22.11.2018
1
Pedagogickopsychologická
diagnostika
v práci učitele
4 Diagnostika chování, diagnostika
skupiny
 Diagnostika chování jako specificky
náročnější než diagnostika výkonu,
speciálních potřeb…
 Sociální kontext chování –
sociometrie a skupinové jevy,
psychosociální klima školy a školní
třídy
 Práce s výsledky diagnostiky chování
22.11.2018
2
Struktura pozic a rolí ve
skupině, sociometrie
 Každý člen skupiny zaujímá v sociální
hierarchii skupiny konkrétní pozici,
 pozice mj. souvisí
 s tím, do jaké míry je konkrétní člen
skupiny pro svou skupinu důležitý;
 s konkrétními vlastnostmi člena skupiny;
 se složením i velikostí skupiny
 s cíli a hodnotami skupiny;
 s činností, která se ve skupině odehrává.
22.11.2018
3
Sociometrie
 Autor metody - J. L. Moreno;
 zjištění struktury vzájemných vztahů v malé skupině (intenzita,
polarita)
 cesta ke zjištění sympatií, antipatií
 člen skupiny hodnotí pozici jiného člena ve skupině (nebo i
svoji pozici)
 formulace sociometrické otázky
 („S kým bych chtěl jet na výlet?“ „Vedle koho bych chtěl
sedět?“)
 Odpovědí je jméno člena(ů) skupiny
Je možné vymýšlet i jiné formy orientačního sociometrického šetření –
např. hry, při kterých si můžeme všimnout, jak dobře (nebo
špatně) skupina kooperuje, jak se kdo zapojuje a jak a proč je
přijímán (nebo vylučován)…
Více mj. na http://en.wikipedia.org/wiki/Sociometry
Další způsoby zpracování -
sociogram
časté grafické zpracování tzv.
sociogram:
 neuspořádáný sociogram:
 u skupin do 10 osob (přehlednost),
 zásady: osoby vzájemně se volící situujeme
blíže k sobě,
 čáry symbolizující výběry se nemají protínat
22.11.2018
4
 terčový sociogram:
 kružnice - podle počtu
voleb umísťujeme
členy skupiny do
jednotlivých mezikruží,
 vzájemně se vybírající
osoby umísťujeme
blíže k sobě
– Pozn. lze vytvářet nejen sociogramy pro skupinu, ale i individuální osobu,
pro kterou děláme sociogram dáme doprostřed a pak
postupujeme stejně jako u neuspořádaného sociogramu
Dotazníky (pro školní třídu) - SORAD
 Sociometricko-Ratingový Dotazník (SORAD)
 originální a široce používaná česká metoda (autor Vladimír Hrabal)
 zjišťování dvou základních dimenzí, které postihují snahu po
uspokojení základních sociálních potřeb:
 dimenzi oblíbenosti – sympatie (potřeba přijetí)
 dimenzi vlivu (potřeba prestiže)
 jmenný seznam třídy, škála 1-5
 Kdo má ve třídě jaký vliv – zvlášt u mladších žáků je dost
obtížné tuto poměrně abstraktní kategorii vysvětlit
 Kdo je ve třídě jak oblíben – k oblibě žáci ještě doplňují
slovní vyjádření na zdůvodnění volby
 Další dimenze, které lze sledovat: vliv, sympatie, pomáhání,
důvěra a konfliktní chování
22.11.2018
5
Hravé formy, obrázky…
 Sledování interakce při hře, spolupráci –
povaha interakcí reálných, ne hypotetických
 Rozdávání žetonů, korálků, „přihrávání“
 Tvorba obrázků, modelů…
 Strom s postavami („strom duchů“)
 - strom s postavami je projektivní technika
asociativní; tato metoda má široké využití; zobrazuje
vztahy ve třídě, hierarchii, skupiny, sebepojetí žáka
(ideální já, reálné já); záleží pouze na učiteli, na co
se zaměří
(http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uplo
aded/metodika_6.pdf)
22.11.2018
6
Souhrn
 Pořadí obliby vyjadřuje míru emočního přijetí žáka třídní skupinou.
Na špičce jsou zpravidla žáci, kteří dokážou ostatním poskytnout
největší míru emocionální podpory. Ti, kteří jsou na vrcholu pořadí,
se také ve třídě zpravidla nejlépe cítí.
 Nejzávažnějším zjištěním je to, kteří žáci skupinou přijímáni nejsou
a hlavně jak daleko jsou od ostatních, tj. do jaké míry jsou ve třídě
izolováni. Emocionální izolace je pro dítě velice tíživá a tyto děti
většinou potřebují pomoc ze strany dospělých.
 Přesto zjištění, že ve třídě máme žáky, kteří jsou méně oblíbeni než
ostatní, nemusí být důvod k okamžitému řešení. Ratingové
uspořádání znamená, že v pořadí je vždy někdo první a někdo
poslední.
(Z. Hadj Moussová)
Psychosociální klima skupiny
22.11.2018
7
Klima školy, třídy co to je?
 Názory a hodnocení aktérů edukace na podmínky, průběh i
výsledky
 Tedy česky – co si lidé myslí a jak se cítí v naší škole a
výuce v ní
 Charakteristika kvalitní výuky i nutná podmínka pro ni
 Něco, co si obvykle (tj. do výskytu obtíží) neuvědomujeme
 Obvykle ani není explicitním tématem hovoru
 „A co škola, dobrý?“
 Dobrým krokem pro začátek i pro pokračování je – začít se
o škole bavit – a pak v tom i pokračovat
 (Auto)evaluační nástroje pak mohou a) napomoci se začátkem diskusí na
téma naše škola (tj. související s klimatem)
 Následně b) pomoci ověřit, zda pocity, názory a domněnky, které se v
debatě vyskytly jsou většinově vnímány jako problém (ev. jako přednost)
 Např. modelový dotaz pro absolventy / rodiče „Doporučil bys naší školu
kamarádovi? A proč?“
Praktické využití poznatků ve škole
 úspěšná práce v prostředí konkrétní školy, předpokládá
nejméně tři relativně samostatné činnosti:
 získat dostatečné (i teoretické) znalosti o sociálněpsychologických
jevech, které se ve školství vyskytují
 CO jsem vlastně VIDĚL nebo ZJISTIL? „Je to divné… nestačí“
 umět diagnostikovat konkrétní jev
 Často chápáno jako jediná součást evaluačního procesu (výsledky
dáme do šanonu a ukážeme kontrole)
 Výsledky představují převládající hodnocení; je nutné se dívat i na
rozptyl odpovědí(!)
 umět (na základě zjištěných skutečností) navrhnout a
provést vhodnou intervenci, která by pomohla jak
žákům, tak učitelům.
 CO BUDU S VÝSLEDKY DĚLAT?
22.11.2018
8
Prostředí, klima, atmosféra
 rozlišuje sociálně-psychologické jevy
ve škole podle rozsahu, měnlivosti,
délky trvání, obecnosti. (Mareš,
Lašek, 1990/91, Mareš, Křivohlavý,
1995):
 prostředí je nejobecnější termín,
netýká se jenom aspektů sociálně-
psychologických.
 termín atmosféra má poměrně úzký
rozsah. Vyjadřuje proměnlivost a
krátké trvání.
 Termín sociální klima označuje jevy
dlouhodobé. Jsou typické pro danou
třídu a daného učitele (školu,
zaměstnance, žáky) po několik
měsíců či let.
Obr. 1 Tři důležité odborné pojmy týkající se školní třídy
prostředí třídy
klima třídy
atmosféra třídy
Př. 1 - Čtyři hierarchické úrovně
dle Tagiuri (1968) a Anderson (1982)
1. ekologie
 charakteristika budovy, v níž se
výuka odehrává
2. prostředí (milieu)
 charakteristiky učitelů (délka praxe,
platové zařazení, ap.)
 žáků (věk, pohlaví, sociální status,
ap.)
3. sociální systém (skupinové
charakteristiky)
 vztahy mezi klíčovými účastníky
 sociální komunikace
 podíl na rozhodování
 příležitost k účasti na sociálním dění
ve skupině
4. kultura
 hodnoty a hodnotové systémy, jež
účastníci považují za významné
 učitelova zaangažovanost na
rozvoji žáků
 důraz na kooperaci
 důraz na činnosti související se
školou
 očekávání účastníků
 jasnost a konzistentnost cílů
22.11.2018
9
Sociální klima
 Klima školní třídy
 Konkrétnější (i z pohledu dotazovaných), v praxi
častěji používané, řada metod…
 Klima školy
 Obecnější, nutnost reflexe ze strany aktérů, v
současnosti spíše výzkumně, i když je prodávána celá
řada „jakometod“
 Zaznívá názor, že lepší než „jednorázové šetření“ je
přístup blížící se „action research“ – průběžné
sledování dílčích jevů, jejich cílené ovlivnění a
přenesení zájmu na další „problémovou“ oblast
Možnosti diagnostiky klimatu
 Dotazníky (např. v sadě evaluačních nástrojů projektu „Cesta
ke kvalitě“ http://www.nuov.cz/ae/harmonogram-zverejnovani-a-detailnejsi-popis-
evaluacnich?highlightWords=ov%C4%9B%C5%99en
 Facilitační techniky – v principu nejsou klasický diagnostický
nástroj (jakkoli mohou mít formálně podobu např. dotazníku);
slouží pro rozvíjení dialogu o možných problémech a jeho
strukturaci
 Komerční nástroje
 Mapa školy – SCIO, Kalibro… (též s kořeny v zahraničních
nástrojích)
 Odborně nepřijatelné aktivity s problematickým
teoretickým pozadím
 Barvy školy – DAP - http://www.upacr.cz/index.php?lng=cs
 Ad hoc postupy – vyvinuté školami, často kombinace
předchozích variant („Líbily se nám otázky…“)
22.11.2018
10
Příklady metod – tematické kresby
Např. „Jak si ve škole pomáháme“
– v rámci projektu CPIV
Dotazníky (třída) – příklad (CES)
standardizován v IPPP pro českou populaci; normy z konce 90. let
Škály: učitelova pomoc, orientace žáků, vztahy mezi žáky, zájem o
výuku, klid a pořádek, jasnost pravidel
Dotazník CES - forma A
(Classroom Environment Scale)
 Autoři: E.J. Trickkett (Yale University), R.H. Moos (Stanford University) 1973, B.J. Fraser (Western
Australian Institute of Technology) 1982
 Překlad a úprava: J. Lašek (Pedagogická fakulta VŠP v HradciKrálové), J. Mareš (Lékařská fakulta UK v
Hradci Králové) 1988
Jméno žáka/žákyně: Škola:
Třída: Obec:
Učitel/učitelka: Dnešní datum:
Nevyplňujte, dokud nedostanete pokyn!
1. Žáci z naší třídy vkládají do školní práce poměrně dost úsilí, energie. Ano - Ne
2. Žáci se v naší třídě navzájem dobře znají, vědí o sobě dost věcí. Ano - Ne
3. Tento učitel (tato učitelka) s námi málokdy diskutuje o věcech, v nichž bychom
potřebovali poradit, pomoci.
Ano - Ne I
4. V naší třídě věnují žáci více času debatování o mimoškolních věcech, než debatám o
učivu a učení.
Ano - Ne I
22.11.2018
11
„Z., nezlob se“
 Zadání: vytvořte pravidla pro průchod školou,
jako by to byla desková stolní hra; cíle:
 Přiblížit praktické problémy týkající se explorace
klimatu a kultury ve výuce VŠ kurzu na FSS MU
(Pedagogická a školní psychologie – příklad jaro 2009; nyní rutinní seminární
projekt v Bc. i Mgr. studiu; na PdF MU v předmětu Aplikovaná sociální
psychologie)
 Vyzkoušet příklad formativně diagnostického
postupu "in vivo" (psychologie bez dotazníků)
 Ukázat možnosti explicitního sdílení hodnocení
různých aspektů vzdělávací reality (proces i
výsledek sdílení)
 Podpořit diskusi o výuce jako takové v návaznosti
na další evaluační aktivity prováděné na FSS i MU
jako celku (př. studentské předmětové ankety)
Ukázka - výsledky
22.11.2018
12
Ukázka - výsledky
Problémové a rizikové chování
(konec legrace?)
 Chování často věnujeme pozornost tehdy, jeví-li se nám
jako nepřijatelné, nežádoucí
 To je vždy výsledek našeho (více nebo méně
realistického) hodnocení
 Metodické pokyny a právní normy upravují, kdy jsme
„oprávněni“ takto uvažovat a jaké se nabízejí postupy
(http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyuziti-pravnich-opatreni-pri-reseni-
problemoveho-chovani)
 (Spolu)pracujeme přitom s:
 Vlastními prekoncepcemi, „předpolím“
 Odborníky z dalších profesí (etopedy, psychology,
psychiatry) – nestačí diagnostika „soukromá“, musí být
„sdílená“
 Užším i širším sociálním kontextem (rodinné zázemí a
anamnéza; klima a skupinová dynamika…)
22.11.2018
13
Vybrané principy práce
s problémovým chováním - dilemata
 Represe vs. kompenzace/vývoj
 Pomsta vs. náprava
 Zlý záměr vs. symptom
 Symptom jako „to, co se má
odstranit“ vs. jako něco, co nese
význam (o sociálním zázemí, pozici,
kapacitě, krizi…)
Vybrané principy práce s problémovým
chováním – praktické zásady
 Splnitelné cíle („splátkový kalendář“)
 „Řeč chování“ převádět do slov
 Práce s prostředím a kapacitou
(emoční, sociální zdroje…)
 Kontrakt
22.11.2018
14
Individuální výchovný program (IVyP)
 Jedna z možných forem formalizace
práce s „rizikovým“ chováním žáků
 Cílem je vytvořit rámec spolupráce při
řešení
 V podstatě forma „kontraktu“
http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/metodicke-doporuceni-msmt-
pro-praci-s-individualnim