MUTISMUS Vymezení •ztráta schopnosti verbálně komunikovat • •lidská řeč X psychogenní faktory • •hraniční problematika mezi různými vědními obory – psychiatrie, psychologie, foniatrie a logopedie • • •není podmíněný poškozením CNS u Mutismus ◦primárně psychogenně podmíněná porucha ◦maladaptivní obranný mechanismus ◦reakce na akutní psychotraumatizující podnět nebo chronickou frustraci ◦ ◦ ◦ ◦ ◦předškolní věk……………dospělost Klasifikace mutismu ◦celá řada pojetí ◦ ◦totální ◦(s)elektivní ◦ ◦…v jaké situaci bude mluvit neurčuje osoba ◦ s mutismem, ale diktuje to situace sama… Etiologie mutismu ◦ ◦děti předškolního a mladšího školního věku ◦pravděpodobnost vzniku poruchy není závislá na inteligenci ◦endogenní faktory ◦exogenní faktory Tři základní skupiny etiopatogenetických faktorů ◦1. bezprostředně vyvolávající faktory – akutní psychotraumatizace ◦2. predispoziční faktory ◦3. osobnostní rysy – faktory ovlivňující celkovou funkčnost dítěte ◦ ◦ ◦ ◦+ chronické stresové faktory ◦udržovací faktory – přetrvávání výše uvedených skupin faktorů ◦ ◦ ◦ ◦ Diagnostický proces •kritéria vycházející z MKN-10 a DSM-IV •Specifika komunikační schopnosti a osobnost dítěte •Rodinná anamnéza •Rodinná atmosféra a přístupy • • • ◦ •trvání projevů nejméně jeden měsíc •neváže se na 1. měsíc školní docházky Diagnostický proces ◦definování situace – realizace kom. záměru ◦nevyskytuje se náhlé poranění CNS, neurologické onemocnění ◦chápání řeči je pro komunikaci dostačující ◦ Mezioborová spolupráce ◦psychologické vyšetření (IQ, projektivní metody) ◦neurologické vyšetření – EEG ◦foniatrické vyšetření ◦ORL vyšetření ◦ ◦ Terapie •mezioborová spolupráce •podpora rodiny •podpora dítěte Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ ◦aplikovat jiné formy komunikace – písemnou, neverbální, příp. některou z metod alternativní či augmentativní komunikace (symboly, manuální znaky); ◦zohledňovat obtíže při psaní pramenící z možné nedostatečné zpětné sluchové vazby; ◦nestresovat žáka snahou o hlasité čtení před třídou; ◦rozvíjet vnitřní řeč, porozumění řeči i čtenému textu; ◦zprostředkovat žákovi pocit rovnocenného komunikačního partnera, i když komunikuje neverbálně; Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ ◦posilovat kladné sebehodnocení žáka tím, že dostane možnost vyniknout v oblastech nevyžadujících verbální projev – kresba, psaní, tvoření z keramické dílny, práce se stavebnicí apod.; ◦pozitivně motivovat žáka ke komunikaci jakoukoli formou; ◦v žádném případě nenutit žáka ke komunikaci; ◦neupozorňovat na žáka, nestavět ho do centra pozornosti ve třídě; ◦na případný verbální projev žáka reagovat zcela běžným způsobem; ◦ Výběr z doporučení – k diskusi – žák ZŠ ◦při komunikaci používat slovní stereotypy – standardně užívané formulace, které se během komunikačních situací opakují a které poskytují žákovi s mutismem prostor pro adaptaci; ◦klást uzavřené otázky, u nichž může žák projevit svůj souhlas či nesouhlas; ◦zadávat žákovi takové úkoly, které může splnit, aniž by narazil na potíže se slovní komunikací (např. ukaž, vypočítej, zadej do počítače apod.); ◦respektovat individuální tempo vlastní terapie mutismu ◦(Bendová, 2011). ◦ Zdroje ◦BENDOVÁ, P. (2011). Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole. Praha: Grada. ◦HARTMANN, B., LANGE, M. Mutismus v dětství, mládí a dospělosti: Rádce pro rodinné příslušníky, postižené, terapeuty a pedagogy. 1. vydání. Praha: Triton, 2008. ◦KLENKOVÁ, J. (2006). Logopedie. Praha: Grada. ◦