Definice dialogického vyučování
Dialogické vyučování
Otázky pedagoga podle kognitivních a afektivních cílů
Vedení rozhovoru
Aktivní naslouchání

}






}Žáci hovoří často a  jejich promluvy jsou dlouhé (jsou aktivní).
}Učitelé kladou žákům otevřené otázky, jejichž cílem je podnítit je k přemýšlení.
}Žáci vykonávají myšlenkovou práci, neopakují naučená fakta. Žáci argumentují.
}Učitel poskytuje žákům zpětnou vazbu, snaží se jejich myšlenky rozvíjet, povzbudit je k jejich
prohloubení a rozpracování.
}Úkolem žáků není pouze odpovídat na otázky učitele. Sami kladou otázky, diskutují mezi sebou.
}Znalosti nejsou chápány jako předem dané, nýbrž jako postupně konstruované v interakcích mezi
učitelem a žáky.

1.Kolektivita
2.Reciprocita
3.Podpůrnost
4.Kumulativnost
5.Účelnost
Alexander (2006)

}Budování osobní značky, osobní profil, pohovor – povězte nám něco o sobě, konference, e-mail,
obchodní schůzka
}
}Délka 30 sekund – 2 minuty, zaujmout a získat, konkrétní, srozumitelné, ztotožnění, bez
pochybností, bez negativ, energie, emoce, klíčová slova
}
}Vyzkoušejte sami J

}
}učitelské otázky jsou považovány za klíčový prvek procesu učení, a to nejen ve školní třídě.
}podle Postmana (1979) je veškeré naše poznání výsledkem tázání, a proto je možné říci, že kladení
otázek učitelem je jedním z nejdůležitějších intelektuálních nástrojů
-

}otevřené (založené na obsahové volnosti odpovědi). Na otevřenou otázku neexistuje jen jedna
správná odpověď, která by byla dopředu dána. V běžné komunikaci nalezneme větší množství otázek
otevřených než uzavřených, zatímco ve výukové komunikaci je tomu naopak.
}
}uzavřené (založené většinou na výběru z nabídnutých možností odpovědi či jednoznačné odpovědi)
◦zjišťující (ano – ne, vlévá se…)
◦doplňující (Kdy se narodil…? Kam se vlévá…?)
}

}systémem vyhodnocení kognitivní náročnosti otázky je taxonomický systém Benjamina Blooma, který
odlišuje tyto kognitivní procesy:
◦(1) zapamatovat;
◦(2) porozumět;
◦(3) aplikovat;
◦(4) analyzovat;
◦(5) hodnotit;
◦(6) tvořit

}otázky nižší kognitivní náročnosti jsou zaměřeny na doslovné vybavení si faktu, který byl již
aspoň jednou v nějaké podobě učitelem prezentován. Tento typ otázek koresponduje s úrovní
„zapamatování“ (případně „porozumění“) dle Bloomovy taxonomie
}
}otázky vyšší kognitivní náročnosti splňují dvě podmínky:
}
} 1. dle Bloomovy taxonomické tabulky se vztahují na zbylé kognitivní procesy
} 2. odpověď na takovou otázku nesmí být přímo dostupná
} z učebnice či jiného materiálu, který mají žáci k dispozici.

}O jaký typ otázky se jedná?
}„Zhodnoťte dopad vlády Marie Terezie pro české země…“
}
}A) žák může vytvořit odpověď na základě svých znalostí (vyšší kognitivní proces),
}B) žák si může vybavit odpověď na tuto otázku z minulé hodiny (nižší kognitivní proces).

}Kritikové školního vzdělávání dlouhodobě tvrdí, že učitelé vedou žáky pouze k memorování a
osvojení si faktů, ovšem bez důrazu na vyšší kognitivní procesy myšlení, jako je aplikace, syntéza
či hodnocení.
}
}Nemusí být pravdivé, často schází empirické důkazy, o který by mohl být opřen tak závažný
hodnotový soud.

30%
20%
10%
0%
40%
50%
100%
90%
80%
70%
60%
Dějepis
Literatura
Občanská  výchova
Mluvnice
VKP  NKP

}1. Uzavřené otázky nižší kognitivní náročnosti
Odpověď je vyjádřením již osvojeného (dříve prezentovaného) faktu; existuje pouze jedna správná
odpověď, kterou zná učitel dopředu.
}2. Uzavřené otázky vyšší kognitivní náročnosti
Zadání otázky vyžaduje pro odpověď žákovo porozumění; odpověď není dostupná z učebnice, žáci ji
vytvoří na základě svých znalostí; jediná správná odpověď.
}3. Otevřené otázky nižší kognitivní náročnosti
Jednoduché dotazování; forma odpovědi je vyjmenování množiny předmětů (které si vybaví z minulé
hodiny); existuje více správných odpovědí.
}4. Otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti
Směřují k analýze, hodnocení, tvořivému výkonu žáků; odpověď vytvořena samostatně, není přímo
dostupná z učebního materiálu; více správných odpovědí.
}

}Formulujte:
}1. Uzavřenou otázku nižší kognitivní náročnosti.
}
}2. Uzavřenou otázku vyšší kognitivní náročnosti.
}
}3. Otevřenou otázku nižší kognitivní náročnosti.
}
}4. Otevřenou otázku vyšší kognitivní náročnosti.
}
}
}

}1. Uzavřená otázka nižší kognitivní náročnosti.
Učitel popíše osobnost z historie (např. Karel IV.), ukáže obrázek, na kterém je osobnost
vyobrazena, a ptá se žáka, jaké je její jméno otázkou: Jmenuje se? Pokud žáci neodpoví, ptá se dál:
Karel?
}2. Uzavřená otázka vyšší kognitivní náročnosti.
Žák čte cvičení zaměřené na význam slova, učitel položí otázku: Kde je základní význam slova? U
kterého výrazu?
}3. Otevřená otázka nižší kognitivní náročnosti.
Učitel probírá v hodině téma kultura a ptá se: Když řeknu kultura, co vás napadne, co si pod tím
pojmem představíte?
}4. Otevřená otázka vyšší kognitivní náročnosti.
Učitel se zabývá tématem volebního práva a ptá se: Máte jít volit nebo ne? Proč?
}
}
}

}verbální (a neverbální) komunikace v podobě otázek a odpovědí dvou nebo více osob (např. učitele a
žáků) na dané výchovně-vzdělávací téma
}vyznačuje zaměřeností na stanovený výchovně-vzdělávací cíl

}dotazování
}ovlivňování
}aktivní naslouchání

}Řečnické otázky
}Sugestivní otázky
}Paralingvistické projevy
}Uzavřené otázky
}Otevřené otázky
}Pokyn x výzva/nabídka
}
}

}Přesvědčování
}Argumentování
}Paradoxní příkazy
}Paradoxní emocionální ladění
}Anticipování námitek
}Vyhýbání se negativním formulacím
}
}Více:
}MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita, 1995. ISBN
80-210-1070-3.
}
}

}významné v rozhovorech „typu pomoc“
}
}aktivita naslouchajícího, který nejen registruje, co a jak sděluje komunikační partner, nýbrž také
na rozhovoru participuje kognitivně, emočně i akčně. Snaží se nejen vyprávějícímu porozumět, ale i
se do něj vciťovat. Verbálně i neverbálně dává vcítění najevo
}

§Vytvoření vhodného prostředí
§strukturací prostoru
§strukturací času
§Věnování pozornosti vyprávějícímu
§udržování očního kontaktu (65-85%)
§poloha těla (naklonění k vyprávějícímu, stejná úroveň)
§Nalaďování se na vyprávějícího
§výraz obličeje, gesta, hlasitost, slovník
§Povzbuzování
§verbálně („Pokračuj...“), neverbálně (pokyvování)
§Legitimizace emocí
-

§Poskytování zpětné vazby
-zopakováním toho, co vyprávějící sdělil
-parafrázováním obsahu sdělení
-sumarizováním
-dotazováním
-přikyvováním
-
§Vciťování, reflexe emocí, verbalizace emocí, zrcadlení emocionálního projevu (výraz obličeje,
gesta, pozice těla), empatické mlčení
-

}Uveďte alespoň 5 charakteristik odlišujících komunikaci učitele a žáka v hromadném a individuálním
vyučování.
}Jak byste zahájili rozhovor s rodičem, kterého jste do školy pozvali z důvodu řešení kázeňských
problémů žáka?
}Charakterizujte, čím se aktivní naslouchání vyznačuje. Ve kterých dovednostech aktivního
naslouchání jste dobří a na kterých potřebujete ještě pracovat?
}
}
}
}