Metodologie 2 Lekce 4 Lenka Slepičková Ještě k dotazníku – kde vidíte problémy? •Váš věk •do 30 let •30–50 let •více než 50 let •Slyšel/a jste někdy o syndromu vyhoření v souvislosti s Vaší profesí? •ANO •NE •Ocenil/a byste na vaší škole pravidelné školení o prevenci syndromu vyhoření? •spíše ano •spíše ne •Jakou prevenci syndromu vyhoření upřednostňujete? •relaxace v přírodě •sport •rodina a přátelé •četba •vzdělávání •jiné (uveďte) _____________________________________ •Vnímáte svoji osobnost jako dostatečně kvalifikovanou pro svoji profesi (self–efficacy)? •svoji pozici zvládám s přehledem •svoji pozici zvládám •svoji pozici nezvládám, ale snažím se • nestačím na svou práci, vzdávám se •Vztahy na pracovišti: •na pracovišti máme výborný kolektiv •na pracovišti máme dusno •kolektiv neřeším, jdu si raději po svém •Vztahy se studenty: •studenti mne respektují a já respektuji je •studenti mne nerespektují i přestože se snažím •můj přístup ke studentům je lhostejný •studenti mne rozčilují •Do jaké míry jste spokojeni se svým finančním ohodnocením? •se svým platem jsem spokojen/á •se svým platem nejsem spokojen/á • •Ocenil/a byste na vaší škole pravidelné školení o prevenci syndromu vyhoření? •a) souhlasím •b) spíše souhlasím •c) tak napůl •d) spíše nesouhlasím •e) nesouhlasím • •Máte povědomí o možných způsobech prevence syndromu vyhoření? •a) ano, znám způsoby prevence syndromu vyhoření •b) spíše znám způsoby prevence syndromu vyhoření •c) tak napůl •d) spíše neznám způsoby prevence syndromu vyhoření •e) ne, neznám způsoby prevence syndromu vyhoření • •Jakou prevenci syndromu vyhoření upřednostňujete? •(Vyberte jednu odpověď, která je Vám nejbližší) •a) relaxace v přírodě •b) sport •c) rodina a přátelé •d) četba •e) vzdělávání •f) jiné (uveďte) _____________________________________ •g) nepraktikuji žádné způsoby prevence syndromu vyhoření Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum • Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu. • • (Švaříček, Šeďová, 2007:17) případ Induktivní logika Data jako konstruované vědění, které je vázáno na různé konkrétní nositele a jejich perspektivu Sběr mnoha informací o málo jedincích Sběr dat v přirozeném prostředí aktérů Komplexní obraz o problému, důraz na kontext, zájem o interpretace, významy, zkušenost aktérů Práce s texty Nestandardizované techniky sběru dat Flexibilní metodologie Záměrný výběr vzorku „Literární“ výstup Zájem o vztah s informanty a etickou dimenzi výzkumu Rozdíly mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem z hlediska •Logiky •Postupu •Zpracovávaného materiálu •Cíle •Důrazu •Představách o povaze reality •Vzorku a množství informací •Validity a reliability •Výzkumných otázek • Síla kvalitativního výzkumu •K. Nedbálková a výzkum ženských věznic • •A. Dotazník: S kým budete po propuštění žít? 42 % uvedlo, že s přítelkyní. • x •B. Výzkumnice: „Máte ve vězení nějakou dobrou kamarádku?“ • Informantka: „Kamarádku ne, ale přítelkyni.“ Spoutaná Rozkoš: Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici •Výzkum hodnotové orientace žen ve českých věznicích • •A. Kvantitativní strategie – sběr dat pomocí dotazníku • Otázka: Vyjádřete míru souhlasu nebo nesouhlasu s těmito výroky: • 1. Je třeba uposlechnout právní normu i v případě, když si myslíme, že je nespravedlivá. • 2. Právo má především sloužit k dosažení osobních cílů dovolenými právními postupy. • 3. Právo považuji za respektovanou, morálně odůvodněnou sociální normu, kterou je třeba vždy udržet. • Výzkumný závěr: Hodnotový žebříček delikventních žen nevykazuje oproti české populace zásadní diference. • • Spoutaná Rozkoš: Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici •Kvalitativní strategie • • •Terénní poznámky z pobytu ve „školní hodině“ pro odsouzené ženy: • „Přisedávám do lavice k jednotlivým ženám, žádají mě o pomoc s úlohami, které řeší. Po pár minutách je těžké udržet pozornost a konverzaci pouze u matematiky: „Paní, máte manžela? Paní, jak se jmenujete? Paní, vy jste učitelka? Bude amnestie? O čem píšete? Paní, vy jste z Brna, koho tam znáte? Já jsem taky z Brna. Jak vám máme říkat? Jste vdaná?“ • Spoutaná Rozkoš: Sociální (re)produkce genderu a sexuality v ženské věznici Výzkumné designy design jako „předpřipravený balíček postupů“ •Zakotvená teorie •Případová studie •Biografický výzkum •Etnografie •Akční výzkum •Narativní výzkum, diskurzivní analýza, fenomenologický výzkum atd. •Vlastní (pragmatický) výzkumný design • Zakotvená teorie (Grounded theory, Glaser, Strauss) •Pozitivistická verze (otevřené, axiální, selektivní kódování) •Konstruktivistická verze •Cílem je konceptuální schéma, teorie k pozdějšímu testování • • •Principy: • •Souběžný sběr a analýza dat •Teoretický výběr vzorku (teoretické vzorkování) – saturace •Systematická a standardizovaná analýza dat (otevřené kódování, axiální kódování, selektivní kódování) •Metoda konstantního srovnávání •Memo poznámky • Model, schéma jako výstup (Švaříček, Šeďová, 2007: 95, 284, 309) Případová studie • •Podrobné zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů •Případ jako v čase a prostoru uzavřený a provázaný systém (má hranice), který studujeme v jeho přirozeném prostředí, v jeho komplexitě a v kontextu (časovém, prostorovém, ekonomickém, kulturním, sociálním) •Případem (jednotkou analýzy)může být: člověk, komunita, vztahy, organizace nebo instituce, událost, role •Různé zdroje dat a techniky sběru dat: pozorování (zúčastněné i nezúčastněné), rozhovor, analýza dokumentů, artefaktů, focus group… (i kvantitativní) •Cíle případové studie: deskriptivní, explorační i explanační • •Nevýhody: • •Vyžaduje dostatek času strávený v terénu •Snadno sklouzne do plochého vhledu nebo reportáže, je třeba propojovat a konfrontovat informace získané různými metodami sběru dat, nutnost zachycení jevů, které nejsou na první pohled viditelné, dokumentovat závěry atd. • Případ jako ohraničený systém Příklad výzkumu formou případové studie •Cíl: zjistit, jaké mají rodiny předškolních dětí se ztrátou sluchu zkušenosti s používáním bezdrátových technologií •Účastníci: 7 rodin •Sběr dat: •rozhovory s rodiči (6 rozhovorů v průběhu šesti měsíců) •diář pro rodiče pro záznam práce s F-M systémem (vyplňovaný denně) •zařízení pro evidenci práce s F-M systémem (součást systému) •písemná reflexe rodičů (vyplňovaná 1 x týdně) •posouzení jazykového vývoje dítěte (standardizovaný nástroj) • MULLA, Imran. Pre-school use of FM amplification technology. 2011. PhD Thesis. The University of Manchester (United Kingdom). Etnografický výzkum •Hloubková studie zaměřená na konkrétní skupinu •Cílem etnografie je „hustý popis“ – detailní a věrohodný popis způsobu života určité skupiny lidí (chování, zvyků, jednání, jazyka, interakce, struktury, přesvědčení, hodnot, postojů a názorů) •Výzkumník aktivně vstupuje do každodenního života aktérů – intenzivní pobyt v terénu •Kombinace různých metod sběru dat (zúčastněné pozorování, rozhovory, terénní poznámky, artefakty, struktura skupiny) •Reflexe výzkumníka jako zdroj dat • Biografický výzkum (metoda životního příběhu a životní historie – life story, life history) •Zkoumání příběhu, který si jedinec volí k vyprávění o prožitém životě, •Zdrojem dat je opakovaný hloubkový rozhovor, kterého se účastní dva vypravěči •typ. pro výzkum učitelské kariéry • • •Průběh výzkumu: •první rozhovor, analýza (např. časová osa), identifikace bílých míst, zajímavých momentů, mezníků (kritické incidenty, kritické osoby, kritické fáze – vnější, profesní, osobní), druhý rozhovor se specifickými otázkami (také navazující na jiné zdroje sběru dat), analýza atd. •zajímá nás nejen, co je a co není řečeno, ale také jak to je řečeno (jakými slovy, v jaké souvislosti, s jakými emocemi atd.) •nutný doslovný a kvalitní přepis + terénní poznámky Akční výzkum • •„Proces, během něhož praktici (učitelé) studují problémy vědecky, takže mohou hodnotit, zlepšovat a zaměřovat rozhodování a praxi.“ •(Cohen, Manion, Morrison, 2011:xy) • • • Akční výzkum •Participativní, demokratický proces, jehož cílem je vyvinout praktické vědění. Usiluje o propojení akce a reflexe, teorie a praxe a o participaci všech zúčastněných. Snaží se najít praktická řešení problémů, které vyvstávají v každodenním životě. Má za cíl přinést změnu, a tím prospět jednotlivcům a komunitám. Zpochybňuje pozitivistickou představu o tom, že výzkum musí být objektivní a hodnotově neutrální. Zdůrazňuje sociální konstruovanost vědění a to, že každý výzkum probíhá v rámci určitého hodnotového systému. • •(Reason, Bradbury, 2001:1; BRYDON-MILLER, GREENWOOD, MAGUIRE, 2004). •Cílem akčního výzkumu je na jedné straně proměnit praxi a na druhé straně proces změny vědeckými metodami monitorovat (Atkins & Wallace, 2012). •Pokud se akční výzkum týká metod školního vyučování, velmi často má formát vzdělávacího či rozvojového programu pro učitele, často s využitím videostudií jako nástroje pro dokumentování a analýzu změn (Borko et al., 2008). • (Švaříček, Šeďová 2015) Akční výzkum •cyklický •každá akce je vyhodnocována za účelem plánování dalšího postupu http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/obrazky/15893/0.jpg?074731000000 Výsledek obrázku pro kemmis plán Postup při akčním výzkumu •Cyklický proces: diagnóza + akce + reflexe • • Kemmis a McTaggart 1981 1) Obecná myšlenka – co je třeba změnit? Vylepšit? 2) Kde? V jakém prostoru, kontextu? (field of action) 3) Sbírání informací o prostoru 4) Obecný plán akce 5) První kroky 6) Evaluace 7) Revize plánu 8) Další kroky 9) Evaluace 10) Revize plánu McNiff (2002:71) 1)Přehled dosavadní praxe 2)Identifikace aspektů, které si přejete změnit 3)Představte/Načrtněte (imagine) si cestu k této změně 4)Zkuste ji 5)Monitorujte a reflektujte, co se stalo 6)Modifikujte plán podle svých zjištění a pokračujte 7)Zhodnoťte modifikovanou akci 8)Pokračujte dokud nejste spokojeni 1)Rozhodněte, jaký problém je třeba řešit 2)Identifikujte příčiny tohoto problému 3)Proveďte brainstorming nad možnými řešeními 4)Vyberte si jedno z nich, které považujete za nejlepší a popřemýšlejte, jak ho uvést do praxe 5)Identifikujte nějaká kritéria úspěchu, podle kterých můžete posoudit, jestli řešení fungovalo ve vztahu k problému 6)Uveďte plán do praxe, monitorujte a zhodnoťte průběh akce 7)Zhodnoťte výsledek ve vztahu k problému podle kritérií z bodu 5 8)Na základě evaluace stanovte další postup Použití metod v akčním výzkumu: můžeme využít design experimentu, dotazník, pozorování, rozhovory a terénní poznámky, případová studie (víc případových studií), dokumenty atd. Janík 2004, s. 5 Východiska •Výzkumy ukazují, že představy pacientů o lécích vycházejí z různých zdrojů a mohou významně ovlivňovat, zda budou léky užívat, nebo ne. Zároveň se o nich málokdy hovoří během konzultace s lékařem. •Problém neužívání nebo nesprávného užívání léků významně narušuje efektivitu zdravotnických systémů. • Metody •30 pacientů od tří praktiků •Nahrávky konzultací a jejich analýza •Diskusní skupiny lékařů •Rozhovory s pacienty • •Cíl: Vyvinout konzultační model • Ro Východiska •Aktivní zapojení žáků do výukové komunikace pozitivně ovlivňuje jejich učení. • •V českém prostředí výzkumné nálezy ukazují, že učitel vyplňuje svými komunikačními aktivitami 75 % času, na žáky zbývá 25 % (Šeďová, Švaříček, & Šalamounová, 2012) • •Cíl: posílit žákovskou participaci na výukové komunikaci tak, aby se rozšířil prostor pro jejich promluvy • Jak žákovskou participaci operacionalizovat? 1)Čas žáků: celkový čas, po který žáci ve vyučovací hodině hovoří. 2)Rozvité promluvy: výskyt žákovských promluv obsahujících deset a více slov. 3)Triadická interakce: výskyt komunikační struktury, v jejímž rámci na sebe bezprostředně reaguje větší počet aktérů než učitel a jeden žák. •1) Zvýšila se po intervenci míra žákovské participace? 2) Jakým způsobem učitelé zvýšené žákovské participace dosahují? Na první z výzkumných otázek odpovídáme prostřednictvím kvantitativní analýzy indikátorů participace popsaných výše (čas žáků, rozvité promluvy, triadická interakce). Testujeme hypotézu, že hodiny učitelů po intervenci se z hlediska žákovské participace liší od vyučovacích hodin, které intervenci předcházely. •BRYDON-MILLER, Mary; GREENWOOD, Davydd; MAGUIRE, Patricia. Why action research?. Action research, 2003, 1.1: 9-28. •NEZVALOVÁ, D. Akční výzkum ve škole. Pedagogika, 2003, 53.3: 300-308. •JANÍK, Tomáš. Akční výzkum jako cesta ke zkvalitňování pedagogické praxe. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004, 51-68 •ŠEĎOVÁ, Klára; SEDLÁČEK, Martin. Žákovská participace jako předmět akčního výzkumu. Studia paedagogica, 2015, 20.2 •DOWELL, Jon; JONES, Anni; SNADDEN, David. Exploring medication use to seek concordance with'non-adherent'patients: a qualitative study. Br J Gen Pract, 2002, 52.474: 24-32. •REASON, Peter; BRADBURY, Hilary (ed.). Handbook of action research: Participative inquiry and practice. Sage, 2001. •MCNIFF, J. with Whitehead, J.(2002). Action research: Principles and practice, 2.