Cíle vzdělávání •Vzdělávacím cílem by měla být kvalitativní i kvantitativní změna u jednotlivých dětí, a to v oblasti kognitivní (vzdělávací), afektivní (postojové) a psychomotorické (výcvikové). Učitel by měl být schopen analyzovat učivo a přitom respektovat výsledky jednotlivých dětí, měl by pracovat s dětmi aktivně, aby mohly do vzdělávání zasahovat. •Existují dva přístupy ke stanovení cílů: •zprostředkující model - předpokladem je efektivní, detailní dosažení předem stanovených obecných cílů vzdělávání •vstřícný model - cíle obecné směřující k tvořivosti žáka, k rozvoji jeho sociálních, etických, estetických a dalších dispozic. •Cíle dávají výuce řád, pomáhají zvolit přiměřené metody vyučování i hodnocení. • Dělení vzdělávacích cílů •1. dle míry konkrétnosti: obecné (uváděny v kurikulárních dokumentech) a konkrétní (stanovuje učitel) •2. dle časového horizontu dosažitelnosti: krátkodobé (cíle vzdělávací nabídky či tematického celku) a dlouhodobé (dané stupněm vzdělávání) •3. podle složky osobnosti, kterou ovlivňujeme: kognitivní, afektivní a psychomotorické • Proč pracovat s cíli •je nutné vědět, čeho má být ve vzdělávání dosaženo a volit cestu k dosažení tohoto stavu, •pro účinné zjišťování a hodnocení výsledků vzdělávání je hlavní stanovit jednoznačné a kontrolovatelné cíle, •vhodně upravený vzdělávací cíl významně ovlivňuje učební činnosti dětí; ty se učí lépe, pokud znají konkrétní cíle a ztotožní se s požadavky na výkony. •Mezi nejčastější chyby patří cíle, které se ztotožňují s tématem vzdělávání; cíl, který se zaměňuje s popisem činnosti učitele; nebo pokud je vymezení výukového cíle příliš obecné, nejsou stanoveny podmínky, kvalita nebo jiná kritéria výkonu dítěte. • Požadavky na vzdělávací cíle - komlexnost •Učitel by měl v rámci tematického celku už od první chvíle uvažovat o vzdělávacích cílech ve všech třech dimenzích. •Cíle kognitivní by měl učitel stanovit tak, aby věděl, co a jak se má dítě naučit. Dítě by mělo přesně pochopit, jaký výkon se od něho očekává. •U afektivních cílů promýšlí učitel, jak a ve kterých rovinách příslušné téma může ovlivnit postoje dětí a jejich hodnotovou orientaci. Plánuje, kde budou moci děti polemizovat o určitém problému. •Psychomotorické cíle učitel stanoví na základě toho, jaké dovednosti mají děti získat. •Povinností učitele je systematická práce se všemi třemi dimenzemi vzdělávacích cílů a akceptace jejich vzájemné souvislosti. • Požadavky na vzdělávací cíle - konzistentnost •To znamená vnitřní vazbu cílů - podřízenost nižších cílů vyšším a závislost vyšších cílů na nižších. Tyto cíle se postupně odvozují: nejprve od cílů jednotlivých druhů škol na cíle tematických celků, a z nich cíle vzdělávacích aktivit. •Vymezení cílů tematických celků a vzdělávacích aktivit je věcí učitele. Přitom není nutné, aby si učitel stanovil na každou vzdělávací aktivitu vzdělávací cíl. Požadavky na vzdělávací cíle - kontrolovatelnost •Pokud se podařilo dítě naučit, můžeme posoudit jen na základě pozorování jeho činnosti. Stanovené vzdělávací cíle by měly obsahovat tato kritéria kontrolovatelnosti: •a) požadovaný výkon dítěte - lze pozorovat při jeho činnosti. K tomu se používá především tzv. aktivních sloves (např. dítě dovede vysvětlit, popsat, apod.). Významově nevhodnými slovesy jsou např. vědět, znát, rozumět, chápat, oblíbit si, věřit, být přesvědčen. •b) podmínky výkonu - za jejichž předpokladu má být výkon realizován, např. samostatně, v časovém limitu. •c) norma výkonu - vyjadřuje kvalitu výkonu ve vztahu k určenému cíli. •Tato kritéria jsou snáze pozorovatelná u cílů kognitivních a psychomotorických. Požadavky na vzdělávací cíle - přiměřenost •To znamená stanovení cílů náročných tak, aby byly i zároveň splnitelné pro většinu dětí. •Pouze učitel dokáže rozpoznat splnitelnost cílů z předchozího vzdělávání, může srovnávat stanovený cíl se skutečnými výsledky vzdělávání a je zároveň povinen znát úroveň jednotlivých dětí ve všech třech dimenzích vzdělávacího cíle. • Cíle vzdělávání v RVP PV • Rámcové cíle: Rozvoj dítěte, jeho učení a poznání Osvojení hodnot Získání osobnostních postojů Klíčové kompetence: kompetence k učení kompetence k řešení problémů kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence činnostní a občanské Dílčí výstupy (dílčí poznatky, dovednosti, hodnoty a postoje) v oblastech: Biologické Psychologické Interpersonální Sociálně-kulturní Environmentální Dílčí cíle v oblastech: Biologické Psychologické Interpersonální Sociálně-kulturní Environmentální formulované jako záměry v úrovni obecné Vzdělávací cíle v úrovni oblastní formulované jako výstupy Rámcové cíle: Rozvoj dítěte, jeho učení a poznání Osvojení hodnot Získání osobnostních postojů Klíčové kompetence: kompetence k učení kompetence k řešení problémů kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence činnostní a občanské Očekávané výstupy: Co se děti naučily (hodnocení) Biologické Psychologické Interpersonální Sociálně-kulturní Environmentáln Dílčí cíle v oblastech: Co chceme rozvíjet (plán) Biologické Psychologické Interpersonální Sociálně-kulturní Environmentální formulované jako záměry v úrovni obecné Vzdělávací cíle formulované jako výstupy Obsah Dětské kompetence Celá vzděl. soustava •Předšk. vzdělávání •SKUPINOVÁ PRÁCE – obecné formulace kompetencí dítěte odcházejícího z MŠ 1. 1.K učení – dítě chce aktivně objevovat svět, je všímavé a schopné dobrat výsledku. 2.Komunikativní – dítě se umí smysluplně vyjadřovat ve větách a vyjádřit své myšlenky a názory a pocity 3.K řešení problémů – dítě umí řešit samostatně problémy, nevyhýbá se jim, v případě potřeby ví, na koho se obrátit. 4.Sociální a personální – dítě umí fungovat v dětském kolektivu, umí se prosadit, ale i podřídit a respektovat ostatní. 5.Občanská a činnostní – dítě se o sebe umí postarat s ohledem na své okolí a respektuje pravidla. • Návaznost rámcových vzdělávacích programů v oblasti kompetencí •Předškolní vzdělávání: 1.Kompetence k učení 2.K. k řešení problémů 3.K. komunikativní 4.K. sociální a personální 5.K. občanské a činnostní 6. •Základní vzdělávání: 1.Kompetence k učení 2.K. k řešení problémů 3.K. komunikativní 4.K. sociální a personální 5.K. občanské 6.K. pracovní • KOMPETENCE K UČENÍ • Předškolní vzdělání: •- soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů • Základní vzdělání: •- samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává , kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ •Předškolní vzdělání: •- řeší problémy, na které stačí: známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého •Základní vzdělání: •- samostatně řeší problémy: volí vhodné způsoby řešení: užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické výzkumy KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ •Předškolní vzdělání: •- dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) •Základní vzdělání: •- využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ •Předškolní vzdělání: •- ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplatňuje základní a společenské návyky, pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy •Základní vzdělání: •- účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce KOMPETENCE OBČANSKÉ A … •Předškolní vzdělání: •- má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami a co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat •Základní vzdělání: •- chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu …A ČINNOSTNÍ (PRACOVNÍ) •Předškolní vzdělání: •- svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat •Základní vzdělání: •- využívá znalosti a zkušenosti v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření Ukázka tabulky PZMŠ • Kompetence podpory zdraví u dítěte na konci předškolního období - cílová kompetence dítěte ke klíčové kompetenci 3: 3 / 5 K PROBLÉMŮM PŘISTUPUJE AKTIVNĚ, ORGANIZUJE SVÉ ČINNOSTI, NEČEKÁ, ŽE JEHO PROBLÉMY BUDE ŘEŠIT NĚKDO JINÝ. Jednotlivé dílčí cíle vzdělávání Ukazatele dosaženého vzdělání II.3 ►Mít a hájit svůj názor. ►Obhajuje svůj názor adekvátní formou. ►Nebojí se říci svůj názor. III.2 vDodržovat základní společenské normy komunikace. vDomlouvá se, vyjednává. vMluví srozumitelně, přiměřeně hlasitě... vNavazuje správnou formou kontakt s vrstevníky i s dospělými (oslovení, tykání, vykání...). vNeskáče do řeči, nechá domluvit. vOslovuje děti jejich křestním jménem. vPozdraví, rozloučí se. vPři mluvení se netočí zády. vSlušně požádá, poprosí, poděkuje. III.3 vChtít spolupracovat ve skupině a se skupinou. vNeprosazuje se na úkor druhého. vUmí přijmout úkol. vVyvíjí snahu o dokončení společného úkolu. V.4 nAktivně hledat řešení. nOdpadky po jiných uklízí takovým způsobem, aby neohrozilo svoje zdraví. nUpozorňuje dospělého na škodlivé chování a radí se s ním o možné nápravě nV různých situacích nabízí (vymýšlí) více řešení, diskutuje o nich. nVšímá si nepořádku kolem sebe Vzdělávací cíle •Klíčové kompetence dítěte předškolního věku • • • Vzdělávací obsah Podmínky a vzdělávací strategie •Činnosti formulované v 5 vzd. oblastech 1. Věcné podmínky 1.Dítě a jeho tělo (oblast biologická) 2. Životospráva 2.Dítě a jeho psychika (oblast psychologická) 3. Psychosociální podmínky •2. Dítě a jeho psychika (oblast psychologická) 4. Organizace •3. Dítě a ti druzí (oblast interpersonální) 5. Řízení mateřské školy •4. Dítě a společnost (oblast sociokulturní) 6. Personální a pedag. zajištění •5. Dítě a svět (oblast environmentální) 7. Spoluúčast rodičů •Cíle a výstupy vzdělávacích oblastí Vzdělávací strategie Vzdělávací obsah jako prostředek vzdělávání dítěte. Slouží k naplňování vzdělávacích záměrů a cílů a je formulován v podobě „učiva“ a očekávaných výstupů (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže). Vzdělávací obsah je pro učitelku východiskem pro vzdělávací nabídku, kterou předkládá dětem formou integrovaných bloků. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI •- dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) •- vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) •- očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla zvládne) •- rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga) • Paprskový diagram Dítě a svět Dítě a společnost Dítě a ten druhý Dítě a psychika Dítě a jeho tělo KOMPETENCE •Příklad kompetence: -má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije • • •Výstupy skupinové činnosti: 1.Biologická – 2.Psychologická – 3.Interpersonální – osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem (chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené 4.Socio-kulturní – seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije (vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo) 5.Environmentální - vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách • - seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu 1. 1. Bloomova taxonomie • ZNALOST TAXONOMIE VZDĚLÁVACÍCH CÍLŮ POROZUMĚNÍ APLIKACE ANALÝZA SYNTÉZA HODNOTÍCÍ POSOUZENÍ ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST FUNKČNÍ GRAMOTNOST MATEMATICKÁ GRAMOTNOST SOCIÁLNÍ GRAMOTNOST FINANČNÍ GRAMOTNOST PŘÍRODOVĚDNÁ GRAMOTNOST INFORMAČNÍ GRAMOTNOST LITERATURA: •BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvoj. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-479-6 •KREJČOVÁ, V., KARGEROVÁ, J., SYSLOVÁ, Z. Individualizace předškolního vzdělávání. Praha: portál, 2015. ISBN 978-80-262-0812-9 •Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. 2018. •PASH, M., a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-127-4 •