Reflexe četby
Základní pojmy
IRF struktura
Využití prostoru
Emocionální stránka komunikace

}https://www.youtube.com/watch?v=MMl0Q_uPRu8



}Pedagogická komunikace
}Pokuste se svými slovy charakterizovat pedagogickou komunikaci (funkce, aktéři, obsah, podoba,
pravidla).
}Jak direktivní a demokratická komunikační pravidla ovlivňují pedagogickou komunikace ve školní
třídě? Uveďte příklad z vlastní zkušenosti.
}Verbální a neverbální komunikace
}Pokuste se definovat výukový dialog. Na co je třeba dbát, aby se výukový dialog dařil?
}Jaké otázky podporují výukový dialog? Vytvořte příklady.
}Proxemika se zabývá tzv. osobními zónami. Jaké zóny (sféry) v prostoru třídy učitel využívá?
}Základní charakteristika výukové komunikace a zpětná vazba
}Co znamená zkratka IRF?
}Jak rozumíte rozdělení zpětné vazby na pozitivní (Gavora, 2005) a negativní zpětnou vazbu (Mareš &
Křivohlavý, 1995)?
}

¨
¨Základní pojmy:
¨Sociální interakce – vzájemné aktivní působení, ovlivňování jedinců, skupin a prostředí; jeden
subjekt vyvolává svým jednáním změnu v jednání druhého subjektu (Hartl, 1994)
¨Sociální komunikace – Sdělování, tj. výměna informací (Mareš, Křivohlavý, 1995)
¨Pedagogická interakce – vzájemné působení dvou nebo více subjektů v průběhu výchovně vzdělávacího
procesu
¨Pedagogická komunikace – Vzájemná výměna informací mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu,
která slouží výukovým cílům (Gavora, 1988)
¨
¨Funkce pedagogické komunikace ve v-v procesu:
¨zprostředkovává společnou činnost účastníků nebo jednotlivých pracovních skupin;
¨zprostředkovává vzájemné působení účastníků v nejširším smyslu včetně výměny informací,
zkušeností, ale i motivů, postojů, emocí;
¨zprostředkovává osobní i neosobní vztahy;
¨formuje všechny účastníky pedagogického procesu, zejména pak osobnost žáků;
¨je prostředkem k uskutečňování výchovy a vzdělávání, neboť cíl, učivo, metody atd. nemohou
vystupovat v pedagogickém procesu přímo, ale ve slovní či mimoslovní podobě;
¨konstituuje každý výchovně vzdělávací systém, neboť tvoří jednu z jeho hlavních složek, zajišťuje
jeho fungování, vnáší do něj pohyb, vývoj, dynamiku, udržuje jeho stabilitu.
¨

}
}
}Co bylo špatně?

}Sociální interakce
} - vzájemné aktivní působení, ovlivňování jedinců, skupin a prostředí
}Pedagogická interakce
} -vzájemné působení dvou nebo více subjektů v průběhu výchovně vzdělávacího procesu
}Sociální komunikace
} - sdělování, tj. výměna informací
}Pedagogická komunikace
} - Vzájemná výměna informací mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu, která slouží výukovým
cílům

}pedagogická komunikace
}X
}výuková komunikace
}výměna informací mezi učitelem a žáky v rámci vyučovací jednotky

}prezentace obsahu vzdělávání
}naplňování cílů výchovy a vzdělávání
}řízení třídy
}utváření vztahů mezi učitelem a žáky či mezi žáky vzájemně
}utváření klimatu ve třídě

•Jde tedy o třísložkovou sekvenci, kterou otevírá i uzavírá učitel.
•Příklady?
U: „Jaké je hlavní město Argentiny?
Ž: Buenos Aires.
U: Ano, správně…“
Iniciace
Učitel
Replika
Žák
Feedback  pozitivní  Učitel
Další sekvence

}Ve dvojici formulujte otázku a odpověď dle IRF struktury v několika sekvencích
}Průběžně se v roli Učitel – Žák prostřídejte


}
}prostorové chování
}proxemika je sdělování oddálením či přiblížením
}vzdálenost může ovlivňovat mezilidskou komunikaci: proxemika vyjadřuje vliv vzdálenosti na úroveň
komunikace
}

}Veřejná zóna: 900 cm - 350 cm. Vnímáme při ní několik osob. Patří sem veřejné projevy.
}Společenská zóna: 350 - 120 cm. Setkáme se s ní při kontaktu v zaměstnání, úředních jednáních atd.
}Osobní zóna: rozmezí 120 - 45 cm. Jde při ní o důvěrnější sdělování informací.
}Intimní zóna: je od 45 - 0 cm. Týká se většinou pouze rodiny a nejbližších lidí.

}Ve škole jsou běžné situace, kdy je rozmístění účastníků neměnné. Jak může přesto učitel využívat
prostoru třídy?
}
}Má tzv. sálové uspořádání vliv na pedagogickou komunikaci?
}
}Komunikuje učitel se všemi žáky stejně nebo jsou ve třídě místa s různou mírou aktivity?
}

Gavora (1994) podobu této zóny vysvětluje tím, že velký význam zde má fyzická blízkost, kdy učitel
komunikuje především s těmi žáky, kteří jsou k němu nejblíže a se kterými může navázat vizuální
kontakt.

}Ovlivňují žáci akční zónu a pedagogickou komunikaci?
}Termín „zóna aktivní účasti“ používá Atwoodová a Leitnerová (in Mareš, Křivohlavý, 1995) pro
pojmenování procesu, kdy je komunikace a podoba komunikačních zón ovlivňována zvýšenou aktivitou ze
strany žáků´.
}
}Schnitzerová a Kontírová (1995, 1996) doložily, že žáci sedící v zóně aktivní účasti nejen
vykazují vyšší míru aktivity, ale zároveň vykazují nižší míru aktivity nežádoucí. Navíc žáci, kteří
bývají označováni za prospěchově podprůměrné, častěji obsazují místa mimo fyzický a zrakový kontakt
vyučujícího (tedy mimo zónu).

}
}Komunikační procesy na II. Stupni základní školy z hlediska prostorového uspořádání jednotlivých
aktérů (Veronika Domkářová):
} http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/201/316
}
}Pohyb vyučujících v prostoru třídy:
}
}Chodci:
}„Myslím, že jak změnim jakoby tu pozici v tý třídě, když jdu dopředu, tak jakoby se ta pozornost
prostřídá no…“
}Myslivci:
}: „No, u tabule, u stolku, a nebo si sednu na přední, doprostřed na lavici a tím pádem jako na
lavici žákovskou.“
}Strážci:
}„Většinou sem, nesedím, ale stojím vedle stolku mezi prvníma lavicema u první a druhý řady. Často
někdy chodím taky ještě na druhou stranu mezi druhou a třetí řadu.“
}
}
}
}
}
}
}
}

}Základní pravidla
}Naslouchat projevu žáka
}Snažit se vcítit
}Akceptovat situaci
}Reagovat pozitivně
}Nezesměšňovat
}Reagovat s humorem
}Nebýt pro žáka uzavřený
}Využívat komunikačních her vedoucích k větší otevřenosti

}Popis hry: Polovina hráčů se stane „modelovací hmotou“, ostatní jsou „sochaři“. Nyní „sochaři“ z
„hmoty“ modelují různé sochy. Musí při tom dávat pozor, aby svůj „model“ nezranili.
}Varianta: „Modelovací hmota“ má při tvarování zavřené oči a pokouší se uhodnout, co znázorňuje.
}

}Mareš, J. & Křivohlavý, J. (1995) Komunikace ve škole.
}Gavora, P. (2005) Učitel a žáci v komunikaci.
}Nelešovská, A. (2005) Pedagogická komunikace v teorii a praxi: význam komunikace, vztah učitele k
žákovi, komunikace ve škole, ukázky. Vydání 1. Praha: Grada.
}Šeďová, K., Švaříček, R. & Šalamounová, Z. (2012) Komunikace ve školní třídě. Vyd. 1. Praha:
Portál.
}
}