Škola: GDPR

Student: GDPR

Hodina: 1.

Datum: ee

Předmět: Dějepis

Třída: 8.


Ve třídě je přítomno 14(?) žáků, 7 dívek a 7 kluků. Žáci na začátku poměrně tiše sedí v lavicích,
dívky si povídají, někteří chlapci teprve přichází a sedají si.


 [[pouze z passive cam]]

U: Tak asi začneme, opozdilci se dostaví později. (.) Dobrý den ((máchne rukama směrem k dětem)).
Vstávat nemusíte. ((sedá si a zapisuje do třídní knihy)) (8)

ŽŽ: ((šum, polohlasně se baví, otáčí se na sebe s pobaveným či udiveným výrazem))

T: ((upravuje activ cam))

U: Chybí Pepa Novák?

ŽŽ: Ano.


0 – 5 min.

Zvukový šum z kamery. - [[začíná záběr active cam]]

ŽŽ: ((šum))

U: Začneme opakování.

D: ((kašle))

U: Já mám pro vás takové trošku malé překvapení.

((Asi polovina žáků sleduje studentku.))

U: Já budu klást otázky, vy budete správně odpovídat, předpokládám (učebnice zavřeme). Za správnou
odpověď ode mě dostanete lísteček a za tři lístečky malou jedničku.

K: Kolik těch otázek bude?   (.)        Dvě?

                                   K2: [Pan´čelko] (.)      Pančelko…((hlásí se))

U: Roman by chtěl něco říct…

Roman (?): Pančelko, jen malou jedničku nebo velkou?

U: Paní učitelka si určí, jestli to bude moc malá nebo velká jednička.

Roman: Ale bude to do žákovské?

K: [(hodně velká)]

U: Bude to do žákovské.

Roman: Tak to jo, tak to jo.

U: Tákže, zpátky k té Francii, 1830 tam vládl?

Roman: ((hlásí se))

U: Ano?

Roman: Ten (1) Ludvík Filip.

U: Dobře. (( jde k němu k lavici a podává mu lísteček))

DD: ((Pozorují a tváří se kysele, pak se zasmějí.))

U: Lísteček. Další otázku. ((vrací se ke katedře)) Důvod povstání v únoru roku 1848 ve Francii.

Roman: ((hlásí se)) 1848?

U: Únor 1848. Víš?

Roman: Jo, myslim, že jo. (nnn)

K2: ((hlásí se)) (nnn)

U: Ne.

((ruch)) K3 a K4: [((vchází do třídy a jdou na své místo do první lavice))]

U: … si ho určitě vymysleli, v učebnici ho určitě máte. Dobrý den.

K3 a 4: Dobrý den.

K4: ((po usednutí na své místo, otáčí se na K5 za sebou a něco mu říká)) (..o..a..nnn)

K5: ((zasměje se))

U: Něco konkrétního?

K: Počkej, já možná vím. (Že byly policejní dohledy.)

U: No tak trochu. (3) Nevíme, nevíme? Ehm, Ludvík Filip zakázal reformní bankety.

K2: ((Odhodí něco drobného na parapet okna.))

U: Vzpomínáme? (1) Takže, revoluce propukla v jakém státním zřízení? V jaké státní zřízení se
změnilo současné státní zřízení?

Roman a K2 ((hlásí se; Roman má levou ruku opřenou o parapet okna, v uvolněné pozici těla))

U: No?

K2: (ehm, parlamentní)

U: Ne. ((směrem ke K3)) (mluvila jsem na začátku, stačí malá …nnn…za tři lístečky je jedna
jednička)

ŽŽ: [((ruch))]

K3: Hm jo.

U: (nnn) Tak prezidentem byl zvolen kdo? No?

Roman: ((hlásí se)) Ludvík Napoleon.

K4: ((od příchodu se stále hrabe v tašce, nesleduje učitelku))

U: Dobře, Ludvík Napoleon. ((jde k Romanovi k lavici a podává mu lísteček)) V jakém vztahu byl
Ludvík Napoleon k Napoleonu Bonapartovi?

Roman, K2, K5 a tři D: ((hlásí se))

U: ((otočí se k D v poslední lavici a pokyne jí))

D: Synovec?

U: Ano, Synovec. ((podává jí lísteček)) To bylo dobře. ((vrací se ke katedře))

ŽŽ: ((ruch, hlahol))

K3 ((na pokyn U? - otevírá okno))

U: Díky. (.) Co máme dál? Prosinec 1851. Mluvím o Napoleonovi (nnn)

Roman: ((hlásí se)) Eeeh, vyhlásil císařství?

U: E-e ((ve smyslu ne)). (1) 51, něco trochu menšího, takovýho trochu nepodstatnýho, ale


                   K2(?): A jó!

ŽŽ: (nnn, něco s Orlíkem.) [nnn] [[nnn]]

U: Neé. ((smích)) S Orlíkem vůbec nic to nemá (.) dobře.

K: (vznik …nnn… republiky)

U: (nnn nesouhlasné, nnn nnn). Nechat si schválit pravomoce, ano? Dobře a prosinec 1982?

Ž: [nnn nnnn]

K4 a K5: ((hrabou se ve svých věcech))

Roman: ((hlásí se)) To je to císařství.

U: Dobře. Šikula, sbírej klidně další. ((jde k Romanovi k lavici a podává mu lísteček))

K4 a K5: ((otočení k sobě, interagují spolu, smějí se))

Roman: Můžu mít klidně dvě jedničky? (3) (A tři?)

U: Můžeš mít klidně dvě jedničky.

K: A z toho pak bude jedna velká.

U: Ták císařství bylo kolikáté?

ŽŽ (polovina třídy): ((hlásí se)) -> K: Třetí. K: Druhý.

ŽŽ: ((ruch, hlahol, nnn)) (nevikřikujte)

U: (nnn, no tak) tak druhé bylo. (nnn… vní?)

Roman: No druhý, to druhý, tak to byl ten Ludvík Napoleon.

U:((jde k Romanovi k lavici)) A kolik trvalo? (.)       52 bylo vyhlášeno a trvalo do?

Roman: [trvaloó, padesát-]

K: To už je otázka navíc, na to nemáte právo.

ŽŽ + U: ((ruch, smích))

U: Nebuď chytrej, otázky rozdávám já. (4)

K4 a 5: ((ruch, smích))

U: Dobře, bude vědět někdo jinej? Tak do kdy trvalo 2. císařství?

K5: 58.

U: Ale kuš, to si děláš srandu.

ŽŽ: 54!... 52! ((ruch))

K3: Pančelko, já to vím, můžu se podívat do sešitu?

U: Ne a nehádejte. (.) 1870. Přesunem se dál, revoluce v Itálii: o co jim šlo?

Roman: ((hlásí se))

U: Šmankote, ten bude mít jedniček.

Roman: O samostatnost.

ŽŽ: ((hlásí se, zvedají se))

U: O samostatnost ne, trošku jiná odpověď. ((otáčí se na dívku v zadní lavici))

D: Oni se chtěli spojit s těma, (.) s němcama?

U: (nnn). ((otáčí se na K3))    ŽŽ: ((hlásí se, ruch))

K3 (??): (nnn O sjednocení)

U: O sjednocení, výborně. Povedlo se, nepovedlo?

ŽŽ: ((hlásí se, ruch)) Povedlo! [Ne, nepovedlo!!] [[ Povedlo!!]]

U: Nepovedlo. ((podává lísteček D v prost. lavici)) A pod kterým panovníkem se sjednotili?

Roman: ((hlásí se a zas ruku stahuje dolů))

U: Pod kterým panovníkem doufali, že sjednotí Itálii?

ŽŽ: ((nehlásí se)) Ludvíkem. [nnn] Ferdinandem.

K: Martelot tam byl.

ŽŽ: ((smích))


5 – 10 min.

U: (nnn) tak z pořadí byl první ale…?

KKK: Viktor [nnn]… Emil pátý… [(Kousal)]

U: (nnn) syn…který tedy (odsunoval)…

K: František. [Viktor]

K: Emil.

K: Robert.

U: vyberte aspoň panovníka, ve kterém královstí?

Roman: V Itálii?

K: [V Sardinii.]

U: Dobře. ((jde k Romanovi a podává mu lísteček))

ŽŽ: ((šum))

U: Přesuneme se do Německa, o co šlo v Německu?

K: Já vim!

ŽŽ: ((hlásí se a hlaholí))

D: (o sjednocení)

U: Ano (( podává jí lísteček)): ode mě. Povedlo se nepovedlo se?

ŽŽ: ((hlásí se))

D (spolu s dalšími K): Nepovedlo.

U: Ano (( podává jí lísteček)). A nevykřikujeme, hlásíme se, vyvolávám.

K4: Ale (nnn) ((mrmlá))

U: (2) jaro 1848 Frankfurt nad Mohanem?

Roman: ((hlásí se jako jediný)) že -

ŽŽ: [Jó! Eh! Uh! Tó!]

U: Počkej moment, jestli se ještě někdo přihlásí, já vím, že ty už máš těch lístečků hodně.

ŽŽ: ((mrmlají slabě, nehlásí se))

K: Tak už ho vyvolejte, nikdo jinej to neví.

U: (3) Takže?

Roman: Parlament, sociální parlament.

U: Výborně. ((jde k Romanovi a podává mu lísteček))

D: Ty seš na ty jedničky?

U: a o co šlo parlamentu?

Ž: (konec nnn)

U: Proč se parlament sešel?

K: (německý spor)

DD: ((smích)) (to řekl Matěj)

U: o co šlo tam?                                 Byla absolutistická monarchie a chtěli co?

K (Matěj?) : [(Já jsem to řekl první)]

D: Chtěli novou ústavu.

U: Dobře a proč se nepřihlášíš?! ((intonace))

Roman, K2,3,4: ((hlásí se)) [Já vím co!]

K3: Pančelko já vim co! Chtěli novou ústavu.

ŽŽ: (smích))

U: Bohužel.

K3: CO?!

U: Bez lístečku – už to bylo řečeno.

K3: Ale… ((máchne rukama)).

Roman, ŽŽ: (no, ale…) [nnn] (no, dobrý no)

U: Ještě dvě věci: jestli zahrnujou i České země do té koncepce a nebo (nnn) jak se tomu říká?

K3: ((hlásí se a je vyvolán)) Ano.

ŽŽ: ((smích))

Roman: ((hlásí se)) Velkoněmecká koncepce.

U: Ano, Velkoněmecká koncepce  ((jde k němu))a ta druhá byla? ((dává mu lísteček))

Roman: Já už si pro to budu chodit. ((jde k ní))

U: Ano, a ta druhá byla? Ten protiklad?

Roman: A to ještě za tenhle lísteček?

Roman + ŽŽ: (nnn) [Fakt?]

Roman: Velkoněmecká koncepce á (.) (nnn) maloněmecká koncepce.

U: Dobře. (6) Ústava byla přijata nebyla přijata?

Roman ((snaží se přihlásit)) + K3 (bez hlášení)): Byla.

KK: Nebyla [byla], nebyla Ježiši marjá!

U: takže zase nic, nebude listeček. (.) Ústava nebyla přijata, respektive byla vytvořena ale
nebylo, kdo by se ujal svrchované vlády, takže vzniklo povstání. Kdo ho potlačil?

Roman ((snaží se hlásit)) Já vím. (2) Pančelko prosím!

U: ((Rozhlíží se)) Ještě někdo? (3)

K3: ((hlásí se))

U: Víme? (na K3)

K3: Ludvík Napoleon?

U: Ne.

Roman ((dál se hlásí ve stoje)): já vím… Rusko.

U: Rusko? ((jde k němu)) A kdo?

R: Ten Fridrich, velký.

K:  (vykřikuje)) Fridrich Vilém.

U: ((dává mu lísteček)) Fridrich Vilém …Já vím, že všechna ta jména je pro vás těžké si
zapamatovat. (1) Tak a ještě František Palacký, říkali jsme si o něm minule, se zúčastnil nebo
nezúčastnil.

                                               K: [To byl Pala…]

K: ((hlásí se a současně vykřikuje)) Zúčastnil!

K2 a Roman: ((hlásí se))

U: ((pokyne K2))

K2: Ten se nezúčastnil právě tady toho. ((usmívá se a otáčí se na dívky))

U: nezúčastnil – takže odmítl…

K2: Odmítl tam tu…

U: Odmítl tam tu velkoněmeckou koncepci.

K2 ((otočí se dozadu na Romana)) (nnn)

K: [Kolik máš, Radime?]

 U: No ták (.), minule jsme probírali revoluci v Habsburské monarchii a skončili jsme (nnn) zeměmi,
takže ještě se vrátíme, kromě rakouských zemí, jsme si říkali ((ukazuje tři prsty)), tam byly

                                               K:[Čechy , Mroava (.) Slezsko]

K: Morava!

Roman: ((hlásí se))  [Já vim!]

U: (nnn)

K: [nnn!]

U: Co kdybys mluvil, až když tě vyvolám? ((jde k K3))

K3: Čechy , Morava, Slezsko

U: Tak to jsem nechtěla slyšet. Tři velké územní celky

K3: Dolní, (nnn) (1) vždyť sem to řekl.

Roman: [Pančelko já to vím.]

K5: ((hlásí se a je vyvolán U))  Dolní a Horní Rakousy, Chorvatsko a Uhersko

U: To je sice hezký ale ((na K5)

R.: [Pančelko prosím!

K4: Dejte mu lísteček! ((ukazuje gestem na K5)) a mě paní učitelko jeden taky

R.: Prosím prosím! ((je vyvolán)) Rakousko-Uhersko: Uhry, Rakousko a Země České.

K5: [A jo takhle (nnn)]

U: ((dává Romanovi lísteček)) Musíte umět správně formulovat odpověď! ((vrací se ke katedře, stojí
před dětmi a mluví zároveň s nimi)) (nnn)

K: Tak už mu to nedávejte.

U: [Řekla jsem tři celky.]  Ale proč? – snaží se! ((obrátí dlaň vzhůru = prostě to tak je)) To je
proto, abyste se snažili vy.

K: [Vždyť] se snažim.

U: No, já vím. (.) Tak, kdo četl, kolik bylo národů v té Habsburské mon.?

K: Jó, tak těch bylo.

ŽŽ ((hlásí se asi 5 a někteří přitom vykřikují)) : Třicet (.) 17! (.) 13! Já vim! 12! (1) Tady,
Pančelko já se hlásim. [17!]

U: [Vykřikujete.] Bylo jich 17.

K5: No a co jsem řikal! ((bouchne rukama o stehna))

U: [Vykřikujete.]

K4 a5: (nnn)

U: Císařem byl kdo? (.)

Roman: Jako kde?

U: V Habsburské mon.


10 – 15 min.

K: ((hlásí se)) Já vim, já vim.

K4: ((hlásí se)) [František.]

U: Ještě ne. A nevykřikujeme, hlásíme se, že chlapci.

K4: [František.]

K4: Nó tak.

K: Josef II.

U: Poslední český král korunovaný (2)         Poslední.

ŽŽ: ((Překřikují se, nehlásí se)) Filip. [Karel IV.!]   Karel VIII. Fridrich.

[Karel XII.] Václav. Filip

Roman: ((hlásí se)) František Palacký.

U: ((Skrývá si obličej do dlaně a kroutí hlavou))

K: Fridrich VIII. Navarský!

K4 a DD (( Tváří se rozčarovaně, klopí oči))

U: Vidím, že (nevíte) – Ferdinand.

ŽŽ: ((hukot, šum))

U: Dobře. V září 1848 bylo zrušeno:

ŽŽ: Nevolnictví!!

U: Ale zase se nehlásíte!

K5: Já první jsem se hlásil! ((hlásí se)) (nnn nnn nnn)

U:                                                          [nehlásili jste se]

K4: ((hlásí se a zase ruku pokládá, dívá se na kameramana))

K(5): Já bych to vykřikl taky. (nnn)

U: A první říšský sněm jste si říkali, kdy byl?

K(4): Ne, ne.(.) Ale klidně se na to zeptejte, já to vim.

DD (( Tváří se rozčarovaně, klopí oči, jedna si prohlíží své nehty))

U: Tak se přihlas, ptám se.

K5: Héj, tak co jako?

U: Na odpověď.

K5: No, tak jako. ((máchne rukou))

Roman: ((hlásí se)) Já to vim.

K5                   [Co jako? (nnn)]

U: Co řešil první říšský sněm? Co bylo jeho úkolem?

R.: Jó, em ((svěsí ruku))

K5: Sjednotit státy! ((hlásí se))

K4: ((hlásí se a směje)) Sjednotit říšské státy!

K5: Udělat jeden velkej celek. ((směje se))

R.: ((hlásí se))Jó já vim. (1 – je vyvolán) Vytvořit ústavu. ((zvedá se a jde si pro lístek))

K4 a 5: (nnn) ((mručí nesouhlasně))

R.: Co kecáš? ((Otáčí se ke K4+5)) Vždyť to ani nemám na lavici.

U: Co tam máš? Chemii? ((na Romana))

R.: Já tady mám fyziku. ((ukazuje otevřenou učebnici na lavici, zvedá ji a dává do aktovky))

Já tady stejně nic nemám.

U: [Tak to schovej.] ((máchne rukou))

K4: [On tam má taháky.]

U: Posledních pár šancí.

K4: Posledních pár šancí.

U: Ústava vytvořena byla nebo nebyla?

ŽŽ: ((hlásí se postupně vč. R. a K5))

K5: [Nebyla!]

U: Nebyla ((tiše)), ale zase vykřikuješ. (.) Já jsem ti nedala slovo.

K5:                             [Já si t- Ť Ť!] ((rozčíleně si plácne dlaní do lokte))

R.:
     [Jak budeš vyvolanej Petře]

U: Až budeš vyvolanej, dobře. Á (.) co to byl palácový převrat?

k: Já?

U: Možná jste si to neříkali pod tímhle názvem, ano

K5 (Petr?): To byl převrat. ((Smích, hlásí se))

U: Ano a o co šlo?

D: ((hlásí se))

ŽŽ: ((celkově zvýšená hlučnost, agitovaní))

K4: ((hlásí se)) Já vim, já vim.

K5 - Petr: ((bouchne do něj zezadu)) Drž hubu! (.) Hovno víš.

(nnn)

Petr: Já jsem, paní učitelko, furt vyvolanej.

K4: Zavírali je.

U: ((vyzve D))

D: [(nnn)]

U: Ano a (1) tiše, neslyším. ((jde k D a dá jí lístek))

((hluk, šum hlasů- KK))

U: Koho za koho?

D: ((hlásí se)) Ferdinanda za Františka.

U: Počkat a češtinářsky je to správně? Ferdinanda za Františka nebo Františka za Ferdinanda?

((dává lístek D))

K:                                                       [Není.]

Petr:                            [Ona neví Pavelko, dejte to mě.] (2) Jasný. Já už jsem měl mít 4
aspoň.

K3: Petře, kolik jich máš?

P: Nula.

U:[(nnn)]…jenom tak za lísteček, kdo by věděl, co to je oktrojovaná ústava?

K: Jak?!

U: (2) ((rozhlíží se))

K: Jak? Jak?

U: oktrojová, (.) oktrojovaná.

Roman: ((hlásí se)) Jó ta.

U: No povídej.

R: No, jestli to je jako ehm, no, (to) (.). Ne.

Petr: Neboj se! ((hlásí se))  (.) Speciální ústava.

U: Dobře, takže tohle jste si ještě neříkali, já jsem potřebovala zjistit, jestli jste si to už
říkali.

Petr: Pančelko, další otázka. ((prosebným tónem)) (nnn)

U: Končím, spočítejte si lístečky. (1) Kdo má víc jak 3 lístečky, tak si

Petr:                            [Měl jsem mít 4, ale. ((zvedá se a bere K4 pouzdro z ruky)) (nnn)]

U: …(do ŽK napíše dnešní datum a při nnn) revoluční rok, opakování

Petr a K4: [(nnn)]

R.:                                          [takže pančelko, já mám 3 jedničky]

K4: [[háže perem, zvedá se a jde si pro něj a zpět na místo]]

U: A já si to pak vyberu.

R: ((mluví s p. uč. vzadu)) Ale ty tři jedničky vypadají líp. (.) Tak dobře.

DD: ((otáčí se k sobě, sdílí dojmy))

U: (nnn) ((pouští projektor?)) Tak (2) takže

K3: Petře! (1) Věděl bys (nnn) ((zahuhňá konec sdělení a pak upřeně hledí na U, která na něj
nereaguje))

ŽŽ: ((šum, hlasy, rušení))

U: (3) Takže se posuneme kousek dál. Takže otevřete si sešity, co tam máte naposledy zapsané? (na
stránce revoluce)

ŽŽ: [    ((šum, hlasy - pokračuje))      ]

K4: Naposledy tady máme parlament.

U: ((sleduje v sešitu D v první řadě, co tam má))

K4+5: (nnn nnn nnn dobrá práce nnn)

ŽŽ: ((šum, listování v sešitech))

Roman: ((jde k p. uč. vzadu a ukazuje jí svůj sešit, stojí u ní, pak zpět k místu)) Pančelko!

K4: Co děláš!

K5: Co ty děláš?

((hýbe se učitelská kamera – K4 a Petr se k sobě otáčí, pak mávají na kameru a smějí se))

Petr: [Otoč se]

U: počkej, já si vás pak obejdu.

ŽŽ: [    ((šum, hlasy - pokračuje))      ]

R: ((stojí)) Já už to mám.

U: Tak dobře, dobře, tak lístečky mi vraťte, kdo už to má, na stůl, na stůl.

K: Já je vysbírám. (.) nebo né.

R.,D, K ((jdou s lístečky ke katedře))


15 – 20 min.

K (Petr?): [(nnn)]

U: takže máme Ferdinanda I. (1) dáme si tam pod to

K: [(nnn nnn matěj měl fakt hodně)]

U: (že je to pokračování o té revoluci v Rakousku) ((zavírá okno a píše na tabuli))

K: Já tam mám ještě místo!

K3: (nnn)

K: Pančelko, já tam mám ještě místo!

ŽŽ: ((šum, hlasy přes sebe))

U: Jó? Dobře, když tam máš ještě místo, tak to (nn) já píšu ve zkratce, trochu schematicky:

K3: ((otevírá okno na ventilačku))

K: (nnn)

K4: [trochu schematické písmo] (To je Francek nebo František?)

U: ((píše na tabuli)) František Josef I., rozehnán (3) kroměřížský sněm (9)

DD: ((potichu se něčemu smějí))

ŽŽ: ((zapisují do sešitů, koukají, ztišení))

U: Další (vsuvka) a (2) a (4) vydána oktrojovaná ústava. (5)

Ž: Ššš!

ŽŽ: ((smích a znovu ticho, soustředění, zapisují))

U: (7) co to teda byla ta oktrojovaná ústava. (2) my jsme si říkali, že kroměřížský sněm, měl za
úkol vytvořit ústavu (nicméně k tomu tak uplně nedošlo), protože zasedání bylo dlouhé a měl
představy stále absolutistické, přestože Evropa měla tendenci k ústavnosti, tak bohužel (.), takže
zase krok zpět.

ŽŽ: ((převážně sledují pohledem U a poslouchají))

U: Takže oktrojovaná ústava, ještě do závorky: zrušena (3)

ŽŽ: ((zapisují))

U: ((píše průběžně na tabuli během výkladu)) 1851. (1) Zrušena byla jako – dána zvrchu panovníkem,
že se nenechal poradit od parlamentu a byla striktně daná. (.) Tak si to poznačte. ((píše)) (20)

DD ((v první lavici - tiše se baví; v poslední lavici – jedna druhé otočí jemně hlavu obličejem do
zadní kamery, něco si šeptají, smích))

U: ((listuje ve svých pozn)) (5) Přesuneme se, přesuneme se k revoluci v (Uhru), (.)k revoluci
v Uhrách.

Petr: Kde?

U: V Uhrách, Uhry. (12) ((píše na tabuli))

ŽŽ: ((zapisují, sledují U))

U: ((směrem k Ž)) Tak revoluce jak v Uhrách, tak v Čechách a v Rakousku probíhala víceméně zároveň.
(1) A vzájemně se ovlivňovala. (7)

K4 a Petr: ((otočení k sobě, baví se))

U: Co bylo cílem? (2) Zase (1) – usilují o samostatnost.

Petr ((zasměje se))

K4 ((otočí se zpět k sešitu))

U: (11) usilují o samostatnost, jelikož císař Ferdinand ještě schvaluje v počátcích všecky tyhlecty
vztahy, tak je částečně povoleno, (.) tudíž nastává maďarizace: (.) úřední jazyk – co bylo, jaký
byl jazyk?

K: Němčina.

U: Němčina. Takže se zavádí maďarština na úřadech. ((píše na tabuli))

ŽŽ: ((zapisují, sledují U))

R.: ((bere si druhé pero z aktovky))

K: (nnn co?)

D: maďarizace. ((polohlasně))

(10)

K: maďarizace. ((polohlasně))

Roman: (nnn)

ŽŽ: ((zapisují)) (8)

Petr: Maďar co?

U: Maďarština úředním jazykem. (4) Do závorky před tím (4) en – jako němčina, chápeme?


20 – 25 min.

K4: před tím N?

U: před tím byla němčina. Nebo jestli chcete si poznačit dé – záleží na vás, na co jste zvyklí. (.)
Ústřední postavou v tom povstání byl Lájosz Kossuth. Píše se to Lájo-s-z (2) Kos-s-u a t-h.

K4:                                                                                        [Lájoš?]

Petr: Lajoš.

U: (4) Lajoš. (2) Lajo-s, Lájoš.

D: Lájoš.

Petr: Kos s u t.

U: Tak to je k tomu, taže to mažu: máte napsaný ty Habsburský země – můžu to smazat?

Petr: [ nnn nnn nnn ]

D: (jo/ hm)

K: Co si k tomu Lašutovi máme napsat?

U: Ústřední postava v povstání. (1) Anebo taky nic.

ŽŽ: ((slabý šum, hlasy))

U: paní učitelka říkala, že to po vás nebude chtít, že je to dost složité. Na střední to určitě
budete probírat víc a možná i trochu něco jiného. (.) takže ((stoupá si na schodek a píše na horní
část tabule)) já to napíšu nahoru.

R: ((něčěmu se sám pro sebe zasměje))

DD: ((v prostřední lavici se spolu tiše baví))

U: Tak, (.) půjdeme dál (4) ((dívá se do svých poznámek)), jelikož se samozřejmě (nnn), jelikož
císař zběhl zbaběle do Insbrucku při povstání ve Vídni, tak  (2) Maďaři prohlásili Habsburky jako
sesazené z trůnu. (3) A vlastně, já se omlouvám, (.) jsem to řekla špatně.

K(4): Ach jo!

U: Nicméně, důsledek byl stejný – císařem byl František Josef  I. a  - jak jsme si říkali u Itálie,
že Karel Albert napadá Habsburské země, tak František Josef I. jde zasahovat do Itálie, tím pádem
opouští rakouské země a Maďaři mají navrch a prohlásili Habsburky, prohlásí Habsburky jako az
sesazené z trůnu. (2) Takže si to nějak stručně zapíšeme. (12)

ŽŽ: (( sledují U, zapisují))

U: ((na p. uč. vzadu)) Potřebují vědět i ten březen nebo jim stačí rok?

p.Uč: Já myslím, stačí rok.

U: Tak stačí rok. ((zapisuje na tabuli)) (20)

ŽŽ: ((zapisují v tichosti))

K4: (nnn že) (4) Habsburky. (na Petra?)

U: Samozřejmě strategií bylo, udržet monarchii pohromadě. (nnn) a sesadit z trůnu.

Petr: [(to je zapečitý)]

K4: To je 3-á?

U: To je moje z.

Roman: To je z jak v ruštině.

K4: ((smích))

U: A propo: ruština – právě František Josef  I. se obrací o pomoc na ruského cara a s jeho pomocí
potlačují povstání a ani tentokrát revoluce neuspěla. Při osamostatňování či sjednocování (nnn)
zůstávají pod rakouskou vládou.

K4:                  [(nnn nnn)]

Petr: Neúspěch.

U: Zase neúspěch.

Petr: To stačí jenom.

K: Už zase.

Roman: ((smích))

U: ((zapisuje)) s(.)pomocí (1) ruského – pozor ještě můžeš mít i jiného – (1) cara (6)

K3: Tak o tom nic nevim. (4) Jak se jmenoval?

U: Mikuláš (2) teď si nejsem jistá – Mikuláš I., no Mikuláš I. asi.

K3:                                         [ První]

K: ((slabě)) Nejsem jistá, nejsem jistá. (nnn)

U: (7) Do závorky: tam to byl březen a tohlecto je srpen.


25 – 30 min.

U: ((píše)) (8)              Takže  (4)      úspěch

K4: [((třepe prsty ve stránkách sešitu))]

Petr: ((něco mu padá na zem – pod K4, společně to loví))

K4: Kdy byl ten úspěch? ((sedí již z části sjetý pod lavicí))

U: ((nereaguje na něj)) A Uhry zůstávají v habsburské moci.

K4: ((Vytáhne se z pod lavice a otočí se k Petrovi, něco mu šušká))

Petr: ((zasměje se, nakloní, pohled do kamery))

U: (13) Nějaké otázky? (1) (Na ten úspěch?) Bohužel, tenhle rok nebyl zrovna tak úspěšný.

Petr a K4:                   [(nnn nnn nnn)]

U: (4) Více méně akorát ve Francii.

Ž: ((rytmický zvuk c-c-c-c))

KK+ Roman: ((otáčí se k sobě, smějí se))

U: Ono to bude mít ještě dozvuky později v nějakých úspěších. Vy jste mě myslím minule už spali (na
to) Rakousko-Uhersko, tam ještě dojde na to rozdělení, ale to bude až o pár století později a to
bude zase jen částečný úspěch ve prospěch Maďarů a ne ve prospěch nás.

K: Hm, hm.

Petr: Končíme?

U: Ještě nekončíme, ještě potřebuji udělat revoluci u nás.

K4: (tsýjee) Takže Čechy? ((píše si))

U: V Českých zemích (4)

D?: ((polohlasně)) (Předpokládám, že to bude neúspěch.)

K3: Totální fiasko.

U: ((Odděluje zápis na tabuli)) No, zase tak totální to nebude

K3: Ale bude.

U: Vzejde z toho alespoň zrušení roboty, ehm, když už nic jiného.

K3: (Tak dobře.)

U: ((pohled do svých poznámek)) zrušení poddanství (.) obecně (2) Takže, i zde doléhá revoluce
z Francie, únor, tak tady o měsíc později – březen zase.

KK: (nnn už bysme měli nnn)

U: (s-kon sil??) a (4) ((listuje v poznámkách))  se schází ve svatováclavských (.) –
svatováclavských (5) (palácích). (2) Schází se měšťanské stavy, měšťané a sestavují

K:                                                                   [svato – václav - ských]

U: Petici pro císaře.

D: svatováclavských?

K4: Pančelko, vy tam máte svato-vaclavských

U: svatováclav-ských!

K: Cože?

U: Vé – to je vé.

ŽŽ: (( sledují U a tabuli, zapisují, tváří se soustředěně či nechápavě))

Petr: A proč je to v uvozovkách?

U: To nejsou uvozovky, to je vé, zkráceně (nnn nnn)

K:                                             [Jo takhlé!]

ŽŽ:                                                     [(nnn nnn nnn nnn)]

U: Peti-ce pro cí-sa-ře ((zapisuje na tabuli))  . (4) A teď si pod to udělejte takovou tabulku (.)

K4: Petice císaře?

U: Otevřete si učebnici na straně

K4: císaře nebo císaři?

U: císaři. (1) Na straně (.) 97.

ŽŽ: (( otevírají učebnice))

U: A tam v tom fialovém kastlíku na boku máte, které články tam byly. (.) A já vám tady napíšu 3
takové oddíly:

K4: Kolik strana?

U + D: 97.

Petr: 97.

U: A vy se je v tom sešitu pokusíte rozdělit: liberální (státoprávní) nebo národní požadavek. Ty
požadavky, co jsou tady vypsané

K4: Hmm.

ŽŽ: ((píšou do sešitů, sledují U)) (18)

Petr: Co že je to druhý?

U: Liberální, státoprávní, národnostní.

Petr: (nnn)?

K4: státoprávní.

K: Kolikátka to byla?

U: 97.

Roman: Liberální, státoprávní?

U: státoprávní, národnostní.

K4: ((otáčí se k Petrovi))

U: Nemusíte opisovat celé, stačí, když z toho vytáhnete ty podstatné informace.

Ž: (nnn)

U: Liberální, státoprávní, národnostní.


30 – 35 min.

U: ((mluví k jednomu K)) (nnn, je jich tam celkem 12.)

Petr: [(nnn 96, co si máme přečíst? nnn] ((konzultuje s K4))

U: ((ke všem)) Požadavek jestli je to státoprávní, jestli je to liberální.

D:                                                       [Co to znamená?]

U: Strana 97.

ŽŽ: ((hluk, mluvení přes sebe))

U: Všech těch 12 požadavků rozdělit, jestli je to státoprávní, jestli je to liberální.

Petr: Paní učitelko, to uděláme spolu, stejně tomu nikdo nerozumí.

U: Společně si to potom zkontrolujeme.

D: [(nnn)]

Roman: ((hlásí se))  [[Paní učitelko.]]

ŽŽ: ((pracují, hledí převážně do učebnic a sešitů nebo jeden na druhého))

Petr: (nnn) národnostní?

U: No tak národnostní.

K4: Jak to mám jako vědět?

U: ((Na K4, u jeho lavice)) Možná je jich tam víc, musíš si to přečíst, abys to věděl. ((Odchází od
něj, obchází další lavice a ptá se)) Kolik toho máte?

K4:Hmm [Tak to stejně nebudu vědět]

Petr: Jak to mám jako poznat?

ŽŽ: ((pracovní hluk, polohlasné rozhovory, námitky Petra a K4))

Roman: Si můžeš sednout za mnou ((na K6, který asi nemá učebnici)) (2) Napsat tam jenom to číslo,
paní učitelko, nebo?

U: Ne, napiš si tam ten požadavek.

K4: A Morava patří k Česku?

U: Ano, to jsou České země

ŽŽ: ((pracovní hluk, polohlasné rozhovory, dotazy))

K3: (hlásí se)) Pančelko?

U: Buď to opíšete celé nebo to dokážete zestručnit.

K3: Já napíšu pančelko stranu a pak to číslo.

U: Hele, učebici na konci roku odevzdáš, ta není tvoje a

K3: - tak si to ofotím!

U: Všichni mají stejné, stejný úkol a budou opisovat. Zestručni.

K: To nejdé.

U: to zvládněš.

ŽŽ: ((pracovní hluk, vlna námitek))

D: Pančelko, já nevím…

U: Pak si to společně zkontrolujem, klidně to pište teď tužkou a pak to přepište perem, jestli vám
to (vadí v tom sešitu).

ŽŽ:      ((berou si tužky, další tiché hovory, zklidnění námitek))

U: ((k další dívce, u její lavice)) (To rozděl do těch kastlíků, které je státoprávní, liberální…)

K: A to mám jako tipnout?

U: Vlastním citem zjistit. (.) Některé jsou na pomezí, takže si sami řekněte, jestli byste to spíš
přiřadili tam nebo tam, hlavu vám za to nikdo neutrhne.

Petr a K4: (( smích, něco loví pod lavicí, baví se ,  znovu smích))

U: Samostatná práce. (6) Samostatně jsem řekla.

K4: (Však mi to)

U: Ještě lepší, to ráda slyším.

K4: (Jsem blbej(?) ).

U: To si jenom namlouváš, to si nesmíš řikat, musíš si řikat, že jsi chytrej. ((Jde kolem K4 a
Petra a potom dál po třídě))

K4: (nnn) ((směrem k Petrovi))

U: Zvládly to všechny ostatní osmičky, tak vy to zvládnete taky.

K4: No, hm (nnn).

U: Tak, a méně kecat a více psát. (8)

ŽŽ:      ((pracují))

Petr: Nakreslíme si pak někdy obrázek?

U. No to si můžete.

Petr a K4: (nnn nnn nnn)

U: Neruš pracující spolužáky.

Petr: (10) (nnn nnn) ((slaběji, pak se otočí na K u okna)) Ty to už máš, jako??

U: Tiše!

Petr: Už to máš, jako? Tak mi to poď ukázat.

U: Ty jsi učitel? Já se jdu schválně podívat, co tam máš napsané ty.

Petr: Já nic, já přemýšlím.

K4: Jenže přemýšlí(m) blbě (?)

U: Tak pracuj.

U: Nevim, na co myslíš, ale

Celá třída: ((smích))

Roman: A co řekl?

U: Radši se ani neptej.

K4: Já sem nic neřekl.

ŽŽ: ((hluk znovu narůstá, hlasy přes sebe))


35 – 40 min.

U: No tak se bavíte, tak to máte asi hotové.

Petr: Ano.

K4: Určitě!

U: Ještě někdo píše?

K: Matěj.

Petr: To se nedá, přece.(.) To je úkol, co se nedá.

U: Zestručnit – na střední budete muset taky umět zestručňovat.

ŽŽ: Jenomže- [Jenže] Jenomže jsme na základní škole.

K: Když já nevim, co je to to státoprávní, národnostní.

Roman: ((hlásí se)) Nemůžeme to udělat, že nad tu tabulku napíšeme čísla a pak to tó.

Petr:
     [Neopič se po Matějovi]

U: Šlo o to že učebnici odevzdáte, kdežto sešit vám zůstane.

K4: Ale paní učitelko.

U: A navíc jsem říkala, že test z toho nebude.

K4: Ježišmarjá, tak proč to děláme?

U: Abyste cvičili svoje schopnosti.

ŽŽ ((hluk, hlasy))

K4: Já už je mám tak vycvičený, (1) že už to ani není možný.

U: Tak dobře, tak kontrola: (.) tak co byste napsali pod ten kastlík liberál?

ŽŽ: [((šum hlasů, posléze v odpovědích se překřikují)), (eeeh nnn)]

Petr: Tam toho mám hodně.

K4: Jednička rovnou.

K: Já jsem tam napsal dvojku.

K4: Tak tos napsal špatně

Ž: [Jednička]

U: Šestka je liberální.

K4: Jo?

K: Sedmička?

U: Sedmička ta je státoprávní.

ŽŽ: [((šum hlasů, hluk, chaos))]

U: Tak půjdeme od začátku. Jednička je státoprávní.

Petr: Dvojka taky.

U: Dvojka taky. (2) Šmankote.

K4:                                         [Nestíhačka]

U: Píšeš si čísla akorát do toho kastlíku.

K4: No takže?

Petr: [Já si do toho kastlíku nic nepíšu.]

U: 1 a 2 je státoprávní.

Petr: 1 a 2 je státoprávní.

U: Trojka spadá taky do státoprávního, spíš.

K4: Jak spíš??

Petr: Určitě nebo?

ŽŽ: ((šum))

U: Větší váhou.

K4: Já to musím mít jasný tady.

Petr: Na 100%?

U: Na 99%.

Petr: No tak to je málo teda. Čtyřka je národnostní.

U:                                                                              [Čtyřka je
národnostní.]

ŽŽ: ((Píšou si))

Petr: Pětka je co?

K4: Liberální asi.

Roman: ((Otevíra u sebe vzadu okno))

U: Pětka – spíš liberální, ale je to hodně na pomezí.

Petr: Šestka?

U: Šestka je liberální. Sedmička je státoprávní, osmička je opět státoprávní (.), devítka je
liberální.

K: A co je pětka?

K3: Spíše liberální, na 99%.

U: (kde jsme skončili) takže desítka ta je také liberální, jedenáctka také a dvanáctka také

Petr:
                    [dvanáctka také]

K4: Celý dobře, a je to.

U: Jo ještě ta osmička může být taky národnostní.

K4: Ale to už

Petr: Ale to už je nám úplně jednó.

K4: Já napíšu do závorky tady.

D: A co šestka?

U: Šestka je liberální.

Petr: Takže jsou liberální kromě jedničky, osmičky a trojky.

U: A ty požadavky si tam dopište opravdu: příští hodinu, jestli budeme opakovat, tak se na ně budu
ptát.

Petr: Jestli.

U: Já vím, že budeme opakovat.

Petr: Za chvilku zvoní!

U: Za 2 minuty.

Petr: Však to je za chvilku. ((balí se))

K4: (To už bysme měli nnn).(1) Nic moc teda.((podpírá si bradu))

ŽŽ ((šum))

U: Vynechte si řádek.

Petr: Kolik to tak zabere?

U: No tak to odhadněte. Vy znáte rozsah svého písma.

Petr:                                                   [(nnnnnn)]

U: Tak ještě si napíšeme, že tady ty požadavky byly císařem přijaty (10) ((píše na tabuli))

((polohlasně:)) K: Úspěch. D: (2) Neúspěch? K: Úspěch. (nnn)

U: byly přijaty. (2) A tím pádem vznikl takový rozkol mezi Čechy a českými Němci.

K4 (a Petr):                                        [(nnn  nnn  nnnnn )   ]

U: Určitě jsme si říkali, že již od 13. stol. na našem území žila podstatná část, takže si to
napíšeme. ((píše))

40 – 45 min.

D: Rozkol?

U: Rozkol.

K: Rozkol?

U: Rozkol – neshody.

KK: Rozkol [rozkol].

Roman: (a to seš v takové třídě a nevíš, co to je rozkol?)

K: (nevim, co to je rozkol)

ŽŽ: ((hluk/ šum))

K4: Rozkol.

DD: ((úsměv – smích))

U: Rozkol mezi Čechy a Němci.

Petr: Spíš rozboj nebo něco takovýho, né.

K4: Hm.

U: ((Odkašle si))

K4: ((Odkašle si hlučněji nápodobou.))

U: Ale snad nejste ve třídě tady samí papouškové Ara, abyste opakovali každý zvuk.

K4: (nnn nnn)

ŽŽ: ((hluk/ šum))

U: A k tomu frankfurtskému parlamentu –

((Zvoní na konec hodiny))

K4: Zvoní.

ŽŽ: ((hluk/ šum))

U: Já jenom dopíšu myšlenku, jo?

D: frankfurt co?

U: frankfurtský parlament. (3) Protože Češi odmítli účast, kdežto Němci na ten parlament jeli.
Čeští Němci chtěli velkoněmeckou koncepci, kdežto František Palacký – jsme si říkali – odmítl
velkoněmeckou koncepci.Tímhle skončíme

ŽŽ: ((balí se))

U: a příští hodinu budeme věnovat Fr. Josefu I.

K4: Jo. (5) Tak nashledanou, hezký zbytek dne.

U:  ((do balícího ruchu)) nashledanou, vám taky. (…) A kdo má službu ať smaže tabuli.