VÝZKUM V PEDAGOGICKÉ PRAXI JAN MAREŠ KPSYCH PDF MU, BRNO Úvodní setkání Kontakt ¨Mgr. et Mgr. Jan Mareš, Ph.D. ¤mares@ped.muni.cz nProsím uvádět v předmětu kód předmětu! ndiskusní fórum předmětu ¤konzultační hodiny: úterý 9:30-10:30 njindy jen po předchozí domluvě n(Katedra psychologie, Poříčí 31, Brno) Od kdy do kdy a co za to ¨Seminární projekt – zpráva z výzkumu: nTranskript 10-15 min výukového videa z youtube ndle pravidel a jeho kvalitativní analýza (viz pokyny v Isu) nKvantitativní analýza dat z transkriptu nPodíl projevu učitele a žáků/ chlapci dívky/ čas nechávaný na odpověď žákům…. (deskriptivní statistika, tabulka, graf) ¤Vlastní zpráva z výzkumu v požadované struktuře (do 15.12.) ¨Písemný test ve zkouškovém období (70% min.) ¤ Co číst? ¨Švaříček, R. a K. Šeďová. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vydání druhé. Praha: Portál. 377 stran. ISBN 9788026206446. ¨Gavora, P., et al. (2010). Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online]. Bratislava: Univerzita Komenského. Dostupné z http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk ¨ Výsledek obrázku pro Kvalitativnà výzkum v pedagogických vÄ›dách K čemu může být učiteli dobrá znalost metodologie pedagogického výzkumu? ¨ Kde jste se setkali s pedagogickým výzkumem? Jakou máte zkušenost s pedagogickým výzkumem? ¨K čemu může být pedagogický výzkum užitečný? Pro koho může být užitečný? ¨Student učitelství, student pedagogiky a příbuzných disciplín ¨ ¨Učitel ¨Ředitel ¨Škola ¨ ¨Rodiče ¨Žáci ¨ ¨Vzdělavatelé učitelů ¨ ¨Vzdělávací politika/politici ¨ ¨Lidé pracující ve vzdělávání ¨Lidé se vzdělávající ¨ ¨ ¨Pro koho dál? ¨ Příklady ¨Kolik je v ČR učitelů a kolik potřebujeme prostředků, když jim chceme přidat? ¤http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp?fbclid=IwAR1Edv6MqMGCHkaKGwGudjcpvTKu3T2YYmiX2AbZ6tXCN3Q- ZPyq7LA2LU8 Hm. A kolik jich bude k 1.1.2020? ¨Jak funguje profesní indukce začínajících učitelů v ČR (a kolik jich vlastně je)? ¤https://munispace.muni.cz/library/catalog/book/1015 ¨Jak funguje česká škola z hlediska práce s dovednostmi, vzděláváním a výsledky na trhu práce ¤https://pages.pedf.cuni.cz/uvrv/close/ ¤(od vstupu do školy přes víceletá gymnázia až po učňovské školství) Jaké vidíte nedostatky pedagogického výzkumu? ¨Jak jim lze předcházet? ¨Jak je lze kompenzovat, pokud jim nelze předcházet? K čemu může být pedagogický výzkum a metodologie pro Vás osobně užitečný? Výzkum v pedagogické praxi ¨Výzkum a výzkumná metotodolgie může být chápána jako: ¤Vědní obor – jádrová součást oboru ¤Soubor profesí, které poznatky využívají v praxi i ve výzkumu ¤Vyučovací předmět(y) pro různé skupiny (a osobní zkušenost s nimi) ¤Kulturní a mediální fenomén (soubor „aktuálních“ témat a mediálních postav) – která témata a kteří kolegové to jsou v současnosti? ¤ ¤…a je potřeba je umět rozlišovat ¤ ¤ Munich, CERGE institut – mezinárodní srovnání https://2.bp.blogspot.com/-RzNQrfkBcaY/W8Ml40QJirI/AAAAAAAAGMc/g7kDA2iXy7ISgN90VGoL7XV3mqEHs45JACLc BGAs/s1600/Apka_13.jpg Věda a její infastruktura (ČR) ¨Odborné společnosti ¤Česká asociace pedagogického výzkumu (ČAPV) nhttp://www.capv.cz/ ¤ČPdS nhttp://www.cpds.cz/ ¨Odborné konference (pořádané společnostmi aj.) ¨Odborné časopisy ¤Studia Paedagogica, Orbis Scholae, Pedagogika, Pedagogická orientace, Komenský, e-pedagogium, Lifelong learning(…) ¨Odborné týmy ¤ÚPV FF MU, IVŠV PdF MU, ÚVRV PdF UK, oborové katedry… ¤Resortní pracoviště MŠMT (ČŠI – ÚIV, NÚV…) ¤ Příklady dobrého výzkumu (čítanka) ¨Studium literatury: vícečetné případové studie týmu E. Walterové … ¨Školní etnografie a další. Pražská skupina školní etnografie – výběr dle zájmu: např. Rvačka od Bittnerové, typy žáků… ¨Pedagogický (kvazi)experiment. (Brom) ¨Evaluace. Studium literatury: Cesta ke kvalitě – evaluační nástroje, TIMSS, PISA aj. ¨Akční výzkum, charakteristika, fáze, příklady realizovaných výzkumů – Finsko atd. ¨ JAK VZNIKAJÍ POZNATKY? 1.Autorita (J.A.Komenský, Průcha, Gavora…) 2.A priori – použití rozumu, logiky, intuice 3.Zkušenost (empirie), tradice 4.Věda = 2 + 3 + pochybování ….. + 1 ¨ ¨ ¨Charles Peirce – The Fixation of Belief http://www.peirce.org/writings/p107.html Výsledek obrázku pro puzzle Věda (a odbornost) jako puzzle J APA styl (jak definujeme dílky v puzzle) ¨APA styl - není pouze citační normou ¨Definuje obsah a strukturu odborného sdělení v rámci věd o edukaci a v psychologii (Educational science) ¨Požadavky v časopisech, pokynech pro práce atd. ¨Cílem přehlednost a srozumitelnost odborného sdělení ¨Viz např. https://owl.purdue.edu/owl/research_and_citation/apa_style/apa_style_introduction.html ¨Ve stručnější podobě v češtině např. https://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/pages/view/citation Struktura práce (volně dle APA) ¨Abstrakt ¨Úvod (představení tématu v širším kontextu) ¨Část teoretická (přehled současných informací o tématu; přehledová studie) – v závěru souhrn, který je východiskem pro výzkumnou či praktickou aplikaci ¨Část praktická (výzkumná) – formulace problému, výzkumné otázky (a z nich vyplývající hypotézy), popis zvolených metod, popis zkoumaných osob, popis výsledků, ¨Diskuse (co všechno mohlo ovlivnit výsledky, jaké jsou zkušenosti a co mělo být uděláno jinak i v porovnání s podobnými studiemi)) ¨Závěr (stručný) ¨Literatura ¨Přílohy ¨ ¨Popis standardu na KPsy PdF MU prací viz http://www.ped.muni.cz/wpsy/doc/pokyny_pro_zaverecne_prace_kpsy_ver_2.pdf Spool of thread JAK POSUZOVAT PLATNOST POZNATKŮ? PSY/PED VĚDA VÝZKUM PROFESE VĚDECKÉ POZNATKY PRAKTICKÉ POZNATKY JAK VYTVOŘIT POZNATEK - UDĚLAT DOBROU BP/DP? AJ: methodology, findings, science, profession, research, validity, thesis Metodologie Budování vědeckých poznatků je principielně jednodušší (kontext se snažíme epliminovat, nikoli zohledňovat). Věda je sada nástrojů k učení se ze zkušenosti. (mitchell, jolley) JEVY TEORIE > > INDUKCE HYPOTÉZY DEDUKCE DATA DATA DATA AJ: phenomena, (empirical) data, facts, induction, theory, deduction, hypotheses, sample, method, design, analysis, exploratory and confirmatory research, statistics Když se řekne… věda Jevy = realita. Teorie = naše konstrukce, reprezentace reality. Je-li konstrukce dobrá, daří se nám lépe využívat reality ku prospěchu svému. Porozumění s tím nemá co dělat. Pravda je filozofický pojem. Analýza – deskriptivní. Statistická indukce již je součástí indukce. Co dělá vědu vědou, je především systematičnost, kontrolovatelnost tvorby dat – objektivita(intersubjektivita). V kval bychom přidali ještě badatelovy hodnoty, čas a místo…. Fakta jsou výsledky analýzy dat, jde o tvrzení o datech. Filozofie vědy se zabývá především vztahem mezi jevy a daty. DESKRIPCE PREDIKCE VYSVĚTLENÍ NENÁHODNÝ VÝBĚR NÁHODNÝ VÝBĚR POZOROVÁNÍ DOTAZOVÁNÍ ANALÝZA PRODUKTŮ NÁPAD VÝZKUMNÁ OTÁZKA HYPOTÉZY Co chci zkoumat? TYP VÝZKUMU VÝBĚR ZKOUMANÝCH OSOB METODA SBĚRU DAT Jak to chci zkoumat? Co jsem zjistil? ANALÝZA A INTERPRETACE DAT KOMUNIKACE VÝSLEDKŮ MAPA VÝZKUMU CO VŠECHNO PATŘÍ DO VÝZKUMU? Výzkumný vzorek (Soukup, Kočvarová, 2016) https://www.researchgate.net/publication/309620493/figure/fig1/AS:614173666992131@1523441821359/fig ure-fig1_W640.jpg https://www.researchgate.net/publication/309620493_Velikost_a_reprezentativita_vyberoveho_souboru_v _kvantitativne_orientovanem_pedagogickem_vyzkumu Etické aspekty výzkumu ¨GDPR – ochrana osobních údajů (dat) v elektronických systémech (vč. biometrických – hlas, pohyb) ¨Standardy na úrovni národní i oborové úrovni (vč. odborných společností) ¤www.výzkum.cz ¤Etický kodex české pedagogické vědy a výzkumu nhttps://journals.muni.cz/pedor/article/view/1225/934 VÝZKUMNÁ OTÁZKA HYPOTÉZA upraveno dle Trochim, Donnelly, www.socialresearchmethods.net EXTERNÍ VALIDITA KONSTRUKTOVÁ VALIDITA INTERNÍ VALIDITA VALIDITA ZÁVĚRŮ ZKOUMANÝ SOUBOR METODA SBĚRU (TVORBY) DAT DESIGN VÝZKUMU ANALÝZA DAT KONCEPČNÍ STRÁNKA VÝZKUMU PRAKTICKÁ STRÁNKA VÝZKUMU AJ: research question, hypothesis, external validity, construct validity, internal validity, validityof findings, research sample, method of data collection, research design, data analysis KONCEPČNÍ A PRAKTICKÁ STRÁNKA VÝZKUMU VÝZKUMNÁ OTÁZKA JE ZODPOVĚDITELNÁ � Kolik andělů může tančit na špičce špendlíku? Sledované proměnné musí být měřitelné Často měříme jevy nepřímo Život nadaných žáků. Je jasné co chceme zkoumat? Je jasné k čemu chceme dospět? JE FORMULOVÁNA VÝZKUMNÁ OTÁZKA NE POUZE TÉMA ‚ JAK POZNÁM DOBROU VÝZKUMNOU OTÁZKU? VÝZKUMNÁ OTÁZKA JE PŘIMĚŘENĚ ÚZKÁ � Proč žáky nebaví škola? Zúžení výzkumné otázky zpřesňuje výzkumný projekt. VÝZKUMNÁ OTÁZKA JE HODNOTNÁ, SMYSLUPLNÁ, NENÍ BANÁLNÍ „ Ovlivňují nějak SPU únavu žáků ve výuce? Zkoumání přináší nové informace Není zbytečné ji zkoumat JAK POZNÁM DOBROU VÝZKUMNOU OTÁZKU? MALÁ NEBO ŽÁDNÁ ORIENTACE V LITERATUŘE NEZNALOST ZDROJŮ, MÁLO ČASU NA STUDIUM � NESYSTEMATICKÉ ZPRACOVÁNÍ LITERATURY ZPRACOVÁNÍ TOHO, CO MI PŘIŠLO POD RUKU ‚ STUDIUM JEN DOMÁCÍ LITERATURY NEZNALOST JAZYKA NEBO VÍRA V DOSTATEČNOST DOMÁCÍCH ZDROJŮ � NEKVALITNÍ ZDROJE STUDIUM UČEBNIC, NEVHODNÉ ČASOPISY, POCHYBNÉ INTERNETOVÉ ZDROJE, AUTORITY „ ZÁKLADNÍ CHYBY PŘI FORMULOVÁNÍ VÝZKUMNÉ OTÁZKY PREDIKCE KORELAČNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT ‚ Souvisí míra studijní úspěšnosti s množstvím strategií učení žáka? Zda a jak těsně spolu jevy souvisejí Umožňuje predikci jevů DESKRIPCE DESKRIPTIVNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT � Jaké strategie učení používají úspěšní studenti? Co je to? Kolik toho je? Jak často se to vyskytuje? Popis a klasifikace sledovaného jevu JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ CÍLE VĚDECKÉHO SNAŽENÍ? VYSVĚTLENÍ EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUMNÝ PROJEKT � Je nízké sebehodnocení příčinou užívání drog? Co zapříčiňuje co? Umožňuje identifikovat kauzalitu vztahu JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ CÍLE VĚDECKÉHO SNAŽENÍ? HYPOTÉZY SPECIFIKUJÍ VÝZKUMNÝ PROBLÉM PŘEDPOKLÁDANÝ VÝSLEDEK VÝZKUMNÉHO PROJEKTU CO OČEKÁVÁM, ŽE VYJDE VÝZKUMNÁ OTÁZKA Existuje vztah mezi tendencí chovat se prosociálně a vyžadováním prosociálního chování od druhých? HYPOTÉZA Lidé s větší tendencí k prosociálnímu chování více vyžadují prosociální chování od ostatních. CO JE TO HYPOTÉZA A JAK VZNIKÁ? Výzkumná otázka a dotazování ¨Výzkumná otázka je tím, na co hledáme v celém projektu odpověď ¨Dotazování – metoda, kterou operacionalizujeme indikátory jevu či jevů, které nás zajímají ¨ ¨Jedná se tedy o dvě odlišné části řešení (výzkumného) problému! Přínos Educational Science pro další obory - Aster (1990) uvádí: ¨regresní analýzu (R.T. Thorndike), ¨analýzu kovariance (A. Porter), ¨zjišťování reliability testů a dotazníků (L. Cronbach), ¨multivariační metody později zužitkované ve statistických počítačových programech typu SPSS - Statistical Programs for Social Scienes (B. Cooley, P. Lohnes) ¨meta-analýzu výsledků empirických výzkumů (G. Glass, I.V. Hedges). ¨ ¨jedná se ale i např. o action research, practice-based research... Práce s literaturou ¨K tématu je vhodné si obstarat přiměřené množství literatury ;) ¨Literaturu může doporučit vedoucí, důležitý je i vlastní výběr ¨Průběžně je velmi dobré psát si poznámky a vytvářet seznam literatury ¤(„Odkud, doprčic, byla ta modrá knížka? A tohle jsem našel kde?“) ¤Od začátku podle normy APA nUžitečný on-line nástroj http://www.citace.com/ Výsledkem práce s literaturou je přehledová studie (teoretický úvod) a také dobrá diskuse výsledků ¨srv. Mareš, Jiří (2014). Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4), 427–454. doi: http://dx.doi.org/10.5817/PedOr2013-4-427 ¨Kde vzít podklady k přehledu? Práce s literaturou (2) ¨Zdroje – dostupné nejčastěji v knihovnách ¤PedF MU - http://katedry.ped.muni.cz/knihovna ¤Odborné knihy – monografie (učebnice konzultovat s vedoucím) nV angličtině - http://katedry.ped.muni.cz/knihovna (doporučuji encyklopedie a Taylor & Francis – kolekce Social Science & Humanities Library) nGoogle books http://books.google.cz/ ¤Odborné časopisy – Pedagogika, Čs. psychologie, e-psychologie, Studia Paedagogica, Školský psychológ, Orbis Scholae, Pedagogika.sk, Journal of Pedagogy / Pedagogický casopis... nScholar google http://scholar.google.cz/ ¤Sborníky z konferencí nnapř. ČAPV,… ¤Vzdělávací portály – http://www.ceskaskola.cz/ (…) ¤Stránky občanských sdružení a neziskových organizací www.nadani.cz aj. ¤Veřejné zdroje informací – MŠMT, weby škol, ČŠI atd. n ¨ Práce s literaturou (3) ¨Nutnost definovat klíčová slova (a jejich varianty) i v angličtině – užitečná pomůcka - slovníky ¨Vyhledávání ¤V katalogu knihovny PedF MU a dalších ¤V českém interentu (seznam, google) ¤V anglických odborných časopisech nhttp://katedry.ped.muni.cz/knihovna/e-zdroje/databaze nEBSCO, nSCOPUS nERIC - Educational Resource Information Center nJSTOR (…) ¨ časopisy Technické aspekty práce ¨Nepracujte s programovým vybavením, se kterým neumíte ;) ¨Zálohujte průběžně svou práci a nejméně 2x a na různé datové nosiče (flash disk, cloud) a aspoň jednu zálohu mějte jinde, než máte PC (krádež, požár… ;) ¨Udržujte i archiv starších verzí práce… pro případ, že aktuální dokument zhavaruje ¨Sežeňte si někoho, kdo si po Vás práci přečte (20x viděná hloupost je „neviditelná“) ¨Nezapomeňte zkontrolovat titulní stranu ;) Prezentace práce ¨Naučte se o své práci mluvit (5-6 vět které stručně popíší podstatu problému a Váš přístup k němu) ¨Na obhajobu si nachystejte stručný projev, který popíše: ¤Problém ¤Metodu ¤Výsledky ¤ ¨Oponent není Váš nepřítel, ale člověk, který je placen za to, aby na Vaší práci našel to dobré i to špatné… a že může mít jiný názor pro Vás může být přínosné ;) Rozšiřující kurzy pro zájemce ¨Kurzy Ústřední knihovny PdF MUNI ¤https://katedry.ped.muni.cz/knihovna/sluzby/informacni-vzdelavani ¨Kurz KPsy PdF MUNI (pro ty co jsou z Brna a mají v úterý odpoledne volno J) ¤Ps_0002 Metodologický seminář k přípravě diplomových prací ¨ Kvalitativní výzkum 57 Kvalitativní výzkum ¨Odlišný způsob výzkumu než kvantitativní, protipól ¨Dnes komplementární ¨V sociálních vědách dnes preferovaný ¨U nás zejména: ¤Pražská školní skupina školní etnografie (Kučera a spol.) ¤FF MU (projekt kvalitativního výzkumu) ¤Sociologové (Katrňák atd.) ¤Na PdF MU …… 58 Východiska ¨Terénní práce výzkumníka ¨Hluboké poznání a jemná analýza konkrétního prostředí ¨Prostředí = celistvá kultura ¨Kultura = soubor hodnot, postojů, pravidel chování skupiny lidí ¨Skupina = obyvatelé městečka, školní třída, mládežnická skupina, učitelský sbor, …. 59 Rysy kvalitativního výzkumu ¨Viz materiály ke kvalitativnímu a kvantitativnímu výzkumu ¨Dlouhodobost ¨Intenzivnost ¨Podrobný zápis (zaznamenává se skoro vše, pak se analyzuje) ¤Během pozorování krátké zápisky, poznámky, pak složení celkového obrazu ¨Vysvětlování očima zkoumaných osob ¤Popis rozdílů, jak se jednotlivé osoby dívají na danou věc, prožívají ji =. Pak složení celistvého, vnitřně diferencovaného obrazu prostředí 60 Typické metody ¨Nestrukturované pozorování ¤Zejména převažuje tzv. participační pozorování ¨Etnografické interview ¨Metoda životní historie 61 Postup při kvalitativním výzkumu ¨ ¨Analytická indukce ¨ ¨Konstantní komparace 62 Postup analytické indukce 1.Volba,stanovení výzkumného problému 2.Vstup do terénu, sběr údajů o 1 tzv. prvotním případu (1 škola, třída, člověk) 3.Formulování prvotní hypotézy (nebo teorie) na základě prvotních údajů 4.Rozšíření okruhu zkoumaných osob, ověřování prvotní hypotézy 5.Pokud hypotéza neodpovídá, přeformuluje se 6.Hledání negativních případů = těch,které nepotvrzují hypotézu 7.Formulace nové hypotézy 8.Pokud již všechny případy hypotéze vyhovují, vytvoření nové teorie na jejím základě. Pokud ne, proces pokračuje. 63 Zkrácený postup analytické indukce ¨Celý postup je velmi náročný a zdlouhavý ¨Někdy se zkracuje: ¨Hned na začátku se zvolí skupina osob ¨Okruh se již nerozšiřuje ¨Formulovaná hypotéza se zdokonaluje pouze ve vztahu k této skupině ¨Hypotéza vyhovuje ale pouze této skupině ¨Časově úspornější,ale méně přesné 64 Postup konstantní komparace 1.Nestanovuje se hypotéza na začátku, pouze se stanovuje výzkumný problém a zkoumané osoby 2.Sbírají se údaje, hledají se společné a rozdílné prvky, formulují se kategorie prvků, třídí se do kategorií, pak se syntetizuje 3.Sběr údajů zaměřený na zpřesnění kategorií – nevhodné kategorie se vylučují, přijímají se nové, zjišťují se vztahy mezi nimi. Formuluje se hypotéza. 4.Další zpřesňování pohledu – nacházení společných rysů a pravidelností 65 Postup konstantní komparace ¨Jedná se o sled kroků, které probíhají současně ¨Neustále se srovnává, komparují se data a kategorie ¨Dokud se nedospěje k uspokojivému vysvětlení jevů (teorii) 66 Výběr případů v kvalitativním výzkumu ¨Záměrný výběr – proto, aby osoby byly vhodné (měly potřebné vědomosti a zkušenosti) nNikdy se nepoužívá náhodný výběr (požadovaný u kvantitativního výzkumu) ¨Vždy reprezentativní (jiné pojetí než u kvantit. výzkumu) ¤Osoby dobře reprezentují dané prostředí ndokonale dané prostředí znají, dlouho v něm žili… 67 Výběr případů ¨Používá se kumulativní výběr ¤podmnožina záměrného výběru ¤začíná se s 1 člověkem, malou skupinkou ¤okruh se rozšiřuje ¤Tzv. snowball sampling (sněhová koule) ¨ 68 Výběr případů – další možnosti ¨Používají se i další varianty: ¨Výběr extrémních případů nVybere se učitel, který způsobuje konflikty v učitelském sboru ¨Výběr případů s dobrou reputací nVybere se škola, která je známa dobrými vztahy s rodiči nRodina, jejíž děti jsou mimořádně talentované n ¨ 69 Výběr případů – srovnání s kvantitativním přístupem ¨Ve srovnání s kvantitativním výzkumem se zkoumá méně případů ¨Jde však o intenzivní, hluboké zkoumání ¤E povrchní, impresní postřehy ¨Často se odhalí mnoho nových, překvapujících skutečností ¨ 70 Vstup do terénu ¨Je v kvalitativním výzkumu klíčový moment nSblížení se zkoumanými osobami nAkceptování výzkumníka je podmínkou výzkumu ¨Vrátný (gatekeeper) – pochopí výzkum, otevře prostředí výzkumníkovi ¨Sponzoři – společní známí, zprostředkují první kontakty ¨Utajení (covert research) – výzkumník pracuje jako člen skupiny, skupina neví,že ji zkoumá nUčitel je výzkumníkem – náročné učit a zároveň to sledovat a zapisovat ¨Důležitý je vzhled, oblečení – zejména pro děti a učitele 71 Validita a reliabilita u kvalitativního výzkumu ¨Reliabilita je slabinou ¨Validita je silnou silnou stránkou 72 Reliabilita ¨Kvalitativní výzkum je protipólem kvantitativního ¨ ¨Zkoumají se specifické situace (než typické) => není možno vyhovět základnímu požadavku reliability – replikovat výzkum nSituace se totiž mění n ¨Povinností je popsat přesně metody a postupy, aby si čtenář mohl ověřit korektnost postupu 73 Validita ¨Zabezpečuje se ¤dlouhodobostí výzkumu ¤přímým kontaktem s realitou ¤rozsáhlým,velmi konkrétním, výstižným, přesným popisem; často s použitím autentických citátů ¨ 74 Triangulace ¨Důležitý prostředek k podpoře validity ¨Protínání (z navigace, geodézie), křížová validizace ¨Několik způsobů: 1.Použití více zdrojů údajů nVýroky osob o události a novinové články 2.Více metod sběru údajů nKaždá uchopí téma z jiného úhlu nNapř. participační pozorování, interview, studium dokumentů 3.Triangulace výzkumníků nVíce osob zkoumá, konfrontují se jejich závěry 4.Více teoretických přístupů nUmožní to podívat se na zjištěné údaje z více hledisek 75 Metody kvalitativního výzkumu ¨Hlavní metodou je výzkumník sám – porozumět lidem a událostem ¨Výzkumné metody mají své ustálené kroky, ulehčí práci v terénu a zpracování údajů 76 Pozorování v kvalitativním výzkumu ¨Používá se nestrukturované pozorování ¨Nepoužívají se pozorovací systémy ¨Stanoveny jsou pouze události,jevy, osoby, které se pozorují ¨=> pružný přístup, odhalují se nové, nečekané jevy ¨Několik variant – dle selektivnosti záznamu událostí ¤Vzorky událostí (selektivní) ¤Terénní zápisky ¤Participační pozorování (výzkumník se spoluúčastní) 77 Etnografické interview ¨Liší se od kvantitativního interview ¤Snaží se zjistit, jak lidé interpretují svět kolem sebe, jaké významy připisují událostem ¤Informant (ne respondent) – informuje, odhaluje, ne odpovídá jen na otázky ¤Naslouchá více, nehovoří skoro, monolog, výzkumník by měl hovořit méně než informant nZákladní pravidlo: čím hovoří jeden méně, tím více hovoří druhý ¤Projevuje sympatie ¤Čte se mezi řádky ¤Nestrukturované nebo strukturované s širokými otázkami ¤ 78 Etnografické interview ¨Liší se od kvantitativního interview ¤Přátelský rozhovor ¤Informant někdy ani neví, že se jedná o interview ¤Atmosféra uvolněná ¤Realizuje se v přirozeném prostředí informanta Serie interview – prohlubuje se téma, opakuje se, bere se z jiného úhlu pohledu nebo se bere další téma, otázky se opakují ¤Používá se jazyk, výrazy informanta (ne vědecký apod.) ¤Tón řeči se má přibližovat běžné, každodenní komunikaci ¤Výzkumník považuje informanta za sobě rovného 79 Etnografické interview II ¨Interview vždy začíná „zahřátím“ informanta – nejprve se začíná běžným rozhovorem ¨Tím se nastolí raport = příjemné, uvolněné ovzduší mezi výzkumníkem a informantem ¤Příznakem toho, že raport nevznikl, jsou jednoslovné odpovědi informanta ¨Obvykle se interview nepoužívá jako samostatná metoda, ale je součástí více metod (pozorování, analýzy artefaktů atd.) ¨ 80 Etnografické interview II ¨Zjištěné údaje se ověřují specifickým způsobem – zpětná verifikace ¤výzkumník se vrátí k informantovi (až interview přepíše a po určitém časovém odstupu) ¤ a ověřuje, zda to, co ten odpověděl, zda to správně pochopil -Informant často poskytne další důležité informace -Problematika se prohloubí -Etické – informant má právo vědět, jaks e jeho slova zapsala a vysvětlila ¨ 81 Pražská skupina školní etnografie ¨http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/etnografie/vyzkum.htm 82 Qualitative Research Resources on the Internet ¨http://www.nova.edu/ssss/QR/qualres.html