Stylistika českého jazyka

Dialogická komunikace

(bez komentované prezentace) 

Dialog (X monolog)

dialogická komunikace - taková komunikace, jejíž účastníci se alespoň jednou vystřídají v rolích mluvčího a posluchače

 "Dialogické situace jsou založeny na mluvní aktivitě většího počtu mluvčích, proto vyžadují kooperaci mluvčích při výměně jednotlivých replik - rozsahová přiměřenost, jednoznačná signalizace konce replik atd. Důležitá je též role kontaktových prostředků a prostředků signalizujících obsahovou a tematickou návaznost replik různých mluvčích." (Prošek SMM, s. 146)

text k četbě: stať ML Dialogická komunikace v próze

Úkol č. 1:  V následující ukázce identifikujte jazykové prostředky obecné češtiny; rozlište je na prostředky z roviny:

 a) lexikální; 
b) morfologické; 
c) hláskoslovné; 
d) syntaktické a 
e) fonetické.

 „Tak nechceš teda kuře?“
„Fakt nechci,“ řekl jsem.
„Ale tak dej si, musíš jíst...“
„Já jsem jed.“
„A cos jed?“
„To máš fuk.“
„Ale tak říct mi to můžeš, nebo nemůžeš?“
„Karbanátek jsem si udělal, no.“
„Jeden karbanátek.“
„Čtyři.“
„A jak ho děláš?“
„Mletý hovězí, housku namočím v mlíce, hrubě strouhanou cibuli, česnek bejt může, ale nemusí, potom vajíčko, pepř, sůl, trochu rozemletýho tymiánu, někdy taky kopr...“
„Kopr?“
„Zní to divně, ale neni to špatný." No a pak už to jenom vobalim v mouce a smažim.“
„A tak to muže bejt dobrý, a strouhanku nedáváš?“
„Ne.“
„Nojo, proč ne, akorát to defakto není pravej karbanátek, když tam dáš, jenom hovězí...“
„Hm.“.... 

(E. Hakl, O rodičích a dětech, s. 54)

Úkol č. 2: Prostudujte si heslo Dialog s NESČ. Zvláště se zaměřte na možné klasifikace (typologii) dialogů; na toto téma zpracujte výpisek (výtah, konspekt) - bude Vám užitečný při řešení úkolu č. 3.

Úkol č. 3: Přečtěte si následující ukázky dialogů (v příloze) a pokuste se je charakterizovat - specifikujte mluvčí, jejich poměr, typ situace atd.

 

Úkol č. 4: Seznamte se s komunikačními maximami podle P. Grice a G. Leeche (stručný přehled v příloze). Zamyslete si do jaké míry v reálné komunikaci skutečně fungují, resp. kdy (v jakých situacích) a proč bývají porušovány.  

pojmy k zapamatování (a pochopení)

dialog; monolog; typy dialogů (např: pravé, reálné x nepravé, fiktivní (simulované; umělecký dialog); mluvené x psané; řízené  x neřízené; symetrické x asymetrické; zprostředkované x nezprostředkované; soukromé x veřejné; spisovné x nespisovné; připravené x nepřipravené (spontánní); hovory pro hovor; doprovodné rozhovory (při různých činnostech, při společenských hrách)