Aspekty podmiňující
efektivní intervenční
plán změny
Speciálněpedagogická intervence PCH
Strategie efektivní intervence
Středem pozornosti
Úprava
Prostředí
Průběžně
Reflexe
Zapojení
klíčové
osoby
Cíle změny
Chování
Jsou prostředkem
¢ Individualizace intervence
¢ Průběžné vyhodnocování
efektivity
¢ Změny v nastavené reflxe
Vojtová, 2018
Prostředky intervence
¢ modifikace sociálního
prostředí,
¢ výuka prosociálního chování
• kognitivní;
• emoční
procesy;
• pozorovatelné
chování.
¢ vnímání mezilidské komunikace
¢ Emoční inteligence – 80% vliv
na úspěšnost v interakci
¢ Racionální myšlení – 20% (D.
Goleman, 1999)
Cesta rozvoje (EQ)
¢ Vlastní prožitky – vnímání,
verbalizace
¢ Kočírování emocí – trénink,
verbalizace
¢ Pozorování prožitků druhých –
analýza, popis, vyhodnocení
¢ Cílené ovládání emocí
Vojtová, 2018
Principy intervence
¢ zohledňuje minulý, současný i budoucí vývoj kompetencí
dítěte;
¢ respektuje individuální schopnosti, dovednosti, komptence
dětí;
¢ vedle standardů a aktuálního stavu sociálních kompetencí
dítěte se pracuje s budoucími možnostmi dítěte (s jeho
potencialitou);
¢ využívá
l zóny budoucího individuálníhovývoje;
l kvalitu vztahů v dané skupině;
l zkušenosti a možné příležitosti
• v konkrétních životních a edukačních situacích;
• v sociálních sítích dítěte.
Vojtová, 2018
sociální dovednosti standardy
příležitost k učení
(intervence)
sociální dovednosti dítěte
(aktuální stav)
INTERVENČNÍ TRIANGL
Vojtová, 2018
Tři hlavní cíle intervence
Dovedností (kompetenční) trénink intervence je
zaměřen na
1) sociální dovednosti (nesmíme opomíjet
nedostačivost v jiných oblastech; učení a
aktivity spojené se školní prací jsou cestou
k posilování pocitu kompetence – vede
k posilování i v sociální interakci…)
2) dovednosti a techniky pro práci v malých
skupinách
3) koordinaci skupinových aktivit
Vojtová, 2018
Kompetenční trénink intervence zaměřený
na sociální dovednosti ad 1
Interaktivní vztah mezi vrstevníky – vnímání pozice druhého
¢ vlastní podíl na interakci;
¢ možné důsledky dopadu modelu chování
¢ alternativy modelového chování v dané situaci
¢ rozhodování o možnostech jiného způsobu
chování
¢ hledání postupných možností, volba
jednotlivých kroků
¢ tvorba a používání „strategických pomůcek“ pro
zapamatování těchto kroků – signály, obrázky,
rituály...
¢ Vyhodnocování úspěchů v užívání zvolených
strategií
S
O
C
I
Á
L
N
Í
D
O
V
E
D
N
O
S
T
I Vojtová, 2018
Fáze KT zaměřeného na sociální
dovednosti
¢ Příprava
¢ Trénink
¢ Reflexe
¢ SAPO
¢ SEBEhodnocení
¢ POPO
Vojtová, 2018
Přípravná fáze: Využíváme především
následující procesy: SAPO ad 1
¢ (a) rozvoj, otázky a
monitorování
dovedností,
¢ (b) zobecňování rozsahu
řešení problémů, nabídky
dalších možností,
¢ (c) hodnocení důsledků
alternativ a výběr
nejlepšího plánu;
¢ (d) implementace plánu,
monitorování výstupů a
poskytnutí sebe sama
zpětné vazby.
Stop Nepokračuj tímto
způsobem.
V čem je problém?
Alternativy Je nějaká jiná
alternativa? Jaká
jsou všechna možná
řešení?
Plán Jaké je nejlepší
řešení pro
budoucnost? Vytvoř
si plán!!!
Ohlédni se Ohlédni se, zda to
funguje. Co dalšího
můžeš
zkusit?
S
O
C
I
Á
L
N
Í
D
O
V
E
D
N
O
S
T
I Vojtová, 2018
Cílené hodnocení, interpretace
chování – sebe, druhých
Posilování sebehodnocení ad 1
¢ Pro posílení kompetencí
volíme aktivity, které
posilují sebehodnocení a
sebevědomí.
¢ Rozvíjíme tak účinky
sebekontroly.
¢ Podporou prezentování
vlastních výsledků
vytváříme v dítěti potřebu
řídit vlastní chování.
Pozorování
Verbalizace
Hodnocení
DruhýchSebe
S
O
C
I
Á
L
N
Í
D
O
V
E
D
N
O
S
T
I Vojtová, 2018
Vyhodnocovací fáze: Využíváme
především následující procesy: POPO
ad 1 sociální dovednosti
Popis Představení výsledku aktivity intervence; může
být podpořeno popisem jejího průběhu.
Obhajoba Obhájení své cesty, názoru – proč si myslím, že
jsme dospěli k tomuto výsledku.
Pochvala Pozitivní zpětná vazba – co na naší činnosti bylo
prima, za co se můžeme pochválit.
Orientace Označení momentů, které by příště měly být
řešeny jiným způsobem, jak je budeme řešit.
Orientace pro budoucí řešení.
S
O
C
I
Á
L
N
Í
D
O
V
E
D
N
O
S
T
I Vojtová, 2018
Trénink dovedností a technik pro
práci v malých skupinách
ad 2 dovednosti pro práci v malých skupinách
Děti v riziku poruch chování mívají potíže v interaktivních
aktivitách – ve spolupráci, v naslouchání a ve společném
usilování k jednomu cíli
Postup:
¢ aktivity ve dvojicích, s krátkodobými cíli;
¢ po úspěšném zvládnutí spolupráce ve skupině tří a více
dětí;
¢ Dítě, které je neúspěšné ve dvojici, potřebuje zpočátku vést
pedagogem. Po zvládnutí aktivity ve dvojici s pedagogem,
může navázat na spolupráci s vrstevníkem
D
O
V
E
D
N
O
S
T
I
S
K
U
P
I
N
Y
Vojtová, 2018
Koordinace skupinových aktivit
ad 3 koordinace skupinových aktivit
¢ Veškeré aktivity musí být koordinované pedagogem.
S naplánovanými aktivitami děti seznámí.
l Rituály, signály, evidence
¢ Srozumitelně, jasně a adresně rozdělí úkoly, zadá
pokyny, určí začátek a konec aktivity.
¢ Zjistí, zda všechny děti jasně rozuměli instrukcím.
¢ nejasnosti, zmatky v průběhu činností:
l aktivity přeruší a instrukce zpřesní.
¢ Případnou koordinaci dítětem provází.
K
O
O
R
D
I
N
A
C
E
P
R
Á
C
E
Vojtová, 2018
Intervenční aktivity provází vědomí
speciálního pedagoga
¢ že dítě musí být samo aktivní;
bez jeho aktivního přístupu by
jakékoli příležitosti vyšly
naprázdno;
¢ že aktivita dítěte je iniciována,
posilována a udržována
příležitostí (podněty, stimuly) a
významem této příležitosti pro
vlastní prožívání (zpětnou
vazbou);
¢ že dítě si s sebou nese vlastní
zkušenosti ze sociální interakce
z jiných prostředích;
¢ že dítě a jeho chování ovlivňují
zkušenosti z interakce
přijímané od pedagogů a
vrstevníků.
Příležitost
Aktivita
Zapojení
Zkušenost
Interakce
CÍ
LE
N
Á
IN
T
E
R
V
E
N
C
E
Vojtová, 2018