NEJČASTĚJI SE OPAKUJÍCÍ CHYBY A ZÁVADY V ELABORÁTECH
ZE SEMINÁŘŮ PŘEDMĚTŮ
RELIÉF A STAVBA ZEMĚ A PŮDA A BIOTA ZEMĚ
Tento text vznikl za účelem výčtu a popisu nejčastějších nedostatků v elaborátech ze seminářů
uvedených předmětů a má sloužit jako opora pro tvorbu (a opravování) studentských prací
(map a doprovodných textů).
V druhé polovině semestru se již nahromadilo dostatečné množství elaborátů od celkem 264
zapsaných studentů obou jmenovaných předmětů. Závady lze rozdělit do dvou hlavních
skupin podle formy prezentace práce studentů (grafická část a textová část).
Grafická část výsledků práce studentů:
Formální závady:
Věcné:
- Nerespektování pracovního měřítka mapy 1:50 000 (tolerováno maximálně podobné
měřítko cca 1:45 000 do 1:55 000).
- Nerespektování rozměrů mapy 15 x 15 cm, tj. 7,5 x 7,5 km (tolerovány závady do cca
1–5 mm), často větší či menší rozměry, obdélníky, či účelové deformace ve
vertikálním směru, aby se požadovaného rozměru dosáhlo).
- NÁZEV mapy nutno psát KAPITÁLKAMI (tolerováno psaní malými písmeny vyjma
prvního písmena názvu).
- Nesprávný obsah názvu1
TÉMA + MÍSTO (okolí místa bydliště) – v názvech se
objevovaly neskloňované názvy sídel, slovo „mapa“ – což je kromě výjimečných
případů, např. oficiální geologické mapy ČGS, nepřípustné. Nesmyslná slova:
geodetický, popis aj.
- Legenda: často slovo „legenda“ ponecháno, aniž by bylo nahrazeno hlavním tématem
legendy (např. Horniny, Třídy sklonu svahu, Území s, resp. toto slovo mohlo být zcela
vynecháno).
- Podtržení slov v názvu nebo legendě či tiráži (nepoužívat).
- Položky v legendě (vyjma nadpisu legendy) začínaly velkými písmeny (nejde o vlastní
jména – tedy se píší malým počátečním písmenem).
- Grafické měřítko neodpovídalo skutečnému měřítku mapy2
.
- Barvy v mapě neodpovídaly barvám v legendě a naopak.
- Počet a obsah položek v mapě neodpovídal počtům druhů položek v legendě a naopak.
- Legenda nezačínala pod mapou, ale až na jiném listu papíru, nebo byla vytvořena
extrémně velká mezera mezi mapou a legendou.
1
Více k zásadám tvorby adekvátního názvu mapy v článku z Geografických rozhledů: Tvorba map ve věku
geoinformačních systémů (2. část): Kompoziční prvky mapy (pozn. RD: článek vkládám do studijních materiálů).
2
Více k použití měřítka na mapách v článku z Geografických rozhledů: O měřítku na mapách (pozn. RD: článek
vkládám do studijních materiálů).
RD: Starší čísla GR jsou inspirativním zdrojem pro všechny začínající geografy a jsou volně dostupná zde:
https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv
- Hojně se opakující záhlaví nebo zápatí s tiráží na každém listu elaborátu (stačí jednou
pod mapou a jednou pod textem).
- Věcné závady všeho druhu v mapě podle řešeného tématu (tematické chyby).
- Absence měření nad mapou, výsledky jsou hojně „omalovánkami“ nad mapou podle
uvážení autora bez vztahu k realitě (př. reálná expozice svahu).
Estetické:
- Příliš silný rám mapy nebo rám zcela chyběl (optimální síly černých čar rámu do
1 mm, lépe tenčí).
- Zrcadlo mapy neusazeno do středu listu A4 v horní polovině listu.
- Legenda nebyla zarovnána s okrajem mapy vlevo i vpravo.
- Měřítko nebylo zarovnáno s okrajem mapy vlevo nebo vpravo.
- Tiráž nebyla zarovnána s okrajem mapy vlevo nebo vpravo.
- Prvky legendy neměly doporučený poměr stran 2:1, nebo 3:2.
- Prvky legendy neměly žádný rám nebo byl příliš silný (optimálně černé čáry tloušťky
do 0,5 mm, nebo respektovat tloušťky čar oddělujících areály v mapě).
- Nedbalé vyplnění areálů v mapě a položek v legendě (mapa je hlavním výrazovým
prostředkem geografie a vedle informační a vzdělávací funkce má také stránku
estetickou dokumentující estetické a kresličské schopnosti autora, budoucího učitele,
který bude klást adekvátní nároky na žáky, mapa je zrcadlem svého autora).
Textová část výsledků práce studentů:
Formální závady:
- Četné gramatické chyby.
- Neúplné věty (zpravidla bez přísudku).
- Neobratné formulace, nevhodné do odborného textu: nepoužívat první osobu
jednotného množného čísla u všech tvarů sloves, o věcech se „nejedná o“, ale „jde o“,
podobně „táhne se“ (lépe „probíhá“).
- Pro zjednodušení: pevné horniny „budují“, sypké „pokrývají“ (u neogenních substrátů
jde výjimku).
- Nepopisuje se mapa, ale území podle mapy.
- Žádné horniny nebudují objekty nebo sídla (obce, městské části apod.), ale jejich
podloží.
- Sedimenty pokrývají podloží, nikoliv sídla.
- Obecné výčty jevů v území bez jakékoliv lokalizace (bez použití místních
geografických názvů všeho druhu – toponym).
- Chybí lokalizace jevů do reliéfu – pouze podle reliéfu lze v tomto případě si představit
vzhled území.
- Slabá slovní zásoba, tento jev indikuje časté opakování stejných sloves v textu.
- Spojení „nadmořská výška 540 m nad mořem“ – stačí jedno nebo druhé.
- Opakuje se záhlaví nebo zápatí se jménem autora a zdrojem (stačí jednou pod mapou,
a jednou pod textem).
Odborné chyby (výběr):
- Nesprávná lokalizace zájmového území (měla být podle a) administrativního členění,
b) geologické a geomorfologické regionalizace ČR).
- Absence popisu souvislostí mezi geografickými faktory (horniny vs. reliéf, horniny vs.
reliéf vs. půda).
- Nivy nevyplňují údolí, ale údolní dna.
- Špatná lokalizace popisovaných objektů – nestačí uvádět světové strany od titulní
obce, ale používat veškeré místní názvy lokalit (zejména těch, které jsou blíže
k popisovanému objektu).
- Nesmyslné kombinace reliéfu – podloží a půd (nutno geograficky myslet a hledat
souvislosti).
- Sumární výčet položek jednoho faktoru (např. reliéf) v území a na jiném místě
sumární výčet přiřazovaného faktoru (např. horniny, půda) – souvislosti pak nelze ani
rámcově odečíst.
Na základě četných oprav sestavil: Jaromír Kolejka
Revidoval a doplnil o interaktivní odkazy a odkazy na články v IS: Radek Durna