Včasná sluchově –řečová výchova Podzim 2019 Reedukace sluchu u…„souhrn speciálně pedagogických postupů, jimiž se zlepšuje a zdokonaluje výkonnost v oblasti postižené funkce“… u (Janotová, 1996, s.5) u uu dítěte se SP je nutné rozvinout (někdy dokonce vyvinout) schopnosti auditivního vnímání a vybavit ho akustickými zkušenostmi Dělení způsobu reedukace upodle počtu osob (individuální, skupinová) u upodle věku (včasná, předškolního věku, školního věku, dospělých) u upodle stupně vady (neslyšící, zbytky sluchu, nedoslýchaví, ohluchlí) u ureedukace u osob s CI u upodle účasti receptorů u uMonosenzoriální přístup u – mluvení do ucha, kdy se dítě učí rozeznávat samohlásky, pak teprve využití sluchadel » vždy bez odezírání!!! u u Představitelé: Wedenberg (Švédsko), Schmidt-Giovannini (Švýcarsko) u uMultisenzoriální přístup u – komplexnost smyslového vnímání – součinnost analyzátoru sluchového a zrakového u u Představitelé: Sovák, Janotová, reflexivní metoda mateřské řeči Van Udena u Předpoklady pro úspěšnou reedukaci sluchu (Janotová, 1996) u uKvalitní sluchadlo / KI u uVzdálenost při komunikaci u uVyšetření sluchu (vhodné diagnostické metody) u uDiagnóza dítěte (další přidružené postižení) u uMotivace a spolupráce rodiny Podmínky sluchové výchovy ukvalitní sluchadlo/ kochleární implantát uodborné vedení uuvědomění si existence zvuku uopětovné působení zvukového podnětu uspojení si sluchového vjemu s představou věci, osoby nebo činnosti, která je původcem zvuku (tzn.znát význam zvuku) uzákladní podnět musí být dostatečně silný umozek musí být v bdělém stavu, nesmí být zaujat jinou činností či oslaben únavou uzpůsob reedukace musí respektovat psychické a fyzické možnosti jedince udostatek sluchových zkušeností u u Cíl sluchové výchovy uspontánní využití sluchu v průběhu celého dne uprevence ohluchnutí a „oněmění“, příp. užívání znakového jazyka (podle van Udena) udosažení srozumitelného hlasového projevu urecipování i produkování mluvené řeči prostřednictvím psaného textu uchápání mluvené řeči prostřednictvím vizuální percepce uvnímání a korigování mluvené řeči pomocí zachovalých zbytků sluchu u (Pulda, 1999) Sluchová cvičení podle obtížnosti u1.detekce (uvědomění si přítomnosti zvuku) u - zaměření pozornosti dítěte na zvuky prostřednictvím: mluvení, zpívání do ucha na vzdálenost několika cm a za zvýšené hlasitosti >>> vibrace + teplý výdechový proud (sluch + hmat) u - „Slyším“ x „Neslyším“ u2.diskriminace (porovnání dvou podnětů) u - cvičení na porovnávání dvou zvukových nebo řečových podnětů u - „Stejné“ x „Jiné“ u u3.diferenciace dvou podnětů (určení, který ze dvou podnětů působil) u u4.identifikace (určení zvukového podnětu) u - z předem vymezeného množství podnětů (více než dva) vybrat ten, který je slyšen u - „Co slyším“ u5.porozumění u - u malých dětí současně s identifikací u - reakce na složitější slovní výzvy, pokyny, odpovědi na otázky u - zpočátku – reakce spíše na melodii, výraz tváře, gesta, celkovou situaci u - později – reakce dle známých slov a slovních spojení u - „Rozumím“ (chápání smyslu sdělení) Stupně obtížnosti her a cvičení dle způsobu jejich provádění u1. Dítě vidí předmět či obrázek, o němž se mluví – optimální podmínky pro poslech i odezírání u u2. Dítě nevidí předmět či obrázek, o němž se mluví – dovídá se u něm pouze na základě odezírání a poslechu u u3. Dítě se již spoléhá pouze na sluch (dle úrovně sluch. vnímání u dítěte) u u4. Dítě je v prostředí, kde jsou záměrně zhoršené akustické u podmínky. u u5. Dítě poslouchá řeč z magnetofonu, reproduktoru PC či z rozhlasu u (poslech reprodukované řeči)