postřehy. …abyste byli otevření, vytvářeli si názory a přijímali nové úhly pohledu na známé věci. …abyste si chtěli něco odnést, ne jen sedět. 4 ... mluvíme o něčem, co už jste probrali jinde. ... mluvíme o něčem, co vám připadá nepoužitelné, moc teoretické, bez kontaktu s praxí. ...vám to nedává smysl. ...nesouhlasíte či máte jinou zkušenost. ...potřebujete něco jinak. 5 ...nerozumíte. ...chcete vědět víc. ...chcete jít víc do hloubky. ...chcete téma propojit se svou zkušeností. 6 ☛Generální pravidlo: řešte své případné problémy s ukončením semináře nejpozději v okamžiku, kdy nastanou, lépe před tímto okamžikem ☛Popište mi svou situaci a navrhněte řešení. ☛E-maily posílejte na: 7477@mail.muni.cz ☛Seminář bude zakončen závěrečnou prací, která ověří dosažení cíle semináře, a nad kterou povedeme odbornou kolegiální rozpravu při zkoušce. ☛Kritéria úspěchu práce stanovíme společně v semináři. 7 ☛lze míti 3 absence bez udání důvodu ☛není třeba se omlouvat a nedělejte to ☛pokud by vaše absence měla překročit tři, požádejte mne obratem e-mailem o náhradní práci, uveďte datum své absence ☛pro úspěšné ukončení nesmíte chybět na více než pěti seminářích (3 povolené absence + 2 náhradní práce) 8 ★Mozek se učí, když je aktivní. ★Paměťová stopa se posiluje vybavováním. ★Spolupráce zvyšuje motivaci i efektivitu. ★Když jste na něco přišli sami, dokážete to zopakovat. ★Pochopení je víc než zapamatování. Čím se (podle vás) zabývá sociální psychologie? Jaká jsou její témata, která zkoumá? Co z ní můžete využít? 11 inspirace metodou Dylana Wiliama další techniky v The Classroom Experiment: zkrácená verze: https://youtu.be/b0TTgeSn7ys 12 = náročné situace, které ke svému zvládnutí vyžadují zvýšené úsilí a které jsou doprovázeny silnými emocemi. FRUSTRACE ↠ DEPRIVACE ------------------------------------------------------------------------------------- STRES ------------------------------------------------------------------------------------- NÁROČNÉ ŽIVOTNÍ SITUACE (komplexní) 15 Stres je možné v nejobecnějším pojetí vymezit jako fenomén, který vzniká v důsledku nerovnováhy mezi úrovní nejrůznějších životních nároků a adaptivních schopností člověka je přiměřeným způsobem zvládat.“ MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci STRESORY ➢... ➢... ➢... REAKCE ORGANISMU ➢... ➢... ➢... ➢více např. zde COPING = behaviorální, kognitivní nebo sociální snahy osoby regulovat, omezovat nebo překonávat vnitřní či vnější napětí plynoucí z interakce osoby a prostředí. Na coping se dá nahlížet jako na dispoziční charakteristiku nebo jako na situační charakteristiku nebo jako interakci obou. Stav, vznikající ze skutečnosti, že jedinec nemohl náležitě uspokojit své potřeby. Frustrace se projevuje nepříjemnými pocity nutnost reagovat 18 KOULE Je Suis Donc Tu Es Co s ní? 19 Úkol č. 1: Napište tři myšlenky, které považujete z minulé hodiny za důležité z hlediska problematiky zátěžových situací. Využijte svých poznámek. Úkol č. 2: Z jedné z těchto myšlenek vytvořte otevřenou testovou otázku a dejte ji zodpovědět spolužákovi po směru hodinových ručiček. Řízené (vědomé) odžití emocí ➔zveřejnění: “Cítím se nepříjemně, když...” ➔vědomé ventilování (sportem, prací, svěřením se...) ➔vědomá kompenzace (sebepéče) ➔vědomá práce s emocí, naslouchání jí - Kde se vzala? Co mi říká? Nekontrolované odžití emocí ➔agrese vůči zdroji - slovní či fyzická - křik, nadávání, ponižování, strkání, facky... ➔přenesená agrese - vůči náhradnímu cíli ➔obviňování, hledání viníka ➔sebeobviňování, snižovaní vlastní hodnoty ➔potlačení, popření ➔“vyhnití” - nijak s ní nepracuji a ona nevědomě ovlivňuje mé chování 21 *agrese obrácená ven *agrese obrácená dovnitř *racionalizace *projekce *únik *kompenzace 22 *vytváření póz, masek *náhradní cíl *rezignace *regrese/transgrese *identifikace *substituční chování více v Řezáč Jaroslav: Sociální psychologie ★94 dětí ze školky Stanfordovy univerzity ★60. léta 20. století ★vysledován vliv na životní úspěšnost DNEŠNÍ POHLED: https://psychologie.cz/marshmallow-test-v-opravne/ 23 24 DEPRIVACE DEPRESE HOUBA Úkol k videu: Vyberte si jednoho z aktérů a odpovězte na příslušnou otázku: Co prožívá učitelka? Co prožívá Kučera? Co prožívají žáci ve třídě? ➔Všímejte si emocí a jejich změn. ➔Všímejte si reakcí na zátěžovou situaci. ➔Svá tvrzení podepřete argumenty (pozorování + znalosti) 26 28 1. Naše chování je řízeno obecným organizačním principem minimalizace ohrožení a maximalizace odměny či libosti (Gordon 2000). Poslední výzkumy mozku a poznatky sociální neurovědy ukazují, že to platí pro chování sociální. Tedy že i v našem kontaktu s ostatními lidmi se snažíme vyhýbat se ohrožení a maximalizovat bezpečí, které přináší příjemné pocity. 2. Ukázalo se, že sociální zkušenosti používají a aktivují stejná mozková propojení, která jsou používaná pro primární potřeby přežití (Lieberman a Eisenberger, 2008). Jinými slovy, sociální potřeby jsou pro mozek totéž jako potřeba jídla či spánku. Při jejich nenaplnění jsou aktivována centra bolesti a my reagujeme silnými emocemi. 3. „Jsme evolučně nastaveni tak, že potřebujeme být napojeni na ostatní, potřebujeme s nimi být v kontaktu. Po narození je to věc přežití, jak vyrůstáme, jen při dostatku kvalitních vztahů, se můžeme zdravě vyvíjet po emoční, fyzické, intelektuální, duševní i duchovní stránce.” (Brené Brown 2008) 29 1. Rozdělte se do skupin tak, aby v každé byli minimálně 4 členové. To je vaše DOMOVSKÁ SKUPINA. 2. Teď se rozejděte do čtyř EXPERTNÍCH SKUPIN. V každé expertní skupině je po jednom člověku z každé domovské skupiny. 30 3. Každá expertní skupina má za úkol nastudovat jednu z potřeb tak, aby její členové dokázali poznatky předat v domovské skupině. Po 10 minutách budete v domovské skupině předávat odpovědi na tyto otázky: a)V čem potřeba spočívá? b)Co ji ve škole/ve třídě naplňuje? Jaké chování učitele? c)Jaké chování učitele ve škole/ ve třídě brání jejímu naplňování? 31 32 model SCARF primární sociální potřeby dle Davida Rocka (2008) Model SCARF je akronymem pro primární sociální potřeby: Statusu, postavení ve skupině Jistoty, orientace, předvídatelnosti Autonomie, samostatnosti, svobody Propojení s ostatními Spravedlnosti, férového jednání 33 Šipky ukazují naši reakci na nenaplňování těchto potřeb, kdy cítíme ohrožení a vzdalujeme se či vyhýbáme. Při naplňování máme tendenci přibližovat se, vyhledávat kontakt s těmi, kdo naše potřeby naplňují či vytvářejí prostředí pro jejich naplnění. Jen s využitím paměti a svých zápisků odpovězte na následující otázky 1.O kterých potřebách D. Rock tvrdí, že jsou primární? (můžete si pomoci modelem SCARF) 2.Jak reaguje mozek na jejich nenaplnění a proč? 3.V čem spočívá potřeba propojení? 4.Jak může pedagog podporovat naplnění potřeby autonomie? 5.bonus: Proč není jistota čistě sociální potřeba? 6.bonus: Které dvě z těchto potřeb mohou být situacně protichůdné? 34 Jiný úhel pohledu na sociální potřeby nabízí psycholožka Jana Nováčková. Aby mohla být zachována vnitřní motivace k učení, je potřeba, aby byly splněny tyto podmínky: 3 S VNITŘNÍ MOTIVACE ★SVOBODA = možnost rozhodovat o vlastním způsobu učení se a převzít za to zodpovědnost ★SPOLUPRÁCE = možnost pracovat s ostatními při svém učení ★SMYSL = to, co se učím, musím shledávat užitečným (v širokém chápání významu toho slova), smysluplným už teď (nejen do budoucna) 35 Komunikace s lidmi v souladu s fungováním mozku 37 model SCARF primární sociální potřeby dle Davida Rocka (2008) Manželka říká manželovi: “Můžeš mi podat noviny?” Manžel: “Co ty seš za zpozdilce? Technologie jde pořád dopředu a ty pořád chceš papírový noviny. Na, vezmi si můj iPad.” Žena si vzala iPad a rozmáčkla s ním pavouka. V čem spočívá popsané nedorozumění? Co se z komunikace dozvídáme o aktérech a jejich vztahu? 39 O co může v komunikaci jít? Proč komunikujeme? Kdy komunikujeme? KÓDOVÁNÍ DEKÓDOVÁNÍ 41 [USEMAP] společný osobní osobní -Co naděláš! -Ále prosím tě! -To si snad děláš srandu! -Seš normální? -Přijď včas. -To bys nevěřil, co se mi stalo... -Dneska ti to sluší! -Když myslíš... Co řečník “vlastně” sděluje? Jak tomu můžu rozumět? 42 -o sobě: o své náladě, názorech, hodnotách -o sobě ve své sociální roli: názory a hodnoty, které jsou součástí role -o vztahu k sobě, kým jsem sám pro sebe -o tom druhém: co si o něm myslím, kým pro mne je -o našem vztahu: jaký je teď, jaký ho chci mít -o svých potřebách -o svém záměru (něco získat, někoho přesvědčit...) 43 Co pomáhá snižovat pravděpodobnost nedorozumění a vede k efektivní komunikaci? ∗stejný komunikační kód: používáme slova, kterým rozumíme stejně ∗systém jako opak chaosu, komunikace má logickou návaznost ∗posloupnost od celku k detailu, od kontextu ke konkrétnostem 44 Proč to říkám? SOKRATOVA SÍTA Je to pravda? Je to dobré? Je to užitečné? VĚCNÉ SIGNÁLY To, co říkáme o věcech, které jsou předmětem komunikace. VZTAHOVÉ SIGNÁLY To, jak svou komunikací a jednáním referujeme o našem vzájemném vztahu. vztahová symetrie = vnímám náš vztah jako partnerský, uvažuju o “nás” vztahová asymetrie = vnímám náš vztah jako vztah nadřazenost- podřízenost, uvažuju o “já/my” vs. “ty/vy” Pokud vnímám vztahové signály jako asymetrické, mám potřebu se bránit, nebo to “vrátit”, tím začínají VZTAHOVÉ VÁLKY. Ty se projevují výměnou VZTAHOVÝCH AGRESÍ. 1.HODNOCENÍ 2.VĚŠTĚNÍ 3.MENTOROVÁNÍ, NEVYŽÁDANÉ DOBRÉ RADY 4.POPÍRÁNÍ VIDĚNÍ SVĚTA DRUHÝCH 5.IRONIE, SARKASMUS 6.OTÁZKA S JEDINOU SPRÁVNOU ODPOVĚDÍ (bez správné odpovědi) nenásilná komunikace (Marshall B. Rosenberg) asertivita (Tomáš Novák, Věra Capponi) psychická manipulace (Isabelle Nazare-Aga) komunikační judo/aikido win-win strategie, vyjednávání vztahové agrese (Michal Dubec aj.) 49 1.vedení x řízení 2.amygdalický únos 3.POPISNÝ JAZYK → odkaz na pravidlo (dohodu), vyjádření pocitu či potřeby → prostor pro odpověď 4.mělký a hluboký zásah do SCARFu 5.RODIČ - DÍTĚ - DOSPĚLÝ -O co mi jde? Co chci, aby se stalo? -Co už nechci? Kam už nechci, aby to zašlo? -Co potřebuju? A o co v té souvislosti žádám druhého? -Co mi ten druhý sděluje? Co potřebuje? -Jak se cítím? A proč - co je zdrojem mých pocitů? -Je to oprávněný požadavek, nebo žádost o laskavost? -Nakolik vychází mé porozumění ze mne a nakolik z toho, co mi druhý říká? -Je to, co chci říct užitečné pro druhého, nebo to říkám kvůli sobě? 51 ∗haló efekt – celkový pohled na druhého je redukován na hodnocení nějakého, většinou výrazného ( ne však podstatného ) znaku osoby ∗subjektivní logika – tendence vidět a zvláště hodnotit podle toho, jak se to mu samotnému jeví „logické“efekt shovívavosti, dobroty – tendence „nadržovat“ lidem, které mám rád; naopak funguje efekt přísnosti ∗chyba centrální tendence – přiřazování pozorovaných vlastností a projevů k nepříliš diferencovaným typům („škatulkování“ – dobří, špatní, ti ostatní) ∗předsudky – podvědomé tendence pramenící z dávno utvořených předpojatostí vůči člověku, národnosti, pohlaví – nezdůvodněné, nepodložené, ale celkem pevné postoje. Percepční stereotypy ∗tradice – lidová moudrost ∗vulgarizace – neoprávněné neopodstatněné zjednodušení určitých poznatků, principů atd. ∗chyba kontrastu – všímáme si na druhých toho, co považujeme (mnohdy chybně) za protikladné k vlastním charakteristikám, často to bývá vlastnost, kterou máme u sebe ve „slepé skvrně“ ∗negativismus – tendence dávat větší váhu a věnovat pozornost negativním vlastnostem a informacím Percepční stereotypy https://manipulatori.cz/iracionalni-konformita-proc-podlehame-tlaku-okoli/ Co to je? Proč to je? Jak to souvisí s ...? 1.AUTORITA Hojně využívaným je princip autority. Lidé ochotně a rádi naslouchají důvěryhodným expertům nebo těm, kteří jako experti vypadají. 2.SYMPATIE. Na sympatické osoby přece jen reagujeme pozitivněji. 3.KONZISTENCE Snažíme se chovat konzistentně. Lidé mají tendenci držet se toho názoru, který si již vybrali dříve. 4.SOCIÁLNÍ POTVRZENÍ či SKUPINOVÝ TLAK Znamená mimo jiné také naší vyšší důvěru v to, co je populární. Jako důvěryhodnější hodnotíme věci, které podporují lidé, jimž věříme. 5.RECIPROCITA Chováme se reciprocičně, máme tedy tendenci cítit povinnost kladně oplatit to, co jsme dostali. 6.VZÁCNOST či EXKLUZIVITA Ceníme toho, co je vzácné. Tato vzácnost je mnohdy využívána v marketingu, představujícímu produkt jako CIALDINI, Robert B. Vliv: síla přesvědčování a manipulace.exkluzivní, unikátní atd. 1.AUTORITA Hojně využívaným je princip autority. Lidé ochotně a rádi naslouchají důvěryhodným expertům nebo těm, kteří jako experti vypadají. 2.SYMPATIE. Na sympatické osoby přece jen reagujeme pozitivněji. 3.KONZISTENCE Snažíme se chovat konzistentně. Lidé mají tendenci držet se toho názoru, který si již vybrali dříve. 4.SOCIÁLNÍ POTVRZENÍ či SKUPINOVÝ TLAK Znamená mimo jiné také naší vyšší důvěru v to, co je populární. Jako důvěryhodnější hodnotíme věci, které podporují lidé, jimž věříme. 5.RECIPROCITA Chováme se reciprocičně, máme tedy tendenci cítit povinnost kladně oplatit to, co jsme dostali. 6.VZÁCNOST či EXKLUZIVITA Ceníme toho, co je vzácné. Tato vzácnost je mnohdy využívána v marketingu, představujícímu produkt jako CIALDINI, Robert B. Vliv: síla přesvědčování a manipulace.exkluzivní, unikátní atd. 1.Co je zakladním principem konformního chování? 2.Jak se konformita projevuje při šikaně? 3.Jak se jmenuje první fáze skupinové dynamiky a co je pro ni charakteristické? 4.Co jsou percepční stereotypy a jak omezit jejich vliv při sociální percepci? 5.Napište alespoň 4 charakteristiky vymezující sociální skupinu. 6.Jak souvisí sociální role a sociální skupina? 7.Jaké jsou sociální potřeby v modelu SCARF? Řezáč, Jaroslav: Sociální psychologie, Paido 1998 Výrost, I., Slaměník, J.: Sociální psychologie, Grada 2008 Helus, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy.Grada 2015 Ivan Slaměník, Jozef Výrost -nejen k opakování sociální psychologie - -je to názorné, přehledné, odborné, výstižné... -a jsou tam obrázky :-) Zadání závěrečné práce vychází z cíle semináře a snaží se ověřit jeho dosažení (důkaz o učení): Naučit se přemýšlet o sobě a o pedagogických situacích a lépe jim porozumět s využitím psychologických poznatků. 65 kvalitativní 1.popis - je maximálně objektivní, neobsahuje hodnotící soudy - je stručný, ale obsahuje podstatné informace i kontext 2. interpretace ➔používá odborný jazyk, terminologii ➔situace je správně “diagnostikována” a úsudek podložen relevantními odbornými argumenty (Je z nich jasné, na základě, čeho usuzujete, jak jste zjistil/a to, co tvrdíte, apod.) ➔text je vnitřně soudržný, myšlenky jsou formulovány srozumitelně 66 Každá seminární práce projde před odevzdáním tzv. peer hodnocením. ➔Požádá-li vás spolužák o peer hodnocení, můžete odmítnou pouze v případě, že už hodnotíte jinou práci. ➔K předložené práci napíšete stručné hodnocení, které se vztahuje k formálním, obsahovým i kvalitativním kritériím. ➔Pokud shledáte některé z kritérií nedostatečně naplněné, formulujete doporučení. ➔Práci k peer hodnocení musí autor zaslat nejpozději 26.11. a peer hodnotitel ji vrátí do 1. 12., aby bylo možné doporučení zapracovat. 67 ❏vyhněte se věštění - psychologicky analyzujte chování a komunikaci obsaženou v situaci, nezacházejte do vzdálených úvah o rodinné situaci, možné minulosti či vlivu jiných osob, o kterých na základě situace nic nevíme ❏vyberte si jen jeden nebo dva psychologické jevy, které jsou pro situaci nejpodstatnější, a ty využijte k analýze, nezahlťte sebe ani text mnohostí ❏nehledejte v tom složitosti, jde o to ukázat pochopení vztahů, motivů, chování... podložené psychologickými poznatky ❏omáčka není potřeba, jděte přímo k věci, zkuste si představit, že se snažíte někomu vysvětlit, jak rozumíte tomu, co se tam vlastně stalo ❏nic nekopírujte, pokud potřebujete něco definovat, použijte vlastní slova a porozumění ❏mějte na paměti, že se snažíte přesvědčit mne, že dokážete adekvátně psychologicky uvažovat ❏nad vaší prací povedeme kolegiální rozhovor u zkoušky, máte tedy šanci věci doplnit či vysvětlit 68 ❏SOCIÁLNÍ PERCEPCE a chyby v ní ❏ZÁTĚŽOVÉ SITUACE: frustrace, deprivace stres, reakce na frustraci, frustrační tolerance ❏SOCIÁLNÍ POTŘEBY: status, autonomie, přijetí, spravedlnost a jistota a reakce na jejich nenaplnění, ❏KONFLIKTNÍ KOMUNIKACE a strategie řešení konfliktu ❏VZTAHY: symetrie, asymetrie, autorita, respekt... ❏EMOCE a jejich vliv na naše reakce; kontrolované a nekontrolované odžívání ❏SKUPINOVÁ DYNAMIKA, vztahy ve skupině, status a role ❏SOCIÁLNÍ ROLE a osobnost ❏ZPĚTNÁ VAZBA a hodnocení, vhodné - nevhodné způsoby jejího poskytování ❏jiné z oblasti sociální psychologie 69