Základy systematiky a taxonomie
  systematika: zpracováno podle Macháček et al. (2016): Proměny vyšších systematiky eukaryot a její
odraz ve středoškolské biologii. Živa 1/2016

Biologická systematika = věda, která organizuje rozmanitost (diverzitu) organizmů do skupin.
-  s těmi skupinami můžeme pak dál pracovat
- je nutná pro komunikaci mezi vědci i laiky
-
Informace o skupinách
 sledování změn ve složení přírodních společenstev
ochrana přírody
boj se škůdci
odhad vlastností nových virů, bakterií
 Taxonomie -  studuje základní jednotku systematiky = taxon

taxon
•= seskupení organismů, které sdílejí určité znaky a liší se jimi od jiných organismů
•
typ znaku (př.)
morfologický
anatomicko-cytologický
chemický
molekulárněbiologický

Přístupy k pojetí systematiky
•1. evoluční taxonomie – biologická klasifikace má v sobě nést co nejvíce evoluční informace
•(evoluce = dlouhodobý proces při kterém se rozvíjí a rozrůzňuje život na Zemi)
•- již v pozadí zájmu, skupina (taxon) org. v sobě nezahrnuje všechny potomky vzniklé z jednoho
předka
•2. fylogenetická systematika (kladistika) – třídění organismů má smysl jen když odráží skutečné
fylogenetické vztahy
•(fylogeneze = vývoj druhů organismů)
•- ¨v popředí zájmu, pracuje pouze s taxony, které zahrnují společného předka a všechny jeho
potomky = s monofyletickými taxony

Proměny třídění organismů:
-zlepšování metod a přístrojů
- narůstání informací o oragnismech (hl. jednobuněčných)

Jednotky a taxony
Hierarchické úrovně klasifikačního systému nazýváme
jednotky – např. čeleď, řád, atd. tedy pojmy abstraktní.
Naproti tomu konkrétní obsah takové jednotky nazýváme
taxon – např.
pryskyřníkovité (Ranunculaceae),
pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) atd.

Historie systematiky
Aristoteles 384 - 322 př.n.l
-Zakladatel vědeckého poznávání přírody
-První systém živočichů v díle Historia animalium.
-
Carl von Linné 1707 – 1778
-Ucelený pohled na systematiku
-Dílo Systema naturae – člení přírodu na 3 říše („kameny“, rostliny, živočichy)
-Dílo Species plantarum (1753) - zavedení binomické nomenklatury)
Říše rostliny a živočichové – udrželo se až do 50. let 20. st.
Binomická n. -= jednotný způsob nazývání organismů
pomocí rodového jména a druhového jména a základních nadrodových kategorií – používá se dosud
Postupně snaha vyčlenit jednobuněčné organismy – vznik skupiny Protista

Současnost od r. 2000
-monofylie - jediné objektivní kritérium pro vytváření taxonů přirozeného systému, (který
respektuje příbuzenské vztahy)
-  existence taxonu nezávisí na vůli vědců
-vědci se snaží přiblížit jedinému skutečnému stromu života
-- výsledkem je zatím 6 superskupin – je to aktuální stav poznání (poprvé představili Sina Adl a
kol. 2005 (i Češi)
•Skupiny nejasného postavení
•SAR skupina
•Archaeplastida
•Excavata
•Amoebozoa
•Opistokontha
-

První polovina 20. st.a druhá třetina 20. st.
Rozdělení organismů na Prokaryota a Eukaryota
Postupné vyčlenění hub z rostlin (R. Whittaker, 1969 do samostatné říše)
Poslední třetina 20. st. – nové postupy, elektronová mikroskopie, molekulární biologie,
endosymbiotická teorie
.
Thomas Cavalier-Smith (* 1942), Brit
-Přes 100 prací systematiky eukaryot
-1981 koncept 7 říší – hlavně nová říše Chromista
-1993 – 6 eukaryotických říší
-1998 – revize předchozího systému – nejcitovanější, SŠ, VŠ, 5 říší (viz min. přednáška)
-- přehledný systém, nepracuje s monofyletickými taxony
-

Binomická (binární) nomenklatura
•zakladatel Carl von Linné (1753, dílo Species plantarum)
•pojmenování druhů je dvojslovné (názvy vyšších hierarchických úrovní jsou jednoslovné)
•vědecká jména druhů jsou latinská (nebo se za ně považují)
• př. Trifolium repens L.
•rodové jméno druhové epiteton
•
•český překlad - akceptuje také binární nomenklaturu
• rodové jméno jetel plazivý druhové epiteton
•
•současná platná vědecká a česká pojmenování:
•Danihelka J., Chrtek J. & Kaplan Z. (2012). Checklist of vascular plants of Czech Republic. In:
Preslia 84, pp. 647-811.
•