MUTISMUS



Vymezení
•ztráta schopnosti verbálně komunikovat
•
•lidská řeč X psychogenní faktory
•
•hraniční problematika mezi různými vědními obory – psychiatrie, psychologie, foniatrie a logopedie
•
•
•není podmíněný poškozením CNS
u

Mutismus
◦primárně psychogenně podmíněná porucha
◦maladaptivní obranný mechanismus
◦reakce na akutní psychotraumatizující podnět nebo chronickou frustraci
◦
◦
◦
◦
◦předškolní věk……………dospělost

Klasifikace mutismu
◦celá řada pojetí
◦
◦totální
◦(s)elektivní
◦
◦…v jaké situaci bude mluvit neurčuje osoba
◦       s mutismem, ale diktuje to situace sama…

Etiologie mutismu
◦
◦děti předškolního a mladšího školního věku
◦pravděpodobnost vzniku poruchy není závislá na inteligenci
◦endogenní faktory
◦exogenní faktory

Tři základní skupiny etiopatogenetických faktorů
◦1. bezprostředně vyvolávající faktory – akutní psychotraumatizace
◦2. predispoziční faktory
◦3. osobnostní rysy – faktory ovlivňující celkovou funkčnost dítěte
◦
◦
◦
◦+ chronické stresové faktory
◦udržovací faktory – přetrvávání výše uvedených skupin faktorů
◦
◦
◦
◦

Diagnostický proces
•kritéria vycházející z MKN-10 a DSM-IV
•Specifika komunikační schopnosti a osobnost dítěte
•Rodinná anamnéza
•Rodinná atmosféra a přístupy
•
•
•
◦
•trvání projevů nejméně jeden měsíc
•neváže se na 1. měsíc školní docházky

Diagnostický proces
◦definování situace – realizace kom. záměru
◦nevyskytuje se náhlé poranění CNS, neurologické onemocnění
◦chápání řeči je pro komunikaci dostačující
◦

Mezioborová spolupráce
◦psychologické vyšetření (IQ, projektivní metody)
◦neurologické vyšetření – EEG
◦foniatrické vyšetření
◦ORL vyšetření
◦
◦

Terapie
•mezioborová spolupráce
•podpora rodiny
•podpora dítěte

Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ
◦aplikovat jiné formy komunikace – písemnou, neverbální, příp. některou z metod alternativní či
augmentativní komunikace (symboly, manuální znaky);
◦zohledňovat obtíže při psaní pramenící z možné nedostatečné zpětné sluchové vazby;
◦nestresovat žáka snahou o hlasité čtení před třídou;
◦rozvíjet vnitřní řeč, porozumění řeči i čtenému textu;
◦zprostředkovat žákovi pocit rovnocenného komunikačního partnera, i když komunikuje neverbálně;

Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ
◦posilovat kladné sebehodnocení žáka tím, že dostane možnost vyniknout v oblastech nevyžadujících
verbální projev – kresba, psaní, tvoření z keramické dílny, práce se stavebnicí apod.;
◦pozitivně motivovat žáka ke komunikaci jakoukoli formou;
◦v žádném případě nenutit žáka ke komunikaci;
◦neupozorňovat na žáka, nestavět ho do centra pozornosti ve třídě;
◦na případný verbální projev žáka reagovat zcela běžným způsobem;
◦

Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ
◦při komunikaci používat slovní stereotypy – standardně užívané formulace, které se během
komunikačních situací opakují a které poskytují žákovi s mutismem prostor pro adaptaci;
◦klást uzavřené otázky, u nichž může žák projevit svůj souhlas či nesouhlas;
◦zadávat žákovi takové úkoly, které může splnit, aniž by narazil na potíže se slovní komunikací
(např. ukaž, vypočítej, zadej do počítače apod.);
◦respektovat individuální tempo vlastní terapie mutismu
◦(Bendová, 2011).
◦

Zdroje
◦BENDOVÁ, P. (2011). Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole. Praha: Grada.
◦HARTMANN, B., LANGE, M. Mutismus v dětství, mládí a dospělosti: Rádce pro rodinné příslušníky,
postižené, terapeuty a pedagogy. 1. vydání. Praha: Triton, 2008.
◦KLENKOVÁ, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada.
◦