RANÁ KOMUNIKACE MEZI MATKOU A DÍTĚTEM


Komunikace mezi SP matkou a jejím SP dítětem

•          vizuální kontakt



Vývoj komunikačního chování SP dítěte

•          do 10 měsíců dítěte

•          počet doteků

•          od jednoho roku

Chování matky
  *  v zorném poli dítěte

•          čelem k dítěti

•          nejčastější fyzické kontakty –

Komunikace mezi SP matkou a jejím SP dítětem

•          střídání pozornosti

Charakter komunikačních prostředků SP matky

•          matka dítěti přizpůsobuje i podobu jednotlivých znaků a charakter výpovědi

•          matka  především:

•          tzv. klíčový koncept znaku

Obsah a charakter komunikace

•          charakter výpovědi je závislý na pozornosti dítěte

•          od 6. měsíce

•          mezi 9.-10. měsícem

•          výpovědi jsou vždy situovány do přítomnosti, používá pouze jednoduché otázky (co?, kam?)





Komunikace mezi SP matkou a jejím SP dítětem

•          ve 13ti a14ti měsících - výrazné změny

•          výpovědi přestávají být vázány na přítomnost

•          dítě začíná samo produkovat první znaky

•

Komunikace mezi slyšící matkou a slyšícím dítětem

•          k upoutání pozornosti svého dítěte využívá slyšící matka několik prostředků –

•          nejčastěji kombinace sluchových a zrakových podnětů

•          slyšící dítě dokáže vnímat mluvený jazyk přirozeně a spontánně

•          mluvený jazyk je nejvýraznější složkou komunikace v „slyšícím prostředí“

•          jazykové chování slyšící matky směřuje především k tomu, aby se dítě umělo soustředit na
požadovanou činnost a adekvátně reagovat na matčiny jazykové výzvy

•         maximálně využívá zorného pole dítěte


Srovnání komunikace obou matek

•         slyšící matka zahrnuje své dítě mnohem větším počtem informací (neustále na dítě mluví a
je s ním v nepřetržitém kontaktu)

•         SP matka musí zaujmout zrak dítěte

•         SP matka vytváří své sdělení rukama

•         SP matka redukuje (do 1 roku dítěte) svůj jazykový projev z hlediska gramatiky i z
hlediska množství předávaných informací

•         SP matka nikdy nepřekračuje hranice reálného prostoru a odkazuje pouze k věcem v
bezprostředním okolí dítěte

•         slyšící matka není žádným tímto způsobem omezena

•         slyšící matka na dítě stále mluví: oslovuje ho, pojmenovává předměty, vybízí ho k nějaké
činnosti atd.

•         SP matka své dítě téměř nepřetržitě pozoruje a využívá spontánního zrakového kontaktu k
navázání komunikace

Podmínky přenosu informace po SP dítě

•         Aby SP dítě mohlo komunikovat musí se naučit:



Podmínky přenosu informace pro slyšící dítě

•         slyšící dítě nepotřebuje při komunikaci udržovat zrakový kontakt

•         veškeré informace (zvuky) vnímá sluchem

•         pozornost rozdělují podle svých potřeb mezi sluch a zrak (dva informační kanály) nebo
mohou přijímat oběma současně


Způsob upoutání pozornosti

•         slyšící matka využívá k navázání kontaktu hlas (výrazná intonace, výše položený hlas,
atd.)

•         SP matka je omezena pouze na hmatové a zrakové podněty - pozornost dítěte upoutá
především dotykem, poklepem apod. - „náhrada“ za oslovení


Zdroj:

•         HRONOVÁ, A. MOTEJZÍKOVÁ, J. Raná komunikace mezi matkou a dítětem. Neslyšící matka se
svým sluchově postiženým dítětem. Slyšící matka se svým slyšícím dítětem. Praha : Federace rodičů a
přátel sluchově postižených, 2002. 67 s.