Renesanční estetika Renesance •Renesance se dělí do tří etap: • •1. Trecento (14.stol.) - přípravná fáze v umění a literatuře • •2. Quatrocento (15. stol.) – skutečný začátek renesance • •3. Cinquecento – 16. stol. – vrchol renesance Renesance - charakteristika •Renesance obrací svou pozornost k člověku a přírodě • •Důraz na hmotu a kvantitativní veličiny • •Proměna vnímání prostoru a času • •Hledání ideálních matematických proporcí – kánony krásy • •Umění svázáno s teorií •Umění chápáno jako nápodoba viditelné přírody • •Subjektivita estetického prožitku • •Autonomie estetické oblasti • •Větší autonomie umění • •Zájem o antiku Platónská akademie ve Florencii •zřízena po dobytí Konstantinopole Turky v roce 1459 ve Florencii • •Působili zde učenci z oblasti byzantské říše • •Rozvíjení odkazu Platónova díla • •Centrum filosofického uvažování a umění Úvahy o výtvarném umění •Teoretické texty o umění i praktické návody • •Historiografická pojednání • •Malířství nejprve reflektují básníci (Boccaccio – Dekameron) – zmínka o Giottovi • •Distance od scholastického nahlížení na výtvarné umění • •Uměleckým ideálem je co největší věrnost nápodoby - perspektiva Traktáty psané samotnými malíři •Cenino Cennini (1370-1427) • •Úvahy o středověkém umění • •rukodělné dovednosti pro malířství nestačí, je nezbytná i patřičná dávka fantazie • •Umění se podobá poezii • •Umění má blízko k vědě – kritérium pro pozvednutí umění na vyšší úroveň Perspektiva •Zobrazování objektů tak jako bychom se na ně dívali z okna nebo skrze rámeček • •Leon Battista Alberti – klíčová metafora okna • •Autor prvního teoretického pojednání o • perspektivě - Della Pittura (1435) Systém perspektivy – pohled směřuje do úběžného bodu Antonello da Messina - Sv. Jeroným v pracovně – otevřené okno Ideologický rozměr perspektivy – je ztělesněním racionalistického způsobu myšlení perspektiva jako způsob objektivního a vědeckého zachycení reality, eliminace subjektivního vidění • • • •Film – Umělcova smlouva https://www.youtube.com/watch?v=ibzmo6w9x1M • •Techniku perspektivního pohledu využívají také fotografie a digitální média • Leon Battista Alberti (1404-1472) •Traktát O malířství – 3 knihy • •1. Geometrie a perspektiva • •Formuluje zásady lineární perspektivy • •2. systematika malířství jako jednoty tří částí – obrys, sestavení ploch, modulace světla • • • Leonardo da Vinci (1452-1519) •Formuluje obecnější úvahy – chápe malířství jako jedno ze svobodných umění a také jako další vědu • •Dochází k tomu, že malířství je věda – pracuje s body, liniemi, geometrickými tvary, perspektivou… • •Malířství není řemeslo – malíř využívá rozum při tvorbě obrazu – uvažuje o velikosti, poměrech, stínech, světlu apod. Srovnání jednotlivých umění •Malířství se obrací k nejvyššímu ze všech smyslů – zraku • •Malířství představuje nejsrozumitelnější umění • •Díla přírody zachycuje nejreálněji ze všech umění • •Poezie rozkládá věci do slov – nelze v mysli složit původní obraz • •Hudba pomíjivá a abstraktní (uchována jen v notovém zápisu) • •Sochaři vytváří perspektivu automaticky, nemusí se jí učit, malířství pracuje s iluzí, proto hodnotnější • • • „Živý“ drak Leonarda da Vinciho Ošklivost •Koncepce ošklivosti proměnlivá v čase a prostoru • •Karl Rosenkratz – Estetika ošklivosti (1852) - zkoumá různé formy ošklivosti (duchovní, uměleckou, tělesnou ošklivost, absenci formy, banalitu, ohavnost apod.) • •Vymezuje pojem ošklivosti ve vztahu k pojmu krása • • • •Umberto Eco • •Synonyma se slovem krásné – líbezné, přitažlivé, sympatické, pohádkové, harmonické • •Synonyma se slovem ošklivost – šeredné, odpudivé, nečisté, nesnesitelné, ohyzdné • •Rozdílné emocionální zabarvení slov •Rozlišuje dva typy ošklivosti: • •1. Ošklivost o sobě •2. Formální ošklivost • •Ošklivost v umění problematická – něco ošklivého může být zachyceno tak, že to je krásné Joel Peter Witkin – Un Santo Oscuro (1987)