LOGOPEDICKÁ PREVENCE-PODPŮRNÝ STUDIJNÍ MATERIÁL ¨ Předcházení vzniku NKS nebo jejímu prohlubování ¨ 3 stupně: • Primární • Sekundární • Terciární Primární logopedická prevence ¨ Podpora správného vývoje řeči, předcházení ohrožujícím situacím v rámci celé populace ¨ Realizována v rámci preventivních programů např. v MŠ A) Nespecifická: všeobecná podpora žádoucích forem chování B) Specifická: zaměřená proti konkrétním rizikům ohrožení NKS (koktavost, hlasové obtíže,..) Sekundární logopedická prevence ¨ Orientovaná na rizikovou skupinu, která je ohrožena negativním jevem ¨ Např: u hlasových profesionálů, dětí z kojeneckých ústavů,... ¨ Lékaři ORL, foniatrie,… Terciární logopedická prevence ¨ U osob, kde je NKS již zjevná, předcházení dalšímu negativnímu vývoji, následkům ¨ Např: koktaví, u nichž zatím nedošlo ke stresovým situacím z promluvy ÚLOHA MŠ ¨ Významná úloha v prevenci ¨ Rozvíjí slovní zásobu, gramatiku, souvislé vyjadřování ¨ Průpravná cvičení- dechová, fonační, artikulační ¨ Cvičení na rozvoj motoriky- hrubá, jemná, grafomotorika ¨ Rozvoj smyslového vnímání- sluch, zrak, rytmické schopnosti ¨ Rozvoj jednotlivých jazykových rovin ¨ Rozvoj rozumových schopností- rozvoj myšlení, jazykových schopností RVP PV-komunikativní kompetence aneb co musí dítě umět, než jde do školy ¨ Ovládá řeč, vhodně formuluje věty, samostatně vyjadřuje myšlenky, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede dialog ¨ Dokáže vyjadřovat a sdělovat prožitky, pocity, nálady a to různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými) ¨ Domlouvá se gesty i slovy ¨ Ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní ¨ Komunikuje bez zábran s dětmi i dospělými ¨ Průběžně rozšiřuje slovní zásobu, aktivně ji používá ÚLOHA ZÁKLADNÍ ŠKOLY ¨ Prevence hlasových obtíží vstupem do kolektivu ¨ Předcházení dalších obtíží u koktavých dětí, mutismu,… DECHOVÁ A FONAČNÍ CVIČENÍ ¨ Pomáhají prodloužit a usměrnit výdechový proud (hlásky mají různé výdechové proudy) ¨ Učí pracovat s kapacitou plic (délka mluveného projevu) ¨ Podporují a připravují na plynulost řeči ¨ Podporují správný tj. měkký hlasový začátek ¨ Nesprávné dýchání se projevuje při mluvení, zpěvu, má vliv i na postavení zásobování orgánů kyslíkem -ZÁSADY PRO DECHOVÁ CVIČENÍ ¨ Vždy provádět v dobře větrané, čisté a neprašné místnosti ¨ Dbát na správné držení těla ¨ Kombinujeme cvičení výdechového proudu a hlasová cvičení ¨ Snažíme se prodlužovat výdech ¨ Trénovat v různých polohách (v sedě, v leže, ve stoje,…) ¨ Cvičit v klidu a v uvolnění ¨ Cvičit formou hry -PŘÍKLADY…. FONAČNÍ CVIČENÍ ¨ Cvičení na podporu tvorby hlasu a na rozvoj jeho správného používání ¨ Vhodné pro vyvozování hlásek ¨ Vytvořený hlas dává i neslovní informace např: nálada, emoce, charakter,… -PŘÍKLADY… PREVENCE PORUCH HLASU ¨ Mluvit ve větrané místnosti ¨ Nepřepínat hlas, nekřičet ¨ Nepřepínat hlasovou výšku, nepoužívat tvrdé hlasové začátky ¨ Neodkašlávat naprázdno ¨ Nezdržovat se v prašném či zakouřeném prostředí ¨ Pít tekutiny pokojové teploty + co prospívá: otužování, řeč přiměřené síly, spánek,… MOTORIKA MOTORIKA ¨ Celková pohybová schopnost člověka, souhrn pohybových aktivit lidského těla. Její úroveň úzce souvisí s rozvojem řeči, myšlení a lateralitou (Přinosilová, 1997). ¨ MOTORICKÁ ČINNOST= - Cílevědomý a systematický proces řízený CNS realizovaný pomocí pohybové soustavy ¨ TYPICKÉ ZNAKY MOTORIKY ČLOVĚKA= - Vzpřímené držení těla, chůze - Odlišná hybnost horních a dolních končetin - Lateralita - Motorika spojená s řečí! Hrubá motorika ¨ Pohyby velkých svalových skupin, pohyby celého těla, končetin, koordinace pohybů ¨ Tyto pohyby slouží k udržení a ovládání těla, koordinaci, rytmizaci a k pohybům končetin Vývoj hrubé motoriky ¨ 1.-4. měsíc: úchop celou rukou, pohyby pažemi, pase koníčky, natahuje se po předmětech ¨ 4.-8. měsíc: sedí bez opory, kulí se z břicha na záda ¨ 8.-12. měsíc: leze, s oporou stojí, při držení chodí ¨ 1.-2. rok: rychle leze, samo stojí, chodí, později se snaží o běh ¨ 3 roky: zlepšování koordinace celého těla, kope do míče, skáče na místě ¨ 4 roky: utíká, skáče, leze po žebříku ¨ 5 let: chodí pozpátku, chytí míč, skáče přes švihadlo -PŘÍKLADY CVIČENÍ Jemná motorika ¨ Pohyby malých svalových skupin, například pohyby ruky, uchopování předmětů a manipulace,… ¨ Schopnost, která se během vývoje výrazně proměňuje ¨ Úzká souvislost s ŘEČÍ, PSANÍM, VÝTVARNÝMI AKTIVITAMI ¨ Patří sem oromotorika (motorika úst), logomotorika (pohybová aktivita mluvních orgánů při artikulaci), grafomotorika Vývoj jemné motoriky ¨ 1.-4. měsíc: nepodmíněný uchopovací reflex, ruka směrem k ústům ¨ 4.-8. měsíc: úchop oběma rukama, později hrabavý úchop (do dlaně) vše vkládá do úst, přendává předměty z ruky do ruky, zkoumá předměty, s oblibou je vyhazuje na zem ¨ 8.-12. měsíc: pinzetový úchop, stále dává vše do pusy, manipulace s předměty ¨ 1.-2. rok: lepší koordinace pohybů, začíná stavět z kostek, manipulační hry, posun v sebeobsluze ¨ 3 roky: sebeobsluha, hygiena ¨ Předškolák: zpřesňování pohybů, jejich koordinace, hbitost -PŘÍKLADY CVIČENÍ GRAFOMOTORIKA ¨ Řízená pohybová činnost, pohyb je zaznamenávám graficky ¨ Začínáme vždy od ramenního kloubu, vstoje, na svislou plochu, zanecháváme silnou stopu ¨ Poté přecházíme dále přes předloktí až k zápěstí a konečkům prstů ¨ Nakonec čmárání a kreslení vsedě s tužkou -VÝVOJ GRAFOMOTORIKY ¨ 1.-2. rok: dítě začíná čárat, čáry naznačující kývavý pohyb a čáry do všech směrů ¨ 2. rok: kruhové čáranice ¨ 3. rok: jednoduchá znaková kresba, napodobují čáry různých směrů podle předlohy ¨ 4. rok: nakreslí křížek ¨ 5. rok: nakreslí čtverec ¨ 6. rok: trojúhelník -PŘÍKLADY CVIČENÍ OROMOTORIKA, LOGOMOTORIKA ¨ Motorika artikulačních orgánů ¨ Motorika mluvidel ¨ Patří sem například: rty, čelisti, dásně, jazyk, tváře, polykací svaly… ¨ Aby řeč mohla znít správně, musí být hlásky tvořeny přesně, správně znít a být dobře artikulovány ¨ Trénování před zrcadlem, ideální když dítě vidí i Vás RTY ¨ Špulení: pusinka, mašinka, kapřík, pískání, foukání jako vítr ¨ Široký úsměv: předvádíme úsměv, radost, můžeme střídat úsměv a špulení rtů ¨ Rozkmitání rtů: nafoukneme tváře a rychle vypustíme vzduch přes rty (frkáme jako koník) ¨ Stahování koutků, vytahování: střídavě vpravo a vlevo ¨ Vtahování rtů dovnitř: rty jako scvrklá rozinka, jablíčko,… JAZYK ¨ U některých dětí poměrně velký problém s hybností jazyka, neschopnost jej zvedat, nasát, kmitat,… ¨ Ovládání celého jazyka: vyplazování a schovávání jazyka do úst, kroužení jazyka, olizování rtů - nahoře, dole (kočka),… ¨ Ovládání stran jazyka: trubička, mistička,… ¨ Ovládání hrotu jazyka: špička jazyka hladí zuby ze strany na stranu, nahoře i dole, kmitá jako ještěrka ¨ Ovládání napětí jazyka: snažíme se udělat špičku na jazyku, napnout jej a povolit ¨ Rozložení jazyka: např. mlaskání DOLNÍ ČELIST ¨ Cvičíme spouštění a vytahování čelisti při otevřených a sepnutých rtech ¨ Krouživé pohyby oběma směry ¨ Cvakání zubů ¨ Hra: loutka, která má dolní čelist na provázku a my ji pomalu posunujeme nahoru a dolů MĚKKÉ PATRO ¨ Kloktání, bublání, nasávání ¨ Ideální cvičit s vodou, ve vaně ¨ U některých dětí použít i tekutinu s větší hustotou ¨ Pomůcky: různě silná, dlouhá a zatočená brčka RESPIRACE, FONACE, ARTIKULACE DECHOVÁ CVIČENÍ – cílem zdokonalení a prohloubení dýchání a nácvik správného vdechu či výdechu při procesu mluvení; výdechový proud je důležitý pro tvorbu hlasité řeči – zautomatizování dýchání při řeči vyžaduje u dětí určitý cvik – vdech: nenápadný, tichý, volný – výdech: plynulý, pozvolný, nepřerušovaný, dostatečně dlouhý – v čisté, větrané, bezprašné místnosti – podložka pro nácvik výdechu a nádechu vleže – správné držení těla – učíme ovládat výdechový proud v kombinaci s hlasovými cvičeními -PŘÍKLADY DECHOVÝCH CVIČENÍ – nejprve třeba naučit děti jakým způsobem a kam se mají nadechovat 1) nácvik dýchání vsedě 2) nácvik dýchání vleže 3) nácvik dýchání vestoje FONAČNÍ CVIČENÍ * PÍŠŤALKA – nádech nosem, výdech na slabiky FÁFÁFÁ, FÉFÉFÉ, FÓFÓFÓ, FÍFÍFÍ, FUFUFU * INDIÁN – nádech nosem, dlouhý indiánský pokřik ÁÁÁÁÁ * SOVA – nádech nosem, výdech ústy na slabiky HÚHÚHÚHÚHÚÚÚÚÚ * OVEČKA - BÉBÉ * AUTO - TÚTÚ * ČMELÁK - BZZZZZ * MAŠINKA - ŠŠŠŠŠ * HUSA – SSSSS * dechová cvičení na jeden nádech, celou intenzitou a tempem, minimálně do čtrnácti * Nespisovné…voře…je z důvodů měkkého nasazení hlasu: Vrány Voře, voře Jan, přiletělo k němu hejno vran. První praví „Dobře voře.“ Druhá praví „Nedobře voře.“ Třetí praví „Dobře voře.“ Čtvrtá praví „Nedobře voře.“ Pátá… SLUCHOVÁ PERCEPCE, FONEMATICKÝ SLUCH – sluch jedním z prostředků komunikace – velkou měrou ovlivňuje rozvoj řeči a tím i abstraktní myšlení – důležité nejprve vyloučit sluchové vady (otáčení se na hovořícího, odezírání ze rtů, natáčení jednoho ucha ke zdroji zvuku...) – jednotlivé oblasti sluchového vnímání se navzájem prolínají ORIENTAČNÍ VYŠETŘENÍ SLUCHU – v podmínkách MŠ dítěti nabídneme jako hru – v tiché místnosti, dítě stojí ve vzdálenosti cca 4 metrů zády k dospělému – „Budu říkat slova, která znáš, a ty zopakuješ, co slyšíš“ – šepotem předříkáváme slova složená z vysokých hlásek (cestička, cibule, slepice, měsíček, silnice, čepice, číslo, tisíc…) i z hlásek hlubokých (mouka, louka, maminka, houba, auto, koruna…) – význam slov by dítě mělo znát; střídáme kratší a delší slova – hra by neměla trvat dlouho – pokud zaznamenáme větší chybovost v opakování slov, je vhodné dítěti v následujících dnech hru nabídnout ještě jednou – pokud si dítě nechce hrát nebo se znova vyskytne větší počet chyb, je vhodné kontaktovat odborné pracoviště, aby se zjistil stav sluchu -PŘÍKLADY CVIČENÍ – hry typu Přihořívá – hádání zvuků se zavázanýma očima (zvuk ťuknutí lžičky o skleničku, chrastění klíči, kamínky…) – Co je v krabičce? – do malých krabiček různé předměty (korálky – skleněné a dřevěné, rýži, hrách, těstoviny, sůl, fazole…) – dítě hádá, co v krabičce je – sluchové pexeso – kolikrát písknu, tolikrát tleskneš – učit se básničky – slovní řady: hry typu „Šla babička do městečka, koupila tam…“ – vytleskávání počtu slabik – vybírat obrázky slov začínajících na danou hlásku – sluchový diktát – Ospalý princ / princezna – vzbudí se na domluvenou hlásku – slovní kopaná na poslední slabiku – ve vyprávění pohádky děláme chyby (Modrá karkulka šla přes louku, nesla si v košíku cvičky) – dítě musí zareagovat na chybu a opravit ji – určíme slovo, na které bude dítě reagovat v souvislém textu (např. klíčové slovo pohádky: drak), poté čteme pohádku, jakmile dítě slovo zaslechne, tleskne FONEMATICKÝ SLUCH – schopnost jemného sluchového rozlišování - dítě by mělo zvládnout rozlišit sluchem rozdíly mezi správným a nesprávným zněním hlásky – schopnost fonematického rozlišování (diferenciace) je základním předpokladem správného řečového vývoje - bez toho, aby se dítě naučilo poslouchat, vydělovat a diferencovat zvuky řeči, nemůže správně vyslovovat obzvláště znělé a neznělé hlásky a sykavky -PŘÍKLADY CVIČENÍ – rozvoj fonematického sluchu : přírodní zvuky (zvuky zvířat, citoslovce, zvukomalebná slova…), učení říkadel a básniček, zpěv, rytmizace – dospělý předříkává dvě stejná slova, občas změní některou hlásku – dítě má poznat, kdy jsou slova stejná a kdy je hláska změněná (pas-pes, pije-bije, perník-parník, buben-pupen, lyže-líže, mouka-louka, ráda-rada…) ZRAKOVÁ PERCEPCE – zrakem přijímáme většinu informací z našeho okolí – zrakové vnímání spolu s motorikou má rozhodující vliv pro vnímání prostoru – zvyšující se pohyblivost umožňuje uchopovat hračky, zpřesňuje se koordinace oka a ruky – vizuomotorická koordinace – dítě po 2. roce života rozpozná předmět bez závislosti na jeho velikosti, barvě – konstantnost vnímání (pozor – MR a PAS) -PŘÍKLADY CVIČENÍ – dětské kostky (skládání obrázku), puzzle, mozaiky – omalovánky – skládání rozstříhaného obrázku – hledání a třídění stejných předmětů stejného tvaru a velikosti (kostek, knoflíků, geometrických tvarů, kamínků…) – pexeso – co na obrázku ubylo / přibylo? – zapamatování pořadí obrázků ORIENTACE V PROSTORU, NA TĚLE A V ČASE ORIENTACE NA TĚLE – části těla na sobě, na panence – orientace ve 3D i 2D (realita x obrázek) – hry typu Hlava, ramena, kolena, palce ORIENTACE V PROSTORU – orientace v místnosti – vazby za / před / nad / pod / vedle – vpravo, vlevo – řady (před medvědem, za kočkou) HLASOVÉ PORUCHY V DĚTSÉM VĚKU - poruchy hlasu vznikají na základě přechodných nebo trvalých změn a v důsledku patofyziologické činnosti dýchacích, fonačních, rezonančních a artikulačních orgánů (A. Kerekrétiová, 2003) - změna ve způsobu užívání hlasu, změněna akustická kvalita hlasu, mohou se vyskytovat i vedlejší přídatné zvuky - A) vnitřní příčiny (vrozené asymetrie hrtanu…) - B) vnější příčiny (nesprávná hlasová technika, opakované záněty a alergie, nadměrné množství prachu, nepřiměřená vlhkost prostředí…) - vyšetření hlasu provádí foniatr, logoped provádí hlasová cvičení a prevenci PREVENCE HLASOVÝCH PORUCH – správný mluvní vzor – používat hlas v přiměřené hlasitosti – naučit se regulovat hlasitost – od šepotu a tiché řeči až po hlasitý projev – doléčit nemoci dýchacího ústrojí a při zánětlivém onemocnění dolních cest dýchacích učit dodržovat hlasový klid – při zpěvu vybírat písničky, které mají menší hlasový rozsah – v kolektivu omezit překřikování (ne „mluv nahlas“ , ale „mluv zřetelně“), nepoužívat tvrdý hlasový začátek – nekonzumovat velké množství studených nápojů – mluvit ve vyvětraném, bezprašném prostředí – zabezpečit vhodné klimatické podmínky (ne přetopená místnost, vlhkost vzduchu kolem 60%)